Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KISS: Psycho Circus-The Nightmare Child

  12:00aktualizováno  9. července 2001 5:09
Když vám někdo řekne, že udělal hru podle prastarého comics a navíc o stárnoucí rockové kapele, ze které si dnešní mládež dělá legraci, tak se začnete obávat o jeho zdraví. No a přesně to udělali chlapíci z Third Law Interactive a zasvětili ji kapele KISS. Taky vás zajímá, jak to nakonec dopadlo?
KISS: Psycho Circus - The Nightmare Child

Když vám někdo řekne, že udělal hru věnovanou stárnoucí rockové kapele, ze které si dnešní mládež dělá legraci, asi začnete pochybovat o její kvalitě. A když vám někdo řekne, že udělal hru podle prastarého comicsu a navíc o stárnoucí rockové kapele, ze které si dnešní mládež dělá legraci, tak se začnete obávat o jeho zdraví. Naštěstí výše uvedené se dá na hru KISS: Psycho Circus aplikovat jen částečně. Dalo by se říct, že Third Law Interactive se podařilo i z takovýchto základů postavit sice ne úplně originální, ale přesto hratelnou 3D střílečku s dobrým designem. Když uvidíte slovo KISS ve jménu hry a zjistíte, ze krabice od této hry jsou vyráběny ve čtyřech různých variantách vždy s vyobrazením jednoho ze členů této rockové skupiny, mohlo by se zdát, že tato kapela bude hrát ve hře hlavní roli. Není to až zase tak horké a hra obsahuje jen několik málo fragmentů KISS - kousky jejich písní a občas něco dalšího. V hudebním doprovodu znalci poznají hity této hudební skupiny, dostaly však bohužel zvláštní techno kabát a nemůžu říct, že by se mi líbily. Určitě tedy nic jen pro skalní fandy KISS, i když i těm vyšel výrobce vstříc a připravil jako obvykle i speciální edici, která obsahuje plakát skupiny KISS s podpisy jejich členů. Psycho Circus je prostě jen pokusem o šílenou first-person střílečku, která toho moc nového nepřináší, ale také není až zase tak úplně zatraceníhodnou.

KISS: Psycho Circus - The Nightmare Child

Příběh KISS: Psycho Circus je založen na stejnojmenné knížce - comicsu Todda McFarlaneho, což by samo o sobě mělo být zárukou zajímavého děje. Ovšem u stříleček tohoto typu není většinou děj až zase tak důležitý a hra se může snadno zvrhnout v bohapusté čištění levelů od všeho co se pohne. Story samotná je docela zajímavá a stojí za to si ji přečíst, zhruba by se dalo říct, že demonická reinkarnace zla v podobě Nightmare Child se pokouší dostat na svět. Hrozí, že pokud se to povede, tak zničí celý vesmír a nahradí ho kopií sama sebe. A jako vždycky se najde někdo, komu se to nelíbí - vy. Svět se stává více a více šíleným a dostáváte se ke slovu jako jedna ze čtyř postav reprezentující příslušný živel - Oheň, Voda, Vzduch, Země (inspirováno a representováno v konečné podobě vlastně členy kapely). Postavy jsou jen mírně odlišné a před finálním zápasem s Nightmare Child musíte nashromáždit jednotlivé části výbavy, aby se z nich využitím těchto komponentů stala kopie jednoho z členů kapely se speciálními charakteristikami. A tak hledáte části oblečení členů skupiny (boty, kožené kalhoty, krunýř, atd. - celkem šest různých kusů majících odlišné vlastnosti). To už samo o sobě zní docela divně, ale není to až zase tak hrozné, jak by se mohlo zdát. Dále ve hře naleznete celkem dvanáct zbraní třech typů (na mláceni, na střílení a ultimate zbraně, které odčerpávají vaši elementární energii). Každá postava má pak ještě dvě unikátní zbraně podle druhu svého živlu.

KISS: Psycho Circus - The Nightmare Child

Hra obsahuje šest poměrně rozsáhlých levelů. Jednotlivá prostředí by se zdála nezasvěcenci zajímavá a dalo by se říci, že i unikátní, teda pokud jste nehráli Half-Life, Blood, Kingpin, Doom a podobně. V Psycho Circus totiž naleznete arei, které nejsou nepodobné místům právě z těchto her. Jeden z kaňonů dokonce vypadá hodně podobně - jako by Diakataně z editoru vypadl. Abych zase ale nekřivdil tvůrcům hry, musím konstatovat, že pár arei je nových a pěkných. Hra používá silně modifikovaného enginu LithTech 1.5 (obdobně jako Shogo a Blood II) a dalo by se říct, že engin odvádí dobrou práci a grafika není až zase tak špatná. Problémem je jen to, že engine je na dnešní poměry trošku zastaralý a někde je to vidět.

Když bych se měl vrátit ke hře samotné, musím ještě jednou zdůraznit, že je to "jen" střílečka. Její náplní je střílení nekonečných vln nepřátel, tak jak procházíte jednotlivé levely. A že slovo nekonečné není nadnesené je fakt, stávalo se mi, že na mě vyběhlo i klidně 20 - 30 potvor najednou a nebylo se kam hnout. Tvůrci dokonce uvádí speciální podporu enginu pro zpracování velkého množství postav, hmm, kdyby radši trochu víc zapracovali na hře samotné. Z počátku se mi docela líbilo, že si můžu do sytosti zastřílet, KISS: Psycho Circus - The Nightmare Child ono spustit granátek v podobě panáčka v krabičce mezi deseti potvorami je docela uspokojující :-). Tak jak Psycho Circus hrajete prvních deset minut, tak ho budete hrát dalších deset hodin, pokud to teda vydržíte. Prostě na některé potvory narazíte na každém kroku po celé hře (třeba na pavouka von Headless), ale časem vás přestane bavit opakovaně jen ničit a ničit. Občasným zpestřením jsou bossové a minibossové, zaujala mě třeba decentně obézní paní, která po mě házela kusy svého břicha nebo co to bylo. Ani není moc potřeba taktizovat nebo mít nějaký speciální cit pro boj, prostě se dá do místnosti vlítnout a vystřílet všechno, co se vám nelíbí. To by se třeba v Soldier of Fortune nebo neřkuli v Deus Ex stát nemohlo ani náhodou. Ono s rovnávat KISS a Deus Ex snad ani nejde. V KISS dávno předtím než ho dohrajete víte jak na to a víceméně už pak není nic, co by vás nějak výrazně překvapilo.

Jako skoro každá střílečka, která v současnosti vychází, tak i KISS podporuje multiplayer hru. Jestli ale očekáváte něco víc než na co jste zvyklí z Quake III nebo Unreal Tournament tak budete zklamáni, ba co víc, KISS nepřináší nic jiného než standardní deathmatch a teamový deathmatch. Je tu sice i mód nazvaný Conquest, ale jedná se jen a pouze o deathmatch s upraveným bodovacím systémem. V KISSu ani nenajdete podporu pro vyhledávače Internetových multiplayer serverů jako je například Gamespy nebo Mplayer. Stalo se mi ale, že po nalogování na jeden herní server mi spadnul celý počítač.

KISS: Psycho Circus - The Nightmare Child

Abych to shrnul, nehledě na jednotvárný multiplayer a občasný výskyt odkazů na skupinu KISS, je hra poměrně průměrná a mělká na to, aby vás přitáhla na delší dobu k monitoru. Určitě nepřekoná Quake III nebo Unreal Tournament a myslím, že se k nim ani nepřibližuje. Hra vychází jak pro PC tak pro Segu Dreamcast, přičemž hardwarové nároky udávané výrobcem nejsou nějak výrazně krvavé, prý stačí i jen Pentium 266, 64 RAM a 3D karta. No, musím říct, ze v této konfiguraci, by asi i zapnutí minimálních detailů bylo nedostačující k dosažení plynulosti.

PS: určitě si z domovské stránky KISS: Psycho Circus - The Nightmare Child stáhněte patch, který opravuje některé zásadní chyby ve hře a problémy s joystickem. Také mi bez něj například nefungovala podpora TNT2 karty.

KISS: Psycho Circus - The Nightmare Child
Výrobce: Third Law Interactive
Distributor: Gathering Of Developers
Minimální konfigurace: Pentium 266, 64 RAM, 3D karta
Doporučená konfigurace: Pentium II 400 MHz, 128 MB RAM, 3D karta s 16 MB pameti
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Udělat duchaplnou FPS je docela problém a KISS je toho důkazem. Nemá čím překvapit, ale asi ani výrazně nezklame.
Hodnocení: 65%

Autor:


Nejčtenější

Pět největších zklamání z herního svátku E3 2018

Command and Conquer: Rivals

V sobotu jsme rozebrali největší překvapení z herního svátku E3 2018, dnes se podíváme na ta největší zklamání.

Pět největších překvapení z herního svátku E3 2018

Cyberpunk 2077

Herní svátek E3 je sice za námi, my však zdaleka nekončíme. Před dalšími prvními dojmy z hraní očekávaných her, které...



Ve Fortnite se omylem objevil hákový kříž, vývojáři okamžitě zareagovali

Fortnite

Pokud hráči nejpopulárnější hry současnosti Fortnite přesně za sebou provedou několik specifických kroků, vytvoří na...

Kam kráčí herní průmysl? Letošní E3 naznačila nové trendy

E3 2018

Každoroční herní šílenství s názvem E3 už oficiálně skončilo a před námi jsou teď naopak dva měsíce relativního klidu....

V Assassin’s Creed Odyssey nebudete asasínem, ale žoldnéřem bez štítu

Assassin’s Creed Odyssey

Zdánlivě nesmrtelná série Assassin’s Creed letos zavítá do starověkého Řecka, kdy řády templářů a asasínů ještě nebyly...

Další z rubriky

Dětská práce nebo jídlo z pilin. Frostpunk je plný těžkých rozhodnutí

Frostpunk

Z budovatelské strategie Frostpunk jde člověku mráz po zádech. Nejen proto, že se odehrává v teplotách hluboko pod...

RECENZE: Pamatujete na sci-fi simulátor Descent? Overload je to samé

Overload - fotky z recenzování

Descent patří mezi ty hry, na které hráči kolem třicítky vzpomínají s nostalgickou slzou v oku, zatímco ti mladší...

RECENZE: Česká Band of Defenders je akce s atmosférou Falloutu

Band of Defenders

Nájezdníci přicházejí zleva, supermutanti zprava a od vás se dočkají přivítání laserovou puškou. Ne, to není výjev z...



Najdete na iDNES.cz