Square, známá japonská videoherní společnost, má mnoho tváří. Většina hráčů ji bude znát jako tvůrce série Final Fantasy, her Chrono Trigger, Chronocross a dalších vynikajících RPG. Ve spojení se známým gigantem filmového průmyslu - americkou společností Disney, se však nyní Japonci pustili do projektu, který se jejich dosavadní tvorbě příliš nepodobá.
Hra Kingdom Hearts, ač téměř všude označována za RPG, je ve skutečnosti akční adventure s RPG prvky. Odehrává se ve 3rd person pohledu s možností přepnout se v určitých okamžicích do first person pohledu, který však neumožňuje pohyb celé postavy, pouze otáčení hlavou. Kingdom Hearts se svým konceptem více blíží hrám, jako je například Zelda, Star Fox Adventures, či Jak and Daxter. RPG prvky se projevují v tom, že hlavní hrdina leveluje v závislosti na získaných zkušenostech, obléká si různá brnění a používá magii. Zpočátku se jedná o pár jednoduchých kouzel, nicméně jejich počet a účinnost se v průběhu hry zvyšuje, přičemž později přibude i možnost vyvolávat magické pomocníky (obdoba Aeonů z FF).
Magie však tady není tím hlavním nástrojem proti všudypřítomnému zlu, jenž představuje armáda bezcitných (Heartless). Podstatné jsou rychlé reflexy. Bezkonkurenčně nejpoužívanější totiž bude základní kombinace úder - kryt,
někdy přibude úskok, či úder z výskoku. A to i přes fakt, že díky neustále nabývaným novým schopnostem může hlavní hrdina provádět opravdu skvěle vypadající komba. Díky jejich malé efektivitě jsou však užitečná jen ve specifických případech. Na druhou stranu je lze provést kdykoli, bez nutnosti lámat si prsty nad kombinací tlačítek na joypadu. K provádění veškerých útočných výpadů totiž slouží jedno jediné tlačítko. Pomocí ostatních se pak poněkud krkolomně ovládá magie, vypíná a zapíná zaměření na jednoho nepřítele a také koriguje kamera, která je velkým stínem na blyštivé kráse tohoto titulu.
Vzhledem k tomu, že se v Kingdom Hearts v míře více než hojné objevují plošinovkové pasáže, je správně zvolený pohled kamery opravdu důležitý. V tomto momentě však Square se svoji koncepcí víceméně manuálního nastavení hrubě selhalo. Ruční ovládání kamery zbytečně zdržuje a stejně se nikdy nepodaří vychytat ten pravý úhel. Nehledě na to, že se jaksi zapomnělo na jednu, v jiných hrách zcela běžnou věc. Ocitne-li se postava například v rohu místnosti, bývá dobrým zvykem, že kamera automaticky povyjede nad ni a později se opět poslušně vrátí na své původní místo. Ne tak v Kingdom Hearts. Kamera vždy zůstává ve stejné výšce, nedá se oddálit a tak se hráč často dostane do situace, kdy nic - kromě změti textur a polygonů - nevidí a
která končí sprškou hlasitých nadávek. Kamera se však úplně košer nechová ani v bojové vřavě. Stojí-li hráč proti několika málo nepřátelům, nic se neděje a vše je během několika sekund vyřízeno. Jakmile však počet bezcitných přeroste do většího počtu je zle a z bitky se stává totální chaos. Ten po chvíli vyústí ve ztrátu orientace, v krajních případech znamená konec a nutnost hrát znovu od poslední uložené pozice, nebo od začátku určité části hry. Ostatně situace, kdy je nutné opakovat dlouhé pasáže a po desáté se dívat na stejnou animaci nastávají poměrně často, hlavně když si na začátku celé hry zvolíte vyšší ze dvou obtížností.
Dobrá, konečně přichází moment, kdy je potřeba říci něco o tom, jak moc se kvalit této hry dotýká již zmiňované spojení společností Square a Disney. Propojení dvou sfér zábavního průmyslu zde funguje takřka dokonale. Ve hře narazíme jak na obecně známé postavičky ze všemožných kreslených i hraných filmů a seriálů, tak i na - zejména mezi RPG příznivci - kultovní charaktery ze série Final Fantasy. Nicméně hlavní hrdina nepatří zpočátku ani do jedné z těchto skupin. Chlapec Sora, jenž si spokojeně se svými přáteli užívá mládí na slunečných ostrovech, je do víru událostí vtažen nenadálou bouří, která je všechny odnese do místa, jež se nazývá Traverse Town. Právě zde dojde ke střetu rozdílných světů, filmového a herního. Sora tady, kromě
postav známých z řady Final Fantasy (některé z nich potkal hned na začátku), střetne Goofyho a Donalda, kteří s ním ihned utvoří nerozlučnou partu (v některých okamžicích hry však svoji pozici chtě nechtě přenechají jiné postavě). Jakmile si všichni ujasní své dílčí a také všeobecné cíle, vyráží za dobrodružstvím. Jen pro přesnost. Goofy a Donald hledají ztraceného Mickey Mouse a Sora zase své přátele. Dohromady je však jejich primárním úkolem očistit svět od bezcitných. Tak nasedat a jedeme.
Jako první je na ráně svět Alenky v říši divů, který je také nejméně povedený a zábavný. Je to dáno zejména špatným výběrem tohoto příběhu jako předlohy. Autorům se totiž podařilo dokonale vystihnout ponurou atmosféru Alenčina světa, kterou mu Lewis Carol (autor původní knižní předlohy) vtisknul. Do celkového pojetí se však Wonderland zkrátka nehodí. Nicméně dál už to bude pouze lepší a také mnohem zábavnější. Může za to také daleko větší množství animací, které posunují děj přímočaře vpřed a zabírají tak (bohudík) místo, jež jinak mohlo být vyplněno nepřehlednými souboji. Celkově navštívíme jedenáct lokací, chcete-li světů, z nichž osm představuje nějaký ze známých pohádkových příběhů pocházejících z Disneyho dílny. A pokaždé je to úplně jiný zážitek. Ať už se jedná o prostředí římského kolosea (Herkules), džungle (Tarzan), podmořského světa (malá mořská víla), nebo pohádkové Arábie
(Alladin). Ještě lepší však je, že zde na hráče čekají známé postavy, jako je kupříkladu Alladin, Tarzan, mořská víla Ariel, lev Simba, Pinocchio, kapitán Hook, Peter Pan, Hádes anebo Džin z magické láhve. Velká škoda, že návštěvy jednotlivých světů nejsou delší. Maximální doba strávená v každé z těchto lokací je tak 2 – 3 hodiny, počítaje v to několikeré opakování určitých problémových pasáží a také souboje s bossy, kterých je v každém světě hned několik.
Ostatně souboje s bossáky si též zaslouží několik větiček navíc. Přestože na první pohled vypadají hrozivě, stačí zjistit, kde mají svoji Achillovu patu a jakým způsobem se k ní dostat. Na to bude průměrně schopný hráč potřebovat jeden, maximálně dva pokusy. Třetí již příšera zcela jistě nepřežije, tedy pokud jste po celou dobu ve hře před řadovými nepřáteli zbaběle neutíkali (což je také možné a lze tím znatelně urychlit postup). Snad jediným záporňákem, jehož zdolání vyžaduje trochu více zručnosti a cviku je stínová podoba hlavního hrdiny Sory. Na tu platí jen....ale to bychom již prozradili příliš.
Je nejvyšší čas podívat se na to, jak dopadlo grafické a zvukové zpracování. Obé bylo zmíněno již v preview, kde jsme vám prezentovali první dojmy ze hraní. Tato část je zkrátka výborná a jen těžko se dalo očekávat, že se nějakým výrazným způsobem ve verzi určené k recenzi změní.
Co se týče grafiky nelze mít výraznějších námitek. Herní prostředí a původně kreslené postavičky známé z televize nebo filmu jsou totiž výborně zpracované. Platí to jak pro jejich pohyb, tak i pro detaily, jako je například mimika tváří. Na výbornou dopadly také nehratelné filmové sekvence, kde na rozdíl od hry kamera odvádí svoji práci na jedničku a nedržet v ruce ovladač, přísahal bych, že sleduji svoje oblíbené pohádkové příběhy. S tím úzce souvisí také dabing všech zúčastněných. O namluvení Sory se postaral Joel Osment, dětská hvězda známá z filmu Šestý smysl, a jeho profesionalita je znát. To samé však platí i v případě dabingu všech dalších postav, které mají naprosto totožné hlasy jako ve své původní televizní, či filmové podobě. Slyšet konverzaci Goofyho a Donalda, což se vám kromě této hry jen tak nepoštěstí, zkrátka patří mezi nezapomenutelné zážitky. O hudbě se dá říci tolik, že je vcelku povedená, tématicky laděná podle světa v němž se zrovna nacházíme, ale nijak nad ostatní části hry nevyčnívá, což je ale jedině dobře.Technické zpracování tedy na jedničku a pomalu se můžeme přesunout k závěru.
Vlastně je třeba zmínit ještě jednu klíčovou věc. K přesunu mezi jednotlivými světy slouží vesmírná loď Gummi, jíž lze v editoru také upravovat a vylepšovat. Létání mezi světy však není žádná nedělní procházka - je to plné nástrah a nepřátel, které je třeba sestřelit. Lze to přirovnat k podobně zpracovaným pasážím v jiné slavné hře - StarFox. Prvních několik letů plnilo svůj účel a bylo vítanou změnou od bojování, hopsání a rozhovorů. Asi po čtvrté či po páté však veškerá radost z tohoto motivu vyprchala a zbyl jen pocit nudy a frustrace.
Shrňme si tedy vše, co o Kingdom Hearts víme. Pokud jste četli pozorně víte, že ne všechno se podařilo společnostem Square a Disney vyřešit k úplné spokojenosti, řeč je hlavně o kameře a zmatených soubojích, které brzy začnou nudit. Zbytek, tedy technické zpracování a hratelnost, jsou však navzdory výše zmíněnému na velmi dobré úrovni. Sečteno a podtrženo, tahle hra si zaslouží, abyste jí věnovali svoji pozornost, obzvláště jsou-li kreslené pohádky vaším šálkem čaje.
| Kingdom Hearts | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
