Nové procesory Core i7
O počátku multijádrové éry pod záštitou společnosti Intel se hovoří už opravdu velmi dlouho. Čekají nás sice šílené až 48 jádrové procesory, vše má ale odstartovat uvolnění procesorů doposud známých jako Nehalem. Používání kódových značení je běžné a doposud nikdo netušil, jak se vlastně budou nové procesory jmenovat.
Intel však změnil názor na informační embargo a pro anglický prostřednictvím svých webových stránek sdělil, že se bude jednat o procesory Intel Core i7. Současně se také podařilo konečně potvrdit většinu základních rysů těchto procesorů. Vzhledem k tomu, že se mají poměrně brzy objevit i v herních počítačích, nemohou zůstat bez povšimnutí.
První z této řady 45nm procesorů zatím známe pod kódovým značením Bloomfield. Uveden na trh má být v posledním čtvrtletí letošního roku a již nyní je jasné, že bude zcela převratný. Intel slibuje cenově odstupňované varianty s počtem od dvou do osmi jader. První modely by se měly objevit s pracovními frekvencemi mezi 2,66GHz a 2,93GHz. Krátce na to se objeví také Core i7 Extreme Edition s frekvencí okolo 3,2GHz.
Architektura Core i7 vychází podle tvrzení Intelu z původní architektury Core. Přesto je patrné, že se toho mnoho změnilo. Všechny procesory Bloomfield budou mít tříúrovňovou vyrovnávací paměť. Na každé jádro připadne 64kB vyrovnávací paměti první úrovně, která je standardně rozdělena na 32kB sekci pro instrukce a 32kB sekci pro data. Druhá úroveň bude zahrnovat 256kB na každé jádro. Hojně užívaná třetí úroveň by pak měla mít okolo 8MB. Kromě velkého množství vyrovnávací paměti přidal Intel i bohatou instrukční sadu. Ta zahrnuje mj. poslední rozšíření SSSE ve verzi 4.2 a základní verze procesoru je tvořena z 731 milionu tranzistorů (bohužel zatím není potvrzeno, zda Intel rozumí základní verzí dvoujádro).
Nárůst výkonu nebude odrážet jen vyšší počet jader, vyrovnávací paměť a požité pracovní frekvence. Změny se totiž dočkal i samotný způsob práce procesoru. Core i7 bude zahrnovat bohaté využívání superskalární architektury, která zahrnuje zvýšení počtu prováděcích jednotek, řetězení instrukcí a schopnost předzpracování odhadem o další dvě úrovně oproti klasické architektuře Core. Ve výsledku to znamená, že pouhá změna architektury procesoru zvyšuje efektivní výkon přesně o třetinu. Zajímavá je na novém procesoru především jednotka pro předpovídání větvení programu (tzv. Branch Predictor). Ta je podle tvrzení Intelu nyní připravena na rozsáhlé paralelní programování a ze statisticky zpracovaného chování programů dokáže ihned odvodit výsledek operace s pravděpodobností na 97%.
Pomalu se také začínají stírat rozdíly mezi procesory Intelu a AMD. Stejně jako to dělá AMD již léta, Intel nyní integruje do Core i7 paměťový řadič. Ten možná nepotěší šetřílky, protože bude podporovat výhradně paměti DDR3. Core i7 bude ale zpočátku určeno výhradně do herních a highend počítačů a tak se nelze divit. Podporována by měla být většina modulů na frekvencích 1066MHz a 1333MHz.
První procesory Core i7 se mají prodávat za cenu okolo 300USD (tedy cca 4500Kč). Nebude je však možné použít do dnes rozšířených základních desek se socketem LGA775. Místo toto přicházejí procesory se socketem novým a to LGA 1366. Současně by se měl objevit i nový čipset Intel X58.
Rychlejší Windows Vista s SSD disky
Microsoft, Samsung, SUN a SanDisk začínají v těchto dnech pracovat na zlepšení podpory SSD disků ve Windows Vista. Ukázalo se totiž, že operační systém na ně není připraven ani po uvedení Vista SP1. Vista je v kombinaci s touto technologií mnohem pomalejší, než by být měla. Naopak tyto problémy nezasáhly stará Windows XP.
Investice do pevných disků znamená i přes neustálé zlevňování nemalé finanční prostředky a ukazuje se, že mohou být vynaloženy velmi neefektivně. Zástupci SanDisku přitom ještě nedávno nabádali, aby si zákazníci kupovali SSD disky právě do počítačů pro Vistu. Problém je ale v tom, že Vista nedokáže přednosti SSD využít. Výsledkem snažení všech zainteresovaných společností by tak měl být opravný balíček, který jednoduše do Windows Vista nainstalujeme.
Podle marketingového manažera společnosti SUN, Michaela Wanga, je problém jak na straně Microsoftu, tak i na straně výrobců SSD disků. Nejen Microsoft prý uchlácholila dlouhá léta, po která se používaly pouze magnetické pevné disky a tak není společnost nyní schopna držet s dramatickým vývojem krok. Výrobci disků zase prý podcenili rozvržení geometrie SSD disků. V praxi se to projevuje problémy při nesouvislém zápisu, které disk brzdí. Kdy by mohla být záplata hotova se však zatím neví.
Výhody SSD disků v podobě vyšších rychlostí, odolnosti a nulové hlučnosti asi není třeba připomínat. Vše je ale vyváženo náležitě vysokou cenou. V praxi lze s běžným počítačem vybaveným slušnějším SSD diskem nabootovat Windows XP (SP3) do 8 sekund a ihned začít pracovat. U Windows Vista (SP1) je tento čas téměř trojnásobný.
AMD 790GX – čipset pro hráče a overclockery
Závěrem minulého týdne přišla AMD s poněkud nečekaným představením. Oficiálně na trh totiž uvedla pravděpodobně nejlepší čipset letošního roku – 790GX. Oficiální uvedení však následovalo až měsíc poté, co se první základní desky s tímto čipsetem objevily v ČR. Jak je možné, že dodavatelé prodávali základní desky před oficiálním uvedením, však nikdo nedokáže spolehlivě vysvětlit. AMD tak definitivně připravila platformu pro herní počítače a overclockery.
Čipset AMD 790GX je určen především pro tří a čtyřjádrové procesory Phenom vycházející z oblíbené řady Black Edition. Žádným překvapením není ani používání rychlých přenosů po systémové sběrnici v rámci technologie HyperTransport 3.0. Zajímavý je zde totiž spíše přístup AMD k práci s grafikou. Součástí čipsetu je integrované grafické jádro označované jako Radeon HD 3300. Základní desky vybavené čipsetem 790GX podporují navíc několik verzí CrossFire.
Čipset včetně grafického jádra je vyráběn 55nm výrobním procesem. AMD použila jádro RV620 a taktuje ho na 500MHz. Součástí jádra je na 30 shader procesorů, které mají obdobnou frekvenci. Paměť se kterou grafické jádro pracuje, integrují zčásti výrobci přímo na základní desky. Základem je 128MB paměti GDDR3, která je taktována na 1066MHz. Ke grafickému jádru je však připojena pouze prostřednictvím základní 32bitové sběrnice. Podle aktuálního nastavení může pak integrovaná grafika čeprat ještě dalších 256MB z operační paměti. Grafický výkon jádra je opravdu relativní, protože odpovídá 2180 bodům v 3DMark06. Samozřejmostí je pak podpora DirectX 10.1 a Shader Model 4.1.
Kromě grafického jádra má čipset implantovánu i jednotku pro hardwarovou akceleraci multimédií. Bez zatížení procesoru a grafického adaptéru tak lze přehrávat HD video do rozlišení 1080p. Příjemné je vyvedení konektorů HDMI, DVI a D-SUB.
Mnohem přijatelnější než samotné používání integrované grafiky, je pak některé z dostupných CrossFire řešení. Na základní desce jsou vždy dva sloty PCI Express 16x ve verzi 2.0. Zvolit tak lze buď klasický CrossFire se staršími kartami, šetření energie s Hybrid CrossFire nebo dokonce experimentovat s CrossFireX. Oficiální funkčnost CrossFireX je zatím omezena na karty typu Radeon HD 2400, HD 3400 a současné využití grafického jádra.
Ačkoliv se základní desky s čipsetem 790GX prodávaly u nás dříve, něco podstatného jim chybělo. Tentokrát se však přesuneme do roviny softwaru. AMD si je totiž dobře vědoma, že odvětví základních desek nezažívá velký boom a přijít s něčím opravdu novým může být problém. Přidává tak utilitu, pomocí které lze naprosto jednoduše měnit pracovní frekvence počítače z pohodlí Windows. Nevyhýbá se dokonce ani nastavení kmitočtu jednotlivých jader procesoru nebo přetaktování integrovaného grafického adaptéru.
V našich zeměpisných šířkách je nyní čipset 790GX rozšířen především na základních deskách Gigabytu a DFI. V brzké době by se k nim měl přidat ještě Asus. Nejlevnější základní desky s čipsetem 790GX se budou brzy prodávat pod hranicí 3000Kč.
Zdroje: AMD, Alza, Dailytech, Digitimes, Extraview, Hexus, Intel, Microsoft, Xbitlabs, SUN, TNTrade, Shop4Home, The Inquirer & ZD Net
