Poznejte svou mysl
Majitelé PS2 asi ví, o co běží. Hra Kingdom Hearts pro jejich konzoli vyšla zhruba dva a půl roku nazpět a jednalo se o povedenou akční skákačku s RPG prvky. Chain Of Memories opět sleduje osudy Sory. Toho spolu s Goofym a Donaldem přivedlo pátrání po Mickeym a Rikovi na podivné místo jménem Zámek zapomnění, kde se vzpomínky a sny stávají skutečností. V něm je Sora odkázán jen sám na sebe – Donald (jinak dvorní kouzelník na Mickeyho hradě) a Goofy (kapitán Mickeyho rytířů) mu sice pomáhají v soubojích, když si chce ale Sora udělat pořádek ve své mysli, musí to zvládnout hlavně sám. Příběh Chain Of Memories přímo navazuje PS2 verzi a projevuje se u něj zkušenost a „vypsanost“ týmu Square-Enix. Fandové Disneyovek postupem času narazí na známá místa, protože Sora zavítá například do Halloween Town z filmu Nightmare Before Christmas, do pouštního města Agrabah, ve kterém se proháněl Aladdin,
nebo navštíví Medvídka Pú v jeho lesíku. Každý takový svět, rozdělený na několik vzájemně propojených lokací, představuje jedno patro Zámku zapomění a ujišťuji vás, že ten se ve finále tyčí celkem vysoko. Na druhé straně barikády opět stojí tajemná
Organizace a zástupy jejích poskoků, tzv. Bezcitných.
Již brzo poznáte, že hra je hlavně skákačkou s častými intermezzy v podobě soubojů.
V každé lokaci se to hemží nepřáteli, kterým se sice dá vyhýbat, ale jednak je to celkem otrava a druhak se to nevyplácí, protože při těžších soubojích, zvláště s bossy, chybí každý pověstný bodík zkušenosti. Souboje jsou hodně svižné a to by samo o sobě bylo spíše kladem. Nicméně ve chvíli, kdy je různý typ akce (fyzický útok, magický útok, léčení atd.) představován kartou a hráč chce zvolit něco jiného, než co se mu zrovna nabízí, nastává problém. Obvykle totiž není dost času na hledání účinných kombinací, které jste si v balíku připravili před bitvou. Zručným manévrováním po bojišti sice lze získat nějakou tu chvilku, ve které se lze připravit na ofenzívu, pokud je ale nepřátel více, nastává slušný čurbes. Takže ve výsledku se konflikt až příliš často zvrhne ve zběsilou rubačku, na jejímž konci si oddechnete úlevou. Tréninkem se vše zlepší, ten ale chvíli trvá a to každého nemusí bavit. Každopádně karty nesou kromě samotného typu akce i číselnou hodnotu vyjadřující, jak vysoko v žebříčku karta stojí. Když tedy nepřítel útočí kartou typu 5, stačí vytáhnout šestku nebo vyšší a máte vystaráno. Cenné jsou potom i „nulové“ karty, neboť ty dokáží negovat jakýkoli typ útoku.
Rubato RPG
Se zmiňovanými RPG vlastnostmi to tak slavné není. Již brzo poznáte, že hra je hlavně skákačkou s častými intermezzy v podobě soubojů, žádné RPG čachrování s tunou výzbroje a výstroje se nekoná. Když se nabyté zkušenosti přetaví v nový level, může je Sora zhodnotit v navýšení hitpointů, rozšíření balíku karet nebo nový typ útoku. Vzhledem k tomu, že se v každé popisce
této hry objevuje magická formulka RPG tedy žádná sláva.
Hráči s citlivým uchem při hraní rozpoznají mnoho hudebních motivů, které doprovázely Disneyho filmy.
Po grafické stránce toho hře nelze mnoho vytknout. Rozmanitá, detailní a přitom nepřeplácaná. Animace postav a prostředí jsou také na vysoké úrovni, na první pohled poznáte jednotlivé charaktery a neztrácíte se. Navíc hra obsahuje i několik plně 3D sekvencí ve funkci „filmečků“. I ty se povedly a jsou pověstnou třešničkou na chutném vizuálním dortíčku, do něhož přípravy pejsek s kočičkou své pracky rozhodně nestrkali.
|
Kingdom Hearts: Chain Of Memories se dají považovat za pokračování PS2 předchůdce, a to hlavně kvůli navazujícímu příběhu, jinak se ale jedná o dost svébytné podání epického akčního RPG. Hra má slušnou trvanlivost, umocněnou i tím, že se po prvním dohrání dá hrát za jinou hlavní postavu a pokud počáteční seznámení proběhne úspěšně, dokáže na dlouho udržet pozornost.
Kingdom Hearts: Chain Of Memories | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|