Čtyřjádrové procesory nemusí vyrábět jen Intel a AMD
Žijeme v době, kdy jsou dvě jádra na procesoru považována za standard, do herních počítačů se valí ze všech stran čtyřjádra a doba, kdy se budou i v domácích počítačích vyskytovat šestijádrové procesory zřejmě není daleko. Neoddiskutovatelnými leadery tohoto oboru jsou Intel a AMD. Jistě, na vývoj procesorů se do značné míry soustředí i další společnosti, jejich výhody pro použití v klasických počítačích přitom nejsou velké. Nyní se však objevuje šance na reálnou alternativu.
Velmi bouřlivý rozvoj prožívá platforma procesorů ARM. Tyto procesory byly až doposud určeny spíše pro profesionální aplikace v důsledku čehož bychom je mohli najít ve všem od mikrovlnek počínaje, přes mobilní telefony až smartbooky konče. Tyto procesory si stále nerozumí s Windows, je na nich ale možné provozovat Linux. Zástupci Microsoftu doposud tvrdili, že ARM nemá pro Windows dostatek výkonu. Tato bariéra ale brzy padne, chystá se totiž čtyřjádrový ARM.
Za novým čipem stojí společnost Marvell, která se na malé superskalární procesory specializuje již delší dobu. Nyní dokáže nabídnout dvoujádra ARM a to na frekvencích mezi 400MHz a 1,2GHz. Nejinak by tomu mělo být i u čtyřjádrového modelu a tak se zdá, že se Intel ani AMD se současnými frekvencemi přes 3GHz nemají čeho obávat.
Řada procesorů ARM si vždy zakládala na tom, že byla vůči platformě x86 úspornější a také levnější. Díky tomu byli až doposud dva největší producenti procesorů x86 vždy nejméně o jednu vývojovou generaci napřed (ne-li více). Lekce, kterou přinesl výrobcům čipů přechod na 40nm výrobu, dobře ukazuje, že technologické možnosti nejsou neomezené. Vývoj nových technologií se bude zřejmě i nadále zpomalovat. ARM tak dostal šanci léta udržovaný náskok dohnat.
Marvell nabízí řadu procesorů Armada, která se aktuálně vyrábí 50nm architekturou. V porovnání s posledními 32nm procesory Intelu to sice není úplná senzace, přesto dokáže klasický procesor v několika ohledech překonat. Především koncepce je striktně v duchu all-in-one. Jediný čip je dnes složen z dvou jader určených pro výpočty, má řadič pamětí DDR3 a dokáže produkovat grafiku ve fullHD.
Úplným maximem, které lze vytěžit z grafiky, je rozlišení 2000x2000 pixelů. Nativně je podporován výstup na HDMI a dokonce také 3D akcelerace. Samozřejmě se nejedná o DirectX, které bez Windows postrádají jakýkoliv smysl. Namísto toho je zde pod Linuxem dobře podporované OpenGL.
Jistě, obdobné možnosti nabízí také Intel Atom, který je daleko rozšířenější. U ARMu je součástí procesoru ale celý čipset, takže dochází k podstatnému snížení spotřeby. Základ počítače pak potřebuje již jen desku, na kterou se procesor integruje. Rozměry pak mohou být jakékoliv od 3x3cm výše.
Nejsilnějším místem nového čtyřjádra bude pravděpodobně spotřeba. Dvoujádrová verze taktovaná na 1,2GHz má totiž spotřebu pod 3Watty. Čtyřjádro by tak mohlo být citelně úspornější než Intel Atom Pinetrail. Dá se očekávat, že po boomu s netbooky začnou brzy zaplavovat trh ještě levnější počítače postavené na ARMu. Kromě toho se s čtyřjádrovými ARMy počítá také pro nasazení do chytrých telefonů.
Core i5 a i7 míří do HTPC
Společnost Zotac patří k těm, které se v poslední době snaží vytěžit maximum z malých základních desek určených pro HTPC. Ve své nabídce má například jednu z nejlépe vybavených mini-ITX základních desek postavených na platformě Atom Pinetrail. Tato varianta se ještě ani nestačila ohřát na pultech obchodů a Zotac již představuje další model. Tentokrát potěší všechny, kteří si chtějí udělat z HTPC skutečný herní počítač.
V Zotacu se rozhodli vytvořit základní desku minimálních rozměrů, která přesto nabídne zcela standardní výkon. Rozloučit se tedy můžeme s integrovanými procesory Intel Atom na 1,6GHz a místo nich můžeme pokukovat po některém z procesorů určených do socketu LGA 1156. Podporovány tak jsou procesory Core i7, Core i5 a samozřejmě také citelně levnější Core i3 a to včetně integrované grafiky. Z toho vyplývá také podpora pamětí DDR3, kterou lze umístit do dvou slotů v maximálním množství 8GB.
Od samotné základní desky nelze čekat mnoho a tak je potřeba rozmyslet možnosti rozšíření. Výkon grafiky integrované na procesory Core i5 a Core i7 se oproti dříve integrovaným grafikám Intelu zlepšil, nicméně na nové hry to většinou nestačí. K dispozici je naštěstí běžný slot PCI Express 16x ve verzi 2.0, do nějž lze umístit libovolnou grafiku. Podstatné omezení však představuje místo ve skříni a také pozice headeru. S dvouslotovou variantou bude tedy problém
Deska stále odpovídá rozměrům standardu mini-ITX a tak na ní nebylo možné integrovat robustnější čipset. Také podpora CrossFire a SLI pro více grafických karet zde pozbývá jakéhokoliv významu a tak vývojáři použili čipset H55.
Ve výsledku nalezneme na desce šest řadičů SATA s dnešním standardem 3Gb/s a jeden eSATA konektor přímo na zadním headeru. Mezi integrovaným příslušenstvím se objevila osmikanálová zvukovou kartu, gigabitový ethernet a duální WiFi. Zotac ponechal na desce možnost výstupu obrazu přes konektor DVI a HDMI.
Snad jediný významný otazník visí nyní nad cenou. Zotac zatím nezveřejnil ani její odhad a tak nezbývá, než si počkat na oficiální zahájení prodeje. To by mělo proběhnout ještě do konce ledna a desku pak najdeme v obchodech pod označením H55-ITX WiFi.
OCZ nabídne externí disk s rychlostí 215MB/s
Ještě nedávno patřil pevný disk k nejpomalejším částem počítače. Situace se ale pomalu začíná měnit, a přestože s SSD diskem se doposud rozhodně nesetkáme v každém počítači, dosahuje tato technologie stále nových úspěchů. Posledním překvapením je superrychlý SSD disk v externím provedení, který představila společnost OCZ.
Nový pevný disk jednoznačně využívá změny, která se do našich počítačů dostane s USB 3.0. Datové toky přes toto relativně jednoduché rozhraní totiž mohou dosahovat k 4,8Gb/s. V porovnání s USB 2.0 se jedná o tak vysoký nárůst, že si někteří lidé kladou otázku, zda byl nevyhnutelný. Současné technologické možnosti však ukazují, že ano.
V malém externím boxu se tak ukrývá SSD disk vyrobený podle rozměru 2,5". Je založen na levnější technologii MLC, ale přesto dokáže nabídnout rychlost čtení 215MB/s a zápis kolem 175MB/s. Lze tedy počítat s tím, že disky budou relativně drahé.
Superrychlý disk zatím nedostal nějaké výraznější jméno nebo označení. OCZ prostřednictvím serveru Fudzilla pouze oznámilo, že jej bude nabízet v kapacitách 64GB, 128GB a nejvýše 256GB. Úplně nejmenší 64GB varianta se přitom bude prodávat za 150 Euro, což u nás znamená něco s jistotou cenu přes 4000Kč.
OCZ má v záloze dražší a o mnoho profesionálnější řešení. Rychlosti reálně dosažitelné na USB 3.0 jsou pro ni málo a tak nabízí i disky určené přímo do slotu PCI Express (8x). Zde je poslední novinkou model OCZ Z-Drive P88, který poskytuje rychlost čtení až 1,3GB/s a zápisu až 1,2GB/s.
Z-Drive P88 je vysokokapacitní úložiště. Nabízen bude v kapacitách od 512GB výše a počítá se i s 2TB variantou. Ačkoliv se tento SSD disk tváří na pohled jako RAMdisk, jsou na něm stále použity klasické flash paměti. Je jasné, že tento typ disku na pultě běžného obchodu nikdy nenajdeme.
Zdroje: Atmel, Dailytech, Digit-life, Fudzilla, HardSPell, HKEPC, Matvell, OCZ, The Inquirer, Xbitlabs & Zotac