S Ithaniem vzhůru do minulosti
Fakt, že Intel se svým vývojem unikl nejméně o rok či dva procesorům AMD, je celkem zřejmý. O to více je však nepochopitelný jeho vývoj v řadách Ithanium.
Intel Ithanium je již několik let řadou procesorů určených pro servery. Původně se vyráběly jednojádrové a později i dvoujádrové verze. Řada vyniká především velkou pamětí Cahce, která je zastoupena hned ve třech úrovních. Procesory navíc mají stejně jako všechny Core 2 Extreme implantovánu technologii HyperTreading, která vytváří další virtuální jádra. Minulý týden tak Intel představil vylepšenou řadu procesorů Ithanium 9100. Nejdražším a zároveň nejvýkonnějším procesorem je dvoujádrové Ithanium 9150M. To stojí v přepočtu neuvěřitelných 73 000Kč. Mezi základní rysy patří Cahce L2 o velikosti 1MB, L3 má hned 24MB. Žádné HT obdobné jako u AMD však nečekejte. Procesor pracuje s 667MHz sběrnicí a jeho jádra pracují na 1,66GHz. Pro srovnání nejlevnějším z řady je jediný zde zastoupený jednojádrový procesor Ithanium 9110N, který pracuje na frekvenci o málo nižší, tedy 1,6GHz. Paměť Cache je rozdělena na 1MB L2 a 12MB L3. Frekvence sběrnice 667MHz je opět zachována.
To vše jsou jen čísla. Faktem zůstává, že řada procesorů Intel Ithanium se v poslední době mnoho nezměnila. Zarážející je především skutečnost, že Intel tyto nové procesory vyrábí stále na 90nm technologii. Intel má přitom vyvinutou i 45nm technologii, nehledě na to, že 65nm technologii používá již dlouho. Díky tomu velmi slušně topí a vyzařované teplo se u dvoujader může pohybovat i přes 100W. Frekvence a velikost Cache paměti se od začátku loňského roku prakticky nezměnily. Přesto všechno má Ithanium jedinečnou architekturu, která ho předurčuje k používání v multiprocesorových serverech.
Zapomeňte na GDDR4, je tady GDDR5
Grafické paměti prochází zatím neustálým vývojem a pravděpodobně se to delší dobu ještě nezmění, jelikož se technologie nenaráží na žádné z fyzikálních nebo chemických bariér. Poté co se podařilo úspěšně rozšířit na grafických kartách kvalitní paměti GDDR4, je tedy logický přechod na ještě lepší paměti GDDR5.
Jako první je začala vyrábět společnost Qimoda, která je již tradičním dodavatelem v tomto oboru. GDDR5 budou paměti typu SGRAM, tedy synchronní dynamické RAM. Pokud se podíváme na úplný základ technologie, zůstal oproti předchůdcům nezměněn. Co se však změnilo je rychlost, způsob práce a především přibyl první pokus o šetření elektrické energie. Výkon GDDR5 lze zatím vyjádřit pouze propustností, která by se měla zpočátku pohybovat kolem 160Gb/s (tedy 20GB/s). Přesné frekvence na které budou paměti taktovány, společnost zatím neoznámila. Je to ale pochopitelné, jelikož GDDR5 budou pracovat ne s jednou, ale hned dvěma frekvencemi. Jedna referenční frekvence bude určena pro vnitřní správu paměti a na druhé bude záviset rychlost čtení a zápisu do paměti. Takovýto systém má hned dvě výhody. Obě frekvence mohou být mnohem nižší než kdyby paměť pracovala jen s jedinou, z čehož vyplývá vyšší efektivita zpracování dat. Zároveň s tím byl vyřešen zatím vcelku neznámý problém rušení, které způsobují paměti pracující na vysokých kmitočtech, když dojde k jejich velkému zatížení. V případě, že nemáte správně uzemněný a odstíněný počítač, totiž dochází například k nepříjemnému škrčení zvukové karty nebo rušení GSM a televizního signálu. Koncepce GDDR5 myslí i nato, že každý Watt zdroje, který je potřeba navíc, je nežádoucí. Paměti mají nový systém napájení, který jim dodává energii jen tehdy, pokud ji potřebují. Nějaká rozšířená správa, která by vypínala například celé nepoužívané čipy, zde zatím neexistuje.
Prvními zákazníky na nové paměti se logicky stanou nVidia a AMD. Právě AMD by ráda použila GDDR5 již na příští generaci grafických karet označených prozatím jako R700. První karty s GDDR5 by se reálně mohly objevit v druhé polovině roku 2008.
Budoucnost patří znovu DVDéčku
Do zatím nekonečného boje HD formátů přibyl tento týden další silný konkurent. Do vyšší ligy totiž postoupilo i původní DVD, tentokrát však pod názvem HD VMD.
Původní název DVD vycházel z označení Digital Verstaible Disk, což mělo naznačovat, že se jedná o médium s více možnostmi využití. Nyní přichází HD Verstaible Multimedia Disk, tedy médium určené pro široké spektrum HD multimédií. Základem je obyčejné DVD, které má však navýšen počet aktivních vrstev na 20. Díky tomu narostla kapacita média ze 4GB na více než 100GB. To pro HD multimédia bohatě postačuje a přináší tvrdou konkurenci technologiím HD DVD a Blu-ray. Uložené celovečerní filmy lze přehrávat v progresivním rozlišení 1900x1200 pixelů. Média HD VMD jsou čtena červeným laserem o stejné vlnové délce jako DVD, přičemž vyžadují jen jeho silnější intenzitu. Zpětně kompatibilní s DVD přehrávači bohužel nejsou a zatím bude nutné zakoupit pro jejich přehrávání nové HD VMD přehrávače (ty zpětně kompatibilní samozřejmě jsou). Dobrou zprávou je, že u některých nových přehrávačů DVD bude stačit k zajištění podpory update firmwaru. Ceny HD VMD přehrávačů nepřesáhnou z počátku 4000Kč, později by měly spadnout na cenu klasických DVD přehrávačů.
Oproti Blu-ray a HD DVD má technologie, ale i své nevýhody. Na discích nebude další multimediální obsah a také za ním nestojí žádná z velkých produkčních společností vyjma Medium Enterprise. Právě tato společnost zahájila minulý pátek prodej prvních 120 filmových titulů. U nás se na HD VMD ještě čeká.
Letem světem:
Zástupci společnosti AMD konečně promluvili o budoucnosti 45nm procesorů. Společnost by měla začít vyrábět první 45nm procesory v roce 2009. Slibované fůzní čipy to ale zatím nebudou. Vyrábět se mají Semprony, Phenomy a nový dosud neuvedený procesor označovaný jako XCPU. AMD podle vlastních zástupců prý s přechodem na novou výrobní technologii nepospíchá.
Toshiba oznámila, že v roce 2008 přinese na trh 22,2“ displej, který bude pracovat v nativním rozlišení 3840x2400 pixelů. LCD panel by měl stát podle předběžných odhadů přes 300 tisíc korun. Podivuhodné bude především zobrazování textu. Pokud bude chtít majitel dosáhnout perfektní ostrosti, bude muset pracovat právě v nativním rozlišení. Písmenka však budou velká jen něco kolem dvou až tří milimetrů.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digitimes, Intel, Medium Enterprise, Quimoda, The Inquirer, Toshiba & Xbitlabs
Fakt, že Intel se svým vývojem unikl nejméně o rok či dva procesorům AMD, je celkem zřejmý. O to více je však nepochopitelný jeho vývoj v řadách Ithanium.
Intel Ithanium je již několik let řadou procesorů určených pro servery. Původně se vyráběly jednojádrové a později i dvoujádrové verze. Řada vyniká především velkou pamětí Cahce, která je zastoupena hned ve třech úrovních. Procesory navíc mají stejně jako všechny Core 2 Extreme implantovánu technologii HyperTreading, která vytváří další virtuální jádra. Minulý týden tak Intel představil vylepšenou řadu procesorů Ithanium 9100. Nejdražším a zároveň nejvýkonnějším procesorem je dvoujádrové Ithanium 9150M. To stojí v přepočtu neuvěřitelných 73 000Kč. Mezi základní rysy patří Cahce L2 o velikosti 1MB, L3 má hned 24MB. Žádné HT obdobné jako u AMD však nečekejte. Procesor pracuje s 667MHz sběrnicí a jeho jádra pracují na 1,66GHz. Pro srovnání nejlevnějším z řady je jediný zde zastoupený jednojádrový procesor Ithanium 9110N, který pracuje na frekvenci o málo nižší, tedy 1,6GHz. Paměť Cache je rozdělena na 1MB L2 a 12MB L3. Frekvence sběrnice 667MHz je opět zachována.
To vše jsou jen čísla. Faktem zůstává, že řada procesorů Intel Ithanium se v poslední době mnoho nezměnila. Zarážející je především skutečnost, že Intel tyto nové procesory vyrábí stále na 90nm technologii. Intel má přitom vyvinutou i 45nm technologii, nehledě na to, že 65nm technologii používá již dlouho. Díky tomu velmi slušně topí a vyzařované teplo se u dvoujader může pohybovat i přes 100W. Frekvence a velikost Cache paměti se od začátku loňského roku prakticky nezměnily. Přesto všechno má Ithanium jedinečnou architekturu, která ho předurčuje k používání v multiprocesorových serverech.
Zapomeňte na GDDR4, je tady GDDR5
Grafické paměti prochází zatím neustálým vývojem a pravděpodobně se to delší dobu ještě nezmění, jelikož se technologie nenaráží na žádné z fyzikálních nebo chemických bariér. Poté co se podařilo úspěšně rozšířit na grafických kartách kvalitní paměti GDDR4, je tedy logický přechod na ještě lepší paměti GDDR5.
Jako první je začala vyrábět společnost Qimoda, která je již tradičním dodavatelem v tomto oboru. GDDR5 budou paměti typu SGRAM, tedy synchronní dynamické RAM. Pokud se podíváme na úplný základ technologie, zůstal oproti předchůdcům nezměněn. Co se však změnilo je rychlost, způsob práce a především přibyl první pokus o šetření elektrické energie. Výkon GDDR5 lze zatím vyjádřit pouze propustností, která by se měla zpočátku pohybovat kolem 160Gb/s (tedy 20GB/s). Přesné frekvence na které budou paměti taktovány, společnost zatím neoznámila. Je to ale pochopitelné, jelikož GDDR5 budou pracovat ne s jednou, ale hned dvěma frekvencemi. Jedna referenční frekvence bude určena pro vnitřní správu paměti a na druhé bude záviset rychlost čtení a zápisu do paměti. Takovýto systém má hned dvě výhody. Obě frekvence mohou být mnohem nižší než kdyby paměť pracovala jen s jedinou, z čehož vyplývá vyšší efektivita zpracování dat. Zároveň s tím byl vyřešen zatím vcelku neznámý problém rušení, které způsobují paměti pracující na vysokých kmitočtech, když dojde k jejich velkému zatížení. V případě, že nemáte správně uzemněný a odstíněný počítač, totiž dochází například k nepříjemnému škrčení zvukové karty nebo rušení GSM a televizního signálu. Koncepce GDDR5 myslí i nato, že každý Watt zdroje, který je potřeba navíc, je nežádoucí. Paměti mají nový systém napájení, který jim dodává energii jen tehdy, pokud ji potřebují. Nějaká rozšířená správa, která by vypínala například celé nepoužívané čipy, zde zatím neexistuje.
Prvními zákazníky na nové paměti se logicky stanou nVidia a AMD. Právě AMD by ráda použila GDDR5 již na příští generaci grafických karet označených prozatím jako R700. První karty s GDDR5 by se reálně mohly objevit v druhé polovině roku 2008.
Budoucnost patří znovu DVDéčku
Do zatím nekonečného boje HD formátů přibyl tento týden další silný konkurent. Do vyšší ligy totiž postoupilo i původní DVD, tentokrát však pod názvem HD VMD.
Původní název DVD vycházel z označení Digital Verstaible Disk, což mělo naznačovat, že se jedná o médium s více možnostmi využití. Nyní přichází HD Verstaible Multimedia Disk, tedy médium určené pro široké spektrum HD multimédií. Základem je obyčejné DVD, které má však navýšen počet aktivních vrstev na 20. Díky tomu narostla kapacita média ze 4GB na více než 100GB. To pro HD multimédia bohatě postačuje a přináší tvrdou konkurenci technologiím HD DVD a Blu-ray. Uložené celovečerní filmy lze přehrávat v progresivním rozlišení 1900x1200 pixelů. Média HD VMD jsou čtena červeným laserem o stejné vlnové délce jako DVD, přičemž vyžadují jen jeho silnější intenzitu. Zpětně kompatibilní s DVD přehrávači bohužel nejsou a zatím bude nutné zakoupit pro jejich přehrávání nové HD VMD přehrávače (ty zpětně kompatibilní samozřejmě jsou). Dobrou zprávou je, že u některých nových přehrávačů DVD bude stačit k zajištění podpory update firmwaru. Ceny HD VMD přehrávačů nepřesáhnou z počátku 4000Kč, později by měly spadnout na cenu klasických DVD přehrávačů.
Oproti Blu-ray a HD DVD má technologie, ale i své nevýhody. Na discích nebude další multimediální obsah a také za ním nestojí žádná z velkých produkčních společností vyjma Medium Enterprise. Právě tato společnost zahájila minulý pátek prodej prvních 120 filmových titulů. U nás se na HD VMD ještě čeká.
Letem světem:
Zástupci společnosti AMD konečně promluvili o budoucnosti 45nm procesorů. Společnost by měla začít vyrábět první 45nm procesory v roce 2009. Slibované fůzní čipy to ale zatím nebudou. Vyrábět se mají Semprony, Phenomy a nový dosud neuvedený procesor označovaný jako XCPU. AMD podle vlastních zástupců prý s přechodem na novou výrobní technologii nepospíchá.
Toshiba oznámila, že v roce 2008 přinese na trh 22,2“ displej, který bude pracovat v nativním rozlišení 3840x2400 pixelů. LCD panel by měl stát podle předběžných odhadů přes 300 tisíc korun. Podivuhodné bude především zobrazování textu. Pokud bude chtít majitel dosáhnout perfektní ostrosti, bude muset pracovat právě v nativním rozlišení. Písmenka však budou velká jen něco kolem dvou až tří milimetrů.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digitimes, Intel, Medium Enterprise, Quimoda, The Inquirer, Toshiba & Xbitlabs
