Pakliže se vám líbí Rare projekty pro N64, jako je Banjo-Tooie, nebo $1#8217;s Bad Fur Day, které na uvedené platformě ukázaly moderní směr, kam se ubírají 3D plošinovky, jemuž nechybí ani silně adventurní podtext, tak v případě očekávaného PS2 titulu Jak & Daxter před sebou máte něco kvalitativně a žánrově hodně podobného. Tvůrci z Naughty Dog (samozřejmě, tito mágové mají na svědomí větší část populární série Crash Bandicoot) nám tady představují charismatickou dvojici dobrodruhů, kteří se musí postavit zlu a s vaší pomocí u Dual Shocku by se to mělo i povést. Každopádně, níže uvedené informace z této půvabné 3D plošinovky berte jako teprve první (a navýsost pozitivní) dojmy ze hraní, přičemž recenze na sebe nenechá dlouho čekat.
Ve hře se zhostíte role Jaka a jeho přítele Daxtera, který se však vinou nepříjemné nehody zkraje příběhu promění na roztomilé zviřátko, pročež se jeho pomoc omezuje toliko na stepování na rameně hlavní postavy a příležitostně silácké řeči, čímž tato dvojka do značné míry připomíná podobně laděné duo Banja a Kazooie z N64. Během vašeho dobrodružství se dočkáte rozlehlého světa, tématicky příjemně rozrůzněného a designově skvěle vymodelovaného. Opravdu, moc příjemně se na to dívá, má jediná vážná
výhrada v tomto ohledu směřuje ke ztvárnění vodní hladiny, jež mi vodu ani moc nepřipomíná, ale jinak se na ní plave příjemně, nemluvě o potápění. Čímž se plynule dostáváme k pohybovým dovednostem našeho Ja(c)ka, mezi něž patří standardní a dvojitý skok, automatické přichycení okrajů platforem (bohužel jenom tehdy, pokud skáčete směrem vzhůru, ani opatrné kročeje vám nezaručí na okrajích útesů pád kamsi dolů, čili v tento moment vás tato schopnost opouští), chůze a běh (uvedená činnost se ovládá pomocí analogu, na směrový kříž tak zapomeňte a pravděpodobně i na podporu digitálního ovladače) - tady s prímovým kotoulem vpřed, jakési zajímavě vyhlížející plížení po čtyřech a v neposlední řadě dva typy ataku, s jejichž pomocí se musíte vyrovnat se zdejší nepřátelskou faunou a flórou, mnohdy rafinovaně maskovanou. Jinak ovládání je celkově vyřešeno velice dobře, snadno a rychle se do něj dostanete a nemám k němu žádných připomínek.
Pravým analogem si manuálně upravujete kamerový pohled na vaše plošinovkovité křepčení, tady formou otáčení kamery vůkol vaší postavy. Pro lepší povědomí o situaci tu ještě máte volbu rozhlížení se vlastním očima, kde vzhledem k terčíku uprostřed tohoto módu odhaduji, že do budoucna přibude další možnost útoku, zde nějakou zbraní na dálku! Ale jinak se kamera vcelku snaží
poskytnout vám žádaný přehled o vašem postavení v lokaci a prozatím nebyl vážnější důvod ke stížnostem, tedy až na hloupou skutečnost, že v některých momentech je kamera fixní nebo se otočení pohledu okolo hlavní postavy nedá plně aplikovat.
Co je velmi příjemné, je skutečnost, že zdejší svět je plně konzistentní a při častých přechodech mezi jednotlivými hlavními lokacemi jsem nebyl svědkem žádných prodlev, loadingu a podobných projevů, které by si tvůrci na next-generation systémech skutečně již měli odpustit. Herní mechanismy mají být údajně velice variabilní, ale z toho mála, co jsem tu zatím mohl odehrát, asi tolik. Každá úroveň nabízí výčet několika úkolů nutných ke splnění, kde je v největší míře obsažena nutnost sebrání určitého počtu ikonických symbolů, což však není s postupujícím časem zdaleka tak jednoduché, jak by se prvotně mohlo zdát. Nicméně je tady několik vylepšení, např. když se na určitých místech pravidelně objevují jakési energetické zdroje, jejichž proběhnutím se nadějete jednak příjemného zrychlení vaší pohybové fáze a druhak schopnosti snadno rozbít interaktivní objekty ve vašem okolí, v nichž se mimo jiné skrývá jedna z žádaných ikon. Citelně tu však postrádám mapku dané lokace, takže platí osvědčené - co není v hlavě, musí být v nohách.
Pokud se vyskytnou problémy tady toho typu, že jste na tom špatně s hodnotou zdraví, stačí otevřít příslušné truhličky (jež jsou v krajině opravdu bohatě osázené – a v případku vaší smrti a navrácení na začátek oblasti se znovu vygenerují) či umně zlikvidovat nějakého hejhulu a ze zůstavší energie (po zmiňovaném nešťastníkovi) se pak „dobíjíte“. Nevšiml jsem si, že by tady fungovalo nějaké autozacílení nepřítele, protože občas se mi stávalo, že jsem ve výpadu vyšel do prázdna, nicméně ani v této sféře hry není žádný zásadní problém. Jeden podařený atak zpravidla řeší většinu problémů na scéně, takže není proč litovat rány, která padla vedle (a zase tak často se nemýlíte).
Vedle plošinovkovitých mechanismů, obnášejících 12 velkých úrovní, 8 podúrovní v lokacích s nějakou konkrétní a zajímavou minihrou (rybaření, závodění atp.) se nadějete také soubojů s koncovými bossy (jsou tu dva), je tu též vděčný RPG prvek ve formě častého rozmlouvání s NPC postavami zdejšího světa, které vám dílem radí a dílem požadují nějakou tu službičku. Nutno podotknout, že rozhovory jsou stylově nadabovány a animace
zúčastněných mají neoddiskutovatelně své kouzlo, stylizující tuhle hru do podívané pro malé i velké. S tím tak trochu souvisí i poznámka směrem k hudebnímu doprovodu, jehož je sice předčasné v tuto chvíli nějak soudit, ale svou práci zastává dobře, neboť příjemně podbarvuje vaše úsilí v jednotlivých misích.
Co jsem ještě nezmínil? Třeba působivý motiv střídání dne a noci, který tu vytváří kouzelné světelné efekty. Změny počasí, některé již obvyklé drobnosti, jako jsou kruhy na vodě při vašem prsařském plaveckém stylu nebo ťápoty v písku, skvělé pohybové ztvárnění momentu, kdy se hlavní postava brodí mělkou vodou (tak tato animace je naprosto super!), vynikající běh stínu pod našimi dobrodruhy a pochopitelně nechybí ani obvyklé ingredience tohoto typu her jako pružné trampolíny a četné pasti a nástrahy se špičatými hroty.
Nevím nevím, třebaže z toho, co jsem zatím viděl, nedosahuje Jak and Daxter komplexnosti slovutného Banjo Bandu, na druhou stranu se stejně výborně hraje (také díky jisté přímočarosti, což mohl být přese všechno určitý deficit obou dílů Banjo-Kazooie, kde jste spoustu lokací museli navštívit několikrát, než jste konečně seznali, co se po vás vlastně chce) a již dnes vypadá téměř jednoznačně na další áčkový titul pro PS2, na něhož si fandové nejenom uvedeného žánru mohou začít brousit zuby.
