Vedle hratelných verzí her, které byly k dispozici na ploše se stojany s Xboxy 360 byly některé zásadní tituly prezentovány sice v hratelné formě, ale do rukou nám je jejich tvůrci nepůjčili. Přesto ale bylo možné z předvedených ukázek leccos vypozorovat. Takže pojďme na to.
Lost Odyssey
Je všeobecně známým faktem, že vedle zavedených sérií jako je třeba Halo nebo
Forza, představuje Lost Odyssey jednu z nejzásadnějších nových značek pro Xbox 360,
pokud ne rovnou tu nejzásadnější. Na barcelonském X06 proběhla první prezentace mimo
území Japonska a nutno říci, že dopadla velmi zdařile. Již v nedávném preview jsme
popisovali atmosféru neutěšeného konfliktu, respektive ukrutné bitvy, která je v této ukázce
znázorněna. Nutno ovšem dodat, že zdejší atmosféra je skutečně značně tíživá a vyvolává
dojem světa zmítaného lítým konfliktem, přičemž jeho řešení nejenže je v nedohlednu, ale
zároveň se zdá, že žádné takové řešení vlastně ani neexistuje. Nakolik tyto dojmy budou
korespondovat s celkovou náplní hry, je zatím otázkou, jelikož jak známo, japonští videoherní
mistři dokáží podobnými ukázkami a teasery zacházet velmi zručně.
Skutečnost, že jsme si hru nemohli zahrát, je o to palčivější, o co podivnější je zdejší
bojový systém, který zkrátka chceme vyzkoušet. V jádru se samozřejmě jedná o modifikaci
známého ATB systému, jenž je v různých podobách přítomen téměř ve všech hrách Final
Fantasy, ale vzhledem k počtu jednotek na bojišti jsme zvědavi na jeho použitelnost. Během
ukázky se nám totiž zdálo trochu zmatené, jak hlavní hrdina vlastně útočí. Občas zaútočil
dopředu, občas za sebe. Bylo sice zcela zřejmé, že většina okolních nepřátel tvořilo víceméně
pouze "křoví", ale na první pohled nebylo zřejmé, které nepřátelské postavy jsou v boji
aktivní. Dokud si to zkrátka nevyzkoušíme, nebudeme klidně spát.
Jinak je zde ale plno dalších klasických atributů známých z japonských RPG her, jako kupříkladu typické "házení potionů" (léta, která stěžejní členové týmu strávili tvorbou série FF jsou zkrátka znát) nebo zdánlivě nesmyslní soupeři. Ukázka gradovala soubojem s obřím bojovým strojem, který by měl teoreticky rozmetat vše v okolí několika desítek metrů, ale přesto stačilo pár dobře mířených šlehů mečem a rozsypal se na šroubky. Jedinou neznámou tak je uživatelská přívětivost bojového systému, jinak bude Lost Odyssey zcela jasně vymezeným JRPG, jaká celý svět zbožňuje. Vzhledem ke jménům, která na hře pracují, se ale nejspíš nemusíme obávat ani o to již zmíněné na první pohled poněkud nepřehledné bojiště.
Assassin´s Creed
Podobně pozitivní dojmy jsme zaznamenali i u hratelné předváděčky očekávaného
hitu Assassin´s Creed, a to i přesto, že ne zcela všechno bylo až tak bombastické, jak by se na
první pohled mohlo zdát. Ukázka začínala v okamžiku, kdy hlavní hrdina nasedá na koně a
jede do města za svou obětí. Skvělé technické zpracování podtrhuje právě i pohyb koně, jenž
působí dost živým dojmem a skvěle překračuje a přeskakuje různé překážky. pozadu
nezůstává ani dav lidí ve městě, který mimo jiné velmi realisticky uhýbá, když to s koněm
vpálíte do úzké zalidněné uličky, ale samozřejmě i případech, kdy se davem prodíráte po
svých. Mezi lidmi je možno procházet jak "nepozorovaně", kdy je odstrkujete jen do té míry,
abyste mohli projít, nebo do nich pořádně strkat, až se budou válet po zemi, křičet na vás a
vůbec vás prostě nebudou mít radost.
Opomenuta nezůstala ani tolik proklamované možnost jít a hlavně lézt prakticky kam
se vám zachce. Místy je to sice až dost nerealistické, když se váš avatar dokáže i po vcelku
malých výstupcích dostat až na střechy v několika málo okamžicích, ale na druhou stranu to
plně koresponduje s prohlášením, že vaše kroky ve hře budete řídit v co největší míře sami a
nebude to za vás dělat tým designérů, jenž by vám diktoval, kam smíte či máte jít.
Demonstrováno to bylo právě ve výškách na střechách budov, kdy není pevně dáno, kam
máte pokračovat. Pokud se v blízkosti nachází cokoliv, na co se dá skočit, čeho se dá zachytit
nebo po čem se dá přejít, tak to můžete bez rozpaků využít. Nejedná se ale o klasické
křižovatky typu "pokud se dáš vlevo, musíš dojít až na střechu tamhletoho domu", ale
podobná rozhodnutí budete moci dělat prakticky na každém kroku. Samozřejmě, že není
možné přeskočit třeba na střechu, která je na druhé straně náměstí, ale v rámci zdravého
realismu a zdravého rozumu to působí velmi přirozeně a logicky.
A jaké tedy že jsou naše výtky? Hned v prvních okamžicích prezentace jsme si
nemohli nevšimnout, že postava hlavního hrdiny jakoby poněkud plavala. Animace je velmi
dobrá, ale místy má člověk pocit, jako by se zdejší tajemný mordýř vznášel pár centimetrů
nad zemí. druhou věcí, která nás poněkud zaskočila pak byla skutečnost, že po vraždě naší
oběti se na nás vojáci nevrhli okamžitě, ale dali nám čas k útěku, přestože byli v bezprostřední
blízkosti. Těžko v tuto chvíli soudit nakolik je to součástí designu celé hry, ale v danou chvíli
to působilo ještě ne zcela dodělaně.
Na druhou stranu, opět jen slova chvály máme pro bojový systém, který umožňuje v pohodě bojovat i proti skupině, která vás obklíčila, a ještě u toho vypadat setsakra dobře. Jednotlivé pohyby jsou tak ladné a přirozené, že by možná mohla něco odkoukat i leckterá skupina historického šermu. Ať už se jedná o útoky nebo vykrývání, jednotlivé techniky i jejich účinky působí skutečně vynikajícím dojmem, takže od prvních chvil je vám jasné, že zdejší meče skutečně něco váží, jelikož se jedná o poctivou ocel a nikoliv o nějaká párátka, jimiž je možné mlátit jako smyslu zbavení. Přiznám se, že se již poměrně dlouho neobjevila žádná hra od Ubisoftu, která by mě dokázala oslovit do té míry, abych s ní strávil opravdu hodně času. V případě Assassin´s Creed ale zatím vše nasvědčuje tomu, že si to francouzský vydavatel v mých očích vyžehlí měrou více než vrchovatou.
