Síťová karta vyvinutá pro hráče
Může se to zdát divné, ale herní síťová karta není úplně nový nápad. První karta tohoto typu se objevila již před třemi lety a na trh ji přinesla společnost Bigfoot networks. Hráči však kartu přijali velmi skepticky a tak zmizela v propadlišti dějin. Časy se mění, výrobce zůstává stejný. Bigfood totiž začal nabízet novou verzi herní síťové karty, kterou pojmenoval podivným názvem – Killer Xeno.
Karta Killer Xeno má se svým neznámým předchůdcem jen málo společného. Bigfood vsadil na nový ethernetový čip, sběrnici PCI Express a integraci RAM paměti přímo na kartu. Podle oficiálních informací snižuje Xeno odezvy při hraní, zlepšuje kvalitu telefonování přes internet a umožňuje řídit datový tok, se kterým pracují jednotlivé programy. Informace z propagačního letáku znějí pěkně. Jak to ale funguje? A může vůbec síťová karta ovlivnit odezvy v průběhu internetového připojení?
Klíčem k možnostem herní síťové karty je správně zvolená kombinace hardwaru a podpůrných aplikacích. Na hardwarové úrovni jsou přímo na kartě nyní zpracovávány některé rutiny, které pro běžnou síťovou kartu obvykle zpracovává procesor. Z oficiálních informací není ale patrné, v jak velkém měřítku se tak děje. Efekt na zrychlení práce procesoru je při dnešních výpočetních výkonech spíše zanedbatelný. Přesto je na síťové kartě integrován systém podobný běžnému počítači se 400MHz procesorem a pro své výpočty používá buďto 128MB nebo 256MB odkládací paměti RAM.
Opravdová síla herní síťové karty se projeví především ve chvílích, které nejsou úplně typické. Efektivního využití se dočká jen ten, kdo využívá síťové možnosti herního počítače opravdu na maximum. Pokud jste již zkoušeli telefonovat přes Skype, stahovat a mezitím hrát online akční střílečku, zřejmě se Vám nepodařilo vyhnout lagování. Pokud není internetové připojení a přilehlá síť dostatečně propustná, běžná síťová karta nijak neupřednostňuje paketovou komunikaci hry před ostatními spuštěnými službami.
Xeno zajistí, že hra bude moci odesílat a přijímat pakety velmi často a zachovává přitom obvykle vcelku malou přenosovou rychlost. Vyšší prioritu pak může přiřadit i internetovému telefonování, u kterého se neklade důraz na odezvu řádově v milisekundách, ale na zachování přijatelné kvality v podobě datového toku. Ve výsledku pak dojde na snížení rychlosti stahování dat přesně v závislosti na potřebách nadřazené hry a hovoru. Lékem na vysoké odezvy internetového připojení však Xeno není, protože jej nemůže nijak ovlivnit.
Na poměry síťových karet je Killer Xeno velmi drahé. U nás se bude prodávat levnější verze Xeno Pro (128MB RAM) za cenu přes 3000Kč a připravena je i dražší verze Xeno Ultra (256MB RAM) za takřka 5000Kč. Rozdíl v ceně vůči běžným síťovým kartám, které se prodávají běžně za 150Kč, je opravdu na pováženou a je otázkou, zda se takováto investice může vůbec vyplatit. Srovnatelnou kartu na trhu dnes nenalezneme a pro hráče, kteří již mají svůj počítač naprosto předimenzován, to může být zajímavé zpestření.
Pořádný zdroj do herního počítače
Ne nadarmo se říká, že pořádný herní počítač je třeba podpořit pořádným zdrojem energie. Důležitost síly napájení se při stavbách počítačů běžně podceňuje a tuto chybu nedělají jen lidé, kteří si stavějí počítače na vlastní pěst. Příliš slabé zdroje má i mnoho počítačů značkových výrobců, kteří do nich montují výkonné grafické karty. Náznaky toho, že s výkonem zdroje není něco v pořádku, jsou přitom dobře známé.
Vše začíná podezřele nízkým výpočetním výkonem, pokračuje přes občasnou nestabilitu systému a obvykle končí i zaseknutím počítače bez zjevné příčiny či samovolným vypínáním počítače. V extremním případě vše funguje, jen se z počítače šíří podivný zápach – totiž spalující se stabilizátory obsažené ve zdroji. Pokud tedy kombinujeme v počítači energeticky náročné grafické řešení a silný procesor, rozhodně se vyplatí zdroj pečlivě vybrat a připlatit si.
Počítačové zdroje s výkonem přes 1000Wattů jsou na trhu poměrně dlouho a stále se zlepšují. Důkazem toho může být i nový, výkonný a ve své podstatě úsporný zdroj od BFG. Ten disponuje výkonem 1200Wattů, což působí přímo hrůzně. Čím silnější zdroj je, tím více obvykle narůstá i jeho spotřeba ve spuštěném režimu. BFG ovšem evidentně patří k výrobcům, kteří se snaží šetřit peněženku svých zákazníků a přidává speciální šetřící technologii.
V obchodech ponese nový zdroj od BFG označení EX-1200 a kromě šíleného výkonu se bude vyznačovat velmi inteligentní řídící elektronikou. Ta dokáže v reálném čase reagovat na zatížení zdroje a měnit jeho aktuální výkon. Stabilizace je dělena do několika větví, kdy jsou mimo plné zatížení aktivní jen některé. Na výstupu je pak možné na každém zařízení vybaveném jedním konektorem odebírat trvale proud až 40A.
Zdroj splňuje normu ATX12V 2.2 a ESP EPS12V 2.91, což znamená, že na něm nalezneme prakticky všechny dnes potřebné konektory. Vedle běžných kombinovaných konektorů s napětím 5V a 12V, jsou připraveny zvláště 5V lišty pro různé menší periferie. Problém by neměl být ani s připojením grafických karet v SLI nebo CrossFire, jelikož zdroj obsahuje tři 6pinové a čtyři 8pinové konektory.
Praxe bohužel ukazuje, že s tím jak přibývá ve zdrojích více řídící elektroniky, současně klesá jejich životnost. Jestli to bude případ i BFG EX-1200 ukáže až čas. Problém navíc netkví ani tak v kvalitě zpracování, jako spíše v nárocích, které jsou na tyto zdroje obvykle kladeny. Pořízení 1200Wattového zdroje přijde přibližně na 5000Kč, což ale není v této kategorii nic neobvyklého.
Nový mobilní čipset nVidie je krokem nazpět
Ačkoliv výroba čipsetů pod hlavičkou nVidie po příchodu platformy Core i7 poněkud ochabla, stále se její čipové sady objevují. Poslední novinkou je tak čipset nepříliš zvučného označení MCP89E, který nepoputuje do herních počítačů, ale výkonnějších notebooků. Poměrně nedávno nVidia vypustila jiný notebookový čipset a to MCP79. Kdo by čekal, že nová verze bude citelně lepší, nachází se v hlubokém omylu. MCP89E má totiž notebooky zlevnit, nikoliv zrychlit.
Oba zmíněné čipsety jsou vyráběné jako podpora platformy Centrino 2. Z toho pramení široká podpora 45nm procesorům založeným na architektuře Core, které jsou určeny do Socketu P. Podporu Core i7 však očekávat nemůžeme. Všechny čipsety Centrino 2 umějí využívat technologii Intel Turbo Memory, podporují gigabitový ethernet a DisplayPort.
Jedinou výhodou MCP89E, která je opravdu významná, bude podpora 4GB operační paměti. Paměťový řadič je zde stále součástí čipsetu a předchozí verze tak podporovala pouze 2GB paměti RAM. Společně se zvýšením množství použitelné paměti však zmizela zpětná kompatibilita k modulům DDR2 a použitelné tak budou již jen moduly DDR3. Nejrychlejší SODIMM moduly zde mohou pracovat na frekvenci 1066MHz, tedy stejně jako tomu bylo u předchozích čipsetů.
Slabinou nového čipsetu bude ale dedikovaná grafika. Ať již bude notebook osazen jakýmkoliv rychlým modelem, ve srovnáním s MCP79 bude výkonově ztrácet. Může za to zúžený komunikační kanál sběrnice PCI Express, jehož propustnost klesla o celých 60%. Notebooky založené na MCP89E bude navíc problém rozšířit. Zapomenout můžeme na karty ve slotech mini-PCI. Tato sběrnice totiž není vůbec podporována.
Škrty se objeví i v bohatosti integrovaného příslušenství do notebooků. Podporována budou maximálně čtyři SATA zařízení (dříve šest), která budou připojena přes řadič nové generace. Nejasnosti zatím panují ohledně možnosti vyvedení konektorů. Ví se například, že DVI bude možné vyvést pouze jedno, podpora DisplayPortu plynoucí ze specifikací Centrino 2 přitom zůstane zachována. Po uvedení do výroby by mohly zlevnit notebooky Centrino 2 zhruba o 3000Kč.
Zdroje: BFG, Bigfoot Networks, Dailytech, Fudzilla, HardSpell, nVidia, The Inquirer, VR-Zone, Xbitlabs & ZD Net
