GeForce GTX 270 a 290 připraveny
Trh s grafickými kartami se nikdy nezastaví. Poté co AMD doplnila své řady grafických karet o slabší modely, je na tahu opět nVidia. Ta nepřijde s ničím jiným, než se skutečnými herními kartami. Objevit se mají grafická jádra vyráběná 55nm procesem, mezi nimi i očekávaná přepracovaná verze GeForce GTX 260 s větším počtem shaderů. Tato grafika se však bude jmenovat jinak a jak se ukázalo, nVidia k tomu má dobrý důvod.
Řada highendových grafických karet tak bude brzy zahrnovat grafické karty GeForce GTX 260, GTX 270, GTX 290 a zvláštní kartu, která dostala prozatímní označení "Chine syndrome". Obecně lze říci, že nVidia bude zrychlovat pracovní frekvence, snižovat cenu, spotřebu a nároky na chlazení. Nové karty budou mít navíc k současné dvojce, která zahrnuje pouze GeForce GTX 260 a GTX 280, velice blízko.
Nová GeForce GTX 270 přímo vychází z původní GeForce GTX 260. Založena bude stejně jako GeForce GTX 290 na čerstvě dokončeném jádru, které známe pod označením GT206 (dříve označováno také jako GT200b). Takt jádra i shaderů bude shodný s GeForce GTX 260, tedy 575MHz a 1250MHz. Obdobná bude i používaná paměť, která má být typu GDDR3, taktovaná na efektivní frekvence okolo 2GHz. Vyskytovat se budou verze od 512MB až po 1GB, přičemž se očekává rozdíl výkonu oproti GeForce GTX 260 do 20%. nVidia si za kartu nechá samozřejmě náležitě zaplatit. Kolik přesně to bude, ale zátím neprozradila. Pozitivně lze vnímat především snížení ceny původní GeForce GTX 260. Podle deníku HKEPC by měla být její cena rovných 260USD. U nás to bude patrně stále přes 4000Kč.
Zajímavou, ovšem cenově nepříliš dobře dostupnou kartou, bude GeForce GTX 290. Ta znamená logické vylepšení GeForce GTX 280 po přechodu na 55nm architekturu. nVidia zde zabalila nepříliš přepracovanou kartu do slibů vyššího výkonu. Toho má být dosaženo především zvýšením pracovních frekvencí. Použitá verze jádra má tak 240 shaderů, což je stejně jako u současné GeForce GTX 280. Rychlejší frekvence zasáhnou především jádro, které nově poběží na 650MHz. Shadery pak budou taktovány těsně nad 1400MHz. Karty řady GeForce GTX 290 rozhodně nebudou trpět nedostatkem paměti. nVidia pojala za minimum 1GB DDR3.
Silnou stránkou všech zmíněných karet nVidie bude oproti konkurenčním Radeonům široká paměťová sběrnice. AMD totiž dokázalo svá grafická jádra zmenšit natolik, že k nim již prakticky není možné připojit větší než 256bitovou sběrnici. U nVidie se plocha jádra nyní také zmenšila zhruba o třetinu, stále však zůstává dostatek prostoru. Zachována je tak kvalitní současná 448bitová sběrnice.
Přímo z vývojových laboratoří nVidie navíc unikly informace o maximálních možnostech tohoto jádra. Podle nich by mělo být možné GT206 taktovat bezpečně na 750MHz, přičemž shadery by se mohly dostat k 1700MHz. Právě díky těmto rozdílům v konfiguraci oproti referenčním parametrům by se mohly stát zajímavým artiklem pro overclockery. Stále je zde ale vysoká cena, která nebude hrát ve prospěch jejich velkému rozšíření. Poprvé by měly být k dostání v průběhu listopadu.
Samostatnou kapitolou je pak karta ukrývající se pod názvem "Chine syndrome". nVidia její vývoj oficiálně popřela, přesto lecco naznačuje že k jejímu vypuštění opravdu dojde. Má se totiž jednat o grafické dvoujádro. Čip bude na grafice pouze jeden a často je označován jako GT212. Toto dvoujádro nebude rozhodně nativní a bude se jednat jen o speciální slepenec dvou jader GT206. Případné parametry grafiky si tak lze snadno odvodit, zda se bude skutečně vyrábět však jasné není. Na vývoj této grafiky poukázal závěrem minulého týdne server The Inquirer.
Přenos dat s "rychlostí" světla
Zdálo by se, že éra kdy byl infraport módním hitem mobilních telefonů a pravidelně se objevoval na noteboocích je již dávno pryč. Vědci z Bostonské univerzity si však myslí, že by se dalo technologie založené na podobném principu v obměněné formě znova využít. Tentokrát se již nebude jednat o přenos informací pomocí paprsku neviditelného lidskému oku, ale o přenos přímo ve viditelném spektru. Nová technologie by mohla dokonce využívat klasického osvětlení uvnitř budov.
Stále častěji se dnes můžeme setkat s problematickým rušením Bluetooth a WiFi, které je způsobeno nadměrným počtem zařízení, která se při své práci dělí o omezená frekvenční pásma. Pásma jsou omezená především kvůli uplatňování licencí, které přesně určují na jakých frekvencích lze přenášet data zdarma. Za rušení signálu může paradoxně jedna z největších výhod nových technologií a to schopnost pronikat za pevné překážky. U Bluetooth a WiFi zařízení je totiž těžké přesně vymezit směr do kterého se signál bude šířit a pokud spustíme v těsné blízkosti několik zařízení pracujících na stejné frekvenci, jednotlivé příchozí a odchozí signály se začnou míchat, přičemž jsou zařízení naprosto zmatena. Jak tedy těmto rušivým vlivům zabránit?
Jako poměrně snadné a v budoucnu snad i cenově dostupné řešení se začíná ukazovat nové nikterak licencované frekvenční pásmo – vlnová délka, která odpovídá pro člověka vnímatelnému světlu. Oproti běžným vlnám na 2,4GHz a 5GHz se totiž šíří světlo naprosto přímočaře a žádnou neprůhlednou překážkou nepronikne. Prof. Thomas Little, který stál u začátku vývoje nové technologie, také dodává, že tím dojde k výraznému zvýšení zabezpečení sítí. Přesto není ponecháno nic náhodě a i zde bude existovat jakási forma šifrování dat.
Způsob jakým by tato technologie měla fungovat je vcelku kuriózní. Ať se to zdá jakkoliv divné, volně v prostoru se podařilo obyčejným převodem z binární soustavy (0,1) na systém světlo/tma vytvořit stabilní spojení rychlostí 10Mb/s. Opravdové podivínství této technologie však tkví v bodech, které budou přenos dat zprostředkovávat. Zařízení by totiž neměla komunikovat přímo navzájem, nýbrž přes osvětlení místností.
Podstata tkví v používání světelných diod (často označovaných zkratkou LED). Ty jsou oproti klasickým žárovkám úspornější a především je možné rychle měnit jejich stav z rozsvíceného na zhasnutý. Zatímco běžné žárovce může úplné zhasnutí trvat i celou sekundu, moderní LED diodu lze zhasnout a rozsvítit během jedné sekundy až tisíckrát. Velcí výrobci elektroniky navíc potvrdili, že pokud se technologie uchytí, budou vyvíjet i mnohem rychlejší diody, čímž by přenosová rychlost ještě více stoupla.
Pro příjem dat bude muset být osvětlení v místnosti vybaveno fotocitlivým senzorem. Speciální vybavení by se pak mělo objevit i v počítačích a to v podobě nějakého druhu rozšiřovací karty. Ta bude opět převádět elektrické impulzy na velmi krátké nepostřehnutelné záblesky, které zachytí senzor v osvětlení místnosti. Zde ale tato technologie naráží na první podstatný problém. Není totiž doposud domyšleno, jak zabezpečit přenos oběma směry současně, případně jak propojit více než dvě zařízení navzájem. Pokud bychom chtěli poslat soubor, počítač by ho tedy odeslal osvětlení. Po skončení přenosu by se počítač musel odpojit, přičemž osvětlení by se připojilo k cílovému počítači a soubor doručilo. Takovýmto způsobem ale může pracovat plnohodnotná síť jen stěží.
Naproti tomu jsou zbytečné obavy z faktu, že soustavné blikání bude kazit lidem zrak. Nejedná se totiž o nic horšího než je používání klasických zářivek. Ty ve skutečnosti bliknou pouze 100x za sekundu (tedy 9x méně než u LED), což ale plně dostačuje iluzi souvislého svitu. O tom, zda zůstane infraport nadále jen okrajově používanou technologií nebo jej čeká v přepracované verzi zajímavá budoucnost se teprve rozhodne. Bylo by opravdu předčasné tvrdit, že se tato koncepce skutečně uchytí. První podmínkou pro její funkčnost je totiž používání LED osvětlení, které se sice dostává díky zdražující elektrické energii na výsluní, stále není ale úplně bez chyby.
Prémiová edice grafických karet Asus
Ať již jste fanoušci AMD nebo nVidie určitě vás potěší ASUStek novými herními kartami, které jsou označovány jako Dark Knight. Tento název odvodil Asus od nově použitého aktivního chlazení, které se vyznačuje skvělou účinností. Asus si tak může dovolit taktovat karty na vysoké pracovní kmitočty, v důsledku čehož můžeme očekávat velmi dobrý výkon. K prvnímu dodání do obchodů jsou tak připraveny dvě highend grafické karty postavené na čipech nVidia a tři zajímavé Radeony.
Při volbě grafických karet se Asus tentokrát řídil oblíbeností u zákazníků a nikoliv přesným výkonem konkrétních grafických jader. Díky tomu se na nových Dark Knight kartách objeví pouze dvě grafická jádra a to nVidia G92b, které je charakteristické pro grafické karty GeForce 9800 GTX+ a RV770, které je důvěrně známé z Radeonů HD4870.
Cenově dostupnější budou tentokrát grafiky nVidie. Na nabízených grafických kartách vycházejících ze série GeForce 9800GTX+ bude jádro pracovat na frekvencích 740MHz a 775MHz. Narozdíl od zbývajících karet, jejichž jádra se ukrývají pod hlavičkou ATI, používá nVidia výhodnější oddělený takt shaderů a jádra. Jejich frekvence se u těchto karet blíží k magické hranici 2GHz, přesně je to 1836MHz a 1950MHz. Drobnou nevýhodou je neustálé používání pamětí typu GDDR3, které poběží buďto na reálné frekvenci 1100MHz nebo 1180MHz.
U Radeonů se oddělení frekvence jádra a shaderů zatím nepoužívá a tak je situace o něco jednodušší. Základem je opět karta taktovaná na frekvence, které určila AMD. Jádro tak běží stejně jako u běžných karet typu HD4870 na 750MHz. Karta má standardních 512MB. Druhý z Radeonů používá taktéž referenční pracovní kmitočty, jeho síla se však ukrývá v lepší paměti. Asus integroval na tuto kartu 1024MB GDDR5, které běží fyzicky na 900MHz. Jedná se ovšem o nový typ paměti, takže v efektivitě překoná tato paměť bez problému moduly GDDR3 integrované na karty s čipy nVidie.
Mnohem zajímavější je ale přetaktovaná alternativa Radeonu HD4870. Grafické jádro společně se shadery je zde taktováno vcelku vysoko na 815MHz. To je možné především díky přehranému videoBIOS. Vyskytovat se bude pouze verze vybavená 512MB paměti, která ale poběží ještě na vyšší frekvenci než 1GB verze. Asus ji taktuje z výroby na 925MHz, což odpovídá 3700MHz efektivně. Podle předběžných odhadů se již tato frekvence blíží možnému stropu použitých modulů. Redaktoři serveru Fudzilla označili překonání efektivní 4GHz hranice u této karty za nepravděpodobné.
Rozdělení karet podle frekvencí není rozhodně nelogické a Asus tak nabízí ke koupi buďto původní kartu pracující na referenčních kmitočtech, která se liší pouze odlišným chlazením nebo předem nataktovanou kartu. Pokud rádi experimentujete a nebojíte se přetaktování, je rozhodně lepší pořídit kartu s nižšími kmitočty. Referenční karty budou totiž výrazně levnější. Pokud však nechcete přijít o záruku, nezbude než koupit drahou grafiku přetaktovanou přímo z výroby.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digit-life, EE, HKEPC, HardSpell, nVidia, The Inquirer, Xbitlabs, ZD Net
