AMD definitivně ohlásila vlastní 32nm procesory
Zatímco Intel hovoří o příchodu 32nm technologie již bezmála rok a pomalu se začínáme dostávat do doby, kdy jeho plány začínají nabírat reálné rysy, konkurenční AMD v tomto ohledu poněkud zaspala. Dlouhé mlčení vývojářů ohledně nových technologií tak vedlo ke stále větším spekulacím o vážnosti situace, ve které se nyní AMD nachází. V polovině tohoto týdne však došlo ke změně a výkonný ředitel AMD, Dirk Meyer, ohlásil příchod nových 32nm procesorů.
Intel i AMD si zvolili velmi podobnou cestu vývoje a tak nebudou mít zřejmě o konkurenci žádnou nouzi. Obě společnosti se totiž připravují na uvolnění fůzních procesorů, které v sobě mají zahrnovat vyjma běžných procesorových jader také integrované grafické jádro. Procesory dokonce nebudou nutně vyrobeny jen jedinou technologií, protože výrobní technologie výpočetních jader a jádra grafického se mohou rozcházet. Každopádně zatímco od Intelu můžeme očekávat pozvolný nástup spíše kancelářských 32nm procesorů, AMD by ráda uvedla trhák.
Dirk Meyer promluvil za AMD v rozhovoru pro deník Information Week a bohužel vůbec nezacházel do technických detailů. O procesorech připravovaných na 32nm architektuře tak zatím nejsou žádné oficiální detaily. Předpokládá se však, že 32nm výroba bude úzce navazovat na procesory, které se AMD podaří vyvinout před jejím kompletním zvládnutím. První 32nm procesory AMD bychom měli mít možnost zakoupit za rok a půl. Od Intelu to bude tentokrát dříve a první 32nm dvoujádra s integrovanou grafikou by se na trhu měla objevit o letošních Vánocích.
Ještě před uvedením 32nm architektury má AMD v plánu vypuštění procesorů s kódovým označením Bulldozer. Tyto procesory by měly být odpovědí pro všechny hráče, kteří volají po srovnatelné konkurenci řady procesorů Core i7. Procesory Bulldozer se mají objevit na začátku roku 2010 a je jasné, že tou dobou bude mít Intel již v prodeji šestijádra a nejspíše také osmijádrové procesory. AMD tak musí nabídnout něco více.
Procesory s kódovým jménem Bulldozer mají být malou revolucí v architektuře CPU. Objevit se na nich má celkem šestnáct procesorových jader a slíbeno je i grafické jádro. Pravděpodobně to budou právě tyto procesory, které přinesou první integrovaná grafická jádra s dostatečným výkonem na hry.
Ze zlomků, které AMD již stihla do tisku vypustit se dá pouze říci, že procesor bude kompatibilní se současnou instrukční sadou x86 a jeho součástí bude také úplně nový balíček instrukcí SSE5. S příchodem SSE5 bude rozšířena již tak složitá instrukční sada o dalších 170 instrukcí, které se týkají především matematických výpočtů a řízení procesoru. I z tohoto důvodu se lze domnívat, že se procesor při uvedení zařadí mezi nejdražší kusy na trhu.
Oficiálních vyjádření ke kvalitám procesorů typu Bulldozer AMD mnoho neučinila a tak se můžeme spíše poléhat na informace, které unikly z jejích laboratoří. Podle vývojářů se změnou architektury podaří zvýšit efektivitu procesorů minimálně o třetinu (poněkud odvážnější odhady hovoří o 100% zvýšení efektivity) oproti dnes používaným Opteronům s jádrem Barcelona. Tento odhad pak podporuje skutečnost, že procesory s jádry Barcelona jsou vyráběny na 65nm technologii, zatímco Bulldozer bude vyráběn na 45nm.
Čipset Intel P55 je vlastně southbridge
Letošní CeBit přinesl zajímavé zjištění o chystaném čipsetu Intelu, který známe pod označením P55. Tento čipset se měl stát podle starších prohlášení Intelu hlavní oporou fůzních procesorů při jejich uvedení v druhé polovině letošního roku. Současně se měl Intel P55 stát levnější alternativou k současnému X58, který jako jediný podporuje procesory Core i7.
Ačkoliv jsme se měli dočkat prodeje základních desek postavených na čipsetu Intel P55 až za půl roku, již nyní se výrobci předhánějí v atraktivnosti svých modelů. K uvedení tak dojde určitě o několik měsíců dříve a zatím to vypadá, že nám Intel představí úplně jiný čipset, než jsme očekávali.
Intel P55 bude sice nejdůležitějším čipem integrovaným na základní desku, o plnohodnotný čipset se však jednat nebude. Určen je pro nové procesory Core i5, které v sobě budou zahrnovat většinu důležitých prostředků čipsetu. P55 je tak spíše southbridge, který se bude starat o správu zařízení integrovaných na základní desku. Čipset již nijak neovlivní podporu pamětí a dokonce ani komunikaci po sběrnici PCI Express. Pozoruhodně vyřešili výrobci kompatibilitu se staršími PATA disky, kde je integrován řadič v samostatném čipu.
Ve výsledku již na základní desce nalezneme jen minimum součástek, výroba se tím značně zjednoduší a základní desky zlevní. Jedinou výtku lze však mít k tvrzení Intelu, že P55 zajistí podporu procesorům Core i5 vybaveným grafickým jádrem. Od výrobců základních desek totiž pronikla do internetu informace, že to zatím není pravda. Jejich základní desky prý grafické jádro nepodporují. Problém tkví podle vývojářů například v tom, že se zde pracuje se zcela novým socketem LGA 1160 a Intel zřejmě ještě nedokončil specifikace jeho zapojení pro procesory s grafickým jádrem.
V pondělí Intel také začal distribuovat novou verzi procesoru Core i7 920 označovanou jako D0. Jedná se o čtyřjádrový procesor taktovaný na 2,66GHz se třemi úrovněmi vyrovnávací paměti. V úrovni L2 připadá na každé jádro 256kB a společná třetí úroveň má 8MB. Procesor se u nás zatím příliš nerozšířil především pro svou poměrně vysokou cenu, která začíná na 7500Kč.
Nová verze je reakcí na potřebu drobné opravy, která se týkala identifikačního čísla procesoru. To bylo nyní prodlouženo a zájemcům o tento procesor pravděpodobně zkomplikuje život. Ačkoliv nedošlo k žádným podstatnějším úpravám a už vůbec ne ke změně architektury, bude ke správné podpoře potřeba updatovat BIOS.
Současné verze BIOSu integrovaného na základní desky nedokáží mnohdy s delším identifikačním číslem procesoru pracovat. Cenový rozdíl mezi starší verzí a novou bude do 100Kč a zřejmě není důvod preferovat konkrétní verzi. Intel neoznámil žádné chyby typu TLB ani jiné kritické záplaty. K zakoupení v českých obchodech by mělo být Core i7 920 rev. D0 od 25. března.
S první 40nm grafikou do notebooku nepřijde nVidia
Minulý týden nVidia oznámila příchod GeFroce GTX 160M, což bude energeticky velmi efektivní grafická karta s průměrným výkonem na hry. AMD nemůže zůstat pozadu a tak již nyní usilovně pracuje na 40nm grafických jádrech, která by se měla do notebooků dostat poprvé v červnu.
V plánu jsou dvě karty Radeon Mobility ze série HD 4800. Od nových Radeonů si lze slibovat rozumný výkon a především také větší důraz na šetření energií v okamžicích, kdy není grafický výkon potřeba. O úplný highend se však jednat nebude. Oproti známějšímu jádru RV770 udělala AMD totiž jisté škrty. V prodeji se objeví ve 40nm provedení Radeon Mobility HD 4830 a HD4860.
Hlavní rozdíl mezi kartami budou tvořit jejich pracovní frekvence. Obě karty budou používat jádro označované jako RV740. To může podle předběžných odhadů jen mírně přesáhnout taktovací frekvenci 650MHz. Jádro však obsahuje 640 shader procesorů, což by mohlo k dosažení slušného výkonu postačit. Stále je to ale oproti RV770 o 160 shaderů méně.
Zásah do architektury je patrný i v propojení grafického jádra s pamětmi. Zatímco u starších dedikovaných grafik můžeme najít výkonnější 256bitovou sběrnici, u HD 4830 a HD 4860 bude šířka sběrnice 128bitů. Poloviční efektivita se pak může na výkonu negativně odrazit. AMD bude dedikované grafiky samozřejmé vybavovat vlastní pamětí typu GDDR3 (HD 4830) nebo GDDR5 (HD 4860). Velikost paměti ani její pracovní frekvence zatím známy nejsou.
Vypuštění nových grafických karet pro notebooky poukázalo i na skutečnost, že se AMD zatím nehodlá vzdát podpory hybridního CrossFire zapojení. Připravované 40nm Radeony ji totiž budou zahrnovat. Narozdíl od grafických karet konkurenční nVidie tak bude i nadále možné v reálném čase přepínat mezi prací integrovavného grafického jádra a dedikované grafické karty.
Budoucí podpora ve Windows je však zatím nejistá, protože Microsoft před uvolněním betaverze Windows 7 oznámil, že ovladače hybridního CrossFire vyvíjeny nebudou. Podle staršího tvrzení jsou hlavním důvodem hazardní stavy, které vznikají při přepínání grafických karet.
Zdroje: AMD, Asus, Dailytech, Fudzilla, Gigabyte, HKEPC, Intel, nVidia, The Inquirer, VR-Zone & Xbitlabs
