Střílet namísto vesmírných kreatur nevinné husy, to je to pravé maso.
I když nejsem milovník akčních her, tahle mě totálně chytla a i když nejsem žádný nováček, tak originální hru jsem ještě opravdu neviděl. Zima software udělal průlom v akčních hrách, jediným problémem jsou bouřící se ochránci zvířat.
Absolutně tajný byl vývoj hry Kačer, na kterém pracoval Zima software už od loňského léta. Martin Zima, majitel firmy, to vysvětlil tím, že nechtěl, aby je někdo předběhl. Teď si mne spokojeně ruce, neboť stihl vydat hru dřív, než ID Software dlouho proklamovaný třetí díl Quaka. Nebudeme tu však plkat o pozadí, věnujme se raději hře samotné.
Příběh, aneb jak to chodí v kachní farmě
Příběh hry je docela jednoduchý, ale nesmírně originální... V kachní farmě v Čvachtovicích se děje něco nekalého, neboť se odtud začaly před nedávnem záhadným způsobem ztrácet kachny a káčátka. Dochází k tomu vždy v pozdních večerních hodinách a majitelé farmy si už opravdu neví rady. Mají však podezření na to, že se je snaží zničit konkurence, která vlastní husí líheň v sousední vesnici Blátotlačky, a proto si s konkurencí domluví schůzku, na níž se pohádají, ale protože nemají žádné důkazy a nikomu proto nemůžou nic dokázat, nic spolu nevyřeší.
Vše je ale jinak, než to vypadá a než se majitelé farmy domnívají. Nejde totiž o konkurenční boj mezi majiteli, ale o hluboce zakořeněnou nesnášenlivost mezi husami a kachnami. Ta trvá už od pradávna a jde v ní o to, že husám vadí hanlivá slova, která lidé vypouštějí z úst na jejich adresu, kdežto o kachnách mluví většinou jen v dobrém. Husí klan se proto rozhodne zcela zlikvidovat všechny kachny ve svém okolí, aby se ony staly miláčkem lidského pokolení.
A jaká je tedy Vaše role? Jste jediný kačer, který se v této kachní farmě nachází a jakožto její jediný ochránce a živitel velké kachní rodiny je vaší povinností zjistit a zneškodnit zloděje. Vzhledem k tomu, že jste prošel vojenským výcvikem a v kachní farmě je dostatek zbraní, neměl by to pro Vás být žádný větší problém.
Grafika, aneb kachna není husa
Opravdu velkou práci si dal Zimův tým s grafikou celého projektu, neboť všechny husy i kachny jsou vykresleny do posledního peříčka. Tahle "piplačka" se pak samozřejmě projevila i na velikosti hry, která se rozkládá na třech CéDéčkách. Není to však vůbec na škodu, neboť je v drivu téměř vůbec nepřehazujete, prostě ve chvíli, kdy se dostanete do vyšších úrovní, zhruba to vychází za polovinu hry, vyměníte CD č. 2 za CD č. 3 a hrajete jednoduše dál, hře to však vůbec neškodí.
Hra je rozdělena do několika levelů a hráči se setkají s nejrůznějšími prostředími, v nichž se odehrává. Ocitnete se tak například v líhni i hlavní místnosti kachní farmy v Čvachtovicích, všech prostorách husí farmy Blátotlačky, na rybníku Bahňáku, na louce... a jinde. Velice mě překvapily rozdíly mezi kachní a husí farmou, které Zima software ve své hře ukazuje. Já osobně jsem třeba nikdy nevěděl, že je lepší chovat kachny pohromadě, kdežto husy v několika nejrůznějších místnostech. Pracovníci vývojového týmu hry to však vědí určitě lépe, neboť Martin Zima jim zaplatil týdenní studijní pobyt jak v husí, tak v kachní farmě kdesi na jihu Čech.
Zvuk, aneb gagaga není kačkačkač
Celá hra je také nesmírně dobře ozvučena. Určitě tomu přispívají i skvěle nasamplované zvuky nahrané při onom studijním pobytu na obou farmách. Zcela znatelně pak rozpoznáte gagání zdravé, potrefené husy či chcípající husy, uslyšíte i různé výstřelý závisející na druhu zbraní, cvakání kulometu či jiných zbraní naprázdno, šťastný výkřik vašeho kačera při trefení splašené husy, mlaskavý zvuk při puse pro štěstí, kterou dostanete před začátkem každé mise od jedné z kachen... prostě veškeré detaily.
I hudba, kterou složila skupina "Ducks" přímo pro tuhle hru, je skvělá a perfektně se ke hře hodí. Lehce zde poznáte rozdíl mezi Ducksama a ostatníma skupinama, převážně u bicích, neboť Ducks hrají kachníma kostma na bubny, které nejsou potaženy klasickou blánou, nýbrž slisovanými kachními plovacími blánami smíchanými s jejich podkožním tukem. Namísto saxofonu pak Ducks používají celé vykuchané kachny, kde zůstávají jenom střeva a v závislosti na mačkání speciálně upravených kachních křídel se pak mění i zkroucení střev a díky tomu i zvuk vycházející z "biskupa" kachny. Nebudeme tu ale rozebírat hudební skupinu, raději se zase vrátím ke hře.
Hratelnost, aneb tři Broky do husy
Největší zbraní Kačera je ale hratelnost, která je neuvěřitelná. Zářným příkladem by mohl být Leech, který v úterý dopoledne usedl ve svém pařanském doupěti ke svému kybernetickému miláčkovi, nainstaloval si Kačera a dodnes se od něj zvedl jen jednou, ve chvíli, kdy jsem mu telefonoval a ještě mě seřval, proč ho otravuju (mám totiž jako jediný právo rušit jej při pařbě, jinak má jeho babička zákaz kohokoliv k němu přepojovat). Když jsem mu řekl, že chci recenzi, poslal mě někam s tím, že musí pařit a že nebyl kvůli Kačerovi dva dny ve škole. Odvětil jsem mu, že je závislák, popřál mu mnoho zdraru a nařídil mu, ať aspoň co nejdřív napíše druhou stranu mince, takže doufám, že se jí dočkáte už brzy.
| ||||||||||||||||||||||||
Takže zbývá vynést závěrečné resumé. Kačer je nejlepší a nejoriginálnější hra, jakou jsem kdy hrál. I když to může vypadat, že mám slabost pro české hry, není tomu tak. Hodnotím je stejně, jako kterékoliv jiné, ale dokud si Kačera nezahrajete, nepochopíte, o čem mluvím, protože se skutečně jedná o nejoriginálnější hru. A myslím si, že ani její cena 999,- Kč (BTW: tolik stojí třeba i Brány Skeldalu, které Kačerovi nesahají ani po kotníky) není vzhledem k její kvalitě příliš vysoká. Utíkejte si tedy Kačera do nejbližší prodejny koupit, nebo si jej objednejte u Zima Software či JRC. Rozhodně koupí Kačera neuděláte chybu.
