nVidia dává zelenou DirectX 10.1
To, co by se zdálo ještě před pár týdny naprosto neuvěřitelné, je nyní skutečností. Zástupci nVidie totiž potvrdili, že na svých grafických kartách začnou používat herní urychlování DirectX 10.1. Tato technologie je přitom dnes výhradně dostupná na konkurenčních grafických kartách, které jsou založeny na čipech od AMD.
Ještě nedávno přitom nVidia prezentovala názor, že DirectX 10.1 je přežitek, který nemá valnějšího využití. Díky tomuto tvrzení jsme tedy mohli očekávat příchod herní grafické karty založené na velmi výkonném jádru GT300. Důležité je, že tato karta bude prvním opravdovým highendem v nově vznikající 40nm řade grafik od nVidie. Podpora DirectX 11 je přitom u ní již z dřívějška potvrzena, v obchodech se ale objeví nejdříve v září.
Grafických karet od nVidie s podporou novějších DirectX se však dočkáme i dříve. Ohlášeny a takřka připraveny k vypuštění jsou totiž dvě grafiky, které poputují do levnějších počítačů. Výkon však nebude patřit k jejich silné stránce a tak chce nVidia patrně zaujmout právě lepší podporou urychlovaní ve hrách.
Jednotlivé verze DirectX 10.0 a 10.1 se od sebe příliš neliší. Výhodou podpory DirectX 10.1 je především kvalitnější a rychlejší práce se světlem. Herní vývojáři jsou ale k velkému využívání opatrní a tak se nesetkáme zatím s titulem, který by bylo možné spustit pouze s grafickou kartou podporující DX 10.1. U DirectX 11 se toho změní více a především si na první herní tituly budeme muset ještě dlouho počkat.
nVidia nyní slibuje především modely označené jako GT216 a GT218. První z těchto karet by se měla objevit už v červenci a bohužel se o žádný herní skvost jednat nebude. Slíbené vysoké pracovní takty rozhodně nepostačí ke zlepšení výkonu podprůměrné architektury.
Jádro GT216 se objeví ve verzi se 160 shader procesory. Dnes by takový počet ještě postačoval, ale do budoucna s výkonem karty příliš počítat nelze. Problémem bude hlavně výkon pamětí. K maličkému jádru připojuje nVidia 192bitovou sběrnici, která v kombinaci se slabšími pamětmi GDDR3 na výkonu oblíbenosti nejspíše nepřidá. Karta bude přitom lákat na 768MB paměti. nVidia jasně tvrdí, že karta bude vhodná do kanceláří a běžných domácností.
Druhá koncepce karty s jádrem GT218 bude výrazně slabší než GT216 a poskytne jen zcela základní výkon, který by měl postačovat alespoň na HD multimédia. nVidia počet shader procesorů nezveřejnila, ale bude jich opravdu málo. Za vše pak hovoří použitá 64bitová sběrnice pro paměti. Karta bude vybavena 512MB GDDR3. Podle návrhu PCB, který po internetu koluje delší dobu, bude karta vybavena D-SUB konektorem a pravděpodobně také DisplayPortem.
nVidia dříve ohlašovala také příchod karty GT212, která se měla výkonově zařadit do mainstreamu. Není jasné, zda za to může opoždění 40nm vývoje nebo marketing, ale této karty se již nejspíše nedočkáme. nVidia se k ní přestala oficiálně vyjadřovat a server The Inquirer předčasem informoval o možnosti jejího nedokončení. Právě tato karta měla být přitom první grafikou nVidie s podporou pamětí GDDR5.
Flashování BIOSu ještě bezpečnější
Zřejmě každý, kdo se někdy rozhodl přehrát BIOS na své základní desce, si prožil několik vteřin strachu. I v době moderního hardwaru totiž obvykle hrozí nedozírné následky, pokud dojde během přehrávání k výpadku proudu nebo jiným komplikacím. Přeflashování na novější verzi BIOSu je však zaručenou cestou ke zvýšení výkonu a stability počítače. Někdy je to přímo nutnost.
Způsob přehrání BIOSu se liší podle jednotlivých výrobců základních desek, ale obvykle se tak děje spuštěním speciální aplikace nebo startu počítače z upravené bootovací diskety. Při přehrávání není možné obvykle s počítačem cokoliv dělat a lze je trpělivě doufat ve správný výsledek. Pokud se přehrání čipu BIOSu nezdaří, nastává obvykle velký problém. Počítač buďto funguje jen částečně nebo v horším případě jej nelze spustit vůbec. U starších základních desek bylo možné nechat čip BIOSu vyměnit za funkční. Na otázku, co se základní deskou s integrovaným BIOSem, zatím dává odpověď pouze DFI.
Společnost DFI totiž ukázala předčasem veřejnosti dva prototypy základních desek, které měly vyveden na zadním headeru konektor miniUSB. Ten však neslouží k připojení periferií, jelikož bude možné jeho prostřednictvím provádět opravu poškozeného BIOSu. Tato vymoženost se má zatím objevit výhradně na základních deskách postavených na čipsetu Intel P55. V herních počítačích se s nimi určitě setkáme, jelikož se má jednat o pokračování známé série desek s označením Lanparty.
Chybně přehraná verze BIOSu nebude katastrofou, nicméně příjemné to přesto nebude. DFI umístilo na desky kromě obvodů schopných přepisovat data v BIOSu i speciální interface, díky kterému se celý počítač může chovat jako USB zařízení. V případě poškození BIOSu tak počítač sice nenaběhne, ale obnova nebude složitá. Za pomoci miniUSB kabelu se připojí základní deska nebo přímo celý počítač k jinému počítači a BIOS se přehraje. Zvládne to úplně každý, protože vše zajistí jednoduchý software od DFI, který bude k desce zdarma.
Možnost kterou nabízí DFI není rozhodně špatná. Přesto si je třeba ale uvědomit, že mnohem komfortnější řešení nabízí po několik let Gigabyte. Ten umisťuje na své základní desky BIOSy dva, kde se jeden normálně využívá a druhý slouží pouze jako záloha. V případě problémů pak není nutné k obnově používat druhý počítač. Cenový rozdíl desek je přitom zanedbatelný.
Střípky z testování Windows 7
Vývoj Windows 7 je již prakticky u konce, ale jako běžní uživatelé si jej nemáme zatím možnost koupit. Microsoft pouze odkázal na to, že do prodeje se nový operační systém dostane letos na podzim. Úplný závěr minulého týdne však přinesl novinku – poprvé si budeme moci Windows 7 zakoupit 22. října. Česká verze bude dostupná jen o málo později, jelikož na překladuse se usilovně pracuje.
Objevit se má celkem šest verzí Windows 7 – Starter, Home Basic, Home Premium, Professional, Enterprise a samozřejmě Ultimate. Zatím si uživatelské verze můžeme vyzkoušet a to v rámci oficiálního testování Windows 7 RC. Jelikož se do systému vkládaly velké naděje, zájem je obrovský. K potěšení všech na to reagoval i Microsoft a uvolnil lokalizace, mezi kterými můžeme najít češtinu. Ta je dostupná po nainstalování systému prostřednictvím služby Windows Update.
Zajímavě působí jednotlivé střípky z testování Windows. Ty totiž jasně ukazují, na co se máme připravit u výsledného systému. Asus tak například představil ovladače kompatibilní s Windows 7, které umožní ovládat dotykový displej Eee PC T91 za pomoci několika stisknutí současně. Až doposud se přitom pracovalo ve Windows s ovládáním přes dotykový displej stejně, jako by se jednalo o stisknutí tlačítka myši.
Zajímavě skončila práce na vývoji Windows 7 pod licencí Starter. Budoucí vlastníci totiž nebudou limitování třemi současně spuštěnými aplikacemi a systém si hlavně bude moci dovolit každý. Velmi levná verze Windows se bude prodávat i u nás. Do multimediálního počítače se však hodit nebude, protože existují omezení v podpoře některých formátů. Microsoft si dal také záležet a rozhodl se uživatelům zakázat měnit grafické prostředí tak, že standardního vzhledu Windows 7 se nezbavíme.
Trochu nečekaným problémem u Windows7 Starter může být pokus o připojení na externí monitor. Se Starterm tento výstup u notebooků fungovat zřejmě nebude, jelikož systém je nastaven, aby pracoval pouze s jediným monitorem připojeným k primárnímu grafickému adaptéru. Microsoft tím chtěl zamezit používání zobrazení na několika displejích současně. Starter je přitom určen především pro netbooky, jejichž velikost displeje za optimální považovat nelze.
Zdroje: Dailytech, Digit-life, Edgadged, Fudzilla, Dailytech, HardSpell, HKEPC, The Inquirer & Xbitlabs
