Tweet generálního manažera studia Rovio Stockholm, kterým je Oskar Burman, může působit nevinně, zahrnuje však vše, co je dnes s herním mobilním průmyslem špatně.
Total reach of Mario Kart (1992-2015): 106M copies sold Total reach of Angry Birds Go (2013-2015): 130M copies downloaded
Burman v něm porovnává dosah nepovedené zvodní hry Angry Birds Go! s žánrovou legendou od společnosti Nintendo, sérií Mario Kart. Do souvislosti dává, že Nintendo během třiadvacetileté existence závodní série Mario Kart prodalo 106 milionů kopií, zatímco mobilní závody Angry Birds Go! si připsaly během dvou let 130 milionů stažení.
Burman se schovává za dosah, pokud však proti sobě stojí placená hra provázaná s platformou od Nintenda a hra, kterou si lze stáhnout zdarma na Androidu, iOS i Windows Phone, není to fér. Hry od Nintenda také nepatří k těm, které tři měsíce po vydání pořídíte někde v akci za polovic. Angry Birds Go! si oproti tomu lze stáhnout zdarma.
Angry Birds Go
Mario Kart 8
Jaký je skutečný dosah, tedy kolik hráčů hru po deseti minutách zase smazalo a kolik hrálo dál, už Burman neuvádí. Rozdíl mezi ochotou platit a něco zkusit zdarma je totiž obrovský.
Druhá rovina podněcuje k diskuzi. Rovio vlastně říká: „Podívejte se, naše hra je úspěšnější než série Mario Kart, kterou tak všichni zbožňujete. Chceme se porovnávat a ukázat, že naše hra je za dva roky v něčem lepší než celá tahle slavná série.“ Což vnímám jako drzost.
Série Mario Kart umí být škodolibá, křivka obtížnosti však vychází z hráčovy dovednosti. Oproti tomu obchodní model Angry Birds Go! je agresivní, hráč brzy narazí na tzv. paywall, tedy zeď, před níž vám jsou všechny dovednosti na nic, dokud neotevřete peněženku (nebo nebudete hrát to samé do zblbnutí). Případně je libo motokáru za 1 200 korun?
Zveřejnění dosahu nám přesto říká dvě věci a ani jednu z nich nelze vnímat pozitivně. Jednak ukazuje nezdravé sebevědomí tvůrců, kteří rezignovali na herní složku a snaží se nás prostřednictvím líbivé grafiky a známé značky bez skrupulí podojit. A ta druhá věc? Těch, kteří odmítají dryáčnicky pojatý free 2 play model, je pořád příliš málo.
