Intel plánuje nejrychlejší procesor s x86
Zástupci společnosti Intel ve své tiskové zprávě zveřejněné ještě v první polovině tohoto týdne oznámili, že mají plán na další přelomový procesor. Mělo by jít o nejrychlejší x86 kompatibilní procesor vůbec. Nepoputuje ale mezi herní zboží, nýbrž do serverů. Nemusíme být smutní, protože v plánu je i posunutí hranice výkonu klasické série Core i7.
Doposud úplně nejvýkonnější procesor má v dohledné době rozšířit řadu Xeon. Dostal typové označení X5690 a základní taktovací frekvenci 3,46GHz. Přitom jde o velmi robustní šestijádro, takže spotřeba se bude držet na vysokých hodnotách. Dosažení pozoruhodných frekvencí umožnila především dobře zvládnutá 32nm architektura.
Xeony jsou už nějaký čas kompatibilní se socketem LGA 1366, který běžně nalezneme i na základních deskách, jež do serverů určeny nejsou. Teoreticky by se tak obdobný procesor v herním PC využít dal. Nepřekonatelnou překážkou bude jeho cena a nutná volba správného čipsetu. Ta má být podle oficiálních zdrojů od 1730USD (což může být kolem 34500Kč).
Vysoká cena je u Xeonů opodstatněná a velkým společnostem se investice do nich i tak může vyplatit. Tyto procesory nabízejí všechny technologie známé z nejvyšších řad Core i7. Například TurboBoost je zde možný až do 3,6GHz. Vše je pak podpořeno tříúrovňovou vyrovnávací pamětí s 1,5MB v úrovni L2 a 12MB jako společné L3.
Zvláštní vlastností procesorů Xeon je možnost práce v kooperativním režimu. Ty spolu komunikují díky rychlé sběrnici QPI. V případě X5690 lze maximálně do jednoho systému ale zapojit jen dva. Každý z procesorů pak obsahuje vlastní řadič operačních pamětí s podporou registrovaných modulů DDR3.
Zajímavější, leč oficiálně stále málo diskutovanou variantou rychlého procesoru, bude Core i7 990X. Tento čip má být uveden spíše až v posledních třech měsících letošního roku a ponese přídomek Extreme edition. Kromě jiného tak nabídne odemčený násobič, který usnadňuje přetaktování.
Pokud se máme vyhnout spekulacím, jsou informace o novém Core i7 990X poněkud kusé. Ví se, že architekturou bude podobné k současnému Core i7 980X. Záhadou však zůstávají jeho pracovní frekvence. Spotřeba by měla být teoreticky 130Wattů, což je právě tolik, jako má zmíněný Xeon.
Intel ani výhledově nenaznačil, jaká by mohla být prodejní cena Core i7 990X. Použitelný by měl být přitom ve všech současných deskách se socketem LGA 1366. Zatím není dokonce jisté ani datum uvedení, jelikož jej různé informační zdroje neustále přesunují mezi letošním podzimem a začátkem příštího roku.
Budou paměti DDR4 pro každého?
Zní to skoro jako vtip. Současné počítače ještě zcela neovládly operační paměti DDR3 a již se se zaujetím začíná mluvit o příští generaci. Sdružení JEDEC zodpovědné za vývoj standardů ve svém výhledovém plánu naznačilo, co můžeme očekávat od pamětí DDR4. Pokud vše půjde podle plánu, čekají nás doslova světlé zítřky.
Dříve pro svou cenu oblíbené paměťové moduly DDR2 jsou již takřka vytlačeny generací DDR3 a vyskytují se jen v netboocích. I přes nevyvážený vývoj cen jsou nyní DDR3 moduly vcelku levné a tak zdánlivě není žádný důvod, proč od nich odcházet. S tím souhlasí i výrobci základních desek, kteří většinou zvládají podporu práce až do 2133MHz bez problémů.
Hlavní výhodou pamětí DDR4 mají být vyšší pracovní frekvence a potažmo také výkon. Na 2133MHz by měly začínat první modely, postupně však JEDEC plánuje zavést až standard s frekvencí nad 4GHz. Pokud se prognózy potvrdí, budeme mít v některých herních počítačích operační paměť pracující na frekvenci až 4266MHz. Zda se začne k pamětem přistupovat pomocí nějaké nové technologie, která by zvýšila kromě frekvence také účinnost, se zatím neví.
Nový standard je zatím spíše v plánu, než pokročilém stádiu vývoje a tak si můžeme přiblížit jen jeho hlavní rysy. Úplně první komerčně nabízené vzorky DDR4 se mají objevit na přelomu let 2011 a 2012. Masově i mezi běžné počítače by se měly dostat ale až v roce 2015 a to je stále za hodně dlouho. JEDEC už nyní slibuje nízkou energetickou náročnost, která by měla být nanejvýš srovnatelná s moduly DDR3. Počítá se s napájením mezi 1,1V a 1,2V.
Zcela zásadní otázkou, ke které se zatím staví mnozí odborníci skepticky, je výsledná cena těchto modulů. Paměti se mají vyrábět nejméně 36nm, spíše však ale na 32nm technologii. Vzhledem k časovému plánu by pak mohl prý opakovat efekt, který jsme zažili u pamětí GDDR4 určených pro grafické karty. Výroba byla tehdy příliš drahá a rychle se od ní odešlo k další generaci.
Vodní GeForce GTX 480 od MSI
V nabídce tichých grafických karet se brzy objeví novinka od MSI s opravdu vysokým výkonem. Pod logem této společnosti totiž vznikla GeForce GTX 480 s vodním chlazením. Že tato karta vychází z koncepce nejvýkonnější jednojádrové grafiky vůbec, není asi třeba připomínat. Své místo tak může najít jedině v herních počítačích.
V katalogu od MSI najdeme kartu pod označením N480GTX HydroGen. Z pohledu specifikací je na tom velmi podobně jako původní referenční karta od nVidie. Robustní 40nm grafické jádro tedy nabízí 480 shader procesorů. Taktováno je na 700MHz, přičemž shader procesory běží na 1401MHz. Spotřeba pak může dosáhnout až k 250Wattům a značná část této energie se přemění na teplo.
Není žádným tajemstvím, že karty GeForce GTX 480 se hodně hřejí. Nakolik je ale snadné je uchladit vodním chlazením? O tom asi zcela vypovídá robustní měděný blok se složitým cirkulačním systémem, který zakrývá větší část karty. Kvalitní musí být i chladící systém nainstalovaný v počítači.
Výsledek je ten, že karta je sice jednoslotová, ale kvůli alespoň nějaké cirkulaci vzduchu musí mít dvojitý header znemožňující osazení jiné rozšiřující karty do vedlejšího slotu. Pokud je pravda to, co tvrdí tisková zpráva MSI, je jejich grafika schopná pracovat s až o 24°C nižšími teplotami, než referenční model. Životnost má zajistit výroba výhradně ze součástek označených jako military-class.
MSI si věří i v oblasti taktování. Přidává utilitu pro zvýšení frekvencí a sebevědomě také zvyšování napětí jádra karty. MSI N480GTX HydroGen bude podporovat nejrůznější multimédia a nové technologie nabízené nVidií. Samozřejmostí je možnost zapojení do SLI a v této kategorii karet také 3D Vision. Ve hrách lze úspěšně využívat PhysX. Ke kartě připojíte maximálně trojici monitorů – je možné použít dva DVI výstupy a HDMI.
Zdroje: Dailytech, Digitimes, Fudzilla, HKEPC, Intel, Jedec, MSI, TechPowerUp, VR-Zone & Xbitlabs
