Dvoujádrový Radeon HD 6870
Přestože internetem jednou za čas proběhne krátká zpráva o nové grafické kartě, letošní rok je na skutečně nové grafiky poměrně chudý. Může za to především skutečnost, že společnosti nVidia a AMD už nějakou dobu nepředstavily žádné pořádné grafické jádro. Výrobci karet jsou pod větším tlakem, než je obvyklé, a musí přijít s vlastními netradičními nápady.
Aktérem v honu za získáním pozornosti hráčů je opět společnost PowerColor. Ta se rozhodla představit světu další dvoujádrovou grafickou kartu. Nejde přitom o nic referenčního, spíše naopak. Na jedné kartě se nyní objeví dvě jádra známá z Radeonu HD 6870. Očekávat můžeme vysoký výkon ve hrách, jen cena nemusí být ve výsledku příliš konkurenceschopná.
Grafické karty s dvěma jádry, které nevznikly původně v laboratoří nVidie nebo AMD, byly vždy doménou spíše fandů. Není se proto příliš čemu divit, že zástupci PowerColor jako první upozorňují na možnost zapojit dvě takovéto karty do jednoho počítače, čímž de facto získáme Quad CrossFire. Podpora s běžnými grafikami je obvykle složitější.
Základem dvoujádrového Radeonu HD 6870 je switch od společnosti PLX a volné pole působnosti, které AMD svým výrobcům v poslední době dává. Těšit se pak můžeme na celkem 2240 shader procesorů. Podle serveru DonanimHaber budou shadery a jádro pracovat na velmi přijatelných 900 MHz.
Zdá se, že si v PowerColor také uvědomili, že cena karty nesmí být přemrštěná. Z tohoto důvodu zde nenalezneme 4 GB paměti, které jsou na dvoujádrových kartách běžné. Každé z grafických jader tak bude přistupovat ke svému 1 GB paměti a to prostřednictvím 256 bitové sběrnice. Paměť je typu GDDR5 a její fyzická frekvence je nastavena na 1050 MHz, což z dnešního pohledu není mnoho.
I přes veškerou snahu výrobce je jasné, že dvoujádrová karta bude vyžadovat kvalitní napájení. Při pohledu na PCB sice nezaznamenáme podobné obvodové kontury jako na mnohem náročnější GeForce GTX 590, přesto je nutné přivést dodatečné napájení ve formě dvou osmipinových konektorů.
O celkové spotřebě se můžeme zatím jen dohadovat, protože PowerColor ji zatím nepotvrdil. Pokud přihlédneme k faktu, že jednojádrový Radeon HD 6870 má maximální spotřebu 151 Wattů, bude stanoveno TDP dvoujádrové karty bezpečně pod magickou hranicí 300 Wattů.
Nezodpovězených otázek je kolem duálního Radeonu stále ještě mnoho. Tou nejdůležitější je patrně cena, kde zatím nemá smysl ani spekulovat. PowerColor uvádí, že kartu bude prezentovat na letošním veletrhu Computex, po kterém se snad dozvíme více. Začíná být navíc jasné, že své speciální dvoujádrové Radeony budou nabízet i další výrobci grafických karet.
Pravá mainstreamová základní deska s čipsetem Z68
Pokud plánujete vylepšení počítače a začínáte zvažovat, zda vám vystačí integrované grafické jádro, rozhodně se vyplatí počkat na vlnu základních desek s čipsetem Intel Z68. Jedním ze zajímavých kousků bude například čerstvě ohlášený model společnosti Gigabyte. Je černý, což naznačuje zařazení do vyšší třídy. Ve skutečnosti jde ale o kvalitně zpracovanou desku, která je velmi průměrná a od toho by se měla odvíjet i její přijatelná cena.
Na modelu GA-Z68-UD3H-B3 předvádí Gigabyte, jak by měla vypadat správná mainstreamová základní deska letošního roku. Nenalezneme zde žádné zbytečnosti a dá se říci, že ani prvky, které by na první pohled poutaly pozornost. Přesto lze tento model bez obav použít i jako základ herního počítače.
Deska vychází z čipsetu Z68, se kterým je možné kombinovat libovolné procesory Core i3, i5 a i7 platformy SandyBridge. O napájení procesoru se stará sedm oddělených větví, což je tak akorát dost na nejnáročnější procesory této platformy a ještě zbude rezerva pro nějaké to přetaktování.
Po internetu se traduje, že čipset Z68 není vhodnou volbou pro více grafických karet. To je bezesporu pravda, jelikož k němu lze připojit jen dvojici klasických grafických karet. Dostupné sloty PCI Express 16x pak ale pracují v režimu 8x. Vyplatí se spíše zainvestovat do jediné výkonné grafiky a případnou možnost zapojení do CrossFire nebo SLI ponechat jen jako teoretickou možnost budoucí volby.
Pokud nechcete nebo nemůžete hned investovat do drahé grafické karty, můžete využít služeb výrazně úspornějšího integrovaného grafického jádra. Narozdíl od některých ostatních modelů Gigabytu, UD3H je připraven na práci s procesorovým GPU. Monitor pak můžete připojit přes HDMI, DisplayPort, DVI a našel se prostor i pro D-Sub konektor.
Integrované příslušenství spíše jen kopíruje současný standard. Za zmínku stojí podpora USB 3.0 a rychlého SATA s propustností 6 Gb/s. Zvuková karta pracuje maximálně v režimu 7.1 a umožňuje optický výstup. Gigabitový ethernet je standardně jen jediný.
Bližší pohled na desku prozrazuje až nečekaně strohé chlazení. Pravdou ale je, že dnešní čipsety bez integrovaného grafického jádra hřejí jen minimálně. Výrobci pak často přidávají robustní frézované chladiče jen na efekt, a celá deska se tím prodražuje. V dosud prezentovaném osazení se zdá, že na desce jsou použity jen kvalitní součástky. Díky nim by mohl mít model UD3H i poměrně dlouhou životnost.
Ačkoliv se Gigabyte teprve chystá ohlásit prodejní cenu, lze očekávat že její výše nebude závratná. Deska je přeci jen určena pro masy a ani její černé zbarvení, odpovídající posledním trendům u Intelu, by na této skutečnosti nemělo nic změnit.
Propiska budoucnosti na dosah ruky
Poslední kousek hardwaru z dnešního článku se netýká přímo her. Jeho zaměření je ryze praktické a nabízí jej společnost Livescribe. Jde o inteligentní propisku, která si zapamatuje, nejen co jste napsali, ale také co jste přitom slyšeli. Alespoň to tvrdí reklamní slogan.
Speciální propiska nese označení Livescribe Echo a že není obyčejná prozrazují na první pohled její rozměry. Uvnitř se ukrývá diktafon a několik senzorů, které umožňují současně s nahráváním zvuku snímat pohyb a identifikují také pozici na stránce. Společně s propiskou by se podle výrobce měl používat také speciální blok. Ten obsahuje klasické linkované listy, které mají speciální vodící čáry a navigační "tlačítka". Uživateli však nic nebrání, aby si vytvořil vlastní.
V závislosti na konkrétním modelu může mít Echo 1 GB až 4 GB interní paměti. Do té lze ukládat rukou psaný text, což se při používání tiskacího písma daří až překvapivě dobře.
K propisce se dodává jednoduchá, ale vcelku snadno použitelná aplikace. Pero se připojí do dokovací stanice a následně je synchronizováno s počítačem. Kromě převodu nasnímaných dat do PDF dokumentu pak poskytuje přehled o tom, ve kterých sešitech byla propiska použita. Většinou je možné v rukopisu také vyhledávat.
Odrazovat od nákupu může především cena. U nás je totiž takovéto zařízení stále považováno za luxusní zboží, a tak i nejlevnější model nepořídíte pod 2000 korun. Současně jsou zde i některé další neduhy. Propiska není jen velká, ale také výrazně těžší než klasická analogová varianta. Dlouhé psaní by tedy mohlo činit potíže.
Zatím se zdá, že inteligentní propiska je spíše drahá hračka, než opravdu užitečný pomocník. Pokud by se ji ale podařilo zmenšit na rozměry odpovídající klasické variantě, určitě by slavila úspěch. Další zmenšení bude záviset především na výrobcích senzorů a na tom, jak daleko dokážou zajít při integraci.
Zdroje: Dailytech, Digitimes, DonanimHaber, Guru3D, Inpai, PowerColor, TechPowerUp, The Inquirer, VR-Zone, Xbitlabs & ZD Net
