Hearts of Iron IV

Mám dojem, že drtivé většině hráčů hry podle války ve stylu akčního filmu vlastně vyhovují, kdo chce víc, tak ať odjede do Sýrie, případně se může podívat na videa z té války, na netu jich je jistě spousta. Počítačové hry jsou jen iluzí, možná se na vyšší level dostanou hry ve formě virtuální reality, ale to bude ještě pár let trvat.

Myslim ze primo orgasticka hra na tema "kruta valka a co to znamena pro vojaka/hrace" je pripravovana hra Burden of Command...

Imho teda pokud má hra zprostředkovat smysluplný dojem z války, neměla by v první řadě stavět hráče do role vojáka.

Spíš bych si představoval něco jako na příběhu postavený survival horror, kde je vaším cílem najít rodinu, která se vám ztratila při nočním bombardování. Během hledání se rozhodovat, jestli se nalezeného psa ujmout a krmit ho z vlastních přídělů, nechat ho spolu s ostatními zdivočelými psi terorizovat uprchlický tábor, nebo ho radši sám sníst.

Další kratochvílí může být třeba krocení kamarádových výroků na adresu protektorátu (jestlipak by na tom vaše skupina nebyla lépe bez něj?), obchody s místním lichvářem, případně velmi aktuální: budování vztahu s usedlíky jakožto uprchlík, kterého nikdo nezval, boj s urážkami, bezdůvodným strachem a pomluvami.

No asi by to nebyla hra pro každého.

I když je tam zmíněna pouze první mise v BF 1, tak i v jedné z dalších misích hlavní postava na konci umírá a i ty další mise co tam jsou, tak na konci ty hlavní hrdinové vypadají spíše jako rozmlácené loutky, než slavní vítězové. Myslím, že zrovna BF 1 se povedlo tu bezútěšnost války ztvárnit velmi dobře.

BF1 měl ohromný potenciál zobrazit skutečné každodenní útrapy vojáků v zákopech a tenhle potenciál totálně prosral a jen ho místy trochu nastínil, což je velká škoda. V první misi se jim podařilo ukázat naprostou beznaděj a nemožnost zachránit si krk v některých situacích, ale tím to prostě skončilo, dál už to byla jenom pěkná akční podívaná, při které se člověk "těší z války" a baví ho to. Kdyby ukázali první světovou takovou jaká skutečně byla, tak by si sice asi dost podřezali větev, protože by to dost lidí ani nedohrálo, ale rozhodně by to bylo mnohem zajímavější.

Ohledně toho umírání postav a nástupu dalších jsem si vzpomněl taky na starou hru Cannon Fodder, kde když umřel voják, tak bylo po něm, dostal hrobeček a nastoupil nový s novým jménem a zase s nižší hodností. Ten pocit, že si pipláte Joolse, Ziuta a spol. a pak vám umřou a nastoupí nějací greenhorni, ten byl zajímavý.

Jinak, myslím si, že není důvod, aby hry byly za každou cenu zábavné v tom smyslu. Filmy a knihy taky nemusí být nutně zábavné, pokud nabízejí jiné estetické funkce. Naopak, čím dřív a víc se oprostíme od toho, že hry jsou jen o prosté zábavě, tím dřív si vydobudou vážnost a oprostí se předsudků.

Ne.

Hra je o zábavě, takže až na velké výjimky, kdy jde o navození specifických pocitů, takový hra opravdu musí být zábavná.

Dokážete si třeba představit FPS, které se snaží věrně simulovat válku? Tedy že budete napřed 2 hodiny čučet na obrazovku, kde se nebude nic dít a pak na 10 minut naběhnete do nepřehledné akce, kde vás nejspíš po pár minutách zabije dělostřelecký granát (statisticky nejvíc lidí v moderních válkách zabila artilerie)?

Na skutečné válce je navíc specifická jedna věc. Nikdo tam nechce být. Každý by radši chtěl být jinde. Kdo by si ale koupil hru, kterou nechce hrát?

Ano, dokážu si představit něco ve style This War of Mine z pohledu frontového vojáka, ale si to postavíme tak, že válečná hra by neměla být zábava, tak musíme zapomenout na všechny FPS, simulace nebo strategie, tedy drtivou většinu válečných her, a soustředit se na příběhová RPG nebo interaktivní filmy.

Já nevím, hrál jste někdy ARMA? To je přesně jak popisujete. Půl hodiny se někam přesunujete, pak začnou práskat výstřely (obvykle nevíte odkud) a pak je zase klid. A přece to spousta lidí hraje.

Nejzábavnější válka je v Panzer Generalu

Prisla jsem se podivat, jestli tu bude this warv of mine a bingo :)

Byla zmíněná už v článku... (byť v překladu)