Neexistující Phnomy v testu
I když se na světovém trhu již objevily první tři procesory Phenom, u nás na ně stále čekáme. Všechny jsou navíc čtyřjádra a soudě podle ceny, nejsou určena pro každého. Naštěstí se mají na trhu brzy objevit i další modely označené jako Phenom X2 a Phenom X3. AMD tvrdí již nějaký ten měsíc, že výrobě trojjádra nestojí nic v cestě. Skutečnost je ale taková, že zatím nejsou k dostání ani slibovaná dvoujádra. Právě na ta se čeká nejvíce a tak by přišlo vhod srovnání jejich ceny a výkonu. Jak ale porovnávat vlastnosti procesoru, který AMD nikomu objektivnímu na test nepůjčila?
Překvapivě jednoduché a elegantní řešení nalezl německý server PCGH. Redaktoři si totiž všimli téměř nezměněné architektury, kterou AMD pro Phenomy používá bez ohledu na počet jader. Použitá jádra jsou totožná a o jejich komunikaci s okolím se dá říci takřka to samé. Menší rozdíl je jen ve vyrovnávacích pamětech. Když dodám, že ve Windows Vista není vůbec žádným problémem vypínat Phenomu jednotlivá jádra, můžeme ze čtyřjádra simulovat Phenom X3, Phenom X2 a dokonce i Phenom X1, který se pravděpodobně nikdy vyrábět nebude.
Server PCGH tedy otestoval simulované verze Phenom X3 a X2, porovnal je s ekvivalentem Athlonu64 X2 a největší konkurencí Core 2 Quad Q6600. Vyjma posledního jmenovaného procesoru Intel pracovaly všechny procesory na frekvenci 2,3GHz a to v sestavě postavené na čipsetu AMD 790FX, doplněné o 2GB RAM a grafiku GeForce 8800GTX. Jako operační systém byly použity Windows Vista v 32bitové verzi. Testy byly prováděny na 3D Marku 2006, Cine Bench 6 a ve Winraru.
Výsledky testu nejsou sice přímo šokující, nicméně leccos nasvědčují o změnách na platformě AMD. Při postupném vypínání jednotlivých jader dochází skutečně ke snižování výkonu, jenže se tak neděje zcela lineárně, jak by se dalo očekávat. Trojjádrový Phenom X3 má výkonově o něco blíže k čtyřjádru než dvoujádru a pokud jej AMD bude prodávat za dobrou cenu, má určitě šanci na úspěch. Trochu horší je to situace kolem Phenomu X2. Když se pozorně podíváme do grafu, zjistíme, že testovaný Athlon64 X2 nedopadl o mnoho hůře. Přitom bude jeho cena v době uvedení téměř poloviční a AMD rozhodně ví, proč oddaluje jeho vypuštění. Bez kazu není ani přirovnání k procesoru Intel Core 2 Quad Q6600, který se začíná stávat kladivem na novinky v řadách AMD. Jeho cena je ale vyšší.
Barvoslepý monitor
Velké 24“ palcové displeje nejsou úplně nejžhavější novinkou, stále je na nich však co zlepšovat. Důkazem toho je i pokus výrobce monitorů Eizo v oblasti monitorů určených pro nestandardní použití.
Na trhu se tak má v brzké době objevit displej FlexScan SX2461W-U. Pod tímto nic neříkajícím označením se ukrývá na první pohled takřka řadový monitor. Nezasvěceného uchvátí především svou velikostí, kterou navíc ještě podtrhuje fakt, že obraz je širokoúhlý a pracuje v nativním rozlišení 1920x1200 pixelů. V ostatních parametrech by se dalo říci, že se jedná o průměr. Odezva se drží na přijatelných 6ms, poměr kontrastu je maximálně 850:1 a jasem 300CD/m2 monitor také příliš neoslní. Přesto všechno je naprosto výjimečný.
Eizo se totiž rozhodlo zaměřit na uživatele, kteří trpí barvoslepostí. Těm má pomoci nová unikátní technologie CUD (Color Universal Design). Ta těží ze třech prostředků, jejichž kombinace dokáže přivést barvoslepého člověka na správnou cestu. CUD přistupuje ke každému uživateli naprosto jednotlivě. V základním nastavení nalezne uživatel průvodce, který ho provede světem barev. Uživatel v součinnosti s programem zjistí které barvy je schopen rozeznat a které nikoliv. Monitor poté začne používat profily, které kromě barevné korekce mohou zobrazovat i informace o barvě i v jiné formě. Tím samozřejmě nemyslím vypsání čísla barvy (např. v hexadecimálním formátu), ale zaměnění určitých barevných rozdílů za šrafování. Nejdůležitější je však fakt, že CUD dokáže přeložit grafiku vytvořenou pomocí alternativních metod zpět do formátu, kdy vypadá (skoro) normálně jako od zdravého člověka.
CUD je však stále spíše záležitostí vhodně připraveného softwaru monitoru, než samotného hardwaru. Co se ale po hardwarové stránce FlexScan SX2461W-U nedá upřít je možnost připojení dvou počítačů před DVI konektory a následný splitscreen režim. To že je monitor určen barvoslepým není pouhá náhoda. V ČR je barvoslepý přibližně každý desátý člověk. Kromě vrozených vad je na vině právě dlouhodobé vysedávání u televize a počítače. Eizo si za tento FlaxScan bude účtovat kolem 30 tisíc korun. Dostupná by měla být brzy i odlehčená, mnohem levnější, verze bez CUD.
nVidie je na tahu, šach mat pro AMD?
Zdá se, že výrobci grafických karet nikdy nespí. Poté co AMD oficiálně uvolnila do prodeje své dvě grafické karty řady HD 3800, je opět na tahu nVidia. Ta připravila ještě na letošní rok modifikovanou verzi GeForce 8800.
Tentokrát to bude GeForce 8800GTS 512, která se má zařadit mezi cenově méně přístupnější, ale zato velmi výkonné varianty. nVidia ji chce začít prodávat 11. prosince, což potvrdila v tiskovém prohlášení v úterý. Všechny karty série 8800 jsou založený na jednotném grafickém jádru G92. U GTS verze bude takt jádra nastaven na 650MHz, což je více než u většiny v současnosti prodávaných verzí. Pro srovnání GeForce 8800GT má běžně takt jádra 600MHz, 8800Ultra pak 630MHz. Paměti budou připojeny prostřednictvím 320bitové sběrnice a budou vcelku kvalitní. Poběží na 1940MHz a budou typu DDR3. Grafika má být dále vybavena 128 shader jednotkami, které poběží na 1625MHz.
Po dlouhé době by se tak na trh mohla dostat kvalitní grafika nVidie, která nebude v porovnání s těmi od ATI o mnoho dražší. Velkobchodní ceny pro distributory si nVidia představuje někde mezi 6000Kč a 9000Kč. Pro koncové uživatele to však bude ještě o něco více.
Letem světem:
Zástupci společností Toshiba a NEC oznámili, že se jim podařilo vyvinout novou 32nm výrobní technologii. Tu již vlastní několik konkurenčních společností. Nejvýznamnější je prozatím Samsung, který před čtvrt rokem začal na 32nm vyrábět grafické paměti. Výroba procesorů zatím zvládnuta nebyla, ale usilovně se na ní pracuje. 32nm je možná posledním vývojovým stupněm, jelikož zmenšila tranzistor natolik, že je složen jen z několika málo atomů.
Zdroje: AMD, Dailytech, Hardspell, NEC, nVidia, Samsung, The Inquirer, ZD Net
