Miniaturizace pokračuje
Když v roce 1965 prohlásil Gordon Moore, zakladatel společnosti Intel, že za každé dva roky vývoje dojde ke zdvojnásobení tranzistorů na jediném čipu, zřejmě ani netušil, jak dalekosáhlá jeho myšlenka bude. Úplně první čip z roku 1956 obsahoval celkem pět součástek, v roce 1967 bylo na prvním komerčním čipu Intel 4040 integrováno již 2300 součástek – dnes se dostáváme za hranici jedné miliardy.
Vývoj takovýmto tempem přesně odráží dynamický rozvoj počítačů v posledních deseti letech. Při bližším pohledu však zjistíme, že za poslední dva roky se rychlost zvyšování výkonu rapidně snížila. Začínáme se totiž blížit k problému, který souvisí s velikostí nejmenších integrovaných součástek v procesoru. Tento strašák vývojových týmů, které se ze všech sil neustále snaží vytvořit čipy lepší než má konkurence, má už i své jméno. Říká se mu vývoj součástek na submolekulární úrovni a donedávna byl považován za téměř nemožný. Bez takto vyrobených součástek by vývoj nejspíše zamrzl u 32nm technologie a jedinou možností jak zvýšit výkon čipů by bylo zvětšení jejich rozměrů.
K sálovým počítačům se však zpět nevrátíme. Minulý týden totiž oznámili vědci ze Stanfordské university, že našli řešení. Tím mají být nanovlákna z uhlíkového materiálu. Poprvé je prozkoumala společnost IBM začátkem loňského roku. Podařilo se jí vyrobit integrovaný čip, který obsahoval prvek zvaný oscilátor. Ten je potřeba v počítači všude tam, kde se pracuje na nějaké frekvenci. Mohl by tedy dost dobře sloužit jako zdroj kmitočtu procesoru a zároveň jej společnosti i v historii používaly k otestování možností té které technologie.
Teprve až Stanfordská universita ale přichází s kompletním řešením, které potvrzuje, že cesta tímto směrem je správná. Podařilo se jí totiž do velmi malého čipu vtěsnat 256 oscilátorů a okolo 10000 tranzistorů. Není to sice mnoho, ale podařilo se tak prokázat, že standardní prvky, které se vyskytují v procesoru, lze touto cestou vyrobit. Technologie je stále na začátku a tak v porovnání s 45nm procesory, je stále na 100nm. Vše je prý ale dáno jen laboratorními možnostmi a nebude problém vyrábět uhlíková vlákna se zpracováním na 1nm přesně.
Uhlíková vlákna si lze představit jako miniaturní drátěnou síť s oky stočenou do ruličky. V síti jsou díky krystalické mřížce velmi přesně rozmístěny molekuly uhlíku a díky úpravě na úrovni jednotlivých atomů buďto vedou nebo nevedou elektrický proud (fyzicky se jedná o stav polovodič/vodič). V současnosti se na této úrovni podařila práce s kmitočtem 1GHz, což už lze považovat za signál k použitelnosti. Poté co dojde k miniaturizaci by se mohla zvýšit frekvence teoreticky 100x. Jaká bude realita se dovíme poměrně brzy, v závěru letošního roku. Uhlíková vlákna by se totiž měla objevit jako součást procesorů mobilních telefonů. Své uplatnění nalezne určitě i v klasických CPU a GPU čipech pro PC. Cesta k efektivnímu využití, ale nejspíše ještě nějaký rok potrvá.
Vytáhla S3 poslední eso?
Pokud zastáváte názor, že všechny dnes prodávané grafiky pod značkou společnosti S3 mnoho výkonu nepobraly, máte bezesporu pravdu. Ukázalo se však, že S3 má stále čím překvapit. Podařilo se jí totiž spustit sériovou výrobu grafických čipů, které podporují DirectX 10.1.
Dvojice nových grafických čipů, které nebudou mít žádné vážnější rozdíly, bude vycházet z tradičně lowendové řady Chrome 4. Jejich označení je S3 Chrome 430 a 440. Oba čipy jsou vyráběny 65nm technologií a měly by umožnit hraní her alespoň v nejnižších rozlišeních. Mezi podporovanými technologiemi nalezneme kromě DirectX 10.1 také starší verzi OpenGL 2.1 a technologii S3 Chromotion HD 2.0. Chrome 430/440 je dokonce kompatibilní se sběrnicí PCI Express 2.0 a komunikovat může přes všechny konektory, od klasického VGA, přes HDMI až po DisplayPort.
Každého, kdo by ji jen čistě teoreticky chtěl použít na hry, však bude rozhodně více zajímat výkon. O tom S3 i přes obsáhlé tiskové prohlášení mlčí. Nejspíše k tomu má dobrý důvod, jelikož takt jádra bude jen o něco více než 400MHz. Grafika má sice unifikované shadery, ale jejich počet bude zoufalý. Paměťová sběrnice zůstává navíc 64bitová a tak se ani zde nedá slušný výkon očekávat.
Ví se, že S3 uvede jako první integrovanou verzi čipu na základních deskách. S výrobou ji pomáhá Fujitsu a první hotové základní desky by se na světovém trhu měly objevit v samotném závěru února. U nás je můžeme očekávat o něco později. Ve hře stále zůstává i po dlouhé době první samostatná karta od S3 určená do PCI-Express. Podle zpráv od externích výrobců by měla pravděpodobně používat 1GHz paměti GDDR2.
Radeony HD 4000 prozrazeny
Rodina grafických karet Radeon HD 3000 se na našem trhu ještě ani nestihla ohřát a už můžeme přesně předpovědět, jak bude vypadat příští generace. Díky úniku informací z továren AMD si můžeme nyní dopřát pohled na Radeony HD 4000.
Nové karty by se měly začít na trhu objevovat z kraje června letošního roku. Celkem je známo sedm cenově a výkonově odstupňovaných modelů postavených na třech rozličných jádrech. Pro nás nejzajímavější bude pravděpodobně jádro R770, které se objeví v Radeonech HD 4850, HD 4870 a HD 4870 X2. Mělo by poskytovat velmi slušný herní výkon. V základní verzi HD 4850 bude taktované na 850MHz, přičemž užitečný výkon dosáhne 816TeraFlopů. Takt jader Radeonu HD 4870 včetně jeho dbvoujádrové verze bude 1050MHz. R770 má integrováno celkem 480 shader jednotek a podporuje paměti GDDR5. Podle prvních zpráv AMD integruje 1GB paměti s frekvencí 2,2GHz. Očekává se, že oba jednojádrové Radeony založené na tomto jádře, se budou prodávat okolo 5000Kč. Za dvoujádrovou verzi si zaplatíme téměř dvojnásobek.
Cenově přijatelněji poté působí dvojice karet založených na jádru R740. Toto jádro již nemá integrovaný paměťový řadič GDDR5 a tak je možnost jejich použití vyloučena. Obsahuje však stále 240 shader jednotek. Dostupné bude na kartách Radeon HD 4670 a 4650. Model HD 4670 vynikne především větší pamětí a o 200MHz vyššími takty. Paměti poběží na 1200MHz, jádro pak na 1GHz. Grafika bude mít zhruba poloviční výkon oproti jednojádrové HD 4870 a bude se prodávat za cenu nižší než 3000Kč.
Poněkud méně zajímavý je pak lowend, kde se objeví Radeony HD 4470 a 4450. Tyto karty by se daly srovnat s výrobky společnosti S3. Jejich cena bude sice začínat na 1000Kč, avšak již nemají s novou architekturou prakticky nic společného. Použité jádro R710 obsahuje slovy čtyřicet shader jednotek. Použita již nebude ani paměť GDDR4, nýbrž v případě HD 4470 GDDR3, v případě HD 4450 ještě slabší GDDR2. Vyráběné verze budou mít buďto 256MB nebo 128MB paměti. Jediným drobným pozitivem je fakt, že i přes značnou snahu ušetřit zůstaly poměrně vysoké takty jádra. To bude nastaveno buďto na 700MHz nebo 900MHz. Karty by se také měly vyznačovat velmi malou spotřebou.
Informace do internetu pronikly v průběhu minulého týdne prostřednictvím serveru HARDWARE.DE. AMD se prozatím jakýchkoliv komentářů zdržela a tak ještě není vše naprosto jisté. Při posledním vyjádření AMD k pamětem typu GDDR5 to spíše vypadalo, že jsou ve fázi experimentálního použití a je docela možné, že u konečných modelů se jejich použití AMD vyhne.
Zdroje: AMD, Fudzilla, Hardspell, Hardware.de, Nordic Hardware, University of Stanford, Xbitlabs & ZD Net
