Ani si přesně nepamatuji, kdy jsem poprvé okusil první dobrodružství Nikki a Farguse, ale vzpomínám si moc dobře, že v té době jsem to považoval za nejlepší plošinovku na trhu. Svět Pandemonia vznikl v době, kdy již na nás pokukoval se svým věčným úšklebkem vačnatec Crash Bandicoot. A tak jak je obvyklé, rozdělili se hráči na dva tábory. Jedni preferovali to a ti druzí zase ono a všichni se hádali co která hra nabízí navíc a naopak.
Každá z her měla něco do sebe, ale pravdou je, že Pandemonium dokázalo více vtáhnout hráče svojí dokonalou atmosférou jednotlivých úrovní a to především díky kameře.
Ale pěkně po pořádku. Pandemonium má velice podivnou historii o tom, jak cestovalo z jedné
platformy na druhou, přičemž kde nakonec skončí asi netušilo. Původně bylo koncipováno pro
N64, kde mělo ukázat sílu tohoto stroje, ale pak se dostalo do náruče Sony, kde jej čekalo ještě jedno (horší) pokračování a pak jakoby se po něm země slehla - tedy až doteď. Sice se nejedná o plnohodnotné pokračování, ale vzhledem k tomu, že spoustě hráčů tato výjimečná hra unikla, je dobré si ji aspoň touto cestou připomenout.
Hra Pandemonium je v zásadě tuctová plošinovka, která používá tradičních nepsaných zákonů svého žánru a tak zde budete zachraňovat království, které jste vlastní vinou přivedli na samý okraj zkázy. V hlavních rolích je Nikki čarodějka (začátečnice) a šašek (pošašenej) Fargus, kteří se tu vydávají vstříc nespoutanému dobrodružství. Každý z této podivuhodné dvojice je naprosto unikátní a má danou do vínku nějakou speciální vlastnost, jíž ten druhý neumí. Klasické momenty dále nabízejí tradiční sbírání penízků, kde za jejich určitý počet získáte živůtek navíc, a řadu podivuhodných nepřátel. Herní prostředí nabídne širokou a pestrou ukázku designerské práce,
v níž budete obdivovat naprosto šílené mechanismy stejně jako dokonalou souhru samotného prostředí s vaší herní postavou. Doteď možná žádná vybočení z řady. Jenže jakmile se s postavou dáte do pohybu, tak to začne. Nejenže je prostředí nádherně detailní a skýtá vám parádní pohledy na ještě nádhernější scenérie, ale především je to systém kamery, který vás naprosto ohromí. I když je hra naprosto lineární a přímočará a třebaže je to vlastně 2D plošinovka, kamera z ní dělá naprosto fascinující podívanou. Hra se sice hraje 2D, ale díky kamerovým kejklům zasazeným do plně polygonového světa tu máte hnedle pseudo 3D záležitost. Kamera vám vždy vybere takový úhel, abyste nejen měli fascinující výhled, ale i dostatek přehledu a povědomí o dění pro vlastní aktivity. Dynamika, změna úhlů, ale i přesné ovládání a pestré a variabilní prostředí z Pandemonia zkrátka dělají hru, kterou nemůžete minout. Skáčete, běháte a střílíte po nepřátelích a kamera vám nikdy nezpůsobí bolení hlavy. Jindy budete utíkat před valící se koulí, abyste se v zápětí zmítali ve vzdušných vírech vysoko nad pevnou zemí a pod
vámi se tak naskytl nádherný pohled na malebnou krajinu, do které byste se však při jakékoliv nedbalosti zřítili obrovskou rychlostí. Zvláštní kapitolou jsou bossové - tito se sice nacházejí v uzavřených kruhových arénách, které si jsou velice podobné, ale pokaždé je ničíte odlišnou taktikou. Běháte kolem dokola, občas měníte směr a sondujete terén, kterak toho zatraceného bosse vlastně skolit. On samozřejmě nelení a klade vám všelijaké pasti do cesty, takže vás ještě k tomu čeká skákání přes různé překážky, no prostě zábava.
Nokia N-Gage se nám, tak jako v mnoha jiných případech, pokouší tento již zapomenutý herní klenot znovu připomenout. Hra jako taková by v zásadě měla zůstat naprosto identická a tak jsem se jakožto její zastánce nechal trochu strhnout, nicméně při přímém porovnání s verzí pro handheld tu je přeci pár odlišností. Více obtížností pro hardcore hráče, možnost hrátek přes Bluetooth, to jsou zcela nové nabídky v menu. Absence intra, resp. jeho nahrazení několikastránkovým textem spíše vyvolá úsměv na rtech, nežli nevoli a přitom byla Nikki tak krásná - no nic, pokračujeme dále. Grafika je naprosto identická, možná trošku chudší textury na pozadí. Ovládání totožné a na mobilu vyhovující. Skok, akce a speciál, to zvládne snad každý. Jediná výtka míří k nepochopitelnému zkrácení úrovní zhruba o jednu třetinu. Pro hráče, kteří původní verzi nehráli, se uvedená výtka může zdát nepodstatnou, jenže pro vyznavače žánru, kteří by si rádi Pandemonium zahráli na cestách je to rána pod pás. Ale ať již se to vezme z jakékoli strany, Pandemonium zůstává stále zábavnou záležitostí pro jakéhokoliv vyznavače plošinovek a možnost si jej zahrát i na šílené čtyřhodinové cestě v autobuse je jistě veliké lákadlo - jen kdyby ta cena byla příznivější.
| Pandemonium! | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
