Klonoa: Empire of Dreams

Sympatický kocour s baseballovou čepicí na hlavě podniká dobrodružnou výpravu do fantastické říše uloupených snů. Pomůžete mu na jeho strastiplné cestě, nebo jej ponecháte v pěkné bryndě? Ať už se rozhodnete jakkoli, buďte si jisti, že hra, ač se to nezdá, není určená pouze dětem.

Klonoa: Empire of Dreams představuje klasickou arkádu primárně určenou těm nejmenším hráčům, tedy dětem. Popravdě řečeno, je vesměs logické, že se právě tahle gameska svezla v první vlně rodících se "GBA only" her, neboť okázale demonstruje možnosti této pozoruhodné mašinky. Hry s dětskou tematikou obvykle hýří všemi barvami; tak proč si nezaskákat a nepotrápit trochu šedou kůru mozkovou s docela sympatickým ušatým kocourem v hlavní roli? Právě on - s baseballovou kšiltovkou na hlavě - se vypraví na trestnou výpravu vedenou proti zlému císaři Jilliusovi, který ukradl sny. Než ovšem dostanete šanci prohodit pár slov s císařem, budete si muset proklestit cestu celkem pěti snovými světy, jež čítají dohromady čtyřicet úrovní. Prvních osm představuje takové lehké seznámení, kdy si oťukáte ovládání a vyzkoušíte si základní kocourovy dovednosti. Ve druhém světě již začíná přituhovat a docela klidně se stane, že nebudete vědět jak pokračovat dále. Ono to totiž není jenom o skákání, občas je nutné zapnout mozkovnu a vymyslet plán, jak se dostat ze zdánlivě neřešitelné situace. Regulérní záseky, které naštěstí nejsou denním chlebem, často v silném zastoupení střídají příjemné bonusové úrovně vnášející do hry element živé vody. Klonoa se totiž snaží udržet hráče novými prvky a tím nemyslím pouze odlišené grafické zpracování všech pěti světů.

Mezi hlavní zbraně našeho kocoura patří především rychlé a silné nohy, pročež své nepřátele hravě přeskakuje a ve finále jim jednoduše uteče. Docela bezbranný kocourek, říkáte si? Ale kdepak, do vínku, mimo téměř neefektivně velkých ušisek, dostal i schopnost uchopit své nepřátele a poslat je jako dělovou kouli v požadovaném směru vpřed. Protivníci se sice generují znovu, jenže vše má své opodstatnění. S omráčeným nepřítelem v tlapkách se totiž mnohem lépe zdolávají vysoké překážky, kam "jen tak" zkrátka nedoskočíte. Trošičku zvláštním dojmem působí fakt, že svým nepřátelům nemůžete skákat po hlavách – tedy můžete, ale dostaví se pouze efekt ztráty života.

Samozřejmě dojde i na oblíbené sbírání všeho možného, zde to jsou krystaly, čas od času se někde povaluje život navíc, ovšem největší význam mají žluté hvězdy, bez kterých se neotevřou dveře vedoucí do následující úrovně. Proto se celé vaše snažení nese v duchu pátrání po třech těchto symbolech a samozřejmě často fikaně ukrytém východu.

Byl bych vcelku zklamán, kdyby hra neobsahovala klasické hledání klíčů do uzamčených dveří, což si v arkádách nalezlo své neopomenutelné místo. Uvedené schéma je tady prezentováno v akceptovatelném poměru, takže vás zpravidla Klonoa neirituje neustálým píděním se za – někdy až trapně – uschovanými klíči. Mezi silné stránky patří již zmíněná variabilita a vlastně i samotná přítomnost úrovní navíc, řekněme jakýchsi meziher. V jedné z nich například přeskakujete platformy, zatímco obraz se pomalu, ale o to neúprosněji pohybuje zleva doprava. Pod pohybujícími se plošinkami se rozprostírá propast. Stačí jediný chybný skok či pouhopouhé zaváhání, kdy se dostanete mimo obraz, a hrajete znovu. Pokud by vám totiž připadala hra málo akční, úrovně tohoto typu vás rychle proberou zpět do bdělého stavu. Nebo další – v pekelné rychlosti si na kluzáku razíte cestu vpřed (opět zleva doprava), sbíráte krystaly a samozřejmě se vyhýbáte všem vlezlým nepříjemnostem, zejména pak nepřátelům. Mezi sladká potěšení bych rozhodně zařadil i speciální bitvy se závěrečnými strážci jednotlivých úrovní. Dost se mi líbila ta, kdy kocour bojoval s obří želvou. Tak se totiž, s ohledem na svou váhu, dokázala vymrštit do ohromné výšky, aby pak s duněním a otřesem země dopadla shůry dolů. Stát poblíž, nebo nedej bože přímo v místě dopadu, znamená odečet jednoho života. Naštěstí kolem pochodují menší nepřátelé, kteří poslouží jako dokonalé projektily. Ale pozor, želva regeneruje energii a nejvíce jí ublíží zásah zezadu do krunýře, jinam bych mířit neradil.

Technické zpracování ukazuje, jakou cestou se ubírají arkády vytvořené pro GBA. Za vizuálně přitažlivé bych označil scény, které se skládají z několika různých vrstev. Pozadí tak netvoří statické obrazce, ale jednotlivé vrstvy plují v různých rovinách spolu s kocourem. To znamená, že se náhle vynoří třeba skryté sluníčko, mraky, budovy... ale co bych vykládal, nejedná se o žádný technologický převrat, jen o fakt, že už i GBA dokáže využít svého potenciálu. Hru doprovází melodicky příjemná hudba, ovšem pouze v jejím rámci, protože poslouchat ji jen tak by mě nedonutil asi nikdo. K ovládání nemám připomínek, zbývá tedy celkové zhodnocení. Výsledek není vůbec špatný, především děti si kocoura rychle oblíbí, u dospělých bych koupi zvažoval – ne že by Klonoa nepobavila, to v žádném případě, ale možná bych chvilku počkal, až se na trhu objeví více zboží. Ona totiž takováhle hra pro GBA není zrovna dvakrát lacinou záležitostí a za nějaký ten měsíc se může urodit mnohem lepší kousek. Konečné rozhodnutí však zůstává na vás.

Klonoa: Empire of Dreams

Výrobce/Distributor	Namco / Namco
Platforma	GameBoy Advance

Vibrace:	ne
Ukládání pozic:	ano
Multiplayer:	ne

Verdikt:

Výborná alternativa k Raymanovi, ale přijdou ještě lepší! Pokud však nechcete čekat ...

Hodnocení:

83%