Intel chystá revoluci zvanou Sandy Bridge
O nové generaci procesorů založené na architektuře Sandy Bridge se mluví již poměrně dlouho. Až doposud se Intel bránil uvolňování informací o tom, kdy přesně by se nové procesory měly objevit v prodeji. Přesto čas od času ve zkratce odtajnil některé důležité detaily.
Podle zdrojů serveru Fudzilla by se měly první procesory založené na architektuře Sandy Bridge objevit hned na počátku příštího roku. Zpočátku půjde pouze o dvoujádra, následovat mají čtyřjádra, šestijádra a na konci roku 2011 by se měla začít objevovat i první osmijádra. Samozřejmostí je podpora Hyper-Threadingu.
Taktovací frekvence zveřejněny nebyly a o jejich konečných hodnotách lze pouze spekulovat. Čtyřjádrové vzorky v současnosti pracují mezi 2,4GHz a 3GHz, přičemž je podporován TurboBoost. Jediné jádro může pracovat až na 3,8GHz. Některé společnosti měly možnost otestovat i vzorky se standardním pracovním taktem 3,4GHz.
Přestože Intel tvrdí, že Sandy Bridge je revoluce, neplatí to nutně v každém ohledu. Z dostupných informací lze usoudit, že půjde především o optimalizaci spotřeby. V případě dvou a čtyřjádrových procesorů můžeme očekávat zhruba čtvrtinový pokles spotřeby vůči současným Core i7. Architektura je navzdory této skutečnosti robustnější.
Jen malou změnu prodělal paměťový řadič, který podporuje paměti DDR3. Moduly mohou pracovat maximálně na 1600MHz. Do budoucna se počítá s celkem čtyřmi komunikačními kanály, které jsou prozatím využity jen z poloviny. V případě použití čtyř kanálů bude možné osadit až 32GB operační paměti.
Značnou měrou se na spotřebě procesorů Sandy Bridge podepíše způsob výroby. Intel si tyto procesory nechává vyrábět na 32nm architektuře. Ta je sice dostupná i v současnosti, ale nyní má Intel čas na různé optimalizace a podstatný rozdíl tkví i v integrovaném grafickém jádru.
Integrovaná grafika se konečně stane jednolitou částí procesoru a tím přechází ze 40nm na 32nm výrobu. Informace přímo z vývoje hovoří o pracovních frekvencích jádra někde mezi 1GHz a 1,4GHz. K razantnímu nárůstu výkonu přesto nedojde a vrcholem má být schopnost přehrávat video v HD rozlišení bez trhání obrazu. Celkově vzato Intel slibuje zhruba dvojnásobek výkonu současných GMA. Samozřejmostí má být podpora výstupu přes HDMI.
Nové procesory budou vyžadovat také podporu od zcela nového čipsetu. Variant bude samozřejmě více, ale Intel je v současnosti ukrývá pod označení 6-series. Tyto čipsety by se podle své verze měly více či méně podřídit současným moderním trendům. Očekávat můžeme určitě podporu SATA 6Gb/s až na 10 portech, současné vývojové vzorky však neumí USB 3.0. Podpora je pouze pro 14 USB portů s klasickým standardem 2.0.
Čipsety Intel 6-series přijdou s novým řadičem pro sběrnici PCI Express. Překvapující zprávou je, že Intel se již nyní snaží implementovat podporu PCI Express ve verzi 3.0. I na těch nejlepších deskách současnosti přitom najdeme verzi o jednu generaci starší. Výsledkem by měl být tedy vyšší výkon i u dedikované grafiky.
S čipsetem a novými procesory souvisí zatím spíše i jedno teoretické řešení. K dispozici jsou totiž specifikace čipsetů ze 6-series, které jsou určeny do kanceláří. Intel ponechal otevřená dvířka pro podporu dvou integrovaných grafických jader. To může mít jediný důvod, kterým je možnost dosáhnout vysokého rozlišení na několika připojených displejích. Standardně by měly být podporovány čtyři. Výkonu ve 3D zdvojení jádra ale pomoci nemůže.
Se Sandy Bridge souvisí i jeden běžně nepopulární krok. Současně se změnou procesoru a čipsetu je třeba změnit i socket. Zpětná kompatibilita k Core i7 nebo Core i5 procesorům tedy nebude. Nové procesory by se měly osazovat do socketu LGA 1155, který se od LGA 1156 výrazně neliší. Z toho vyplývá i skutečnost, že procesory budou na první pohled k nerozeznání.
Šestijádra od AMD nebudou drahá
Zatímco na Sandy Bridge si ještě musíme počkat, od pondělí jsou oficiálně k dispozici jiné zajímavé procesory. AMD totiž poprvé nabídla světu šestijádra určená pro běžné počítače. Ty nejsou právě nejlevnější, přesto ve své kategorii cenou vynikají. Konkurenční Intel proti nim může nabídnout pouze Core i7 980X.
Už před uvedením dávala AMD tušit, že pozici jediného herního šestijádra Intelu výkonově nijak neohrozí. Hned první nezávislé recenze to potvrdily. AMD tak zatím může nabídnout dvě pomalejší šestijádra, jejichž cena bude začínat na méně než čtvrtině ceny Core i7 980X. Během několika dní můžeme začít objednávat procesory Phenom II X6 1055T a 1090T.
Do herního počítače je určitě zajímavější model Phenom II X6 1090T, který vychází z edice Black Edition. Tato skutečnost znamená, že má odemčený násobič a bude snadné jej přetaktovat. Přesto už v základu pracuje na velmi slušné frekvenci a to 3,2GHz. Je jasné, že málokterá hra dokáže šest jader rovnoměrně využít a tak je vysoká frekvence zkrátka potřeba.
Druhý procesor Phenom II X6 1055T přichází s výkonem, který odpovídá spíše čtyřjádrovému Core i7. Nezávislé testy poukazují na skutečnost, že ve výkonu mnohdy přesahuje čtyřjádrové Core i7 860 pouze v řádech jednotek procent. U slušně naprogramovaných her, kde si dali programátoři záležet na paralelním zpracování, může být výkon vyšší o pětinu.
Základ obou procesorů je podobný, nicméně i zde nalezneme rozdíly. Přes odlišné taktovací frekvence je u obou procesorů stanoveno TDP na 125Wattů. Vzhledem k tomu, že u AMD je udávána skutečná o maximální spotřeba, jsou tyto hodnoty určitě pozitivní. Oba procesory mají rozdělenou druhou úroveň vyrovnávací paměti do bloků o velikosti 256kB na jádro. Společná třetí úroveň pro všechna jádra má u modelu 1090T velikost 6MB, u levnějšího 1055T je to polovina tedy 3MB.
Jasnou výhodou procesorů AMD je jejich přetrvávající kompatibilita. Phenom II X6 tak bude i nadále pracovat v deskách se socketem AM3. Přesto má oproti čtyřjádrům poněkud odlišné požadavky na napájení. Především nejlevnější desky budou mít problém. Problém může být také s BIOSem, který nemusí procesor správně detekovat.
Výrobci základních desek v těchto dnech sestavují seznamy kompatibilních produktů. U většiny základních desek s AM3, s dostatečně propracovaným napájením, bude stačit provést upgrade BIOSu na novou verzi. Přechod na nový procesor tak nemusí znamenat radikálnější zásah do současné konfigurace počítače.
Tím nejpříjemnějším na šestijádrovém Phenomu je ale cena. Phenom II X6 1055T se má totiž oficiálně prodávat od 199USD. U nás to bude zhruba 3700Kč. Lákavý 1090T z Black Edition je přeci jen poněkud dražší. Oficiální cena byla stanovena na 295USD, což v našich obchodech může znamenat cenu přes 5500Kč. V porovnání s Core i7 980X, které jsou obchody schopné nabízet za cenu kolem 25000Kč, je to velmi schůdné řešení.
Platforma Nano podporuje nativně 64bitový kód
Poslední novinka tohoto týdne je také z oblasti procesorů. Tentokrát se podíváme ke společnosti VIA, která ve své tiskové zprávě ohlásila vypuštění nových procesorů Nano E. Ono E znamená, že se bude jednat o procesory vhodné na embedded aplikace. Ve své podstatě by se mělo jednat o sofistikované čipy podprůměrného výkonu a velmi zajímavé spotřeby.
Propast mezi tím, co v současné době představuje AMD, Intel a VIA, je ohromná. Dokazuje to i naprostý paradox. Nové procesory Nano E totiž nejsou nic jiného, než mírně upravené varianty, které VIA s věhlasem představila ani ne před rokem. Nyní ale přechází s na nativní 64bitovou architekturu.
Série Nano E nemůže běžného uživatele stolního počítače ničím ohromit. Stále se jedná výhradně o procesory s jediným jádrem. Taktovací frekvence jsou navíc směšně nízké a navzdory tomu, že tyto procesory jsou zaměřeny na spotřebu, VIA o ní soustavně mlčí. Výsledkem tak je přehled, ze kterého se můžeme dozvědět, že její procesory pracují na frekvencích mezi 800MHz a 1,8GHz. Všechny mají spotřebu 100mW, na čemž není nic divného, protože je udávána bez zatížení.
V kategorii embedded aplikací se ale hraje na přesnost a tímto mlžením si VIA rozhodně mnoho zákazníků nezíská. Jedinou výhodou, kterou lze oficiálně potvrdit je onen přechod k nativnímu zpracování 64bitových instrukcí, které se doposud zpracovávaly po částech jako 32bitové.
A výsledek? Embedded systémy nalezneme všude tam, kde není místo pro klasický počítač. Nano E se může objevit jako součást palubního počítače v autě, v herních automatech nebo dokonce luxusní ledničce. A právě zde se 64bitové instrukce kvůli hardwarovým nedostatkům doposud takřka nepoužívaly.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digitimes, Fudzilla, HardSpell, Hexus, HKEPC, Intel, TG Daily, VIA & Xbitlabs
