GeForce GTX 460 - dvě grafické karty
nVidia po napínavém vývoji konečně představila světu oficiálně svou kartu s podporou DirectX 11 pro běžné lidi. Různí spekulanti se dlouho nebyli schopni dohodnout na skutečných specifikacích karty. Nyní se ale jen potvrzuje to, co mnozí očekávali. nVidia tak trochu netradičně ukryla pod společný název GeForce GTX 460 hned dvě grafické karty.
Oficiální specifikace karet, které vyčteme přímo ze stránek nVidie, jsou tentokrát až nezvykle konkrétní a bez mlžení. Obě grafiky toho mají mnoho společného. Nyní se ale s napětím čeká na první nezávislé recenze, které ukážou, jak velký je rozdíl v jejich výkonu. Ačkoliv používají shodně jádro GF104, prostředky které hráčům mohou nabídnout, nejsou rozhodně stejné.
nVidia postavila dvojici karet GeForce GTX 460 na myšlence, že základ bude stejný, ale lišit se mají paměti. Z tohoto důvodu bude možné zakoupit variantu s 1GB nebo 768MB paměti. V obou případech jde o variantu typu GDDR5 a shodná bude i pracovní frekvence. Na referenčních kartách mají pracovat paměti s taktem 1800MHz efektivně.
Nejde jen o velikost dostupné paměti. nVidia se rozhodla výkon karet oddělit i jiným způsobem a to zúžením paměťové sběrnice. Zatímco 1GB varianta má klasickou 256bitovou sběrnici s propustností 115GB/s, na 768MB kartě se přenáší jen necelých 87GB/s přes 192bitů. Ostatní rysy jsou pro karty už společné.
Snaha ušetřit jak na spotřebě, tak i na výrobní ceně, je velmi patrná. GeForce GTX 460 už v žádném případě nepatří mezi oslnivé highend karty. Přesto by neměl být problém s ní slušně hrát většinu současných titulů. Použité jádro GF104 nabízí jen 336 shader procesorů, což může být pro někoho málo. Pracovní frekvence přitom nejsou přímo špatné. Jádro běží na 675MHz a shadery na 1350MHz.
Kromě samozřejmé podpory DirectX 11, technologií jako je SLI, CUDA nebo slušné podpory 3D, je důležitá hlavně výsledná spotřeba karet. Ta má být u obou modelů stejná a soudě podle oficiální dokumentace může dosáhnou k 160Wattům. Značnou nevýhodou je tedy přetrvávající potřeba dvou dodatečných napájení přes šestipinové konektory na zadním headeru.
První spíše neoficiální pokusy ukázaly, že GeForce GTX 460 je možné vcelku slušně taktovat. Například společnost Sapphire se netají tím, že by chtěla přinést grafiku taktovanou na 800MHz přímo z výroby. Otázkou je, zda má smysl do něčeho podobného investovat. Cena referenčních modelů bude začínat těsně pod 5000Kč pro 768MB variantu. Za 1GB si připlatíme až o 1200Kč více.
AMD ladí detaily na levných Radeonech
O tom, že AMD je čas od času schopná nabídnout opravdu levný hardware se zajímavými možnostmi, zřejmě nelze pochybovat. Tentokrát její vývojáři zamířili do kategorie grafických karet, která vyniká spíše cenou, než herním výkonem. Zajímavých změn tak doznají grafické karty Radeon HD 5450 a HD 5550 a HD 5570.
Pokud chcete počítač skutečně na hry a nechcete být často omezováni slabou architekturou karty, lze doporučit jen poslední model. Drobné škrty, které HD 5550 odlišují od HD 5770, mají na svědomí nepříjemné padání fps v některých nových titulech. Radeon HD 5550 přitom často vypadá robustněji, má stále 330 shader procesorů a stejně jako HD 5570 pouze 128bitovou paměťovou sběrnici. Většinou ale pracuje na nižších kmitočtech.
Kromě referenčních modelů se na trhu poměrně levně vyskytují i přetaktované varianty HD 5550 a HD 5570. Na těchto kartách se stala jednoznačně slabým místem jejich paměť. Jádro totiž nepodporovalo nic jiného, než nepříliš efektivní moduly GDDR3. V horším případě se na kartách objevovaly paměti DDR2, kupříkladu i na Radeonu HD 5550 Ultimate od Sapphire.
Situace se ale začíná měnit k lepšímu. Nová revize specifikací karet a totiž podporuje paměti GDDR5. Některé modely již lze koupit i v ČR. Vzhledem k tomu, že moduly GDDR5 umožňují dosáhnout se stejnou pracovní frekvencí čtyřnásobné propustnosti, lze tuto změnu jedině uvítat.
Ve výsledku se u nás budou i nadále prodávat velmi levné varianty Radeon HD 5500 založené na pamětech DDR2 a DDR3. Jejich cena začíná na 2000Kč. Nejvýkonnější varianta pak bude asi nejsprávnější volbou. Cenové rozdíly jsou velmi malé a v rámci předprodeje je Radeon HD 5570 osazený pamětmi GDDR5 nabízen v nejmenovaném českém obchodě za 2088Kč.
Drobné změny se týkají také Radeonu HD 5450. Grafika bude i nadále vhodná pro použití v kanceláři a na multimédia. Vylepšení spočívá v přidání technologie EyeFinity, která umožňuje kvalitní výstup na více monitorů.
Ať již může vypadat toto řešení jakkoliv lákavě, jsme stále v lowend kategorii a celá věc má malý háček. Karta podporuje EyeFinity pouze na třech monitorech, což je dáno vyvedením rozhraní DVI, DisplayPort a D-Sub. Kromě potřeby mít na monitoru rozhraní DisplayPort pak nelze příliš počítat s výkonem v 3D při výsledném rozlišení.
Cena za Radeon HD 5450 s podporou EyeFinity je zatím neznámá. Výrobu ohlásila pouze jediná společnost a to Club3D. Na našem trhu doposud nabízela stejnou kartu bez podpory této technologie za cenu mírně přes 1000Kč. Inovované karty se prý dočkáme do konce července.
Rok 2011 znamená konec pro Intel Celeron
Už v době, kdy Intel vypustil do světa první procesory Atom, bylo jasné, že budou konkurovat Celeronům. Intel zvolil velmi opatrnou firemní strategii, která až doteď razila tvrzení, že si procesory Atom a Celeron nekonkurují. Ve svých parametrech i podávaném výkonu si ale byly a stále jsou velmi podobné. Nyní vyšlo najevo, že osud procesorů Celeron je už prakticky zpečetěn.
Podle vyjádření zástupců společnosti Intel pro server Digitimes mají místo v nabídce vzniklé ukončením výroby Celeronů nahradit částečně Atomy a také levná Pentia. Pokračovat se prý nebude ani ve výrobě procesorů Celeron určených pro mobilní platformy. Přesto se v této kategorii mají objevit ještě tři novinky.
Na září je naplánováno uvedení třech pravděpodobně úplně posledních modelů pod logem Celeron. Procesory dostanou označení P4600, T3500 a U3400. Z ceny notebooků ukrojí od 1300 do 1900Kč a nabídnou taktovací frekvence maximálně 2,1GHz. Poslední z modelů, úsporné U3400, poběží jen na 1,06GHz. Již při uvedení budou zařazeny mezi procesory s tzv. krátkodobou životností.
Definitivní tečka za procesory Celeron nastane někdy v průběhu roku 2011. Konkrétní období bohužel ještě upřesněno nebylo, jelikož Intel se k celé věci vyjadřuje jen minimálně. Ví se, že pozvolná likvidace Celeronu začne už v třetím čtvrtletí letošního roku.
Zdroje: AMD, CDR-info, Digitimes, Dailytech, EVGA, Fudzilla, Hexus, Intel, nVidia, TG Daily, The Inquirer & Xbitlabs
