Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kohan: Immortal Sovereigns

  12:00aktualizováno  15. února 2002 4:52
Koloběh života putuje svou cestou,nechávaje za sebou mnohé mocné rasy a velké skutky. A tak přišlo i na rasu Kohanů - byť prakticky nesmrtelnou, přesto nyní prakticky vyhlazenou. Podaří se vám odhalit tajemství obrovské katastrofy, jež vedla ke zkáze vašeho lidu?

Kohan: Immortal Sovereigns Žít a zemřít. Koloběh života putuje svou cestou, pohřbívaje mnohé mocné rasy a velké skutky. A tak se stalo, že nesmrtelná rasa Kohanů došla - kvůli mohutné katastrofě - ke svému konci. Obloha potemněla, mračna se stáhla, nebeský vír otevřel bránu roji meteoritů, jenž zpustošil zemi a zmařil mnoho životů. Ale nesmrtelnost s sebou nese jisté výhody. Kohanové znovu povstali, a - probuzeni do jiného světa - se jeden z nich, tedy vy, rozhodl dopátrat odpovědí na základní otázky. Proč se tak stalo? Co vězí v pozadí celé zkázy? Odhalení tohoto tajemství čeká pouze na vás, tedy v případě, že se ponoříte do kampaně a příběhu nové realtimové strategické hry Kohan: Immortal Sovereigns.

Důkladná prohlídka okem stratéga vyvodila příjemně překvapivé závěry. Kohan, ač zprvu charakterizovaný jako realtimová strategie, nepatří do šuplíku se štítkem "Dune 2 klon". Přestože mnoho věcí, a to ku prospěchu věci, zjednodušuje, ty nejdůležitější elementy patřičně vylepšuje a klade je na první místo. Mluvím především o rychlém a smysluplném managementu surovin, mazané výstavbě, heroických bojích a strategii jako takové. Budování základny a její následné opevnění ztrácí svůj smysl, na řadu přichází více bojování ruku v ruce s promýšlením strategie a nutným obsazováním území. Méně území přináší méně zdrojů, méně armád k rekrutování a záhy rychlý konec. Pokud vás zajímá OPRAVDOVÁ strategie v reálném čase hodná těch nejnáročnějších stratégů, měl by váš senzor právě v tomto okamžiku Kohan: Immortal Sovereigns vyslat podnět k bití na poplach. Můj alarm již dávno leží rozmlácený na zemi v hromadě trosek, abych si opravdu uvědomil výjimečnost projektu Kohan: Immortal Sovereigns. Zbylo jen zjihlé stratégovo srdce.

Veškeré centrum stavitelova dění tvoří jediné město schopné pojmout mnoho staveb, což vyústí k vylepšování až na samotný hrad. Stále však mluvíme o jedné stavbě, jež se zobrazuje na mapě. Výstavbu tady můžeme rozdělit na dvě části. Ta v rámci města obsahuje takové obyčejnosti jako pila, tržiště a pár dalších. Kromě nových jednotek k pronajmutí z nich ovšem plyne permanentní přísun surovin (zlato, kameny, dřevo, ocel a magická energie). Každou z těchto staveb ovšem lze nadále vylepšit obvykle jednou ze tří cest, a tady teprve můžeme mluvit o nějakém strategickém managementu surovin. Mám jít cestou první alternativy a vyzískat tak drobný přínos od všech surovin, nebo spíš potřebuji ohromný příjem zlata a některé ze zdrojů oželím? Dilemat vás čeká mnoho. Položku peněz reprezentuje trvalý příjem a stávající hodnota, zbytek surovin pouze trvalý příjem (ve smyslu +6 kamenů za vteřinu). Cílem by mělo být udržení veškerých položek v kladných hodnotách, jelikož z nedostatku samozřejmě plynou nepříjemnosti. O ostrahu hradu se stará milice, jež z něj v případě útoku vyběhne. Její silové dovednosti modifikují některé ze staveb, její počet pak technologická Kohan: Immortal Sovereigns úroveň. Čím větší hrad, tím větší počet. Tím se propracovávám ke stavbám, které můžete postavit pouze na mapě. Mimo přebarvování dolů (zničit vojáky, postavit nový inženýry) si užijete pouze umísťování obranných věží. Ty obývá milice a brání dané území se stejnou vervou jako Karl Marx své ideje. Ale pozor, mimo zřizovacího poplatku vás každá obranná věž připraví o nějaký ten kámen, a to tak, že permanentně. Čili rovnou zapomeňte na zběsilou výrobu co největšího počtu věží milice. Abych nezapomněl, velikost hradu ovlivňuje i počet vojenských skupin k rekrutování.

Na rozdíl od jiných realtimových strategií platí v Kohanovi pravidla poněkud bližší skutečnosti. Křepčení a vylepšování vlastního hradu bez jakékoli křížové výpravy za dobýváním neutrálních měst a dolů pro vás končí vždy prohrou. Musíte jednat rychle, nicméně s pořádnou dávkou rozvahy. Vezměte si, že vyrazíte a obsadíte hned dvě neutrální města a nějaký ten důl. Jenže po chvíli hraní se třeba ukáže, že takto veliké území zatím prostě neudržíte a bylo by lepší se přeci jen stáhnout a investovat do výzkumu. Legrace si užijete i v rámci diplomacie, neboť platí, že příměří je věc křehká a snadno rozpadnutelná. Trochu pak zamrzí, když spojenec ve vašem týlu vypoví mír. Stejně si ale myslím, že opravdové těžiště spočívá ve hře více hráčů, kdy se proti sobě utká maximálně 8 národů. Křehké aliance, smrt zkušených hrdinů, taktické útoky ze zálohy - stratégův ráj. Kampaň Kohan: Immortal Sovereigns servíruje příběh, víc mi však do oka padly náhodně generované mise s úplnými nastaveními. Nechybí ani přiložený editor. Ale zpět k volné hře - to si vygenerujete a nastavíte mapu, určíte počet hráčů a třeba rozdělíte všechny účastníky do týmů. První tým tvořil počítač a má maličkost, druhý dva počítače a třetí jeden počítač. Opět se projevilo, že zůstat na okraji války se nevyplácí. Spojenec sice hraje dobře, ovšem nepomůžete-li mu, brzy skončí na smetišti dějin. Konečně se projevila i vynikají AI počítačem ovládaných jednotek, neboť útočí logicky, většinou i na více frontách a vůbec si počínají velmi dobře. Vlastně máte dojem, že hrajete proti lidskému protihráči.

Další z nosných pilířů oplývající dávkou originality nese jméno vojenství. Nevyrábíte totiž jednotky po jednom, ale vytváříte si jakési vojenské skupiny, o kterých jsem již mluvil v odstavci o budování. Skupinu si složíte z přední linie o čtyřech stejných jednotkách a dvou postraních křídlech (každé o jedné libovolné jednotce). Malou "armádu" uzavírá kapitán nebo hrdina. Ano, hrdina, neboť i prvek RPG zde hraje svou roli. Právě hrdina získává v boji cenné zkušenosti a svými vlastnostmi velmi pozitivně ovlivňuje celou osádku. Mimo jiné, bývá též velmi silný. Zabijí-li vám ho, není to žádná tragédie, lze ho oživit, ovšem bez získaných zkušeností. Každá z jednotek čítá drobný popisek včetně statistiky a modifikátorů. Kdo chce, nechť se klidně ponoří do studování, na druhou stanu, kdo nechce, nemusí se jim vůbec Kohan: Immortal Sovereigns věnovat. Tomu postačí správné nastavení formace a složení skupiny. Je nanejvýše vhodné umístit po stranách mága, zaklínače, klerika, bojového mnicha či jinou jednotku, která svými kouzly výrazně ovlivňuje výsledek potyčky. Ale vypadá to stejně úžasně, kterak hrdina stojí opodál, vedle něj mágové sesílající svá kouzla, zatímco první linie vyráží střemhlav do boje. Za zmínku stojí i perfektní kouzla, od obyčejných fireballů a léčení, přes vyvolávání kamenného golema, až po zmrazení jednotky. Nechybějí ani kouzla snižující obranu, či naopak posilující vlastní jednotky.

Třebaže ovládání vypadá na první pohled složitě, netrvá dlouho a přejde vám do krve. Vše je neuvěřitelně intuitivní a logické, což podporuje i odladěné ovládání. Různé maličkosti s trasováním cest beru jako samozřejmost, vychytaně působí formace a jejich nastavení. Klávesou F3 a F4 určujete rychlost hry od nějakých 25% do 1800%, čili frustrující nuda a umělé natahování nehrozí. Pokud jde o grafické zpracování, jistě jste si všimli, že neoplývá nějakými zázračnými skvosty. Je drobet schematická, ovšem animace působí docela přirozeně a vlastně mi to tak docela vyhovuje. Možná bych vytknul minimum interaktivních prvků v krajině, ale ze strategického hlediska skládám hold autorům. Všechna čest, tomuhle říkám strategie.

Kohan: Immortal Sovereigns
Výrobce: TimeGate Studios
Vydavatel: Ubi Soft
Distribuce v ČR: Playman, český manuál
Hratelná demoverze: BonusWeb.cz
Oficiální homepage: www.kohan.net
Minimální konfigurace: procesor 300 MHz, 64 MB RAM
Doporučená konfigurace: procesor 350 MHz, 64 MB RAM
3D karty: ne
Multiplayer: ano
Verdikt: Realtimová strategická hra, jež si opravdu zaslouží přívlastek "strategie".
Hodnocení 84%

Autor:



Nejčtenější

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...

RECENZE: Kingdom Come naučí svět milovat českou historii

Kingdom Come: Deliverance

Nejočekávanější česká hra poslední dekády nezklamala. Je to sice o dost náročnější záležitost, než na jaké jsme si v...



O Kingdom Come: Deliverance je v Česku zájem, mnohé obchody mají vyprodáno

Kingdom Come: Deliverance

Česká hra Kingdom Come: Deliverance sice vyšla teprve v úterý, mnohé obchody však měly rozprodanou většinu z první...

Hrajete už Kingdom Come: Deliverance? Jak se vám zatím líbí?

Kingdom Come: Deliverance

Dnešní anketa je určena pro ty z vás, kteří už se ponořili do české hardcore hry na hrdiny Kingdom Come: Deliverance....

RETRO: Winter Challenge je i po 25 letech nejlepší herní olympiádou

Winter Challenge

Je to s podivem, ale i po čtvrt století od vydání zůstávají neoficiální zimní hry od Accolade tou nejlepší olympijskou...

Další z rubriky

RECENZE: Seven: The Days Long Gone je mix Thiefa, Commandos a Diabla

Seven: The Days Long Gone

Mix Thiefa, Commandos a Diabla? Že to zní jako skvělý nápad? Nemůžete se dočkat, až si hru zahrajete? Než začnete...

RECENZE: Přídavek k Life is Strange je až zbaběle nekonfliktní

Life is Strange: Before the Storm

Pokračování fantastického teenagerského seriálu sice není tak dobré jako originál, ale fanoušci by ho rozhodně minout...

Druhý přídavek k Wolfensteinovi dokazuje, že střílení nácků se neomrzí

Wolfenstein 2: The Diaries of Agent Silent Death

V novém DLC k Wolfensteinovi sice tentokrát hrajeme za tajnou agentku, náplň je však pořád stejná: mordovat nácky po...

Najdete na iDNES.cz