I když u nás nemá Kid Icarus takový kultovní status, jako na jiných kontinentech, stojí nejenom za vyzkoušení. Tuhle hru byste měli dokonce dohrát. Je vážně dobrá, ale to se dalo od nejambicióznějšího titulu pro Nintendo 3DS čekat. Novodobé zpracování původní hry z roku 1986 dopadlo i s několika drobnými mouchami skvěle.
Hlavním protagonistou hry Kid Icarus: Uprising je Pit, pubertální anděl, kterému síly dodává bohyně světla Paletuna. Bez ní je ztracen, protože má sice křídla, ale sám létat nedokáže.
Ve hře se střídají dvě herní perspektivy: ve vzduchu a na zemi. V oblacích, vesmíru a dalších prapodivných reáliích, ve kterých poletíte, připomíná Kid Icarus: Uprising klasickou střílečku "na kolejích" ze staré školy. O pohyb se stará sama hra, zatímco hráč hýbe Pitem jen v rámci obrazovky tak, aby se mohl vyhýbat projektilům. Při standardní ovládací metodě slouží kruhový ovladač pro pohyb, tlačítko L pro střelbu a o rozhlížení a míření se staráte stylusem.
Ovládání lze různě měnit, pohybovat například digitálními tlačítky, mířit kruhovým ovladačem, ale základní ovládání nám vyhovovalo nejvíce. Ale až asi po hodině, možná dvou. Než se totiž s ovládací metodou naplno sžijete, bude to trvat. Je totiž nedodělaná.
Hlavním úkolem je zlikvidovat zástupy protivníků nejrůznějšími zbraněmi. A těch je ve hře několik druhů, od luků, kanónů, pařátů, pušek, až po hole nebo poletující orby. Každá zbraň je jinak účinná a má jak své slabé, tak silné stránky. Kanóny jsou například extrémně silné, ale jejich střely pomalé a nedoletí daleko. Pařáty jsou zase výborné na blízkou vzdálenost, ale jako střelná zbraň jsou slabé.
Zbraní jsou ve hře kvanta a navíc je lze kombinovat. Výsledek má pak speciality obou zbraní, ze kterých je složen. Ty, které nechcete, můžete proměnit na srdce, herní měnu.
Mimo zbraní během hraní posbíráte i speciální síly, které při hraní na zemi můžete použít. Jde o léčení, otrávenou střelu nebo roj meteoritů. Tyto síly mají tvary kostiček z Tetrisu a abyste je mohli požívat, musíte je umně poskládat do jednoho slotu.
Hra na povrchu je odlišná. O pohyb Pita se staráte sami kruhovým ovladačem a stylusem na dotykovém displeji se rozhlížíte. Rozhlížení je trochu těžkopádné, ale jako vše ve hře lze nastavit. Vyplatí se vyzkoušet si všechny možnosti a zvolit tu, která vám nejvíc vyhovuje.
S rozhlížením se staráte i o kameru, která se občas dostane tam, kde ji mít nechcete a nepomůže vám ani ve chvílích, kdy se musíte po povrchu pohybovat přesně, abyste nespadli. Naštěstí takovýchto okamžiků není ve hře příliš.
Vozidla jsou prvkem, který bychom tu nečekali, ale jak nás nakonec překvapil. Zpestřují boj na zemi a snadno se v nich vypořádáte s přesilou. Exotank je pomalý a silný, aether ring je pro změnu rychle ovladatelnou koulí s neuvěřitelnou palebnou kadencí, zatímco cherubot je prostě andělský robot.
Na zemi si hezky zblízka prohlédnete protivníky. Hra si bere značnou inspiraci z řecké mytologie, kterou mixuje s klasickým Nintendo pojetím. Narazíte na smrtky, sirény, jednooké poletující koule, létající talíře nebo roboty. Největšími čísly, a to doslova, jsou samozřejmě bossové. Od bájné Medúzy, přes trojhlavou saň, až po samotného boha podsvětí, Háda. Boje s nimi mají spád a budete si je pamatovat ještě dlouho po dohrání hry.
Hra ostatně není zas tak krátká, nabízí totiž 25 kapitol, které vám dají alespoň deset hodin hratelnosti při prvním hraní. A věřte, že bude i druhé, protože hra nabízí nespočet věcí k odemknutí, tajných předmětů k nalezení a hlavně nastavitelnou obtížnost. Čím vyšší bude, tím máte větší šanci získat srdce navíc, stejně jako pořádný výprask od nepřátel. V levelech jsou navíc rozmístěny lokace, do kterých získáte přístup jen na určité obtížnosti.
Kid Icarus: Uprising je ale mnohem víc, než obyčejnou střílečkou a mlátičkou. Je to nápaditá hra prošpikovaná nečekanými okamžiky. Rozptýlení od hlavní herní náplně přichází v podobě nejrůznějších nápadů. Jednou se převtělíte do malé holčičky, psa nebo válečníka. Jindy se zase projedete ve vesmíru taženi koňským spřežením. Nikdy nevíte, čím vás hra překvapí. Navíc si buďte jisti, že se při hraní nejednou zasmějete.
Pofiderní periferieKid Icarus: Uprising se prodává s plastovým podstavcem pro lepší pocit z hraní. Jako by si tvůrci byli sami vědomi, že ovládání není zdaleka doladěné. Na rovném povrchu možná požitek z hraní vážně trochu vylepšuje, ale jakmile si chcete udělat pohodlí, je k ničemu. To samé platí o hraní na cestách. Hra dokonce podporuje Circle Pad Pro, který vyloženě vyzývá k ovládání s dvěma kruhovými ovladači. Ne, tato periferie ve hře slouží pouze pro leváky, takže se funkce kruhového ovladače akorát přesouvá na druhou stranu. Takový nevyužitý potenciál! |
Graficky je hra na první pohled vizuální parádou. Předvádí detailní postavy, pestrobarevné lokace s velkou viditelností a ty nejoslnivější efekty. Dámy a pánové, toto je prozatím opravdu nejhezčí hra pro Nintendo 3DS, kterou jsme měli tu čest hrát.
Hra navíc umně využívá 3D obraz. Vzdálené předměty vypadají jako by byly uvnitř handheldu, zatímco ty nejbližší vystupují daleko z něj. Když na vás začnou padat z displeje meteority a budete se jim vyhýbat až budou téměř u vašeho nosu, pochopíte nás.
Jakmile ale 3D obraz vypnete (šest z pěti andělů nedoporučuje), zjistíte, že jde z technického hlediska o zastaralou hru. Je ale vidět, že i se slabým hardwarem jdou v kombinaci se stereoskopickým zobrazením udělat hotové divy.
Není co řešit, tohle je přímý amorův zásah do hráčova srdce. Hru je těžké si neoblíbit, zvláště pokud jste zarytý fanoušek Nintenda, a to i přes nedotažené ovládání, na které si budete nějaký čas zvykat. Jakmile ale vyhrajete bitvu s ovládáním, budete svádět už jen ty nejepičtější, herní. Ty nejlepší, jaké můžete na Nintendu 3DS okusit.
