nVidia G92 vs ATI RV670 - souboj titánů
Může se to zdát divné, ale mezi dvojicí zatím nepředstavených grafických karet nVidie a ATI zuří již nyní tvrdý konkurenční boj. Ačkoliv obě společnosti jsou za jedno v postupu se (ne)zveřejňováním parametrů ještě před vypuštěním, velkolepá oznámení výkonu, kterého jsou karty schopny dosáhnout v 3DMarku si neodpustila ani jedna.
Nutno říci, že testování ze stran společností, které karty vyrobily nemusí být vůbec nezávislé. Jistý obraz o výkonu však skutečně přinášejí. Jako první přišla se svým 3DMark bodovým hodnocením nVidia a to u karty založené na čipu G92. Podle slov ze strany nVidie to měla být ještě minulý týden zaručeně ta nejvýkonnější mainstream karta, která se má na trhu objevit. nVidia přiznala, že grafické jádro G92 je vyráběno 65nm výrobním procesem a už v srpnu hlásala, že poběží na více než 800MHz. Do vypuštění karty zbývá jen málo přes měsíc a na rozdíl od nVidie jsou o něco sdílnější výrobci karet. Ti vypustili do internetu zásadní informace o tom, že grafické jádro G92 bude taktováno nejspíše na 600MHz. nVidia má prý problémy, protože při vyšších frekvencích neúměrně stoupá teplota a dochází k přehřívání karty. Doposud nepotvrzen zůstává i počet stream procesorů, kterých by mělo být podle serveru The Inquirer 112. Maximálně by mělo být podporováno 640MB paměti, která bude typu GDDR3. Její frekvence je zatím opravdovou záhadou a prognózy se rozcházejí od 800MHz dokonce až po 1,8GHz. Každopádně podle nVidie dosáhla karta při hodnocení ve 3D Marku na hranici 10800 bodů. Vzhledem k tomu, že kartu zatím žádný smrtelník na vlastní oči neviděl, lze výsledku důvěřovat snad jen s malou naivitou. Vzhledem k tomu, že jej vypracovala sama nVidia, podhodnocen určitě nebude.
Neuběhl ani týden a situace se změnila. AMD již před časem deklarovala, že dosáhne s vlastní mainstream kartou vyšších výsledků, což bylo ze strany nVidie komentováno jako nepravděpodobné. AMD rozhodně nelenila, brzy přijde s kartou Radeon HD 2950 postavenou na jádru RV670. Ta nejen že bude rychlejší, ale s největší pravděpodobností přijde i s nižší cenou. I když není zatím volně v prodeji, AMD její testování předvedla před novináři. Díky tomu známe snad o něco objektivnější hodnocení než u nVidie a hlavně máme již nějakou záruku, že se vývoj nepotýká s problémy a karta je připravena k vypuštění. V 3D Marku pokořil Radeon HD 2950 Pro hranici 11400 bodů. Pro lepší srovnání, Radeon HD 2900XT běžně dosahuje na 12500 bodů. AMD své představení pojala především jako prezentaci produktů, které se mají v dohledné době objevit na trhu. Testovací sestava tak obsahovala základní desku s AM2+ postavenou na čipsetu RD790, procesor AMD Phenom s podporou HT3 a dvojice grafik s čipem RV670. Podle AMD by takovéto vybavení mělo odpovídat modernímu mainstreem počítači letošních vánoc.
Pokud se nestane ještě nějaký podezřelý zázrak, bitvu o nejrychlejší mainstream grafickou kartu vyhraje pravděpodobně AMD. Pokud se podíváme na úspěšnost obou společností v širším měřítku, přijdeme na to, že AMD by takovýchto úspěchů potřebovala více. Ještě v srpnu to však vypadalo, že nVidia svou kartou houfně přebere klientelu AMD a žádná konkurenční grafika se neobjeví. Tento úspěch AMD je vlastně úspěchem zákazníků, jelikož znovu nastartuje konkurenční boj, jehož výsledkem jsou jedině příznivější ceny.
Zapomeňte na DDR3, Rambus se vrací
Ne každá technologie se neustále vyvíjí a leckterá skončí ve slepé uličce. Zapomnění se už před mnoha lety dočkala i technologie Rambus RAM, někdy také označovaná jako RDRAM RIMM. Její používání byť naprosto okrajové již dávno vymizelo. Svět ale stále lační po rychlejších a rychlejších pamětech a tak některý z vývojářů společnosti Elpida vytáhl ze šuplíku starý koncept, který se podařilo přepracovat tak, že výsledkem jsou paměti Rambus XDR s efektivní pracovní frekvencí 4,8GHz. Naprosto přepracovaná stará technologie tak může více než směle konkurovat moderním pamětem DDR3. Možná se to zdá divné, ale skutečná pracovní frekvence nových pamětí je 600MHz. Čím to, že je efektivnost Rambus tak vysoká?
Podstata tkví ve způsobu práce a vybavenosti pamětí. Vývojáři si zde vzali očividně příklad ze superskalární architektury, která se používá u procesorů již celou věčnost. Vše je založeno na myšlence, že co nelze vyrobit dostatečně rychlé, lze vyrobit vícekrát. Procesory tak mají například několik výpočetních jednotek ALU. Superskalární architektura používaná u Rambus XDR se nazývá Octen Rate a umožňuje přistupovat do paměti současně osmi datovými toky. Paměti ale mají i celou řadu nevýhod. Kromě faktu, že bude potřeba speciální základní deska, se bude muset vývoj technologie zaplatit. Vzhledem k tomu, že se neočekává velký prodej, budou paměti neúnosně drahé. Celá situace zatím vypadá tak, že se Rambus XDR dostal jen do další slepé uličky. Zachránit situaci mohou nyní jen výrobci spotřební elektroniky, kde by Rambus XDR mohl také najít uplatnění. Prozatím je oznámena spolupráce s výrobci HD přehrávačů a jako už v historii jednou, opět u toho nemůže chybět Intel.
OLED TV se na trhu objeví o vánocích
Plazmovým a LCD televizorům ještě zdaleka neodzvonilo. Vize společností Sony a Toshiba však hovoří o něčem jiném. Obě společnosti na při různých příležitostech své produkty, jejichž prodej by měl být zahájen již o letošních vánocích.
Na rozdíl od klasického LCD a Plasmy je výroba displejů s OLED mnohem levnější. Zatím se však nepodařilo spustit masovou produkci, která by se nepotýkala s chybami při výrobě. Sony se tedy vydává především cestou malých, relativně levných a především velmi tenkých televizorů. O levnosti nového 11" televizoru SonyDrive XEL-1 nelze při dnešních cenách vůbec hovořit. Displej bude pracovat s rozlišením 960x540 pixelů. Z fyzických rozměrů je kromě úhlopříčky zajímavá především tloušťka, která je 3mm. Hmotnost je podle Sony 2Kg. Cena se kterou se malý 11" displej objeví na trhu je však stanovena na 1740 USD, což představuje částku přesahující 34 tisíc korun.
Naprosto jinou cestou kráčí pak Toshiba. Ta zatím nezveřejnila žádné konkrétní datum uvedení svého OLED televizoru. Na trh chce ale přinést televizor OLED s úhlopříčkou 30". Optimistický názor na bouřlivý zájem se společností Sony však nesdílí. Masivní rozšíření prý OLED televizorů prý můžeme očekávat až někdy kolem roku 2016. Sony také přiznává, že zpočátku bude schopna produkovat jen kolem tisícovky displejů měsíčně. Díky tomu bude malá nabídka a tak se cena bude držet vysoko.
Letem světem:
Sony začala oficiálně nabízet Playstation se 40GB pevným diskem. V Evropě by se měly první dodávky objevit zítra. Sony počítá s cenou 399 Euro, tedy něco kolem 12 tisíc Kč. Ironií je, že pro USA je stanovena taktéž 399 ale dolarová cena, takže stejná konzole vyjde podstatně levněji. Euro se tak v tomto případě stává spíše nevýhodou.
Od betatesterů třetího servispacku určeného pro Windows XP unikla zásadní informace o tom, že budou do systému přeneseny v podstatné míře prvky známé z Widnows Vista. Prostředí Aero sice čekat nemůžeme, změnit se má ale způsob registrace systému, správa sítí a bezpečnostní politika. Otázkou zůstává, zda jsou tyto změny přebrané od Widnows Vista skutečně k lepšímu, či nikoliv.
Zdroje: AMD, Digit-life, Digitimes, Engadget, nVidia, The Inquirer, VR Zone & ZD Net
