Legenda pokračuje
Kdysi dávno v Mexiku je další kapitolou příběhu o legendárním El Mariachim. El Mariachi byl s poměrně skromným rozpočtem natočen během pouhých sedmi týdnů v Mexiku na digitální kamery nové generace a pro všechny herce a členy filmového štábu byl další příležitostí spolupracovat s všestranně talentovaným filmařem Robertem Rodriguezem, který snímek nejen napsal, zrežíroval, sestříhal a vyprodukoval, ale podílel se na něm také jako kameraman, hlavní výtvarník a autor hudebního doprovodu.
Filmem Kdysi dávno v Mexiku vzdal Rodriguez hold všem snímkům, které jej inspirovaly k tomu, aby se stal filmařem. Patří mezi ně například klasické spaghetti westerny Sergia Leoneho (Hodný, zlý a ošklivý, Pro hrst dolarů) nebo postapokalyptické dobrodružství George Millera Šílený Max 2 - Bojovník silnic, jehož hlavní hrdina se stal základem pro postavu El Mariachiho.
„Stejně jako autoři tohoto filmu jsem chtěl i já přijít s myšlenkou, která by byla trochu netradiční a zvláštní,“ říká Rodriguez. „Přemýšlel jsem o tom, že z hlavního hrdiny udělám kytaristu s pouzdrem na kytaru, které bude plné pistolí a pušek. Bylo to hodně improvizované.“
Film El Mariachi byl natočen za pouhých 7.000 dolarů a katapultoval mladého
filmaře do popředí zájmu. Snímek získal různá ocenění na několika filmových festivalech, mimo jiné také cenu publika na festivalu nezávislých filmů Sundance.
Pokračování Desperado bylo prvotně plánováno jako remake původního filmu s řádově vyšším rozpočtem, ale nakonec se z něj vyvinulo spíše pokračování. Tentokrát měl Rodriguez možnost natočit propracovanější akční scény než v El Mariachi a díky úspěchu filmu se mu podařilo udělat ze dvou hlavních protagonistů - Antonia Banderase a Salmy Hayek - mezinárodní herecké hvězdy.
Už během natáčení Desperada začal od svých přátel slýchat, že by si série o El Mariachim zasloužila i druhé pokračování. „Pravda je taková, že na plac jednou přišel Quentin Tarantino a řekl mi: ‚Tohle je tvá Dolarová trilogie.‘ Nejdříve jsem nechápal, o čem to mluví.“ Kinofil Tarantino tehdy poukazoval na westernovou trilogii italského režiséra Sergio Leoneho. Trojici filmů Pro hrst dolarů, Pro pár dolarů navíc a Hodný, zlý a ošklivý spojuje ústřední postava bezejmenného pistolníka v podání Clinta Eastwooda. „‘Mariachi je tvá obdoba filmu Pro hrst dolarů a Desperado bude jako Pro pár dolarů navíc. A pak budeš muset natočit velký, výpravný film a pojmenovat ho Kdysi dávno v Mexiku,‘ řekl mi Tarantino.“
„Tehdy jsem mu řekl, že nejdříve dokončíme tenhle film a pak se uvidí,“ vzpomíná Rodriguez. „O několik let později mi zavolala Amy Pascal z Columbia Pictures s tím, že Desperado se postupem času stalo kultovním akčním filmem a že přišel čas natočit další pokračování. Vzpomněl jsem si, co mi tehdy řekl Quentin a odpověděl jí: ‚Dobře, natočím to. Ale nebude to jen Desperado 2, ale mnohem více výpravný film, který se musí jmenovat Kdysi dávno v Mexiku.‘ Amy s mým návrhem souhlasila a práce na filmu začaly.“
Rodriguez se na plátna kin vrací se svou filmovou sérií o El Mariachim v údajně posledním dílu, ve kterém si hlavního protagonistu znovu zahrál Antonio Banderas. Ve filmu se mihnou i staré známé tváře z Desperado, pročež se sluší připomenout, že Kdysi dávno v Mexiku není přímým pokračovatelem, z minulosti zůstala jenom kostra příběhu o "nakrknutém" kytaristovi. Máme tu kupříkladu půvabnou Salmu Hayek, jež se však podle nového scénáře seznámila s Banderasem za trochu jiných okolností, pročež je možná otázka stran jejího zručného zacházení s vrhacími noži namísto původního obracení stránek snadno zodpovězena.
Musím na rovinu předeslat, že se mi Desperado svého času opravdu hodně líbilo, ale jeho originálního předchůdce El Mariachi jsem neměl možnost zhlédnout, takže asi tak.
Začátek Kdysi dávno v Mexiku představí dále několik velkých hereckých ikon, jmenovitě Johnnyho Deppa a Willema Dafoe, přičemž druhý zmíněný se tu mihne opravdu velice sporadicky, ale i tak všem ukáže, že je bossem velkého formátu a malých zábran.
Johnny Depp jako agent CIA tu rozjíždí zvláštní hru, jež sice na první pohled vyhlíží trochu komplikovaně a člověk se už pomalu chystá na další velký Podraz, nicméně v závěru příběhu tahle snaha vyšumí takříkajíc do ztracena. Ale finálové představení Deppa jakožto černě oděného pistolníka nabízí otázku, jestli jeho skutečně stylová postava nedostane prostor v nějakém dalším Rodriguezově akčním snímku; evokuje totiž temné komiksy z projektů Gungrave či Vrána. Naproti tomu Banderas, třebaže má na plátně asi nejvíce místa, už není tím středobodem dění. Zdejší malá mexická revoluce nabízí sice hodně akce, ale ta už - tedy na pár výjimek - nedokáže ničím až tak moc překvapit. Počítaje v to i další vstup tří kytarových mušketýrů na scénu, kdy jednoho představuje Enrique Iglesias, který si tady ani nezazpívá, ani pořádně nezahraje. Ale snaha se taky počítá. A když jsem u té snahy, v případě Banderase se hybnou silou jeho konání
stává nová pomsta, mající své kořeny v minulosti, s níž se tady seznamujeme skrze krátké flashbacky. Bohužel to jsou jediné okamžiky s přítomností Salmy Haeyk na obrazovce a hezčí polovinu lidstva nezachrání ani občasné drsné kreace uhrančivé Evy Mendes (Training Day, Rychle a zběsile 2).
Oproti minulosti se Rodriguez více snažil o vystavění hodnotné příběhové linky, to se mu však tak úplně nepovedlo, byť pár pozoruhodných okamžiků stojí za zaznamenání. Akce je řemeslně slušně zvládnuta, počítaje v to i obvyklý rafinovaný střih, možná snad jen pozastavení nad několika brutálními okamžiky či náznaky. Máme tu tak skutečně stylový akční snímek, ve kterém jeho protagonisté navíc skutečně dobře hrají. Je však trochu s podivem, že s více penězi nedokázal Rodriguez udělat více muziky - zase při přímém porovnání s Desperado, kteréžto mi přijde stále lepší. Ale je fakt, že Kdysi dávno v Mexiku svou kvalitu má, odkaz na westernové kořeny tu je občas dobře patrný a lehké kytarové pozadí tomu pak dodává docela příjemnou atmosféru. Rozhodně nepůjdete z kina s tím, že jste viděli tuctovou akci. Ale dalo se z toho vytáhnout více, to zase ano.
Verdikt: 70%
Hodně se střílí a to ze všech možných zbraní. Zúčastněný kompars se před smrtí ještě nezřídka proletí efektně ve vzduchu. Ale tohle všechno už tady bylo předtím; oceňuji těch pár nových nápadů a snahu o komplexnější příběhové pozadí, stejně jako přesvědčivé herecké kreace, díky kterým se film rozhodně dá zhlédnout i opakovaně. Je to dobré, ale čekal jsem osobně více!
O tvůrcích
ANTONIO BANDERAS (El Mariachi) je jedním z předních herců své generace. Sklidil uznání kritiky za svou roli ve filmové adaptaci muzikálu Andrewa Lloyda Webera Evita (režie Alan Parker), která mu přinesla nominaci na Zlatý Glóbus v kategorii nejlepší herec. Druhou nominaci na Zlatý glóbus mu vynesl herecký výkon v kasovním trháku Zorro: Tajemná tvář, v němž si zahrál spolu s Anthony Hopkinsem a Catherine Zeta-Jones. V roce 1999 se poprvé chopil režijní taktovky a natočil film Léto v Alabamě s Melanií Griffith. Za svůj nedávný muzikálový debut na Broadwayi s názvem Nine byl nominován na cenu Tony Award v kategorii nejlepší herec v muzikálu a získal ceny Drama Desk Award, Outer Critics Circle Award, Drama League Award a Theater World Award. Banderas si nedávno zahrál ve filmu Briana
de Palmy Femme Fatale a filmové trilogii Roberta Rodrigueze Spy Kids. Krátce se objevil také v biografickém filmu Frida se Salmou Hayek. Mezi jeho snímky z nedávné doby patří také Imagining Argentina s Emmou Thompson a televizní film And Starring Pancho Villa as Himself. Banderasovým filmovým debutem se stal v roce 1982 film Labyrint vášní, který odstartoval jeho dlouhodobou spolupráci s režisérem Pedro Almodovarem. Společně natočili čtyři další filmy: Matador, La Ley del deseo, Ženy na pokraji nervového zhroucení a Spoutej mě! V tomto období si zahrál také v méně výstředních španělských dramatech včetně Los Zancos, El Placer de matar a Baton Rouge. Díky mezinárodnímu úspěchu filmů Ženy na pokraji nervového zhroucení a Spoutej mě! se Banderas dostal do povědomí amerického publika a v roce 1992 debutoval v americkém filmu rolí mladého kubánského muzikanta v dramatu Králové mamba. V období, kdy byl do filmu obsazen, ještě vůbec neuměl anglicky a musel se naučit všechny dialogy bez znalosti jazyka. V následujících dvou letech se Banderas objevil ve vedlejších rolích filmů jako Philadelphia, Dům duchů, Interview s upírem a Rapsodie v Miami. Prvním americkým filmem, ve kterém se objevil v hlavní roli, byl v roce 1995 akční snímek Desperado Roberta Rodrigueze. Mezi jeho další počiny patří Schůzka s cizincem, Nájemní vrazi, Čtyři pokoje, Jedna navíc, Vikingové, Sedmý hřích, Boxeři a Tělo na tělo.
SALMA HAYEK (Carolina) je populární a úspěšnou herečkou a producentkou. Letos byla nominována na Oscara za roli Fridy Kahlo ve filmu Julie Taymor Frida, který také produkovala. Kromě toho byla nominována na ceny SAG a BAFTA. Film byl nominován na celkem 6 Oscarů, z nichž dva získal (nejlepší make-up a nejlepší hudební doprovod). Hayek se v poslední době objevila ve filmu Roberta Rodrigueze Spy Kids 3-D: Game Over a příští rok ji budeme moci vidět ve filmu Ultraviolet. Nedávno také debutovala jako režisérka televizním filmem Zázrak v San Ramos, který i produkovala. Kromě toho spoluprodukovala film In the Time of Butterflies, ve kterém také obsadila jednu z hlavních rolí a za svůj výkon byla nominována na cenu Broadcast Film Critics Association’s Award. Produkovala i mexický snímek No One Writes to the Colonel Arturo Ripsteina, který vznikl podle knihy Gabriela Garcia Marqueze a byl promítán v roce 1999 na Filmovém festivalu v Cannes. Hayek se podílela na scénáři k nadcházejícímu filmu Murphy’s Law, v němž obsadí jednu z hlavních rolí. K jejím dalším filmům patří Časový kód, Řetěz bláznů, Wild Wild West, Jen blázni spěchají, 54, Od soumraku do úsvitu, Desperado a Rozchod. Objevila se také ve filmu Mikea Figgise Hotel, druhém pokračování filmu Časový kód.
Pro DANNYHO TREJO (Cucuy) nebyla cesta k úspěchu jednoduchá. Než se stal filmovým hercem a producentem, strávil 11 let ve vězení. Po propuštění na svobodu pomáhal ostatním lidem bojovat s drogovými a alkoholovými závislostmi, což jej přivedlo až k vedlejší roli ve filmu Splašený vlak. Od té doby si zahrál ve více než sedmdesáti dalších snímcích včetně Desperado, sérii Od soumraku do úsvitu, Nelítostný souboj, Šest dní, sedm nocí, Falešná hra, Spy Kids (a jeho dvou pokračováních), The Salton Sea a xXx. Objeví se také ve filmu The Big Empty. Zahrál si i ve spoustě televizních seriálů včetně The District, Policie - New York, Akta X, Resurrection Blvd. a v televizním dramatu Attica. V roce 2000 Trejo založil vlastní produkční společnost Starburst, která se uvedla filmem Věznice Steve Buscemiho. V současnosti v její produkci vznikají filmy My Father’s Flag, Desert Burn a Winnebago - snímek režiséra Nicka Jamese, se kterým Trejo produkoval krátký film An Eye for Talent.
ENRIQUE IGLESIAS (Lorenzo) je úspěšným hudebním interpretem, pro kterého je role v tomto filmu hereckým debutem. Své první album Enrique Iglesias vydal v roce 1996 a oslavil s ním obrovský úspěch v podobě šesti milionů prodaných
kopií a ceny Grammy. Dohromady prodal již přes 35 milionů alb a vyprodal stovky koncertů po celém světě. Během své kariéry získal ocenění Billboard‘s Artist of the Year, Billboard‘s Album of the Year a ASCAP Songwriter of the Year.
ROBERT RODRIGUEZ (režie, scénář, producent, kamera, hlavní výtvarník, střih, vedoucí vizuálních efektů, hudba) napsal svůj první scénář v roce 1991 během pobytu ve výzkumném středisku, kde byl zaměstnán jako pokusný subjekt při vývoji léčiv. Za peníze, které tímto způsobem získal, pak natočil svůj první film. Předpokládal, že po prodeji filmu do mexické videodistribuce se mu investice vrátí. Tímto filmem byl snímek El Mariachi (1993), který Rodriguez napsal, zrežíroval, nasnímal, sestříhal a opatřil zvukem - jeho rozpočet byl pouhých 7.000 dolarů. Během jednání o prodeji do videodistribuce se Rodriguez spojil s velmi schopným agentem, který mu pomohl prodat film produkční společnosti Columbia Pictures. El Mariachi následně získal cenu publika pro nejlepší drama na festivalu Sundance a byl oceněn také na festivalech v Berlíně, Mnichově, Edinburghu, Deauville a Yubari (Japonsko). El Mariachi se stal prvním americkým filmem, který byl vydán ve španělštině a zároveň filmem s nejnižším rozpočtem, který zakoupila velká produkční společnost. Své zkušenosti Rodriguez
popsal v knize Rebel Without a Crew. Přestože tento úspěch Rodrigueze potkal v pouhých 23 letech, byl již v té době zkušeným filmařem. Během studia filmové produkce na univerzitě v Texasu natočil několik vlastních domácích filmů. Své příbuzné (Robert byl třetím z deseti dětí) využil jako herce i filmový tým při natáčení krátkého snímku Bedhead (1991), který byl oceněn na mnoha národních i mezinárodních festivalech. Rodriguez měl také zkušenosti v oblasti animované tvorby - v univerzitním časopise Daily Texan vyšel jeho komiks Los Hooligans. V roce 1995 Rodriguez napsal, produkoval a zrežíroval film Desperado, který byl pokračováním filmu El Mariachi. V hlavních rolích se objevili Antonio Banderas a Salma Hayek. V témže roce také napsal, zrežíroval a sestříhal příběh The Misbehavers, který je jedním ze čtyř epizod filmu Čtyři pokoje. Poté Rodriguez spojil své síly s Quentinem Tarantinem, se kterým natočil film Od soumraku do úsvitu - Tarantino napsal scénář a zahrál si v jedné z hlavních rolí, Rodriguez film zrežíroval, sestříhal a zastal roli vedoucího výroby. Jeho dalším režijním počinem byl film Fakulta (1998), ve kterém si zahráli Josh Hartnett, Elijah Wood a Jordana Brewster. V roce 2001 si Rodriguez splnil celoživotní sen a natočil rodinný dobrodružný film Spy Kids, který se dočkal uznání kritiky i diváckého publika - jenom v USA film utržil více než 100 milionů dolarů. Na úspěch navázal dvěma pokračováními Spy Kids 2: Ostrov ztracených snů a Spy Kids 3-D: Game Over.
