Hardcore hráči si dozajista ještě vzpomenou na rok 2001, kdy vyšla realtime strategie Kohan: Immortal Sovereings, která neměla mnoho společného s těmi dokola se opakujícími se Command and Conquery nebo RTS z druhé světové války. Šlo o hodně originální věcičku, jež si však žádala určitou dobu, aby byla pochopena a hráči ocenili všechny její přednosti. Tak se naneštěstí nestalo a přestože někteří kritici neváhali s vytažením titulu nejlepší RTS roku, hra se prostě, paradoxně díky své propracovanosti a hloubce, příliš neprodávala. Přesto asi skončila v plusu, protože autoři – firma TimeGate Studios s pokračováním, jakousi 1.5 verzí jménem Ahrimans Gift příliš neotálela a ani ne po roce ji vypustila na trh. Tento stand-alone přídavek potkal veskrze stejný osud a dnes tyto klenoty najdete maximálně tak v zapadlém oddělení budgetových výprodejů a pokud byste na ně náhodou narazili, rozhodně neváhejte s jejich koupí. Za těch pár šupů se vám dostane zábavy na týdny, dost možná na měsíce dopředu. Každopádně, v TimeGate mají svojí sérii asi opravdu rádi, protože s ní zkouší štěstí i potřetí. Přejme jim, ať se jim to povede a pojďme se zároveň podívat, co mají tito talentovaní autoři za lubem.
První pozorovatelnou změnou je převod do 3D prostředí, v němž Kohanem podávaná fantasy působí opravdu kouzelně. Kdo se snad bojí, že spolu s grafickou stránkou dojde konzumního přetvoření, nemusí mít již více strach. Jádro hry zůstane takřka nedotčeno, takže pokud jste holdovali původním Kohanům, a kdo jim nějakou tu chvilku věnoval, nemohl dopadnout jinak, budete u vytržení i z Kings of War. Stejně jako předchůdci zbavuje i Kohan 2 hráče nepříjemných a nudných povinností spojených s mikromanagementem. Jednotky jsou formovány do menších skupin, což notně ulehčuje práci s nimi, jelikož není třeba ovládat každého pindíka zvlášť. Taková úderná jednotka se obvykle skládá z vůdce a čtyř klasických nosičů vody, tedy řadových bojovníků nebo pomocníků. Síla tohoto systému spočívá v alchymii a povedeném zkompletování úderné jednotky. Můžete třeba k vojákům útočícím nablízko přidat lučištníky a ještě je zaštítit nějakým tím ozdravovatelem. Nebo si sestavíte jednotku z dvou bočních jezdců na koních a 
mezi ně vložíte mocné čaroděje. Pěkné je, že si jednotka zhruba zapamatuje vámi zadanou formaci a od chvíle sestavení se ovládá jako jeden jednolitý celek.
Jednotky jsou formovány do menších skupin, což notně ulehčuje práci s nimi, jelikož není třeba ovládat každého pindíka zvlášť. Taková úderná jednotka se obvykle skládá z vůdce a čtyř klasických nosičů vody, tedy řadových bojovníků nebo pomocníků.
Jako v každé pořádné strategii, i v Kohanovi 2 očekáváme nárůst zkušeností jednotek v případě, že je provedete skrz četné boje a udržíte naživu. Pak se stanou mnohem více efektivní a určité typy získají přídavné schopnosti, pročež se rozhodně nevyplatí posílat takto vycvičené bojovníky na jistou smrt. Bude třeba si je chránit jako oko v hlavě, jelikož právě oni dokáží zvrtnout nepříznivý stav vývoje větší bitky na vaší stranu. Navíc, pokud k jednotce přiřadíte jednoho ze čtyř hrdinů, na něž v kampani narazíme, bude tento získávat zkušenosti nezávisle na svých parťácích ve zbrani. Je jasné, že budou levelovat mnohem rychleji a stanou se z nich nenahraditelné stavy, jelikož sami o sobě dokáží na vyšších úrovních zdecimovat menší vojsko nepřítele.
Získávání surovin je jedním ze základních prvků RTS a i zde představuje Kohan vlastní, originální přístup. Starat se budeme o čtyři suroviny. Jde o dřevo, kámen, železo a zlato. Přestože jsou po celé mapě rozeseta těžiště, tak tato plní až druhořadou roli. Naprostou většinu surovin totiž získáme ze sídlišť, což jsou zpočátku malé vesničky, které se s postupným úspěchem přetvoří do měst a samozřejmě nabídnou větší obnos potřebných materiálů. Tři ze čtyř surovin se nevyjadřují prostým, rostoucím počtem jejich jednotek na vašem kontě, ale jsou naopak znázorněny buď ziskovou nebo ztrátovou cifrou. Například +2 dřeva znamená, že ho máte nad potřebnou normu, na druhé straně –3 zlata značí, že vzácný lesklý kov trochu moc roztáčíte a je třeba zbrzdit. Jednoduché k pochopení, ale až teprve při samotné hře poznáte strategickou hloubku a přínos tohoto systému. A takhle by to v Kings of War mělo být se vším.
|
Na E3, kde byla hra poprvé obšírněji představena, jsme měli možnost vidět čtyři z celkových šesti hratelných ras. Ano, jde o příjemný počet, ale abychom vás netahali za nos – rozhodně se neliší v takové míře jako třeba rasy ve Warcraftu 3. Na druhou stranu však každá z nich vyžaduje rozdílnou taktiku, aby se jejím prostřednictvím dalo dojít k úspěchu, a to je podle nás dostatečná ukázka kvality. Obyčejní lidé disponují četnými bonusy k těžařským pracím, ovšem nemají takřka žádné bojové výhody, což je staví do role, kdy jednou z nejúčinnějších taktik je přebít nepřítelovu kvalitu levnou kvantitou. Celkem podobně, a přesto jinak, je tomu u nemrtvých. Ti se zvládají rozvinout velice rychle, tudíž mají četné přednosti v začátcích hry, kdy se jim daří produkovat davy vděčných zombií. Zbývající dvě představené rasy – silní konstruktéři Gauri a odvážní i silní bojovníci příslušníci národa Drauga se rovněž příjemně doplňují. Doufejme, že stejný trend udrží i dosud neohlášené frakce. Při vybírání rasy je ještě třeba provést pár potřebných voleb. Tou zřejmě nejzásadnější je zvolení jakési politické frakce, která určí další výhody a nevýhody vámi ovládané strany. Tyto směry mají být velice
familiérní hráčům předchozích dvou dobrodružství a my si jako příklad uvedeme třeba roajalistický směr dodá jednotkám více kuráže, nacionalisté zase budují a trénují velice levně.
Mnoho novátorských konceptů a postupů představených v Kohanovi by mnohem více sedělo na žánr tahových strategií střihu Civilizace nebo populární série Total War. Tak kupříkladu, pokud se vaše jednotky ocitnou daleko od domovských měst, jednoznačně klesnou na efektivnosti a pokud se jim, čelíce silnému nepříteli, roztřesu kolena, klidně vám z boje utečou. Tyto faktory můžete ovlivňovat prostřednictvím vůdce jednotky nebo stavbou určitých budov podporujících morálku. I management měst doznal významných vylepšení. Namísto prostých ikon nyní v metropolích vidíte rostoucí domky přesně odpovídající tomu, co zrovna budujete. O obranu města se také starají k tomu určené jednotky, které se automaticky rozvinou a zaktivní s příchodem nepřítele. Obecně na města sice nebude kladen takový důraz, podobně jako v předchůdci, ale přesto si s nimi leccos užijeme, především pak
takové věci, jaké tvůrci pokládají za příjemné a musíme prohlásit, že takový přístup se nám bezezbytku zamlouvá.
Minulé díly si širokou fanouškovskou základnu nezískaly také proto, že disponovaly tak trochu složitějším interfacem, který tak úplně neodpovídal RTS standardům. U Kings of War právě jemu autoři věnovali zvýšenou pozornost a snaží se, aby byla hra co možná nejintuitivněji ovladatelná, což se jim dle našich dojmů rozhodně daří. Jednotky se trénují jednoduše a dá se s nimi lehce čachrovat, budovy jsou na tom nejinak a navíc v případě, že se rozhodnete nějakou z nich postavit, můžete se nejdříve podívat, jaké bude mít krátko či dlouhodobé dopady například v oblasti surovin. Vaši čtyři hrdinové jsou zřetelně znázorněni na pravé straně monitoru a stačí jediný klik, aby jste se k nim dostali. Vůbec většina operací by měla být velice lehce proveditelná prostřednictvím myši a přitom Kings of War nemají ztratit nic z hloubky svých předchůdců.
Jednotky se trénují jednoduše a dá se s nimi lehce čachrovat, budovy jsou na tom nejinak a navíc v případě, že se rozhodnete nějakou z nich postavit, můžete se nejdříve podívat, jaké bude mít krátko či dlouhodobé dopady například v oblasti surovin
Zatím jsme se nijak obšírně nezmiňovali o souvislých taženích, tedy kampaních. Nebojte se, stejně jako kupa samostatných skirmish misí, tu bude i příběhová linka, podle všeho dokonce pro každou ze šesti ras, což nás při maximalistické povaze autorů opět dovádí k velice pěkným číslům potřebným k dohrání. Fanoušci tak u Kohana 2 zřejmě opět stráví celé měsíce, zvláště, když se s největší pravděpodobností dočkáme editoru. Děj hry by měl být napínavý a z prezentované demoverze vyplynula slušná přítomnost atmosférických skriptovaných sekvencí, která vás vtáhnou do víru dění.
Nový 3D engine působí velice sympaticky. Umí zoomovat, přibližovat a všechny tyhle serepetičky, ovšem to není nic tak ojedinělého, ale Kohanova grafika má doslova svou vlastní duši a detailností se dokáže vyrovnat i klasickým, ve 2D kresleným RTS. Moc pěkně pak vypadá i dynamicky se měnící počasí a efekty kouzel, jako je třeba roj meteoritů apod. Hudba má být příjemně ambientní, v dramatických chvílích i napínavá, tudíž se technická stránka nemá vůbec zač stydět, ba právě naopak. A to vlastně platí i o všech dalších prvcích hry Kings of War. Na rozdíl od jiných, akčních, realtime strategií nabídne tato potřebnou taktickou hloubku a originální myšlenky. Navíc to vše zabalí do intuitivního interface, tak, aby si hru na podzim tohoto roku mohl vychutnat každý.
Index očekávání: 9/10
