Čekání na DirectX 11
Zástupci společnosti nVidia přidali minulý týden opět několik malých poznámek k připravovanému urychlovacím prostředí DirectX 11. Hráčů se jeho příchod bude dotýkat do té míry, že pokud jej budou chtít opravdu využít, budou potřebovat novou grafickou kartu. Zatímco grafické karty pro DirectX 11 vyvíjejí výhradně nVidia a AMD, samotné urychlovací prostředí je doménou především Microsoftu.
Přechod na používání DirectX 11 má již nyní poměrné jasný harmonogram. Nezávisle na uvolňování grafických karet se totiž už na podzim očekává příchod nových Windows 7 a přímo v nich by se měla objevit poprvé plná podpora DirectX 11. V současnosti je pro vývojáře dostupná komponenta Direct3D z DX 11, kterou je možné z části provozovat i na současných grafických kartách s podporou DX10 a dokonce i DX9.
Oproti současným verzím DirectX 10 a 10.1 připravuje Microsoft DX11 jako koncepci, kde se k výpočtům budou používat všechny prostředky počítače. V ideálním případě by se tak nemělo stávat, že procesor bude pracovat naplno, zatímco grafická karta zůstane bez využití. Ve spolupráci s výrobci grafických karet se přenese část výpočtů z procesorů na grafiku v rámci technologie GPGPU a samozřejmě nastanou i další podstatné změny. Těšit se především můžeme na plastické textury ve vyšších rozlišeních a citelně vylepšené osvětlení.
U DirectX 11 se značně zmenší rozdíl mezi tím, zda budou výpočty prováděny pomocí grafické karty nebo na procesoru. Aby bylo takovéto prostředí použitelné, bude třeba navrhovat většinu her a náročných aplikací striktně jako multivláknové (což se děje zpravidla i v současnosti). S DX11 pak nebude problém efektivně využívat čtyřjádrový procesor. Pokud se ukáže, že vývoj tímto směrem byl opravdu správný, získá náskok ten, kdo má v počítači procesor s podporou technologie HyperThreading. Touto technologií se zatím vyznačují výhradně lepší procesory Intelu a umožňuje vytváření dalších virtuálních jader procesoru.
Použitelné podpory DX11 na grafických kartách se podle zástupců AMD i nVidie máme dočkat někdy v listopadu nebo prosinci letošního roku. Právě v tomto období by se totiž měly objevit dvě zcela nové herní grafické karty, které si budou silně konkurovat. Zatímco AMD slibuje kartu založenou na novém jádře se 40nm technologií, u nVidie s přechodem na novější technologii podle zdrojů serveru Fudzilla zatím počítat nelze. nVidia tyto plány totiž nepotvrdila, nicméně nikdo je ani nevyvrátil.
Přímo u nVidie by měla být první grafická karta s podporou DirectX11 založena na jádru s kódovým označením GT300. Jeho specifikace jsou jedním z nejstřeženějších tajemství ve světě hardwaru současnosti a zástupci nVidie si dávají opravdu pozor na to, aby se informace nedostaly předčasně do internetu. Počítat se dá tak snad jen se skutečností, že nVidia do doby uvedení nového jádra zavede podporu pamětí GDDR5. Co do efektivity se tak konečně vyrovná AMD, která je používá úspěšně už dlouho.
U karty založené na jádře GT300 není bohužel znám ani přibližný počet shaderů, které by mělo jádro obsahovat. Na internetu tak můžeme najít celou řadu spekulací, kde ty nejstřízlivější odhady hovoří o kartě nesoucí název GTX 350 se 480 shader procesory taktovanými na frekvenci přes 2GHz. Pracovní frekvence jádra se bude značně odvíjet od toho, zda se nVidia rozhodne zůstat na současné 55nm technologii nebo s herní kartou skutečně přejde na 40nm. S použitou technologií bude souviset samozřejmě i šířka paměťové sběrnice, kde bychom se, v případě 55nm, mohli dočkat i 512bitové šířky. Karta by tak byla v oblasti pamětí opravdu silná.
O konkurenční kartě od AMD se toho neví o mnoho více. Předpoklady hovoří o používání jádra RV870. Používat se budou samozřejmě rychlé paměti GDDR5 s vysokým počtem shaderů. Kromě pravděpodobné změny výrobní technologie tak zůstane u řady HD Radeon i po příchodu DirectX 11 vše při starém.
Netbook za 99USD s výdrží 15 hodin provozu
Čerstvé informace vypustila do internetu HP hned po dokončení nového prototypu zajímavého netbooku. Nový počítač ponese přiléhavý název Mini 1000 a kromě zajímavých rozměrů a dlouhé výdrže baterie bude lákat i na bezkonkurenční cenu. Podařilo se HP postavit dokonalý kapesní počítač?
Na první pohled vypadá vše skvěle. Rozměry jsou opravdu kompaktní, zůstala klasická zjednodušená klávesnice notebooku a netbook disponuje i poměrně kvalitním displejem. Výpočetní výkon nebude nikterak vysoký, ale stěží jej lze od obdobného počítače očekávat. Integrovaný hardware přesto postačí na běžnou práci a dokonce i na produkci HD multimedií.
Netbook je založen na platformě nVidia Tegra. Ta se vyznačuje vyšší úsporností než Intel Atom a především se jedná o kompletní čipovou sadu tvořící počítač doplněnou o RISC procesor ARM11 (tedy se zjednodušenou instrukční sadou). Instrukční sada není bohužel plně kompatibilní s x86, tedy s procesory, které nalezneme v běžných počítačích. Výsledná spotřeba počítače však umožňuje mezi 10 a 15 hodinami provozu na baterie.
Čipová sada nVidia Tegra se zatím vyskytuje ve třech variantách a to Tegra APX 2500, Tegra 600 a Tegra 650. Liší se především rychlostí používaného procesoru, kde trochu nelogicky pracuje verze APX s taktem 600MHz, Tegra 600 s taktem 650MHz a Tegra 650 na 700MHz. Frekvence se samozřejmě snižují podle aktuálních nároků na výkon. Přímo součástí platformy nVidia Tegra je řadič pamětí DDR2. Podporovány jsou všechny standardní PC rozhraní – tedy USB, HDMI, S-Video, SATA a další.
Pevné disky a optické mechaniky v doprovodu nVidia Tegra většinou čekat nemůžeme. Celé počítače jsou totiž o málo větší než je samotný disk a tak je vše potřebné integrováno na jediné desce. Osazuje se obvykle úložný prostor podle stadndardu SSD disků o kapacitě 4 až 8GB. Ve výsledku tomu má odpovídat i cena, která je podle výbavy naplánována na mezi 99 až 199 USD. Pokud by se HP Mini 1000 dostal na náš trh, je pravděpodobné, že jeho cena v základu nepřesáhne 3000Kč a bude ještě levnější, než konkurenční Asus Eee PC a podobné netbooky.
Možnosti každého obdobného stroje však ztroskotají na skutečnosti, že Microsoft nahlíží na tyto platformy stále jako by se jednalo o mobilní telefony či PDA počítače. Pro procesory ARM nebyla nikdy vydána plná verze Windows, která důvěrně známe ze stolních počítačů. Používat tak lze pouze Windows Mobile, jejichž možnosti jsou velmi omezené a z programátorského hlediska nejsou zdaleka tak přívětivá. Nové netbooky tak přijdou vhod spíše uživatelům Linuxu, protože zde není problém najít distribuci, která si s ARM procesory rozumí.
Intel chce snížit spotřebu procesorů o 90%
Po nadějných zprávách z technické univerzity MIT o možnosti výroby čipů založených na nové formě uhlíku, přichází nyní Intel. V jeho laboratořích se totiž podařilo vyvinout nový křemíkový substrát s tajnými příměsemi několika dalších prvků, který by měl snížit spotřebu procesorů až o 90%. Hned na úvod je ale třeba podotknout, že se nejedná o novinku, kterou by bylo možné nasadit při výrobě procesorů okamžitě nebo alespoň v blízké době. Vše je teprve ve stádiu testů a podle serveru Xbitlabs se hromadná výroba stále nedaří.
Pozměněný materiál podle dostupných informací není rozhodně čistý křemík, ale zahrnuje celou řadu dalších příměsí ze třetího až pátého (A) sloupečku Mendělejevovi tabulky prvků. V laboratořích bylo zjištěno, že výslednému materiálu stačí ke spolehlivému provozu poloviční napětí a co je důležité jeho spotřeba je nesrovnatelně nižší ve srovnání s materiálem, který Intel využívá nyní.
Intel je zatím schopen vyrábět malá pole testovacích tranzistorů. U jednotlivých tranzistorů může při návrhu zvolit oba typy vodivostního kanálu, tedy pozitivní i negativní. Pro efektivní nasazení technologie je třeba tyto tranzistory kombinovat přibližně ve stejném poměru, což ve výsledku nejspíše zkomplikuje vývoj procesoru. Jako první chce však Intel vyrábět z těchto tranzistorových polí CMOS paměti.
Zpráva z Intelu se bohužel nezmiňuje o rychlostech, které lze při komunikaci napříč tranzistory obsažené v novém materiálu dosáhnout. Snížení spotřeby a vyzařování tepla nemusí být přímo zárukou vyšší rychlosti. Nasazení na CMOS pamětech lze očekávat v průběhu příštího roku. Využití v kombinaci s procesory a jinými rychlými čipy je zatím nejisté.
Zdroje: AMD, Digit-life, Dailytech, Fudzilla, HKEPC, HP, Intel, nVidia, The Inquirer, VR-Zone & Xbitlabs
