ZPower a energie pro přenosné počítače
Zřejmě nikdy se lidstvu nepodaří objevit nevyčerpatelný přenosný zdroj energie. V případě všech mobilních zařízení, jako jsou notebooky, mobilní telefony či multimediální přehrávače, jsme tak odkázáni na energii uchovávanou v bateriích. Ačkoliv prošel tento zdroj energie bouřlivým vývojem, v posledních letech se téměř zastavil.
U většiny přenosných zařízení dnes převládá zásoba energie uložená v lithiových bateriových článcích. Články se všeobecně označují zkratkami, které upřesňují, v reakci s jakým chemickým prvkem dochází ke generaci energie. V noteboocích tak zatím převládají baterie Li-ion, u dražších mobilních telefonů a fotoaparátů můžeme najít baterii Li-pol. U starších zařízení se pak můžeme setkat s bateriemi NiMH a NiCD, od kterých se upouští. Všechny tyto zásobárny na energie však mají k dokonalosti daleko. Články zprvu trpěly „paměťovým“ efektem, který znemožňoval dobíjet energii před úplným vybitím. V opačném případě pak došlo k velkému snížení kapacity.
Problémy mají výrobci i dnes. Především v oboru baterií pro notebooky tekou do vývoje tisíce milionů dolarů ročně. Důvod je jasný – notebooky jsou stále náročnější na spotřebu. Ačkoliv se daří vyrábět malé notebooky s úspornými procesory, pamětmi a disky, stále se nepodařilo vyrobit úsporný herní notebook. U těch nejvybavenějších s 19“ displejem, čtyřjádrem a dvěma pevnými disky v RAID pak může výdrž při hraní na baterie dosáhnout pod 30 minut. Větší akumulátor než pro klasických 8 článků však většinou integrovat nelze. Poslední vyvinutou technologií Li-ion navíc u notebooků nelze použít, protože nedokáže poskytnout potřebnou výši napětí. Na řadě je tedy změna technologie.
Východisek z této nepříjemné situace je již několik a většinou se opírají o nějaký druh palivového článku, do kterého je potřeba doplňovat provozní kapalinu. Známé jsou například alkoholové články. Tento systém je ale pro běžné uživatele nevhodný a tak se nyní zraky výrobců obracejí do laboratoří společnosti ZPower. Ta totiž vypracovala nový koncept Ag-Zn baterií. Jak již označení napovídá, jsou založeny na použití stříbra a zinku.
Právě tyto dva prvky mají být odpovědí na několik problémů současnosti. Původně se mělo za to, že Ag-Zn články budou nedokonalým, ale bezpečným zdrojem energie. Jelikož v nich chybí nestabilní kombinace lithia, nikdy nemůže dojít k výbuchu. Ve skutečnosti se ale za poslední půlrok podařilo daleko více. Z Ag-Zn článku lze totiž vyčerpat téměř o polovinu více energie než z Li-ion o stejné velikosti. Ve výsledku mají tak baterie ZPower o 40% vyšší energetickou hustotu, než současné Li-ion.
Energeticky jsou tedy Ag-Zn články nanejvýš vyhovující. Podle informací serveru Dailytech nebude problém ani s jejich likvidací. V článcích totiž bude možné po skončení životnosti vyměnit energetické médium a opět budou funkční. Výsledkem naprosto vyčerpaného energetického média prý bude čistá voda. Na skvělé úrovni však zatím bohužel není životnost. I přes posílenou vrstvu, která od sebe odděluje póly baterie, dochází u Ag-Zn baterií poměrně v krátké době ke znehodnocení elektrolytu. Životnost je zatím přibližně na 300 dobití a dobíjecí cyklus trvá u běžného notebooku okolo osmi hodin.
Rychlému nástupu článků na trh však stále brání minimálně dvě věci. Problémy jsou v oblasti patentů, jelikož na kombinaci stříbra a zinku pracuje nezávisle hned několik společností. Mnohem větší překážkou je však cena. Do projektu bylo investováno o něco více, než je zdrávo a vše se musí zaplatit. Technologie baterií Ag-Zn tak bude zprvu prodána výrobcům elektromobilů a teprve několik let poté se k ní dostanou výrobci notebooků.
OCZ přináší levnou herní klávesnici
Nová klávesnice Alchemy Elixir Keyboard je podle OCZ jen prvním z mnoha modelů, které budou v řadě Alchemy uvolněny. Hned na první pokus se však podařilo vyrobit klávesnici, která je zajímavá nejen svými funkcemi, ale také velmi nízkou cenou. Ta má motivovat hráče, aby si tuto sérii oblíbili.
Klasická klávesnice je tentokrát doplněna o 10 multifunkčních kláves. Ty nemají přiřazeny jednotlivé funkce, ale pracují s makry. Celkem lze pak předdefinovat maximálně 30 maker, která jsou přepínána v sadách přímo na klávesnici. Chybět samozřejmě nemohou i klasická multimediální tlačítka. Celkem je jich 13 a pro jejich rozložení je klávesnice velmi dlouhá.
Fyzickými rozměry nebude Alchemy Elixir patřit rozhodně k nejmenším, což je ale mezi herními klávesnicemi běžné. Na délku měří 50cm, šířka panelu je pak téměř 20cm. Výška klávesnice bez vysunutých podpěrných nožiček je 1,4cm. Cílem OCZ je protentokrát nízká cena a tak se nadá očekávat používání lepších materiálů. Celé tělo klávesnice je vyrobeno z běžného tvrzeného ABS plastu. Tomu odpovídá i hmotnost 850 gramů.
Navzdory levnému provedení však OCZ garantuje životnost kláves na 5 milionů stisknutí. V útrobách se totiž ukrývá odolnější membránová klávesnice, která bez problémů snese vyšší namáhání. Klávesnice však neposkytuje žádné další herní technologie a ani není jasné, jak rychle je schopna reagovat. Ostatní vlastnosti jsou tedy srovnatelné se zcela obyčejnými klávesnicemi.
Jelikož se klávesnice připojuje přes USB 2.0, v základním režimu je schopná pracovat v kterémkoliv operačním systému. Pro herní režim je však potřeba softwarová podpora, která je dostupná výhradně pro Windows XP SP2 a jednotlivé verze Visty. Například k Macu nebo v Linuxu je tedy Alchemy Elixir nepoužitelná. Na našem trhu by se mohla objevit již příští týden a její cena by neměla přesahovat 500Kč.
SLI opět na platformách Intelu
Po dramatických tahanicích, kdy neshody mezi nVidií a Intelem málem zapříčinily definitivní konec současného používání procesorů architektury Core a grafických karet v SLI, přichází dobrá zpráva. Podařilo se vyjednat dohodu a tak bude i nadále na základní desky pro procesory Intel možné osadit dvě grafiky v režimu SLI.
Dohoda však není ledajaká a svým způsobem je unikátní. Ve velmi strohém tiskovém prohlášení ji oznámila v úterý nVidia, detaily pak dodaly zdroje serveru VR-Zone. Podpora SLI se opět objeví na základních deskách až s příchodem nového socketu LGA 1366 a procesorů známých pod kódovým označením jako Bloomfield. Je velmi pravděpodobné, že nVidia nebude moci vypustit vlastní čipset pro nové procesory Intelu a tak bude vyrábět procesor na jediném čipu pod názvem nForce 200SLI.
Jednoduchý procesor nVidia rozhodně nepoužívá prvně. Bude se starat výhradně o komunikaci mezi čipsetem a grafickými kartami. Jak označení procesoru napovídá, mý být zaměřen na poslední grafiky vycházející ze série GTX 200. Obávat se zpětné nekompatibility prý nemusíme. Podle zástupců nVidie bude nForce 200SLI podporovat i drtivou většinu starších grafických karet. Procesor vlastně z pohledu zákazníků nepřinese nic podstatného. nVidia i nadále slibuje podporu klasického SLI a Tri-way SLI. Možnost zapojení čtyř grafických karet je však nadále zcela vyloučena.
Poprvé se nForce 200SLI objeví jako součást čipsetu Intel X58. Ten bude kromě nových procesorů spolupracovat s tříkanálovým řadičem pamětí DDR3. Navzdory uvedení, které je plánováno na závěr letošního roku, se již nyní na internetu objevují první fotografie základních desek s tímto čipsetem. Hned na první pohled je jasné, že právě tyto desky poputují do highend a herních počítačů.
Zdroje: Dailytech, Fudzilla, GM motors, HardSpell, HKEPC, IBM, Intel, nVidia, NordicHardware, OCZ, VR-Zone, Xbiltabs & ZPower
