Výkon počítačů zabudovaných v displeji roste
Počítač zabudovaný přímo v displeji přestává být nic neříkajícím kancelářským strojem, který je použitelný pouze na psaní a prohlížení internetu. MSI se totiž odhodlalo představit celou škálu nových modelů, z nichž některé budeme moci používat namísto HD televize. Počítače se však nezlepšují jen po designové stránce a výkonem konečně dosáhnou alespoň na některé hry. Herní grafiku bohužel pro zaměření MSI na nízkou cenu zatím čekat nelze a budeme se muset při hraní i nadále spokojit s nízkými rozlišeními. Již při pohledu na nově představené počítače je ale jasné, že se i zde blýská na lepší časy.
Rozdíl mezi nabízenými modely bude především v tom, kdo vyrábí základ použité platformy. K dispozici má být model AE2000 založený na čipsetu Intel 945SC, ale objeví se i verze AE2201, která by již měla obsahovat nVidia Ion. Pokud však nedůvěřujete výkonu procesoru Intel Atom, který je nedílnou součástí obou předchozích platforem, MSI dokáže nabídnou i obdobný počítač zabudovaný v displeji založený na plnohodnotném dvoujádru. Tento model by měl nést označení AE2200.
Nejlevnější ze všech modelů bude bezesporu AE2000, který těží především z technologií Intelu. Použit je u něj procesor Atom 230 s klasickou taktovací frekvencí 1,6GHz. Procesor se spíše než výkonem vyznačuje energetickou úsporností s příkonem kolem 4Wattů a nízkým vyzařováním tepla. Výkon počítače postačí spíše jen na psaní a prohlížení internetu, čemuž napovídá i v základu dodávaný pouhý 1GB operační paměti. Rozšíření je možné kvůli použitému čipsetu jen do výše 2GB. Zajímavě zde působí především použité grafické jádro. To je konečně vyráběno pod hlavičkou ATI a jedná se o dobře zaběhnutý a levný Radeon HD4350. MSI předpokládá, že počítač bude používán především pro multimédia a použit je tak 20“ displej s poměrem stran 16:9. Počítat lze také s interní optickou mechanikou.
Jen o málo dražší bude pak model AE2201. nVidia Ion skýtá oproti původnímu základu Intelu několik podstatných výhod. Použit je sice stejný procesor, ale čipset podporuje až 4GB operační paměti. MSI tak dává do základu dvojnásobek operační paměti (2GB) oproti levnějšímu modelu AE2000. Použité grafické integrované jádro nVidie začíná být konečně zajímavé i svým výkonem a je dostatečnou zárukou bezproblémového provozu HD multimédií. Displej se o něco zvětšil a používá také lepší nativní rozlišení. Poměr stran vhodný pro sledování filmů je však zachován.
Pro toho, kdo to myslí s prací na počítači zabudovaném v displeji opravdu vážně, je však připraven výhradně model AE2200. Tady se již používá plnohodnotný čipset, který je s oblibou používán ve výkonnějších noteboocích. Najdeme zde totiž Intel G45 s integrovaným jádrem X4500HD. Jádra Intelu však nikdy nevynikala vysokým výkonem a bohužel nedávno uvolněné jádro v této tradici pokračuje. Lepší zprávou je, že MSI ponechala v počítači MXM slot, který čipset nativně podporuje. Počítač tak bude možné rozšířit o výkonnou grafickou kartu – ovšem určenou pro notebooky. Jedná se tudíž o vyšší investici.
Důležitá je především přítomnost dvoujádrového procesoru Pentium E5400. Procesor pracuje na frekvenci 2,7GHz a používá 2MB vyrovnávací paměť. V počítači nalezneme 2GB operační paměti, velký pevný disk, bezdrátové technologie. K užitku může přijít také integrovaný televizní tuner, který umožní používat tento počítačový displej současně jako HD televizor
Závěrem lze shrnout, že vypuštění prvního počítače v displeji MSI Neton, o který se opíral ještě nedávno reklamní leták nejednoho českého prodejce hardwaru, byl jen jakýsi test. Dostupný technologický základ se totiž od jeho uvedení nijak výrazně nezměnil, výsledné počítače však vypadají mnohem atraktivněji i použitelněji. MSI si tudíž prostřednictvím modelu AP1900, který bude nyní možná až neprodejný, vyzkoušela reakci zákazníků. Přesné cenění za nové modely zatím známo není, ale o nijak přemrštěné sumy by se jednat nemělo. Očekává se spíše cena srovnatelná s hardwarově podobně vybavenými notebooky.
1000 Wattů do každého počítače
Novou řadu počítačových zdrojů představil v těchto dnech Asus. Vyvinout se mu podařilo dvojici nových zdrojů, které se svými vlastnostmi hodí pro nasazení v herních počítačích. Jak můžeme najít v tiskové zprávě společnosti Asus, zdroje mají počítačům poskytnout dostatečný přísun proudu i při hlubokém přetaktování. Na budoucí majitele pak může čekat přímě překvapující účinnost.
Asus označuje své zdroje jako G850HA a G1000HA. Jména jsou vytvořena vcelku logicky, jelikož je z nich přímo patrný výkon konkrétního zdroje. K dispozici tak budeme mít 850Wattovou a 1kWattovou verzi, které by měly bez přetaktování stačit pro jakýkoliv dnes běžně vyráběný herní počítač. I 850Wattů je totiž dostatečnou zárukou stability při vybavení počítače libovolným čtyřjádrovým procesorem a rychlou herní grafickou kartou.
Pokud chcete používat v kombinaci se čtyřjádrem hned několik grafických karet (v zapojení SLI nebo CrossFire), je nasnadě spíše volba silnějšího modelu. Při výkonových špičkách by totiž mohlo docházet k nestabilitě napájecího napětí, což se začne projevovat razantním snížením grafického výkonu a chybami zobrazení. Naprosté přetížení zdroje této kategorie, které by vedlo k náhlému pádu systému, však naštěstí nehrozí.
Dostupnost počítačových zdrojů s výkonem okolo 1kW není dnes vůbec špatná a v tomto ohledu se bude Asus potýkat se silnou konkurencí. G850HA a G1000HA mají však co nabídnout. Asus se totiž zaměřil kromě kvality zpracování také na úspornost a efektivitu používání. Ve vyžadovaném příkonu, který potažmo odráží náklady na provoz výsledného počítače, bude Asus mezi konkurenčními zdroji excelovat. Účinnost jeho zdrojů je při plném zatížení okolo 86% a při nejnižších požadavcích na výkon se dostane až k 99%.
Za zvýšenou efektivitu může kvalitní řídící elektronika, která dělí zpracované napájení do pěti nezávislých větví. Pro pokrytí výkonových špiček je použit speciální aktivní filtr a dbáno je také na kvalitní chlazení. Oba zdroje jsou poněkud větší než původní ATX (20x15x8,6cm). Splňovat by ale přesto měly všechna kritéria nutná pro snadnou montáž do ATX skříně. U některých základních desek by však mohl nastat problém při umístění chladiče procesoru. Velké rozměry jsou ale nejspíše klíčem pro dobré odvětrávání, jelikož na horní straně je umístěn robustnější 13,5cm vysoký ventilátor.
Konektory vyvedené ze zdrojů jsou pak obdobné a vybavenost 1000Wattového modelu se liší především v odlišném počtu podporovaných zařízení, která se připojují přes konektor +12V, GND, GND, +5V. U 1000Wattového zdroje nalezneme šest, zatímco 850Wattová verze nabízí pouze 4 takovéto konektory. Zachován je vždy alespoň jeden konektor pro připojení disketové mechaniky a především u obou zdrojů nalezneme 6 přídavných napájení pro PCI Express.
Drobnou zajímavostí na závěr je skutečnost, že Asus otestoval své zdroje na střední dobu poruchy. Toto měření by mělo podle tiskové zprávy odrážet průměrnou dobu, za jakou postihne zdroj nějaká závada. Výsledkem je jen stěží představitelných 500000 hodin bezproblémového provozu. Pokud by odpovídalo toto číslo realitě, zdroje Asusu by vydržely v průměru 57 let neustálého provozu. Zajímavá bude samozřejmě také cena, za kterou se budou zdroje prodávat. Na tu si ale budeme bohužel muset ještě počkat.
Pekelně rychlá dvoujádra se 6MB L3 cache
AMD oficiálně ohlásila příchod dvoujádrového procesoru z řady Phenom. To padne do oka zřejmě každému, kdo stále nevěří ve využitelnost více než dvoujádrových procesorů. Soudě podle použité architektury i pracovní frekvence se bude jednat o pekelně rychlý procesor, který by nemusel být pro mnoho hráčů příliš drahý.
Nezasvěcenému musí situace mezi procesory AMD připadat dosti chaotická. Dvoujádrových procesorů z řady Athlon se již objevilo opravdu hodně. Proč se má tedy mezi dvoujádry objevit i Phenom II? Důvod je však poměrně prostý. Phenom toho umí o mnoho více než Athlon a jeho výkonu tomu odpovídá.
Ačkoliv tuto skutečnost AMD nikdy nejspíše oficiálně nepotvrdí, již teď je jasné, že dvoujádrové Phenomy se budou vyrábět ze čtyřjádrových procesorů. V plánu je zatím dvojice procesorů Phenom X2 a to s kódovým značením 545 a 550. Procesory budou přitom taktovány poměrně vysoko na 3GHz a 3,1GHz. Opravdový výkon jim bude i při plném zatížení garantovat na dvoujádro velmi robustní třetí úroveň vyrovnávací paměti, kterou u Athlonu vůbec nenajdeme.
Použita jsou přitom jádra Deneb, která AMD vyrábí na 45nm technologii. Architektura bude naprosto stejná jako u plnohodnotných Phenomů X4 z druhé generace a očekávat tak můžeme 512kB vyrovnávací paměti L2 na každé jádro a celkem 6MB společné L3. Spotřeba procesorů přitom nebude nijak závratná a odhady serveru Fudzilla hovoří o hranici maximálně 80 Wattů. Předpokládaná cena se má při začátku prodeje zastavit na 100 Euro.
Moderní dvoujádrové procesory se budou určitě skvěle hodit každému, kdo se rozhodl i nadále zůstat na pomalu zastarávajících Windows XP. S využitím čtyřjader to v nich není totiž nikterak slavné. Zajímavá může být také možnost nákupu dvoujádrového procesoru a následný pokus o odemčení zbývajících dvou jader. AMD však dodnes nijak neupřesnila, jestli jsou procesory vyráběny ze zmetkových čtyřjader či nikoliv.
Zdroje: AMD, Asus, Dailytech, Digitimes, Edgadget, Fudzilla, Hardspell, HKEPC, MSI & Xbitlabs
