Kings Bounty: The Legend - tak trochu jiné Heroes of Might & Magic

Původní Kings Bounty předcházelo úspěchu jiné strategie. Teď tu máme remake staré klasiky a jsme spokojeni.

Kings Bounty

Heroes of Might and Magic je jednou z nejpopulárnějších sérií tahových strategií všech dob. Na její straně jsou miliony fandů, kteří na ní nedají dopustit a byli by ochotni hájit její barvy až do skonání věků.

Málokterá hra si kolem sebe dokázala utvořit takový kult, jenž je dán zejména neuvěřitelnou mírou znovuhratelnosti a návykovosti podobné té, jakou přineslo třeba akční RPG Diablo.

Ovšem málokdo ví, že Heroes of Might and Magic (recenze posledního dílu zde) nebyli objevitelem svého vlastního žánru, tedy tahové strategie s notnou hrdinskou příměsí. Tou hrou, která to celé rozjela, a která dokázala, že tyto principy nejenže na virtuálním poli obstojí, ale jsou i nesmírně lákavé, bylo Kings Bounty. Titul osmnáct let starý a vpravdě zapomenutý – aspoň moderními hráči.

Kdo na něj ale zcela určitě nezapomněl, je ruské studio Katauri Interactive. To dostalo od společnosti 1C Company slušný rozpočet i poněkud omšelou licenci a samozřejmě také jednoznačný úkol: přivést na svět titul, který by dokázal konkurovat a pokud možno přemoct Heroes of Might and Magic.

Je totiž pravdou, že tato série není v posledních letech kdovíjak propagována, takže se pro podobně zaměřené otevírá prostor.

Dochází tak k poměrně zajímavé situaci. Heroes of Might and Magic svého času vcelku jasně vycházeli z Kings Bounty. Jenže v průběhu doby etablovali řadu vlastních principů, z nichž se stal standard. A ty nyní přebírá remake Kings Bounty: Legend. Ten sice staví na osvědčených základech své předlohy, ale přidává zmíněné prvky. To vůbec nezní špatně, ba naopak – je to neuvěřitelně lákavé. Jenže jak známo, Rusové častokrát lákavý kousek zvládnou rozvařit k nepožití.

Hned zpočátku se ale ukazuje, že v případě Kings Bounty to rozhodně neplatí. Skoro se až nechce věřit, že tohle je hra původem z Ruska, dokonce od vydavatele, který je schopen chrlit paskvily ve velkém množství.

Kings Bounty naopak přesvědčuje příjemným uživatelským rozhraním, které začíná už na úrovni menu, kde není problém upravit si příběhovou kampaň k obrazu svému.

Čekáte-li složitosti a zmatky ruským hrám vlastní, můžete se uklidnit. V Kings Bounty je vše až nebývale přehledné. Dokonce i samotný začátek zvládnete bez otravných a stále stejné věci opakujících tutoriálů. Je totiž tak pozvolný, že je těžké se s hrou nesžít. Dokonce bychom řekli, že takhle má vypadat ideální nástup do podobně zaměřeného hry.

Formou několika textových obrazovek jste uvedeni do tradičního fantasy příběhu. Vůbec nevadí, že chybí neherní sekvence. Děj se dá sledovat i tak a v některých okamžicích, především pak v rozhovorech s řadou NPC postav, je i docela vtipný.

Pokud už ale máte dost všech těch fantasy klišé, asi budete občas docela dlouhé texty spíše přeskakovat. Ani to ale nevadí a kdovíjak vás to o zážitek ze hry neochudí.

Na počátku musíte splnit trojici nenáročných, ale zábavných zkoušek, které vás zocelí před opravdovou výpravou za dobrodružstvím. Nenásilnou formou tak za necelou půlhodinku pochopíte, jak hra funguje. Ono to vlastně není vůbec složité. Kings Bounty by se totiž dalo nejlépe popsat jako zeštíhlené Heroes of Might and Magic. Ne snad a priori méně obsáhlé, ale rozhodně ne tak komplexní.

Jistě, stereotyp hráče přepadne dříve než u Heroes of Might and Magic, na druhou stranu dnešní doba hrám, které zaberou týdny a měsíce tolik nepřeje. A Kings Bounty těmto trendům překvapivě odpovídá. Užijete si mnohem intenzivnější zábavu. Například už tím, že se nemusíte zdržovat s výstavbou a udržováním měst. To tu zkrátka a dobře není.

Stejně tak tu není několik hrdinů a vojevůdců, nýbrž pouze jeden. V Heroes jste proti nepříteli často museli přistoupit na přelévací válku, kdy bylo těžké kontrolovat většinu mapy. Takové starosti tady mít nebudete. Ovládáte pouze jednoho reka, a to v jakémsi pseudo RPG stylu. Prozkoumáváte s ním svět Endoria a plníte rozličné questy. Tomu je vše přizpůsobeno.

V čem se ale tedy Kings Bounty podobá Heroes? To je přece jednoduché: systémy obou her stojí a padají s taktickými boji armád, jež probíhají na hexagonovém poli. Hra normálně běží v reálném čase, takže po okolí se svým hrdinou na koni jezdíte zcela nevázaně.

To se však mění ve chvíli, kdy narazíte na skupinku banditů, monster či nemrtvých. Pak přijde rychlý loading a šup na hexagonové pole, kde bitva probíhá. Právě tady strávíte většinu času, a to tahovým způsobem.

V armádě můžete mít hned pět typů jednotek. Hrdina přitom vyvolává nejrůznější kouzla, která si ještě předtím obstaráte formou svitků. Kings Bounty má pochopitelně řadu svých specifik. Jde například o sestavu armád, kdy se nevyplatí mít pohromadě rytíře a nemrtvé. Roli hraje také denní doba. Kupříkladu upíři jsou v noci mnohem efektivnější než přes den. Podle těchto pravidel se vyplatí flexibilně přebudovávat armádu. S sebou můžete mít až o dva oddíly jednotek navíc, takže je možné narychlo s nimi hýbat.

Kings Bounty se opírá o poměrně silné RPG prvky. Na začátku si vyberete, zda chcete být válečníkem, mágem nebo paladinem. Rozdíly sice nejsou kdovíjaké, ale bonusy na příslušných vlastnostech se dokáží projevit. Pochopitelně nesmí chybět ani předměty, z nichž některé se dají několikrát vylepšit.

Graficky hra sice není kdovíjak úžasná, obzvlášť když se rozhodnete přiblížit kameru, ale kolem a kolem vypadá pěkně, prostředí pasuje, stejně jako modely jednotek. Výhodou je relativně nízká hardwarová náročnost.

Celkově je tak pro nás Kings Bounty příjemným překvapením, které sice možná nevydrží tak dlouho jako libovolné Heroes of Might and Magic, ale boduje svou intenzitou a schopností zprostředkovat instantní zábavu.