Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kaido Racer 2 – nehratelné závody podruhé

  12:10aktualizováno  1:39
Po prvním díle naprosto nehratelného Kaido Racera přichází díl druhý, který se snaží napravit chyby, kterými disponovala jednička. Jestli se to podařilo nebo ne, to vše se dozvíte v recenzi.

Kaido Racer 2 Vydavatel Konami jistě patří mezi špičku, na jeho kontě můžeme z těch nejúspěšnějších her jmenovat například Silent Hill nebo Metal Gear Solid. Ovšem pokud dojde na vyplňování ostatních žánrů, jako jsou v tomto případě závody, ne vždy se vše vydaří tak, jak si to vydavatel přeje. A v těchto situacích by měl vydávání videoherního braku zabránit, jelikož vypustit mezi lidi titul jako Kaido Racer se rovná bláznovství a v prvé řadě jasného útočení na zákazníky, kteří mají před Vánoci nějaké peníze navíc a při procházení supermarketem si všimnou poměrně zajímavého obalu s nic neříkajícím názvem Kaido Racer. Podle screenshotů na obale a hezkých artworků by mohl nic netušící zákazník podlehnout dojmu, že za cenu pod úrovní klasických her dostane stejnou kvalitu.

Tu a tam se najde nějaký strom, kterak z něho opadává pěkně barevné listí, ale bohužel, to je asi tak vše.

Kaido Racer 2 Musíme vás zklamat, žádné překvapení v budgetové hemisféře se nekoná. Nějak moc nechápeme, proč se Konami dvakrát pustilo do stejné řeky, navíc s tak nekvalitním titulem, jakým zde recenzovaná hra jistě je. Popravdě řečeno, o prvním díle jsme nikdy díky bohu nějak moc neslyšeli, ale při přebírání hry k recenzi jsme podle názvu nabyli dojmu, že se bude jednat o zábavné dětsky laděné závody s kačerem Donaldem v čele. A ve výsledku je vlastně i docela škoda, že zde milý kačer nakonec nevystupuje.

Takže v kostce, jedná se o automobilové závody do vrchu (a taky dolů), prohánět se můžete po devatenácti tratích umístěných podle vývojářů kdesi v Japonsku v horských lokacích, které jsou navíc většinou šíleně úzké. K tomu všemu nám má dopomáhat asi 180 vozidel od více jak desítky automobilových značek z celého světa, převážně však japonské výroby. Mezi těmito značkami nalezneme staré známé firmy jako jsou Mazda či Mitsubishi, ale najdeme zde třeba i Audi a další. Co je trochu škoda, je fakt, že od konkrétních značek ve hře je přítomno sice několik aut, ale ve většině případů se jedná o vylepšené nebo novější modely aut Kaido Racer 2 předchozích, takže jeden vůz je v naprosto stejném vzhledu u jedné značky třeba pětkrát.

Kdyby se tvůrci z Genki poohlédli po vícero odlišných vozech, rozhodně bychom se nezlobili. Počet aut a jejich vyobrazení je ale na druhou stranu asi tak jediné, co zde stojí za to. Ostatní je již hanba hanboucí. Prezentace vás odradí během několika sekund, i když to tak ze začátku vůbec nemusí vypadat. Hra totiž svou pouť po výprodejových koších započíná poměrně kvalitním intrem, které vás opravdu dokáže nabudit, ale po jeho skončení se k němu zřejmě budete neustále vracet, protože následující sled událostí vás dokonale odradí. Takže ještě jednou. Po intru se zobrazí nepřekonatelně chaotická změť ikon, zřejmě proto, aby se Kaido od ostatních závodních her něčím odlišil.

Když tvůrci dali tolik do vzhledu aut, je jasné, že ubírali jinde.

Po několika minutách zkoumání zřejmě budete chtít zavítat do hlavní kariéry. Tady se nic nového pod sluncem nekoná, jelikož Kaido Racer 2 stejně jako všude jinde si musíte nejdříve pořídit nějaký ten povoz, pěšky po trati chodit nemůžete, i když by to bylo určitě mnohem zábavnější. Při rozhlížení se kolem po něčem kvalitním ale musíte vzít zavděk pravděpodobně nějakou tou větší nákupní taškou, vozy jsou ze začátku dostupné pouze v kategorii typu Ford Ka. Nakoupeno již máte, teď už jen zbývá vybrat si trať a pustit se do krutých bojů o pozici „největšího šampiona této kraviny“. Rozhodně nečekejte nějaké promyšlené rozhodování, do kterého závodu se to vlastně pustit, abyste uspěli, tratě jsou totiž odkryty pro začátek pouze dvě. Jak ohromující. Na každé z těchto dvou tratí je vypsána zhruba trojice závodů, jeden stejný jak druhý. To ještě nemluvíme o idiotských hláškách, které celý mód kariéry doprovázejí. Například ihned po koupi něčeho základního k ježdění obrazovku zaplaví zhruba pět hlášek, jaký že jste si nekoupili bourák a že s ním všem vytřete zrak. Zrak budete vytírat tak maximálně sobě, a to při pohledu na celkovou prezentaci a odpudivost hry s otázkou, zdali si vůbec něco takového zaslouží nacházet se v mechanice vaší PS2.

Kaido Racer 2 Grafika hry zase úplně tak špatná není a na to, že se jedná o celkem nízkou cenovou kategorii, je naopak celkem slušná. Tu a tam se najde nějaký strom, kterak z něho opadává pěkně barevné listí, ale bohužel, to je asi tak vše. Co ještě stojí za zmínku je fakt, že auta vypadají docela reálně a při pohledu na ně se dostavuje opravdu příjemný pocit. To, že jsou auta hezká na pohled, ale naprosto ničí jedna vcelku zásadní chyba. Nedají se totiž ovládat. Vážení přátelé, pokud chcete být v těchto závodech úspěšní, musíte zatáčky projíždět smykem. Smykem přes ruční brzdu. Jinak auto nezatočí, ani kdybyste analogem točili sebevíc, nezatočí, ani kdybyste si na šipku vpravo nebo vlevo sedli. Auto totiž pojede suverénně skoro rovně, bez ruční brzdy s tím neuděláte nic. Fyzika vozů je totiž naprosto postavená na hlavu, sice se snaží působit realisticky, ale vůbec se jí to nedaří, a tak spíš než cokoli jiného auto připomíná desetitunový kámen s kolečky a volantem na špagátku, kterým se co vám síly stačí snažíte kroutit, abyste nenarazili do nerozbitných natažených svodidel okolo trati.

Úvodní video lepší než celá hra dohromady

Jak už jsme se v textu zmínili, k jediným opravdu povedeným věcem této hry patří intro. Je vyvedeno v krásné grafice, prohánějí se v něm krásná auta a hraje v něm povedená muzika. Krásný záběr na běžící koně se postupně mění v ještě nádhernější, upravený Nissan Skyline. Následuje efektní honička po zasněžené krajině a záběry pokračují dál a dál, jak na okolní krajinu se zvířaty, tak na závodní auta. Mít kvalitu intra celá hra, o nějakém herním braku bychom nemluvili. Takto ale na této hře stojí za to opravdu jen úvodní video.

Kaido Racer 2 Když tvůrci dali tolik do vzhledu aut, je jasné, že ubírali jinde. Poznáte to ihned, jakmile se rozjedete. Při pomalém chodu grafiky si totiž první minutku až dvě říkáte, že už se vaše auto rozjíždí nějak dlouho, a ne a ne jet rychle. Umlčí vás pohled na tachometr, který ukazuje rychlost hodně nad 100 km/h, jen to vypadá, že se ploužíte čtyřicítkou. Mezi další nevydařenosti patří i zvuky. Už dlouho jsme neslyšeli tak legrační vrčení motoru při startu, jako tady. Kdybyste zavřeli oči, nabyli byste dojmu, že hrajete závody na starých osmibitech a ne hru určenou pro prověřený PS2 hardware. Zkrátka, někdy to všechno opravdu dokáže člověka spíše než rozbrečet, tak rozesmát.

A to je podstata celého Kaido Racera 2: dokáže vás rozesmát. Ať je to šílená hudba v menu i při závodu (výjimku tvoří pár

Klady a zápory

Plus Intro
Plus Modely aut

Mínus Všechno ostatní

povedených songů), přes odpočítávání startu až po sebedůvěru vydavatele, který si tak možná udělal jedině ostudu. Kaido Racera tedy silně nedoporučujeme žádnému soudnému člověku, raději sáhněte po mnohem lepší a zábavnější Enthusii nebo po platinovém Gran Turismu 4, pokud jej tedy ještě nemáte. Tento omyl závodních her ať je brzo zapomenut, bude jedině dobře.

Kaido Racer 2
Výrobce/Vydavatel Genki/Konami
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: 2 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 128 kB
Verdikt: Kaido Racer 2 nemá ve vydavatelském plánu Konami vůbec co dělat. Je to protivná, odpudivá a nehratelná záležitost. Tvůrci si dali práci jen s intrem, zbytek nestojí za nic.
Hodnocení: 40% (info)

Autor:


Nejčtenější

Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

Mashinky

V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...



RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

Neonacisté verbují děti pomocí Fortnite a Minecraftu

Parodie na Minecraft nazvaná Mein Kraft (Ilustrační obrázek)

Řada populárních online her oblíbených především u mladých hráčů je ideálním prostředím pro náboráře extrémistů.

Další z rubriky

Z velkých království trosky. Recenze Total War Saga: Thrones of Britannia

Total War Saga: Thrones of Britannia

Total War se tentokrát podívá na Britské souostroví roku 878 našeho letopočtu na konflikt mezi Vikingy a ostrovany....

RECENZE: Pillars of Eternity 2: Deadfire je úžasné námořní dobrodružství

Pillars of Eternity 2

Tak trochu ve smyslu „nespravuj, co funguje“ je druhý díl Pillars of Eternity spíše důstojným pokračovatelem než...

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...



Najdete na iDNES.cz