Jak upgradovat AMD K6-2 (1. část)

Počítače vybavené procesorem K6-2 jsou mezi lidmi stále velmi rozšířené, a není se čemu divit - donedávna poskytovaly za dobrou cenu slušný výkon. Doba však pokročila, a mnozí majitelé jistě uvažují o rozumném upgradu, pokud možno bez výměny celého počítače. Jaké komponenty bude nejlepší vyměnit, případně přidat?

Mnoho z nás mělo před několika málo léty dilema, zda pro svůj počítač zvolit dražší jistotu platformy Intel (favoritem overclockerů býval Celeron 300A na základní desce s čipsetem BX) nebo levnější AMD s procesorem K6-2 a motherboardem standardu Super7. Pro ty, kteří si vybrali druhou možnost, prozkoumal Matthew Witheiler z AnandTechu efekty různých rozšíření typického "kášestdvojkového" systému s cílem zjistit, jaký upgrade je v současné době nejlepší provést.

Historie
Když v květnu 1998 uvedla firma AMD na trh procesor K6-2, byla to předzvěst mohutného tažení na branku Intelu, kterého jsme byli svědky v minulých létech a které stále nabírá na obrátkách. Intel se tou dobou rozhodl opustit konektorový systém Socket 7 a mohutně propagoval řešení SECC jako jediné perspektivní - to, že se za nepříliš dlouho vrátil k podobnému F(C)PGA a "single edge" procesory z jeho repertoáru zřejmě pomalu zmizí, svědčí o dobré budoucnosti konektorů typu Pin Grid Array. AMD však spojilo svou budoucnost s vylepšeným Socketem 7, který podporoval nové procesory K6-2 se 100MHz systémovou sběrnici (FSB) - tak vznikla oblíbená platforma Super 7. Zde se firma AMD vydala na odvážnou cestu (dnes už víme, že se jí vyplatila) čipsetové nekompatibility s procesory Intel - od této chvíle už nebylo možné její nové procesory používat v základních deskách s intelovskými čipsety.

K6-2 byl prvním procesorem, který obsahoval speciální instrukce pro urychlení zpracování multimediálních programů - 3DNow!. Tyto instrukce byly nadmnožinou intelovských MMX a firma AMD je implementovala svým vlastním způsobem, tedy bez toho, že by si je licencovala od Intelu jako to udělal například Cyrix (nechť je mu země/VIA lehká :-). Při nižší ceně a podobném celočíselném výkonu se procesory K6-2 staly velmi oblíbenými a jejich nejrychlejší varianty se prodávají ještě dnes.

Povzbuzena úspěchem uvedla firma AMD v únoru 1999 na trh K6-3, který se od svého předchůdce lišil zejména integrovanou pamětí cache L2 o velikosti 256 KB běžící na plné frekvenci procesoru. Ačkoli se jednalo spíš o produkt, který měl ukrátit čekání na nový hit AMD jménem Athlon, přinesl v určitých aplikacích slušné zvýšení výkonu. Byl však zpočátku dost drahý a proto nezaznamenal zdaleka takový úspěch jako jeho starší bratr.

Základní systém
Jako základ pro zkoumání vlivu upgradovaných komponent posloužila tato sestava: AMD K6-2 300, motherboard Epox MVP3G2, 64 MB SDRAM PC100, pevný disk WD Caviar 5,1 GB ATA-33 (5400 ot./min), grafická karta NVIDIA TNT 16 MB. Nainstalovány byly Windows 98 SE a grafické ovladače Detonator3 6.31.

Jako kancelářské benchmarky byly použity BAPCo SYSMark 2000 a Ziff-Davis Content Creation Winstone 2000, herní výkon byl měřen v rozlišení 1024x768 ve hrách Quake 3 Arena, Unreal Tournament a MDK 2.

Upgrade procesoru
Prvním, co většinu lidí napadne vyměnit, je procesor. Matthew zkoušel, o kolik vzroste výkon oproti referenční K6-2 300, když se místo ní zasune K6-2 400 a K6-3 450. Výsledky v testech kancelářských aplikací ukázaly, že pokud aplikaci stačí paměť RAM, zvedne K6-2 400 výkon o 20 a K6-3 dokonce o 51 %! Je-li však nutné swapovat na disk, výkon samozřejmě klesá. Co se týče her, u Q3A všechny procesory dokázaly přesytit stařičkou videokartu TNT daty, takže zde výkon nenarostl - naopak UT vytěžil z lepších procesorů 6,6 a 24 % FPS navíc. U MDK 2 se výkon zvýšil o 17 a 44 %, ale pouze v 16bitových barvách - v 32 bitech nebyla hra s pouhými třemi FPS na žádném z procesorů hratelná (slabá videokarta). Upgrade paměti
Použijeme-li ve výše uvedeném základním systému 128 MB RAM místo 64, zvýší se výkon v kancelářských testech o 12 - 14 %. Při použití K6-3 je nárůst způsobený rozšířením paměti obdobný, pouze u benchmarku Winstone 2000 už nebylo nutné swapovat na disk a rychlost se tak zvýšila o celých 19 %. Quake nevykázal vůbec žádné zrychlení, bezpochyby kvůli videokartě, zatímco UT opět předvedl, že mu kromě videokarty dost záleží i na jiných komponentách: nejvyšší nárůst byl ve 32bitových barvách u základní K6-2 300, a to celých 26 %. MDK 2 založená na enginu OpenGL se zachovala stejně jako Q3A a na rozšíření paměti nereagovala.

Pokračování ve středu