nVidia uvádí čipset nForce 980a SLI
V úterý dopoledne nVidia oficiálně vypustila informace o dokončeném čipsetu nForce 980a SLI. Označení vysokým číslem může budit dojem, že se jedná o převratnou novinku. Opak je ale pravdou a základní rysy tohoto čipsetu jsou známy již od začátku února letošního roku. nVidia uvedla čipset v naprostém poklidu, takřka se snahou nevzbudit velký rozruch v médiích. nForce 980a SLI je totiž velmi podobný své předchozí verzi – nForce 780a SLI.
Od doby, co se herní platformou číslo jedna stalo Core i7 od Intelu, produkuje nVidia pořádné čipsety pouze pro procesory AMD, případně pro notebooky. V oboru herních počítačů se však vývoj čipsetů dostává do slepé uličky. Začíná být totiž problém přinést něco obzvláště zajímavého a nového. Vypadá to tedy, že všechny zajímavé věci, které jsou v současných možnostech techniky, již byly na základní desky integrovány.
Úspěch nForce 980a SLI tak nVidia úzce spjala s úspěchem herních grafických karet, jejichž vývoj jde stále kupředu a přesto že některé nové modely jsou poněkud sporadické, stále jsou ve velké oblibě. nVidia tak na svých stránkách budoucím majitelům nForce 980a SLI jasně vzkazuje, že těšit se mohou především na skvělou podporu pro herní grafiku a PhysX. nVidia se samozřejmě nezapomněla pochlubit dobrou podporou pamětí DDR3, která ale není úplně v její režii. Paměti jsou dnes totiž řízeny řadičem, který je obsažen v procesoru. A co tedy můžeme od nForce 980a SLI skutečně očekávat?
Již z použitého socketu AM3 je patrné, že nForce 980a SLI nebude mít problémy se žádným současným procesorem od AMD. nVidia tvrdí, že čipset schopný pracovat nejen se socketem AM3, ale také starším AM2+ či AM2. Problém však může nastat později na straně výrobců základních desek, kteří chtějí osazovat pouze socket AM3 a sloty pro moduly pamětí DDR3. Důležitou součástí podpory nových procesorů je používání technologie typické pro AMD, rychlé sběrnice Hyper Transport 3.0.
Desky postavené na nForce 980a SLI budou silné především ve svých grafických možnostech. Součástí čipsetu je grafické jádro, ale především pro dedikované grafické karty mohou být připraveny tři sloty PCI Express 16x. Z toho vyplývá mimo zapojení dvou grafických karet také podpora 3-Way SLI (tedy tři grafické karty), které zastane bez sebemenšího problému i funkci počítání fyziky ve hrách.
Řízení činnosti grafických karet ve slotech PCI Express 16x zde navíc neřídí přímo procesor, ale čip známý jako nForce 200. Ten byl původně vyvinut jako podpora SLI na základních deskách pro procesory Intel. Praxe ukázala, že při jeho použití dochází k malému nárůstu výkonu. Navzdory nejisté podpoře v budoucích Windows 7 přidává nVidia i nadále podporu Hybrid SLI, která bude šetřit energii a dokáže využívat i výkon integrovaného grafického jádra.
Přímo součástí čipsetu bude grafické jádro GeForce 8300, které patří v současnosti mezi integrovanými grafikami k úplné špičce. Jádro vychází z dedikované grafiky, kterou možná znáte pod názvem GeForce 8400GS. Se základní deskou tak vlastně zadarmo získáme plnohodnotnou grafickou kartu. Integrované jádro je zde taktováno na 500MHz. Má vlastní shader procesory, kterých je 16 a pracují na 1,5GHz frekvenci. Stejně jako dedikované grafické karty, i toto jádro nabízí standardně podporu pro DirectX 10 a shader model 4.0. Nic tak nebrání použití integrovaného jádra na graficky méně náročné hry. Je ale nadmíru jasné, že nVidia přidává toto jádro spíše pro dodatečné urychlování a šetření energie.
Důvodů, proč si základní desku s nForce 980a SLI koupit či nekoupit, je hned celá řada. Počítač obsahující drahé grafické karty nVidie získá s přítomností čipsetu od stejného výrobce záruku určité sladěnosti. Skok ve výkonu integrované grafiky je oproti nForce 780a SLI skutečně citelný. Proti však hovoří především plánovaná vyšší pořizovací cena a také skutečnost, že pro dvě silné grafické karty, je výkonnější integrované grafické jádro sporadickým přínosem.
Boj o fyzikální výpočty na grafických kartách
Již několik týdnů slibovala AMD, že předvede na vlastních kartách výpočty fyziky. Stalo se tak v úplném závěru minulého týdne za vydatné pomoci Intelu. Vše se točí kolem urychlování Havok, jež vyvinula původně stejnojmenná společnost, kterou Intel před dvěma lety koupil. Pokud bude zájem programátorů, je možné, že v příštích letech bude hardwarové urychlování fyziky pomocí grafické karty dostupné opravdu pro každého.
Již teď je jasné, že ze spolupráce takových gigantů ve světě počítačů, jako je AMD a Intel, musí vzejít něco velkého. Tuto domněnku podporuje i skutečnost, že teď mají společného (ačkoliv stále neoficiálního) nepřítele. Tím je bezesporu technologie nVidia PhysX, která ohrožuje oblíbenost všech grafických karet AMD. PhysX začíná vadit nejspíše také Intelu, jelikož i ten bude chtít v brzké době přinést vlastní grafiku, ačkoliv ta má být integrována do procesoru. Velká bitva o to, jakým způsobem bude počítána fyzika na grafických kartách, je tak zase na spadnutí.
Intel a AMD přicházejí s opravdu mocnou zbraní. Havok má v budoucnu pokrývat prakticky všechny současné možnosti PhysX, přinese hardwarové zpracování nových rutin a především je stavěn na otevřeném standardu OpenCL. Pro programátory bude jeho používání velmi snadné a co je podstatnější, jeho podpora je zajištěna napříč spektrem výrobců grafických karet. Ačkoliv zatím bude Havok využívat jen AMD, brzy by se k ní měl přidat Intel, S3 a z podpory nebude vynechána ani nVidia.
Pro slabiny Havoku však nemusíme chodit daleko. Největším problémem je jeho současná neucelenost. Urychlování totiž není zdaleka hotové, což přiznala i AMD. Přímo na předvedení, které proběhlo minulý týden, ukázala AMD pouze výpočty za pomoci rutin pracujících s fyzikou materiálů a výbuchy. PhysX toho ale v současnosti nabízí mnohem více.
Boj Havoku s PhysX nebude zpočátku určitě vyrovnaný. PhysX v současnosti podporuje celá řada známých herních titulů a i programátoři si stačili na jeho užívání zvyknout. nVidia staví na této technologii velkou část svého marketingu a tak je PhysX oblíbeno i u jejích fanoušků. Pevně však drží v rukou licenci a nelze očekávat, že by PhysX kdy mohla používat některá konkurenční společnost. Otevřený standard Havoku je tak pro konkurenci jedinou šancí.
Pět nových procesorů od Intelu
Hned pět nových procesorů připravuje k prodeji Intel. Po serverových procesorech Xeon, které byly v tichosti uvedeny minulý týden, nám Intel předkládá levné dvou a jednojádrové procesory. Všechny nové modely se také vyznačují velmi pěknou spotřebou. Intel na svých internetových stránkách potvrdil, že ceny můžeme očekávat vyšší, než na jaké jsme zvyklí u méně úsporných dosud prodávaných variant.
Jako první Intel vypustí do obchodů procesor Core 2 Duo SP9600 taktovaný na 2.53GHz. Ten bude mít navzdory velmi nízké spotřebě 25Wattů TDP slušný výpočetní výkon. Jeho jádra mohou totiž využívat 6MB vyrovnávací paměti. Procesor přitom běží na 1066MHz frekvenci sběrnice.
Další procesory budou vhodné spíše než na hry do malých HTPC. Prodávat se totiž bude Core 2 Duo SL9600 taktované na 2,13 GHz a doplněné o 6MB cache. Spotřeba přitom nepřesáhne 17 Wattů. Ještě úspornější bude Core 2 Duo SU9600. To pracuje na mnohem nižší frekvenci 1,60GHz a disponuje pouze polovinou vyrovnávací paměti. Výsledkem je ale spotřeba 10Wattů, kterou lze snadno srovnávat s procesorem Intel Atom.
Vcelku zajímavým upgradem i do již zakoupených notebooků může být úsporné Core 2 Solo. Označení Core 2 je možná matoucí, nicméně jedná se skutečně o jednojádro. To však nabízí robustní instrukční sadu architektury Core a především spotřebu pouhých 5,5Wattů. Procesor přitom pracuje na frekvenci 1,4GHz a má nahradit 1,2GHz model, který se montuje do notebooků v současnosti. Core 2 Solo je vyráběno na 45nm architektuře stejně jako ostatní procesory a má 3MB cache.
Nabízena bude také mobilní verze dvoujádrového Celeronu 900 s nízkou spotřebou. Tento procesor běží vysoko na 2,2GHz, ale pracovní kmitočet je podložen pro Celerony typickou 1MB vyrovnávací pamětí. Poslední generace mobilních Celeronů bohužel nepracují s technologií Speed Step a tak je nelze v případě potřeby podtaktovat. To je také překážkou k dosažení spotřeby srovnatelné s Core 2 Solo a TDP i na 45nm architektuře sahá na 35Wattů.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digit-life, HKEPC, nVidia, Intel, The Inquirer, Xbitlabs & ZDNet
