Podle nVidie zbrusu nová grafická karta, detailní specifikace však prozrazují něco jiného. Referenční pracovní kmitočty i prostředky jsou totiž stejné se starší GeForce 9800 GTX+. Zástupci nVidie však tvrdí, že kartu jednoduše nepřejmenovali. A přestože se může zdát toto tvrzení nevěrohodné, s názvem se změnil způsob výroby a především výkon.
Oproti původním řadám grafických karet totiž mají nyní výrobci volnější ruce při vývoji konkrétní verze karty. Vznikne tak velká škála modelů a nelze se divit, že toho výrobci náležitě využívají. Výkon karet se může rozcházet, výrobci jsou přesto za jedno a tvrdí, že jejich GeForce GTS 250 je rychlejší než levnější GeForce 9800 GTX+.
Základem obou zmíněných karet je grafické jádro G92 taktované na 738MHz. Karty jsou vybaveny naprosto stejnou verzí jádra vyráběnou na 55nm technologii. Dobrou vlastností těchto jader je doposud postačující počet shader procesorů, kterých je celkem 128 a standardně pracují na 1836MHz. Na přijatelné úrovni je také 256bitová paměťová sběrnice. O tom, že na nové kartě je použito starší jádro pak svědčí fakt, že jsou podporovány výhradně paměti GDDR3.
Jednotlivé společnosti se s tímto problémem vyrovnávají velmi dobře. Například Palit vsadil na osvědčenou metodu a bude hráče lákat na bohatou paměť karty. Objevit by se tak měla GeForce GTS 250 s 2048MB paměti DDR3. Ostatní výrobci ale spíše nevěří v ochotu zákazníků investovat do nevyužitelné paměti a tak se spoléhají především na taktování. Výsledný vliv zvýšení velikosti paměti na výkon je zde bohužel sporadický.
Na neoficiální přejmenovávání starších karet si budeme nejspíše muset zvyknout, jelikož podobné praktiky, ovšem v menším měřítku než nVidia, připravuje také AMD. Zde se chystá vypuštění opravdu rychlé grafiky Radeon HD 4890. Očekávaný posun grafického jádra na 40nm technologii se však nekoná. Zástupci AMD přiznali, že se bude jednat pouze o přetaktovaný Radeon HD 4870. Důvodem je nejspíše současný nedostatek finančních prostředků na rychlý vývoj.
O nové verzi dnes zřejmě nejpoužívanějšího komunikačního rozhraní se hovoří již vcelku dlouho. Zmínky o zastarávání USB 2.0 se objevily poprvé před dvěma lety a již v té době se pracovalo na stanovení nového standardu. Ten je již dokončen a lze tak s jistotou říci, jak bude vypadat budoucnost nejuniverzálnějšího počítačového rozhraní vůbec.
Dobrou zprávou je, že s příchodem nové generace USB portu nebude v žádném případě nutné všechny počítačové periferie vyhodit a nakoupit znova. USB 3.0 je totiž plně kompatibilní s oběma staršími generacemi. Z pohledu uživatele se změní pouze maximální rychlost, která stoupla k teoretickým 5Gb/s.
Vyšší rychlost je výsledkem důležitých úprav na úrovni hardwaru. Stejně jako u USB 2.0 se i zde přenášejí signály nikoliv pomocí jednotlivých vodičů, ale vzájemným porovnáním hodnot na dvojicích z nich (tzv. diferenciální páry). Tím je dosaženo vyšší efektivity a stability přenosu a dokonce to částečně odpovídá i koncepci moderní sběrnice PCI Express. Rozšířením oproti USB 2.0 je přidání dalších datových linek, které jsou vyvedeny ve středu konektoru.
Měnit se tedy budou především kabely, které nyní umožní výrobu více zařízení nezávislých na vlastním napájení z elektrické sítě. Prostřednictvím USB 3.0 k nim bude totiž možné dostat o 80% více energie. Nemělo by se jednat o citelnou ránu pro baterie notebooků, jelikož zařízení připojená na USB 3.0 by mělo být možné uspávat a budou moci bezpečně pracovat s o 0,4Volt nižším napětím, než jaké je potřeba dnes.
Přestože se všechny společnosti, které se na vývoji USB 3.0 podílely, určitě snažily přinést co nejlepší port, bude mít i USB 3.0 své zásadní problémy. Maximální délka kabelu, po kterém bude možné ještě bezpečně přenášet data, klesla ke 3m. Horší to však bude s cenou, která bude oproti zařízením s USB 2.0 nepoměrně vyšší. Výroba i vývoj zařízení pro USB 3.0 je totiž vcelku komplikovaná.
V reálu se zatím ukázalo, že je toto rozhraní schopné přenášet data bezpečně rychlostí kolem 194MB/s a je vcelku jedno, zda se jedná o souvislé bloky dat nebo jen krátké řídící signály. Některé společnosti připravily již dříve prezentace USB 3.0 modulů, které komunikovaly ještě rychleji a to okolo 250MB/s při čtení a 237MB/s při zápisu. Maximální propustnost je dosažitelná jen ve velmi specifických případech a zatím se jí nepodařilo dosáhnout v podmínkách, které by odpovídaly běžnému použití.
Na řadě je tedy skutečné uplatnění na konkrétních zařízeních. Ta se měla poprvé původně objevit na CeBitu, ale zatím k žádnému zveřejnění prototypu nedošlo. Očekává se tedy především využití v kombinaci se zařízeními využívající velké množství paměti, kde přenosy dat prostřednictvím USB 2.0 začínají trvat neúnosně dlouho.
Kdy se první zařízení schopná pracovat s USB 3.0 opravdu objeví, je zatím těžké odhadnout. Ovladače jsou již delší dobu připraveny jak pro Windows, tak i Linux. Bohužel jejich současné verze jsou neveřejné a nelze tedy soudit nic o tom, nakolik jsou stabilní. AMD i Intel se nechali prostřednictvím médií slyšet, že USB 3.0 zahrnou do svých čipsetů v následujícím roce. Ještě předtím by však mohl být dostupný klasický řadič určený do některého ze slotů PCI Express.
Intel poskládá velký displej z malých mobilů
Spíše úsměvně vyhlížející technologie se blíží do konečného stádia v laboratořích Intelu. Ten totiž pracuje na projektu tzv. multidisplejového propojení. Na podobnou technologii jsme dnes již zvyklí, jelikož si můžeme bez větších problémů připojit k jedné grafické kartě více displejů. Intel se ale chystá přijít s něčím úplně novým. Propojeny budou tentokrát nezávislé displeje a dokonce se to nemá týkat jen počítačů.
Pokud půjde vše podle plánu, měli bychom se v příštím roce dočkat technologie, která umožní spojovat pracovní plochy počítačů velmi jednoduše tím, že je přiblížíme k sobě. Technologické detaily Intel zatím nesdělil, vypadá to však, že především multimediální zábava dostane nový, větší rozměr. Podle vizí Intelu bude možné takto spojit pracovní plochu například několika notebooků a nebo i mobilních telefonů.
Nová metoda zobrazování by pak měla v konečném důsledku využívat grafické adaptéry všech používaných zařízení. Komunikovat spolu mají přitom bezdrátově, což je především při vyšších rozlišeních jen stěží představitelné. Nereálně se tváří také slibovaná podpora napříč mobilními platformami, které spolu dnes vzájemně nespolupracují a bude pro ně potřeba vytvořit vzájemně odlišný software či ovladače.
Zdroje: AMD, Asus, ComputerBase, Dailytech, Digit-life, HKEPC, Intel, nVidia, PCISig, The Inquirer, Xbitlabs