Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

International Karate Advance

  12:00aktualizováno  2:39
Máme tady připomenutí staré známé klasiky z osmdesátých let, která se nyní snaží oslovit dílem nostalgiky a částečně i příznivce tohoto žánru na platformě GBA. Jak tedy dopadla další kapitola dříve populární Karate série? Vítejte v naší recenzi s podtitulem - Tak trochu jiná bojovka…

International Karate

V éře osmibitů a celé epoše všech počítačů byste našli jen málo her, které se objevily téměř na každém stroji, co v té době byl a věděl o nich snad každý. A právě mezi ty notoricky známé patřilo International Karate od firmy System 3 se skvělou hudbou Roba Hubbarda z roku 1986. Šlo o klasický souboj dvou karatistů - bílého a červeného - bez jakýchkoliv komb, přehozů, fireballů a kdo ví čeho ještě, co si dnešní doba vymyslela. Prostě karate. Po každém druhém kole byl bonus, kde se střídalo přerážení desek a vyhýbání se letícím zbraním. A jak jste postupovali dál a získávali body, dostávalo se vaší postavě ohodnocení v podobě pásku přesně tak, jak jdou po sobě i ve skutečnosti. Začínali jste úplně od píky u bílého a postupně jste se propracovali až k nejvyššímu - černému. Celá hra byla koncipována velmi jednotvárně a tak se není čemu divit, že se již za chvíli člověk nabažil zdejšího bojování a začalo ho to takříkajíc nudit. Další nevýhodou byl fakt, že algoritmus na zvolení pohybu (chápej - výpočet, který pohyb je nejméně riskantní a má největší šanci na úspěch) byl příliš jednoduchý. Počítač většinou začínal tím, že k vám skočil z místa, odkud začínal a hnedle to tak schytal kopem ze skoku. Takovýchto nedokonalostí byla spousta a trocha pozornosti vám dopomohla k tomu, abyste zvládli na každý soupeřův tah odpovědět a to se 100% jistotou.

International Karate

Jak plynuly roky, přibývalo hráčů a také her. I na International Karate se to projevilo. Jedna z dalších verzí byla World Karate s nic neříkajícími “blbůstkami“ jako vypnutí hudby, nastavování rychlosti, nebo změna pozadí. Jenže pořád to bylo to staré IntKarate, které po chvíli začalo šíleně nudit.

V osmdesátých letech však ještě přišel revoluční titul International Karate Plus. IK+ bylo ve své době naprostou špičkou jak svou propracovaností, tak i nápadem. Bylo to sice karate jako každé jiné, ale bylo se třemi postavami bojujícími proti sobě systémem každý s každým. Dále byly přidány dva nebo tři údery a došlo rovněž na změnu bonusů. Už na vás nelítali nože, oštěpy nebo bumerangy, ale museli jste štítem odrážet hopsající míčky. Další legráckou bylo stáhnutí kalhot protivníkům (S a E), byť to byla vlastně jen taková “srandička“ k ničemu. Tak tohle bylo v krátkosti z historie původního International Karate

…nyní se firma Studio 3 objevuje s remakem International Karate pro Gameboy Advance. Tělem i duší jde o již popsané International Karate + s několika dosti viditelnými změnami. International Karate Advance Tou opravdu nej, jíž si povšimnete na první pohled, je pozměněné ovládání. Předtím jste si bohatě vystačili s jedním tlačítkem na joypadu a osmi šipkami. Teď máte k dispozici hned čtyři tlačítka, včetně pátého pro vysmívání se protivníkům. Jedno pro útoky nohou, druhé pro ruce a další dvě pro otáčení. Velmi nezáviděníhodná situace nastane, když na vás útočí protivník zleva i zprava a jste navrch v časové tísni, takže utéct nemůžete a musíte je oba skolit. To jste pak odkázáni pouze na to, jak si poradíte s tím prvním a následně se rychle L-kem, nebo R-kem otočíte na druhou stranu, než stačíte schytat ránu do zad. Možná jste nabyli dojmu, že přidáním tolika tlačítek přibyla i hromada úderů, ale ouha, chyba lávky. Pár jich tedy opravdu je, ale to je jen nepatrný zlomek ve srovnání s tím, co mohlo IKA modernímu hráči nabídnout. Veškeré akce se provádějí tím stylem, že nejdříve stisknete tlačítko, postava přejde do bojového postoje a teprve pak ji můžete šipkou dát povel k tomu, aby zaútočila. Dříve stačilo jen stisknout šipku dolů a poslat protivníka k zemi šikovným podkopem. Prostě zbytečná komplikace. Naopak k lepšímu se posunula hudba a grafika, ale ne až tak o moc. Další inovací oproti klasickému IK+ je výběr z několika postav najednou. Abyste nabyli toho opravdového pocitu možnosti volby, tak má každý charakter stanovenou nějakou specializaci. International Karate Advance Někdo otočky, někdo všechny ruce a dvě postavičky se pak specializují úplně na všechno. „Hezký, toho si vezmu“ si možná říkáte, ale upřímně řečeno, je to úplně jedno. Bojujte s Rusem nebo Kubáncem, stejně dělají to samé a jediné, v čem se liší, je vzhled. Je pravdou, že například Japončík mi v jednom kuse masíroval žaludek a zkoumal jeho obsah, ale že by tím byl nějak zvlášť nebezpečný … Stačilo si jen šikovně počkat, vykrýt mu ránu a s díky jí vrátit. No nic, jdeme dále. Co se mě osobně líbilo byl motiv „putování z úrovně do úrovně“ ve stylu Street Fightera a podobných žánrových počinů. Na mapě si z dostupných míst vyberete, kde chcete bojovat a jdete na věc. Postupem času se odkrývají stále nová a nová místa, takže zcestujete celou mapu od Vítězného oblouku a Eifellovky ve Francii, přes Fujiamu - posvátnou horu karatistů - až po New York. No, tím jsem popsal asi jeden z mála kladů této hry a teď přijde to nejhorší - pracovně nazvané Hřbitov. Jak se ukázalo, pánové ze Studia 3 ještě nezjistili, že jednou z mnoha výhod GameBoye je možnost ukládání do vestavěné paměti cartridge. Ve hře se to odráží na dosti nepříjemném faktu a to, že si musíte jak hlupci psát passwordy na papírky, které stejně dříve nebo později ztratíte. S absencí International Karate Advance jakéhokoli pokusu o spolupráci s interní pamětí souvisí i ten fakt, že když uděláte třeba 200 000 bodů, tak po vypnutí handheldu nemáte nic. To taky zamrzí. Stejně jako jednoduchost bojů. Zaručuji vám, že s metodou vykrytí útoku – podkop, porazíte kohokoli, i samotné senseie na konci hry.

Celkově by se dalo říct, že IKA nestojí za mnoho. Dokonce ani bonusové mezihry nedodají hře tu potřebnou šťávu. Míčky ze starého IK+ zůstaly (jak jinak) a k nim přibyly ještě bomby. Nemusíte se bát, nic duchaplného to není. Jen musíte přežít po stanovený čas v aréně a vyhýbat se šrapnelům z vybuchujících bomb. I když i to dá kolikrát dosti zabrat, zvláště pak s tak stupidním ovládáním, jaké je v IKA. A pokud jste opravdu skalními fandy a máte podobně postiženého kamaráda, který se eventuelně těší na standardní multiplayer, tak pak máte oba velikánskou smůlu, což je už ten pomyslný a definitivně poslední hřebík do rakve téhle hry!

International Karate Advance
Výrobce/Distributor Studio 3
Platforma GameBoy Advance
Vibrace: ne
Ukládání pozic: ne, passwordy
Multiplayer: ne
Verdikt: Reminiscence těžce nedotažená do konce. Kdyby hra měla více nápadů a nešlo čistě jen o předělávku, tak by to mohla být pecka. Takhle je to jen odpad, za který se nevyplatí vyhazovat těžce naškudlené peníze!
Hodnocení: 20%

Autor:


Témata: hřbitov


Nejčtenější

Legacy of Kain
Bude nová hra ze série Legacy of Kain? Vývojáři něco naznačují

Majitelé práv na dlouho opuštěnou značku Legacy of Kain začali na sociální síti sdílet obrázky upíra Raziela. Mohlo by to znamenat nový díl?  celý článek

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser’s Minions
Hopsavé RPG je zpět a krásnější. Recenze Mario & Luigi: Superstar Saga

Netradiční, avšak stoprocentně funkční a zábavná kombinace RPG a hopsačky se ukázala jako recept na hit. Proč si tak nezopakovat díl, kterým to vše začalo?  celý článek

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Wolfenstein: The New Order
Která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc?

Napište nám, která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc a proč. Na vaše odpovědi se těšíme v diskuzi pod článkem.   celý článek

Watch Dogs
KOMENTÁŘ: Herní kauzy a pseudokauzy. Čemu věřit?

Pokud pravidelně sledujete dění na herní scéně, jistě vám nebude dělat problém vybavit si nějaký prohřešek, trapas, nebo prostě „fail“, kterého se vůči...  celý článek

Další z rubriky

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

StarCraft: Remastered
Strategická legenda baví i po 19 letech. Recenze StarCraft: Remastered

Blizzard ohlásil něco, co snad každého hráče z devadesátých let muselo zahřát na duši. Remaster nejproslulejších her, na kterých už se, buďme upřímní, zub času...  celý článek

Life is Strange: Before the Storm
RECENZE: Nový díl Life is Strange není jen pro holky, rozpláče každého

Life is Strange je zpátky, a i když máme tentokrát více výhrad než minule, pořád je to hra, která prakticky nemá konkurenci.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.