Domácí počítač pracuje s OS Google
Čas od času proletí internetem zpráva o nových úspěších nVidie a jejího projektu Tegra. Tegra je skupina čipů zaměřená dnes už nejen na zpracování grafiky ve velmi malých zařízeních. Používá jej řada přenosných multimediálních přehrávačů renomovaných značek a dokonce se chvíli mluvilo i o možnosti, že by nVidia připravila vlastní mobilní telefon s 3D akcelerací. Na ten však nikdy nedošlo a nVidia Tegra již delší dobu čeká na další úspěch.
Náznak toho, že je "technologie" nVidia Tegra stále k něčemu dobrá přichází po delší době od společnosti ICD (Innovate Converged Devices). Tato společnost si totiž stanovila za cíl přinést na trh počítač zabudovaný v malém dotykovém displeji, který si bude moci dovolit opravdu každý. Cíle jsou to pěkné, ale jak toho dosáhnout?
Počítač v přenosném displeji byl poprvé k vidění minulý týden a dostal jméno Vega. Při jeho vývoji nepřipadala v úvahu v současnosti nejistá platforma procesorů Atom a kvůli nižším nárokům na prostor a energii zvítězila právě Tegra. ICD přitom možná z taktických důvodů neuvádí, která varianta čipu je použita.
nVidia nyní nabízí výrobcům čtyři varianty čipů Tegra, ale jejich vlastnosti jsou hodně podobné. Tegra je ztělesněním přechodu mezi CPU a GPU. Podobně jako běžné procesory dokáže pracovat s 32bitovými instrukcemi, ale současně obsahuje sadu shaderů a dokáže vyrábět obraz až do HD rozlišení 1080p.
Výkon Tegry však není v porovnání s procesory Intelu, Via či AMD nikterak velký. Pracovní frekvence čipů začínají na 550MHz a nepřesáhnou 700MHz. Integrovaný paměťový řadič běžně zvládá 512MB RAM. Na provoz s Windows 7 lze tedy zapomenout a Tegra je vyvíjena především pro distribuci s Linuxem nebo nyní operačním systémem od společnosti Google.
Síla Tegry spočívá především v možnostech zpracování grafiky a videa. Čip má přitom hardwarovou podporu opravdu velkého množství formátů, což umožňuje přehrávat dlouhodobě video jen s minimálními nároky na spotřebu.
Dotykový displej bude používat ultratenký panel s úhlopříčkou 15,6". Dotyková vrstva je tvořena odporovou mřížkou. Technologie multitouch podporována nebude a není tak možné ovládat přes dotykový displej více objektů na obrazovce současně. Rozlišení displeje je vzhledem k úhlopříčce slušné. Nativně je k dispozici 1366x768 pixelů.
Displej rozhodně nebude na první pohled prozrazovat zaměření na cenu. Pozorovací úhly mají být na vysoké úrovni a povedla se také podpora kvalitní barevné palety. Tegra i displej totiž podporují 262 tisíc barev.
Kdo by hledal interní pevný disk, bude zklamán. Vega je v tomto ohledu podobná PDA a používá dva typy integrovaných pamětí. Najdeme zde paměť RAM sestavenou z čipů DDR a jako stálé úložiště dat Flash. Obě paměti mají mít kapacitu 512MB. Externě je však možné připojit paměťové karty do velikosti 32GB.
Integrované příslušenství se zdánlivě blíží tuctovému netbooku. Samozřejmostí je zvuková karta, Bluetooth a WiFi. Volitelně si je pak možné nechat osadit modul pro podporu GSM. Stačí pak přidat SIM kartu a Vega se promění v telefon. Díky 15,6" displeji však mobilní rozhodně nebude. Zvažována je přitom výroba i menší 7" varianty.
Dodávána bude celá řada volitelného příslušenství. ICD má s Vegou zřejmě ambice i pro nasazení v profesionálních řešeních. K dispozici bude několik měřících přístrojů, senzor světla nebo stereo mikrofon. Úsměvně pak působí možnost dokoupit dokovací stanici, která je velkým magnetem a poslouží k uchycení na lednici.
Správné mobilní zařízení potřebuje také nějaký zdroj energie. Nároky na energii jsou naprosto minimální (do 35Wattů) a tak budou používány pouze jednočlánkové baterie. V základním balení by měla být 3,9Voltová baterie s kapacitou pouhých 11Ah. Vega by na ni měla vydržet v provozu okolo 4 hodin. K dispozici je samozřejmě neustále dokovací stanice se stálým napájením.
Celkový dojem tak může pokazit jen jeden podstatný fakt, přes který se mnoho uživatelů nebude schopno přenést. Vega totiž nepodporuje Windows a leckdo ji bude srovnávat spíše s mobilním telefonem, než skutečným počítačem.
Přesnou cenu se zatím oficiálně nedozvíme. Přesto lze věřit, že nebude vysoká. Má se totiž jednat přímo o masovou záležitost a displej by měl být cenově dostupný pro velké spektrum uživatelů. ICD navíc musí vzbudit zájem, jelikož téměř plnohodnotný počítač provozující Google Android 2.0 by si za normálních okolností koupil málokdo.
PowerColor připravil levný Radeon HD 5770
Do obchodů se nám konečně dostaly první pořádné grafické karty založené na 40nm výrobní technologii a na řadu by teď logicky měli přijít výrobci s nereferenčními modely. Těch je celá řada, nicméně do nastavení pracovních frekvencí se zatím sahalo jen minimálně. V tomto ohledu se nic nemění, nicméně výrobce PowerColor přišel s nereferenční kartou, která bude levnější než běžné tuctové modely.
Novinka vychází z řady Radeon HD 5770 a měla by tudíž poskytovat dostatek výkonu na hry i ve vyšších rozlišeních. Tyto Radeony se vyznačují především nízkým vyzařováním tepla vzhledem k podávanému výkonu a této vlastnosti v PowerColor náležitě využili. U karty označované jako PLAY! HD 5770 bylo nahrazeno původní chlazení v plastovém obalu za o něco účinnější otevřený chladič s ventilátorem.
Chladič vznikl v produkci známé společnosti Arctic Cooling, přesto se nejedná o výrazně propracovanou konstrukci. Použito je měděné jádro a 92mm ventilátor s regulací otáček. Kromě změny vzhledu oproti referenčnímu modelu dojde také na snížení hlučnosti. Ventilátor s většími lopatkami se totiž otáčí pomaleji.
Výkon karty se odráží v hardwarových specifikacích, které jsou bez změny. Karta používá 800 shader procesorů taktovaných stejně tak jako jádro na 850MHz. Paměťová sběrnice je 128bitová, přičemž je na ni připojen 1GB paměti GDDR5. Efektivní pracovní frekvence je v tomto případě 4800MHz.
Při bližším prozkoumání jsou patrné i změny na PCB karty. Se změnou chlazení došlo na přeskupení součástek tak, aby bylo co nejlépe odváděno teplo. Přímý výkon na vliv to ale mít žádný nebude a spíše dojde ke zvýšení životnosti karty. Kvalita použitých součástek však nemusí být nejlepší, protože PLAY! HD 5770 se bude prodávat hodně levně.
Oficiální maloobchodní cena v USA byla stanovena na 159USD, podle tuzemských obchodníků by se mohla PLAY! HD 5770 prodávat u nás od 2800Kč. Ačkoliv je zahájení prodeje naplánováno na 30. listopadu, situace bude stejná jako v případě ostatních Radeonů HD 5770. U nás se jedná o naprosto nedostatkové zboží. Objevuje se navíc nový trend, kdy 40nm karty hromadně skupují tuzemští výrobci počítačů. Samotné karty se pak do prodeje nedostanou, ale počítačové sestavy, které je obsahují, zakoupit lze.
AMD Bobcat bude konkurence Atomu
Na malý procesor vhodný pro netbooky, který by vyráběla AMD, se čeká už dlouho. AMD má v současnosti dva procesory pro malé platformy – Sempron a Geode – ani jeden však nedokáže Atomu konkurovat. První procesory od AMD určené do netbooků tak budou dvoujádra s kódovým názvem Bobcat.
V poslední tiskové zprávě z AMD se objevilo něco, co bychom mohli označit jako nástin architektury tohoto procesoru. Podporováno má být zpracování 64bitových instrukcí a pokročilá virtualizace. Samozřejmostí je rozšířená instrukční sada o SSE3, konkurenční VIA Nano je ale v tomto ohledu již dále. Cílem je dosáhnout v úsporných režimech spotřeby pod 1 Watt. Běžná pracovní spotřeba bude do 20 Wattů. Procesor by přesto měl zvládat přehrávání HD multimédií.
AMD se očividně drží stejného směru, kterým se ubírají procesory Atom. Podle zástupců společnosti totiž nebude Bobcat CPU, ale spíše APU. Vedle běžného procesorového jádra bude integrováno i jádro grafické. Vývojáři AMD se přitom chtějí předvést, Intelu připraví obstojnou konkurenci.
Je bez potvrzeno, že grafické jádro integrované na Bobcatu bude podporovat DirectX 11. Jádro bude vycházet ze série RV8x0 a obdobně jako u Intelu má být vyráběno na 40nm architektuře. O vyšším stupni integrace začínají zástupci AMD mluvit jen s opatrností.
V oficiálním tiskovém prohlášení se objevila informace, která by mohla naznačovat, co vše lze od Bobcatu očekávat po stránce výkonu. Marketing AMD totiž tvrdí, že procesor dokáže poskytnout 90% výkonu, který očekáváme od dnešního mainstreamu. Skutečnosti, že budeme moci Bobcat porovnávat třeba s průměrným procesorem Core 2 Duo, věří jen málo kdo.
Znepokojivě vypadá především období, ve kterém by se měl Bobcat dostat na trh. AMD nikam nespěchá a po několikátém odložení jej uvede více než za rok. Plány Intelu s konkurenčním procesorem Atom jsou přitom jasné přibližně do druhé poloviny příštího roku. V době uvedení Bobcatu už může být Intel s vývojem úplně někde jinde.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digit-life, HardSpell, Hexus, HKEPC, IDC, nVidia, Power Color, The Inquirer & Xbitlabs
