Nedávno jsme zveřejnili krátkou zprávičku o tom, že se druhý nejvýznamnější výrobce procesorů na světě dostal s novou generací procesorů Athlon na magickou hranici 1,1 Ghz, tedy 1100 Mhz. Intel však 16. února 2000 předvedl novou generaci svých čipů s pracovním názvem Villamette, která by měla být přímým nástupcem čipů označovaných jako Pentium III.
Při představování čip dokázal být téměř dvakrát rychlejší, než nejvýkonnější Pentium III taktované na 800 Mhz. Jeho rychlost dosáhla před nedávnem neuvěřitelných 1500 Mhz, tedy 1,5 Ghz. Zatím sice není jisté, s jakou pracovní frekvencí půjde tento druh čipu na trh, a neví se ani, jaké konkrétní jméno dostane. Můžeme jen spekulovat, zda to bude Pentium IV, nebo třeba Pentium 2000. To ale zatím stejně není podstatné, neboť by se měl na trhu objevit až v druhé polovině roku 2000. Chip bude určen jen pro osobní počítače.
Ani na pracovní stanice a na servery však Intel nezapomíná a do těchto bude dodávat nový čip se jménem Itanium, který se na trhu objeví ve stejném období jako Villamette. Ale zatímco Villamete bude pracovat s 32-bitovou architekturou, Itanium má být tvořeno architekturou 64-bitovou a jeho první verze půjde na trh s frekvencí 800 Mhz. Je téměř jisté, že firma která přijde s nejrychlejším procesorem na trh jako první, vykáže také největší zisky, neboť si bude moci diktovat cenu.
Toho jsou si však moc dobře vědomi také u IBM. Vědci této společnosti totiž nedávno vyvinuli doposud nejrychlejší počítačové obvody na světě. Nový čip od IBM dokáže pracovat až 5x rychleji než nejvýkonnější stávající čipy Pentium III a navíc spotřebuje asi jen polovinu energie. Nová technologie umožňuje dosáhnout neuvěřitelné rychlosti 3,3 až 4,5 gigahertz!
Jak toho bylo dosaženo? Klíčem k řešení bylo decentralizování vnitřních hodin v čipu. Místo toho, aby celý čip a všechny jeho části řídily jenom jedny centrální hodiny (standartní čip) a musely tak čekat na dokončení operací v pomalejších částech jednotky, mohou nyní rychlejší části pracovat samostatně a to díky vlastním hodinám. Ty samy řídí lokální operace a nezávisle odesílají informaci o jejím dokončení.
Všeobecně pak u standartních procesorů platí, že čip je tak rychlý, jak rychlá je jeho nejpomalejší část. To u IBM nyní neplatí, neboť rychlé části systému nemusejí na ty pomalé čekat. Zajímavé je i to, že jsou v procesoru použity standardní technologie tranzistorů, což může mít příznivý vliv na konečnou cenu (bohužel, zejména tu výrobní). Chipy od IBM by se měly objevit na trhu nejprve ve verzi 1Ghz a to na konci roku 2000. Každopádně se dá očekávat, že příchod třetího gigahertzového procesoru na trh, sníží ceny ostatních procesorů s nižšími výkony. Nejrychlejší čipy od IBM by se v budoucnosti měli uplatnit zejména ve webových serverech a pro urychlení analýzy dat a počítačové simulace.
