Grafické karty Fermi pro profesionály
Karty, které disponují všestranným vysokým výkonem, ale stěží se objeví v herním počítači. Tak by se dala klasifikovat řada nVidia Quadro, která konečně povýšila do kategorie Fermi. Stalo se tak navzdory dřívějším tvrzením nVidie, že nová řada Quadro bude založena až na příští generaci grafických jader.
V úterý odpoledne byla zveřejněna tisková zpráva, ze které je hned jasné, jak bude nyní nabídka Quadro Fermi vypadat. K dispozici jsou samostatné karty, ale také mobilní varianta nebo ucelený systém. Tentokrát nejde jen o rychlé renderování. nVidia vsází na uplatnění v medicíně, výzkumu a armádě. V profesionální sféře by se měl konečně objevit skrytý potenciál 3D zobrazení.
Stěžejním produktem je karta Quadro 6000 a nedá se o ni říci, že by vycházela z konkrétního modelu určeného pro širokou veřejnost. Základem karty se stalo grafické jádro známé jako GF100, které obsahuje 448 shader procesorů. nVidia se snaží udržet taktovací frekvence pod pokličkou a tak poskytuje jen těžko dohledatelný katalogový list. Přesto, podle něj je takt CUDA procesorů 1174MHz a jádro běží na 574MHz.
Počítá se s tím, že Quadro 6000 bude nasazeno především na masivní výpočty a realtime aplikace. nVidia tak nezanedbala ani paměť, která je mnohem větší, než je běžné pro herní grafické karty. Quadro 6000 má celkem 6GB paměti GDDR5. Ta pracuje na 3200MHz efektivně a s jádrem komunikuje prostřednictvím 384bitové sběrnice.
Quadro 6000 zastřešuje možnosti architektury Fermi. Při správném používání pak může být podle nVidie tato karta až 5x výkonnější než profesionální šestijádrové procesory od Intelu. Podle zástupců společnosti je hlavním plusem karty dostatek výkonu na pokročilé zpracování obrazu v reálném čase. Podle prezentace nVidie tak Quadro může například stabilizovat a čistit snímky natáčené ze špionážních letadel v turbulencích.
V praktickém uplatnění v mobilních podmínkách bude kartě Quadro 6000 bránit především spotřeba. Ta je stanovena maximálně na 225Wattů. Ve skutečnosti je to o 25Wattů méně, než v případě GeForce GTX 480. Vzhledem k výkonu jde o jistý úspěch.
Pro méně náročné aplikace budou k dispozici ještě dvě dedikované karty - Quadro 5000 a Quadro 4000. Očekává se, že právě tyto naleznou své místo ve společnostech zabývajících se renderováním. Quadro 5000 přitom nabízí 352 CUDA procesorů, 2,5GB paměti a 320bitovou sběrnici. Jádro běží na 513MHz. Výsledná spotřeba je do 152Wattů. Nejlevnější Quadro 4000 má 256 CUDA procesorů, 256bitovou paměť o velikosti 2GB.
nVidii se vcelku podařila také karta Quadro 5000M. Zde se můžeme vidět technologii jádra Fermi v kombinaci s přijatelnou spotřebu. Karta určená pro notebooky tudíž potřebuje maximálně 100Wattů. Přitom je stále k dispozici 320 CUDA procesorů, 256bitová sběrnice a 2GB GDDR5. Taktovací frekvence jsou tentokrát opravdu tabu, nebudou ale vysoké.
Naproti tomu bude zcela jistě vysoká pořizovací cena. Nejlevnější Quadro 4000 bude nabízeno za 1150USD, v současnosti přes 20000Kč. Je to jen začátek. Stěžejní kartu Quadro 6000 lze už nyní pořídit za 5000USD, což dá v konečném důsledku přes 100000Kč. Zakoupit je také možné celý systém postavený ze dvou Quadro 6000, který se s cenou vyšplhá na 14500USD.
Základní deska pro šestijádro za pár korun
Zajímavou základní desku pro finančně nenáročné počítače představila společnost ASRock. Její vývojáři jsou pověstní tím, že dokážou vymáčknout maximum i z velmi starých čipsetů. Nejinak tomu bude i tentokrát. Na základní desce výhledově určené i pro šestijádra se má totiž objevit čipset AMD 480X.
Důvod použití tři roky starého čipsetu je přitom zřejmý. ASRock jej nakoupil v době, kdy to ještě vypadalo, že brzy bude mít doma CrossFire skoro každý. Dnes již nemůže sice nabídnout všechny moderní technologie, ale stále si poradí s procesory určenými do socketu AM3. Jeho největší slabinou je asi absence podpory sběrnice PCI Express 2.0. Z tohoto důvodu nemusí být možnosti osazení grafiky právě ideální.
AMD paradoxně celým názvem označuje čipset jako AMD 480X CrossFire. Původně byl totiž určen pro základní desky se dvěma sloty PCI Express 8x. ASRock provedl změnu a to osazením jediného slotu PCI Express 16x, který pracuje podle standardu verze 1.1.
Podpora integrovaného příslušenství bude slabší, jelikož je mírně zastaralé řešení použito i v oblasti southbridge. Zde se objevil čip SB600, který pracuje s rozhraním SATA II. USB 3.0 samozřejmě podporováno není a na desce se sešla klasika v podobě kombinace gigabitového ethernetu, 7.1 zvukového kodeku a několika portů USB 2.0.
Čipset se naštěstí nestará o podporu pamětí, kterou má na starosti řadič integrovaný v procesoru. Díky tomu jsou podporovány paměti DDR3. Deska si poradí maximálně s 1800MHz moduly. Výhodou může být poměrně vysoký počet starších slotů PCI, které se budou hodit při upgradu ze starého PC.
Naproti tomu nelze tento pokus od ASRocku doporučit těm, kdo chtějí dostat ze svého počítače maximum. Přímo v BIOSu lze sice odemykat nedostupná jádra na procesoru, zastaralá koncepce sběrnice však může brzdit lepší grafické karty. Drobným problémem, který je ale při zaměření na cenu pochopitelný, je osazení levnějších elektrolytických kondenzátorů. To životnosti rozhodně neprospěje.
Desku nalezneme v obchodech pod označením ASRock M3A UCC. Zatím nebyla stanovena doporučená cena, za kterou by se měla prodávat. Doufejme, že bude co nejnižší. Dostupnost je přislíbena do poloviny srpna.
Vítr do plachet pro USB
Pravý rozmach rychlého rozhraní USB 3.0 na externích zařízeních stále ještě nenastal. Přesto se v nabídkách obchodů čas od času objeví externí disky, které s ním spolupracují. Přesto, že byla stále ještě aktuální varianta USB 2.0 navržena dosti nadčasově, pomalu přestává její přenosová rychlost stačit. Vše potřebné k rychlému rozmachu třetí generace je nejspíše už blízko.
V současnosti je rozšiřování USB 3.0 závislé na volbě výrobců základních desek, kteří se mohou rozhodnou, zda na svou desku integrují speciální řadič. I přes snižující se cenu je tento řadič brán jako určitý nadstandard, za který není každý ochotný připlácet. Například velké společnosti si desky s USB 3.0 takřka nekupují. Skutečnost, že USB 3.0 je zpětně kompatibilní s USB 2.0 výrobce k žádnému pokroku nemotivuje. Jsou samozřejmě obory, ve kterých nemá používání USB 3.0 valnějšího významu.
Pozitivní změnu v podpoře zařízení s kompatibilních s USB 3.0 nyní chystá AMD. Ta konečně oznámila svůj záměr integrovat řadič tohoto rozhraní do svého nového čipsetu. Přesněji bude USB 3.0 implementováno v southbridge s kódovým označením Hudson D1. Ten by se měl stát součástí platformy fúzních čipů v závěru letošního roku.
Hudson D1 vychází v mnoha ohledech z dnes hojně používaného SB850. Odtud pramení také podpora rychlého SATA s propustností 6Gb/s, rychlejší sítě a možnost pokročilých zapojení disků do RAID polí. Zástupci AMD na svém blogu zlehka naznačili, že platforma obsahující nový southbridge by si už mohla poradit i s novou sběrnicí PCI Express 3.0.
Zajímavě se situace vyvíjí v oblasti spotřeby. Výroba southbridge přechází na 40nm a s tím dochází ke snížení spotřeby. Podle insideHW bude spotřeba Hudson D1 pouhých šest Wattů. Oproti současným čipům je to zhruba čtvrtina. Jakékoliv ušetření se bude hodit, protože AMD plánuje nasadit výsledný čipset do ultrapřenosných notebooků.
Zdroje: AMD, ASRock, Dailytech, HardSpell, HKEPC, insideHW, nVidia, TechPowerUp, Xbitlabs & ZD Net
