Na kompakt se vejde 400GB dat
Vítěze války mezi formáty Blu-ray a HD DVD již známe delší dobu. Z tohoto souboje jednoznačně vyšly lépe disky Blu-ray a tak nyní ve velkém sjíždějí z výrobních linek mechaniky, notebooky, konzole a přehrávače s jejich podporou. Přesto je na Blu-ray stále co vylepšovat. Posledním hitem tak má být médium s kapacitou 400GB.
Za vývojem velkokapacitního disku stojí výhradně společnost Pioneer. Ta se nechala téměř před rokem slyšet, že výroba 32vrstvého Blu-ray disku není žádným problémem. Vývoj však není právě rychlý a je nyní na dosah médiu přesně s polovičním počtem vrstev. Nové 16vrstvé disky by měla být schopna číst každá nová Blu-ray mechanika. Zapisovat na ně bude možné zatím pouze s mechanikami a rekordéry od Pioneeru.
Pioneer použil odlišnou optickou čočku s novým způsobem ostření. Díky tomu lze lépe řídit sílu koncentrace čtecího laseru. Největším problémem však nebyl pro vývojáře prý systém čtení, ale pohyblivý držák média, který se nachází v každé optické mechanice. Ten se totiž stává při vyšších rychlostech zdrojem vibrací, které znemožňují čtení na první pokus. Výsledkem je pevnější uchycení média v mechanice společně s inteligentní kompenzací chvění. Mechanika se tak dokáže lépe přizpůsobit okolním podmínkám.
Přes všechna opatření je ale stále velkým problémem rychlost. Ta by při čtení měla dosahovat maximálně dvojnásobku a v případě zápisu dokonce jen základní rychlosti na stupnici Blu-ray. Doba, za kterou by uživatel zapsal 400GB dat na médium při datovém toku 4MB/s (1x), by se pak vyšplhala na hrůzných 28 hodin. Kopírování stejného objemu dat při rychlosti odpovídající (2x) z média by poté trvala polovinu této doby.
Mnohavrstvé disky Blu-ray v sobě i tak ukrývají velký potenciál. Samotný čtecí mechanismus zatím naráží pouze na překážky analogové technologie. Výrobci nejsou pevně omezeni žádným z fyzikálních zákonů a je jen otázkou času, kdy se podaří převést takováto média do reálného života. Rozsah jejich využití by byl stejně velký, jako jejich kapacita. Nyní se uvažuje především o použití s vícejazyčnými multimediálními tituly a při hromadném zálohování dat. S přístupovou dobou, která se může dostat pod hranici 200ms, by tak mohly být konečně nahrazeny zastaralé streamery. Oficiální zveřejnění plánuje Pioneer na 13. července. Kdy by se mohla první 400GB média s obsahem objevit v obchodech, zatím známo není.
Přicházejí další dvoujádrové grafiky
Dvoujádrové grafiky od AMD budou na vzdory původním předpokladům dvě. Díky zcela odlišnému vybavení, bude v jejich výkonu propastný rozdíl. S tím je ale úzce spjata také cena a vypadá to, že nová dvoujádrová grafika bude konečně i pro normální smrtelníky.
Původně se měla na trhu objevit jen jedna nová grafická karta pod značkou AMD. Mělo se jednat o dvoujárový Radeon HD4870x2, který se stane absolutním highendem současnosti. AMD tak chtěla definitivně porazit konkurenční kartu GeForce GTX 280 a zajistit si obstojnou konkurenci i pro její případnou budoucí dvoujádrovou verzi. Ve skutečnosti by však byla takováto nekompromisně výkonná karta natolik drahá, že by si ji nemohl dovolit prakticky nikdo.
Bez zájmu zákazníků ale nemá cenu vůbec obdobnou grafiku vyrábět a tak přichází na scénu levnější verze HD4850x2. Ta se bude vyznačovat přijatelnou cenou a výkonem, který stále překoná GeForce GTX 280. AMD o této verzi doposud téměř nepromluvila, ale nyní je již jasné v čem spočívá její výkon i cena. Založena totiž bude na dvou jádrech RV770PRO a levných pamětech. Jádro je sice oproti původní sérii poněkud slabší, stále však má v porovnání s běžnými grafikami ohromný výkon. Zajímavou volbu provedla AMD v oblasti pamětí. V případě série 48xx by se dala očekávat nejnovější verze GDDR5. Místo toho se ale AMD rozhodla sáhnout ve vývoji téměř o dva roky na zpět a použít GDDR3. Konkurenční grafiky nVidie na tom však nejsou doposud o nic lépe.
O silnějším modelu ukrývajícím se pod označením Radeon HD 4870x2 se toho napsalo již vcelku hodně. AMD ale ani zde předčasně nepotvrzuje detailní informace. Přesto se již s definitivní platností ví, že karta bude založena na nejlepší variantě jader této řady. Použita bude varianta RV770XT, kde ke každému jádru budou připojeny prostřednictvím 256bitové sběrnice paměti GDDR5. Specielně pro tento model karty je dodá společnost Qimonda a měly by pracovat na nejvyšších frekvencích současnosti. K dispozici pak bude na výběr z dvou variant, kde bude jediným rozdílem 1GB nebo 2GB paměti.
Radeon HD4870x2 bude přibližně o třetinu rychlejší než verze HD4850x2. Navzdory tomu cena bude vyšší hned dvojnásobně. Přesnou částku AMD zatím nesdělilo a je spíše ve stádiu spekulací. Všeobecně se hovoří o cca 600USD za 2GB verzi HD 4870x2, 500USD za 1GB verzi. HD 4850x2 by se pak mohla prodávat okolo 300USD (tedy při výhodném kurzu okolo 4500Kč).
DDR3 útočí na přenosné počítače
Zatímco cena nových pamětí DDR3 určených do stolních počítačů začíná konečně rok po zahájení prodeje padat, další paměťové šílenství je již na obzoru. Navzdory velkému odporu uživatelů k investicím do nových RAM se výrobci DDR3 totiž rozhodli přesunout svou pozornost k notebookům.
Notebook s DDR3 si zatím u nás ani v zahraničí nekoupíme. Výrobci totiž teprve začínají opatrně představovat jednotlivé moduly a hotový notebook je stále v nedohlednu. Vzásadě jsou ale již položeny první základy nastupující technologie. DDR3 pro notebooky se budou vyrábět klasicky ve třech základních řadách a to jako PC3-8500, PC3-10666 a PC3-13333. Příslušet k nim budou pracovní kmitočty od 850MHz do 1333MHz. První moduly představili výrobci jako OCZ, Transcend či Hynix. Všeobecně se ani na dále neuvažuje o výrobě větších kapacit než 2GB.
Klasické DDR3 se vyznačují vyšší efektivitou práce, nižší spotřebou a bohužel také horším časováním. U stolních počítačů je rozdíl výkonu při použití DDR3 namísto DDR2 roven 5-10%. U notebooku bude tento rozdíl nižší, jelikož výrobci nejsou schopni zajistit obdobné časování. Naopak výhodou může být nižší napájecí napětí pamětí, díky kterému by mohl notebook vydržet déle na baterii. Většina výrobců vidí tuto situaci optimisticky, ve skutečnosti bude rozdíl v provozu na baterie ale zanedbatelný. Rozhodující tedy bude cena a zvýšení výkonu.
V obchodech bychom se s DDR3 do notebooků měli setkat koncem září. Zatím není jasné, kdo bude vyrábět první notebooky s jejich podporou. Vzhledem k tomu, že se s DDR3 počítá především při nasazení jako součásti platformy Centrino 2, mohla by to být IBM nebo HP. Ceny zatím výrobci nejspíše z opatrnosti nezveřejňují.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digitimes, Fudzilla, Chiphell, Hardspell, OCZ, Pioneer, VR-Zone & Xbitlbas
