nVidia plánuje SLI 2
Kompromis, který nedávno nVidia uzavřela s Intelem, vedl k razantnímu útlumu vývoje podpory dvou a více grafických karet v jednom počítači – světoznámého SLI. nVidia tak přišla se dvěma možnými řešeními, kdy se na základní desky s čipsety Intelu začal přidávat čip nForce 200 nebo přenesla podporu SLI na výrobce základních desek prostřednictvím BIOSu. První prognózy naznačují, že více používána bude právě druhá varianta. nVidia tak i přes ztrátu trhu s čipsety opět našla pevnou půdu pod nohama a chce se pustit do vývoje technologie SLI 2.
Zatím není tak úplně jasné, jestli bude nová verze SLI spíše marketingový nástroj či správnou cestou k dosažení výkonu ve hrách. Podle prvotních informací, které již z nVidie unikly, se bude jednat o kombinaci klasického urychlování herní grafiky a rychlých fyzikálních výpočtů. Tato myšlenka zní sice lákavě, přesto se ale nemusí jednat o žádnou velkou revoluci. nVidia má totiž hned několik možností, jak této kombinace technologií dosáhnout a ne všechny varianty jsou natolik elegantní, jak by se mohlo zdát.
Jak známo společnost nVidia koupila poměrně nedávno hlavního producenta PhysX karet, společnost Ageia. nVidia tím získala základ pro vývoj vlastních produktů s podporou výpočtů fyziky a především původní vývojáře z Ageii. Výsledkem je podpora technologie PhysX na všech nových grafických kartách GeForce 8xxx, 9xxx a GTX 2x0. Fyzikální výpočty jsou možné v současnosti především díky propracovanému softwaru, který je součástí posledních ovladačů. Má to však malý háček – grafická karta počítající fyziku silně zaneprazdňuje procesor. Otevírá se tak možnost, že by nVidia mohla vyvíjet i vlastní, úplně nové fyzikální karty.
Mnohem reálněji však vypadá situace, kdy nVidia zkombinuje dvojici grafických karet stejně jako v klasickém SLI a pokusí se hráče přinutit ke koupi ještě další třetí grafické karty. Velká část práce bude opět ponechána na softwaru, který bude vybírat, jaká karta má být určena pro výpočty fyziky a jaká na zpracování grafiky. Dobře si lze také představit situaci, kdy by nemuselo být určení karty pevně vyhraněno a výkon by se v reálném čase dělil jak pro práci s grafikou tak i fyzikou. SLI 2 by pak mohlo být opravdu účinným řešením. Bez povšimnutí nelze nechat ani variantu, kterou naznačil zdroj z nVidie serveru Fudzilla. Na SLI 2 budou prý potřeba minimálně tři sloty PCI Express 16x na základní desce. Ve hře je tak prý možné zapojení dvou grafických karet v SLI společně s PhysX kartou, což by ale nebylo nic nového.
Ať již bude SLI 2 fungovat jakkoliv, stále není zodpovězena otázka, jak a kdy bude podporováno. Výrobci základních desek povětšinou potvrzují, že je nVidia v tomto ohledu ještě nekontaktovala. Společně s architekturou Core i7 se tak i přes používání tří slotů PCI Express 16x tato podpora neobjeví. Zatím se tedy budeme muset spokojit s používáním maximálně tří grafických karet v 3-way SLI, které rozhodně není nejúčinnější. Právě slabá účinnost dalších grafických karet v jednom počítači je hlavní problém, který hovoří proti masovému rozšíření. Za problémy při rozložení práce na jednotlivé grafiky stojí také vývojáři herních titulů a tak bude byť teoretický úspěch SLI 2 z velké části právě v jejich moci.
Pioneer zrychluje zapisování s Blu-ray
Zatímco dnes patří ke každému počítači neodmyslitelně DVD mechanika a Blu-ray nalezneme jen v těch nejlepších strojích, v brzké budoucnosti bude DVD na ústupu. Žádná technologie totiž nedokáže odolávat novější konkurenci věčně a tak se jednou skutečně přestanou používat DVD. Ty nejsmělejší odhady hovoří o tom, že by se tak mohlo stát v průběhu roku 2011. Do té doby však budou média DVD na výsluní a používat se budou prakticky na vše. Neznamená to ale, že se v oboru Blu-ray nic zásadního neděje.
Blu-ray se zatím především pro slabší marketing a vyšší ceny v našich končinách více nerozšířilo, přesto už si našlo své první zákazníky. Kromě filmů a her se totiž skvěle hodí pro zálohování dat. V současnosti se v ČR dají běžně zakoupit média Blu-ray s více než 12x vyšší kapacitou, než má běžné DVD. Blu-ray se tak vyplatí každému, kdo to myslí se zpracováním velkých objemů dat opravdu vážně a nechce vsázet na zastaralá velkokapacitní zařízení (například streamery).
S předpokladem neustálého zlepšování kvality multimédií a nutnosti čtení stále většího a většího objemu dat z médií pracují i výrobci. Výsledkem je tak poslední optická mechanika, kterou na začátku tohoto týdne předvedl Pioneer. Jedná se o zapisovací Blu-ray mechaniku označenou násobným faktorem 8x. Pokud by se nejednalo o Blu-ray, nebyla by 8x rychlost ničím zvláštním. Vždyť u CD znamenalo označení 8x datový tok pouhého 1MB/s, u DVD to je hned desetinásobek – 10MB/s. Skok od DVD k Blu-ray již tak zásadní není a základní 1x rychlost je reprezentována jako 4,5MB/s.
Rychlost 8x tak znamená zápis s datovým tokem 36MB/s. V silně zidealizovaném případě by se tak dal celý 50GB Blu-ray disk zapsat za 23 minut. Skutečnost ale není v žádném ohledu ideální a ačkoliv se datový tok začíná vzdáleně blížit rychlostem levných pevných disků, stále budeme muset na vypálení Blu-ray čekat mnohem déle než na klasické DVDčko. Doba přesahující 30 minut se bude zdát téměř neskutečně dlouhá.
Blu-ray má zkrátka stále své slabiny. S rychle se zvěčňujícími kapacitami médií navíc stoupá i přístupová doba, se kterou se potýkají všichni výrobci bez rozdílu. Přes veškerou snahu je přístupová doba na discích Blu-ray stále téměř dvojnásobná oproti běžným CD. Oproti sledování filmům na DVD má Blu-ray samozřejmě mnohem vyšší systémové požadavky. Zatímco u DVD postačuje zcela základní výkon procesoru, Blu-ray potřebuje slušný procesor podpořený novější grafickou kartou.
Objevují se ale i náznaky drobných vylepšení mechanik, která s uvedením Blu-ray přímo nesouvisejí. Pioneer implantoval do nové optické mechaniky technologii PureRed. Ta je ryze praktického charakteru a umožní pohodlnější práci s poškozenými médii. Kromě složitého algoritmu na opravu chyb si totiž vývojáři všimli zvýšené hlučnosti mechaniky při čtení poškrábaných CD.
V mechanice se tak nachází speciální vyrovnávací paměť, která funguje podobně jako antishock systém u přenosných přehrávačů. Mechanika je schopna číst médium předem a v případě chyby vyvolat informace z vyrovnávací paměti. Získá tím čas na několik dalších pokusů o načtení dat na poškozeném médiu. Každé poškození však softwarově obejít nelze a tak budeme muset o svá média i nadále pečovat bez ohledu na to, zda se jedná o CD, DVD nebo Blu-ray.
Pokročilá miniaturizace od MSI
Zajímavou základní desku, která může posloužit jako základ kompaktního a vcelku levného multimediálního počítače připravuje pro vypuštění na trh MSI. Jako většina malých platforem této společnosti nese tato deska integrovaný procesor Intel Atom, zatím však jen ve své jednojádrové verzi.
Nová deska s formátem mini-ITX od MSI se ukrývá pod označením IM-945GSE, ze kterého je jasně patrné používání mobilní verze čipsetu Intel 945GSE. Ten se vyznačuje především integrací všech prvků potřebných pro chod běžného počítače na základní desku a také jistou špetkou zpětné kompatibility se staršími zařízeními. Ta spočívá především ve dvou sériových portech. Zajímavé je, že zatímco starý komunikační port zde nalezneme hned dvakrát, PS2 port pro klávesnici a myš úplně schází.
Hlavním zdrojem spíše základního výkonu je zde integrovaný procesor Atom N270, který pracuje na 1,6GHz. Více než vyšší pracovní frekvence je dnes důležitější dostatek operační paměti. Pro tu je připraven pouze jediný slot, který odpovídá standardním pamětem určeným pro notebooky. Osadit do něj bude možné maximálně 2GB operační paměti SO-DIMM na frekvenci 533MHz. O základní zpracování 2D a 3D grafiky se bude starat samozřejmě integrované grafické jádro. Součástí čipsetu Intel 945GSE je zastarávající jádro GMA 550 se sdílenou pamětí, které dokáže použít maximálně 224MB z operační paměti.
Výhody této platformy rozhodně nespočívají v jejím výkonu. Naproti tomu všechny důležité komponenty jsou chlazeny pouze pasivně a garantována je tudíž nulová hlučnost. Teplota procesoru a čipsetu by se za běžné pokojové teploty neměla podle specifikací MSI dostat na 40°C. Na každé základní desce této kategorie bude samozřejmé i integrované příslušenství. Vývojáři z MSI vybrali z této škály zařízení však jen gigabitový ethernet, standardní zvukovou kartu a vyvedení čtyř USB portů.
Celkový dojem tak není úplně nejlepší a jediné co jej může zachránit je příjemná cena, která by při uvedení na trh neměla přesáhnout 1200Kč. V této kategorii se ale srovnatelných produktů objevilo již několik a do malých multimediálních počítačů bude už lepší zakoupit Atom jako dvoujádro.
Zdroje: AMD, Dailytech, Fudzilla, HardSpell, HKEPC, Intel, MSI, nVidia, Pioneer, The Inquirer & ZD Net
