A proč právě oni? Protože se zdá, že vás téma překladu her zajímá, o čemž svědčí jak články na Čedičovi, tak i vaše příspěvky v nově otevřených auditoriích. Je třeba říct, že váš zájem je pochopitelný a vítaný. Amatérští překladatelé odvádějí obrovský kus práce, často mnohonásobně větší (alespoň co se kvantity týče), než samotné distributorské společnosti, a přitom za to nepožadují žádnou odměnu, než jen kapku uznání. Ale dost s chválou, než mě někdo nařkne z toho, že si přihřávám vlastní polívčičku, raději se podívejme na to, jak si takoví amatérští překladatelé hrají. Od toho tu přeci jsme, že?
Tak především je třeba říci, že si hrají málo. Na zábavu jako takovou jim mnoho času nezbývá, a na hraní počítačových her už vůbec ne - což je poněkud paradoxní, vezmeme-li v úvahu, že se snaží právě tuto činnost zpřístupnit všem ostatním. Ale tak už to chodí, protože každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. A tak místo toho, aby celé noci propařili třeba Nocturne a děsili sousedy hrozivými výkřiky linoucími se z nadupaných reprobeden, tak tuto dobu prosedí u počítače s textovým editorem a překladovým slovníkem, snaží se Nocturne přeložit a sousedy děsí tak maximálně svým nevyspalým a otrhaným zjevem.
Nerad bych ale, aby vznikl dojem, že amatérští překladatelé her jsou jacísi nerudní asociálové s vodnatýma očima. Jsou to lidé jako my (i když ty oči mají trošku zarudlejší), a stejně jako my se i oni rádi čas od času nějak pobaví. Druh a míra zábavy však přímo závisí na tom, co dotyčný dělá a na jakou vlnu je naladěn, takže se nelze divit, že u překladatelů se obojí mírně odlišuje od normálu.
Většina pobavení v řadách amatérských překladatelů vzniká způsobem, který mi velice připomíná Cech heraldiků z Nohou z jílu (určitě to znáte, Terry Pratchett...). Vše se řídí heslem "Nezáleží na tom, jestli to někdo pochopí, hlavní je, že my o tom víme". O co jde? O zakomponování svých vlastních jmen do příběhu, o pozměňování vět, vytváření slovních hříček, narážky na aktuální témata... Tedy de facto o zneužívání toho, že čtenář (hráč) má před sebou pouze výsledný český překlad, ale už ne originál, aby mohl obě dvě verze porovnat. Překladatel se tak může tvářit jako nevinnost sama, on nic, on muzikant, a navíc, mýlit se je lidské.
"Cože? Že to je v originále úplně jinak? Tak to jsem se asi musel překouknout, pardón... A vidíte, já bych dal ruku do ohně ze to, že to áčko v tom Monday předtím nebylo. A vůbec, kdo by dával někomu jméno po dni v týdnu? Tedy kromě Pátka a Čtvrtníčka. A on to není Satan Klauz? A on dárky nebere, ale rozdává? Ten je ale divnej... No vidíte, člověk se učí celý život."
Je to taková daň za to, že hráči mají k dispozici české lokalizace, aniž by si na ně museli připlácet. A překladatele zase hřeje u srdíčka, že se mu podařil další husarský kousek, kterého si nikdo nevšimne. Možná. Vlk se tak nažral a hra zůstala celá.
Existuje ale i jiný způsob, jak se při překládání zabavit. Nevím, možná jsem jediný, koho to zatím napadlo, ale byl by to nádherný způsob, jak ubohého hráče povodit za nos. Řeknu jen jeden příklad za všechny. Každý ví, co znamená Load a co Save. I u nelokalizovaných her a programů je každému jasné, co které tlačítko provede. Co když se ale najde rozpustilý překladatel, který nápisy na nich zamění? A stejně tak se zachová i ke zbytku celé hry? Ne, to by bylo ošklivé, ta dvě tlačítka stačí více než dost...
Že to nikdo nedělá? Že by si to nikdo nedovolil? Že i překladatelé mají svou hrdost? No právě, mají. Takže pokud nějaký takový překlad zatím neexistuje, budu jej muset udělat. Už jenom proto, abych dokázal, že mám pravdu. :o)
