Zřejmě nejoblíbenější procesor mezi domácími staviteli počítačů a troufnu si říci jeden z nejlepších procesorů AMD všech dob ušel za svou letitou historii pěkný kousek cesty. Položme si ale otázku: kam vlastně kráčíš, Athlone?
Letem světem historií K7
Před svým uvedením na trh (v roce 1999) prošel Athlon několikaletým vývojem v laboratořích AMD pod kódovým označením K7. O vývoji tohoto jádra existuje několik zajímavých informací. Zaprvé - K7 bylo vyvinuto za částečné pomoci technologií firmy Alpha (což dokazuje například využití systémové sběrnice EV6), zadruhé - pro AMD znamenalo uvedení Athlonů de facto nástupnictví procesorů K5, protože K6 byl ve značném stádiu vývoje odkoupen spolu s firmou NexGen. Firmě bylo jasné, že pokud neuspěje její další generace - tedy K7, mohlo by to znamenat existenční potíže. Podle prvních neoficiálních informací měl být K7 o zhruba 20% výkonnější než jeho tehdejší soupeř - Pentium III. První benchmarky odhalily, že neoficiální zdroje nebyly daleko od pravdy. Procesor, který tehdy AMD začalo vyrábět byl tedy znatelně (o desítky procent) výkonnější než jeho tehdejší soupeř z Intelu.
Původně byl vyráběn pomocí 0,25 mikronové technologie, obsahoval 128 kB L1 a 512 kB L2 cache, která však nebyla integrována v jádře. Procesor byl dodáván ve slotové verzi. FSB byla taktována na 100 MHz a pomocí DDR technologie bylo docíleno faktické přenosové rychlosti a propustnosti odpovídající 200 MHz SDR.
U dalších jader (Thunderbird a Palomino) došlo ke značným vylepšením. Posunula se výrobní technologie (na 0,18 mikronu), došlo k integraci L2 cache (256 kB) do jádra (on-die cache), vylepšilo se „předvídání procesoru“ pomocí pre-fetch jednotky (Palomino), byla implementována intelovská rozšiřovací instrukční sada SSE (Palomino) a zvedl se takt FSB na 266MHz.
Athlon XP
V současné době prodává AMD své hi-end desktopové procesory pod označením Athlon XP. Jádro bylo vyvíjeno pod kódovým označením Palomino. Uvedení tohoto procesoru však znamenalo marketingový skok. AMD totiž řešilo dilema jak ukázat, že její procesory jsou výkonnější než konkurenční na stejných frekvencích. Řešení přišlo v podobě označování procesorů podle výkonu. Takže například model 1500+ má skutečnou frekvenci 1333 MHz. Bližší informace jsme přinesli již dříve v samostatném článku.
Athlonův vstup do dalších let života
Na roadmapě firmy AMD se dozvíme, že současný desktopový Athlon bude mít v tomto roce ještě dva následníky. Prvním z nich je Thoroughbred, který zřejmě přinese „pouze“ skok na modernější výrobní technologii (0,13 mikronu) a tudíž se sníží teplo emitované procesory a budou moci vzrůst frekvence procesoru. Zřejmě posledním mohykánem bude CPU s kódovým označením „Barton“. Ten přinese implementaci technologie SOI (Silicon On Insulator).
Možnosti AMD jsou však pestřejší. Dnešní Athlony začíná brzdit především frekvence FSB. Je tudíž docela dobře možné, že se v budoucnu dočkáme 333 MHz systémové sběrnice. Pak bychom mohli reálně využívat výkonu pamětí PC 2700. V současnosti totiž tvoří 266 MHz FSB příliš úzké hrdlo pro tyto paměti. Další nejasností je případná implementace SSE2 do procesorů Barton. Poslední neznámou je velikost cache - původně se šuškalo o 512 kB L2 cache, jenže nic není jisté, protože tím by vzrostly náklady na výrobu procesorů a klesla by produkce (na wafferech by takové procesory zabraly více místa). Z toho všeho by plynul nepříjemný nárůst cen, jenže právě poměr cena/výkon je alfou a omegou prodeje veškerých polovodičových firem. Vzhledem k tomu, že minulé roky byly velice finančně „bolestivé“ jak pro AMD, tak pro Intel, oba giganti budou chtít zahojit rány ve svých ziscích. Z toho všeho tedy plyne, že implementace větší cache je méně pravděpodobná, než se na první pohled zdálo.
Kdy „zemře“ Athlon?
Podle oficiálních materiálů z AMD vypadá situace s koncem produkce Athlonů nejasně. Výmluvné „As market requires“ (jak bude vyžadovat trh) doplňuje budoucnost stolních Athlonů. Zajímavé však je, že v segmentu přenosných počítačů bude Athlon v průběhu roku 2003 zcela nahrazen procesorem ClawHammer. Z toho bychom mohli usuzovat, že AMD počká na reakci trhu na ClawHammer a podle toho upřesní konec populárních Athlonů. Celkové vytlačení procesorů Athlon se dá očekávat do konce roku 2003 až 2004, avšak nic není jisté - oficiální materiály se samozřejmě takových věcí, jako je ukončení výroby určitých produktů, jen „nerady“ dotýkají.
Nesmrtelnost K7
Je možné, že procesory budou vytlačeny svými následovníky, avšak je nutné si uvědomit, že i v nových procesorech (řada Hammer) je vlastně Athlon a jeho architektura částečně zastoupena. V konečném důsledku to tedy znamená, že návrh mikroarchitektury K7 byl minimálně stejně nadčasový jako P6 u Intelu (od Pentium Pro po Pentium III).
