Představte si tmavé bludiště. V ruce držíte laserovou pistoli a slyšíte tlukot svého srdce. Oni jsou všude kolem vás. Stačí jeden neopatrný pohyb a je po všem. Nejste však žádný nováček, dávno víte, že v tomto druhu boje vítězí chladnokrevnost spolu s trpělivostí a přesnou muškou. Téměř neslyšně postupujete vpřed a prohledáváte prostor před sebou. Naprosté ticho nevěští nic dobrého. Vaši protivníci zřejmě nejsou žádní zelenáči. Nechtějí dát svou kůži zadarmo. Vzpomínáte si na desítky chudáků, kteří to dostali jen díky své horkokrevnosti a mladické nerozvážnosti. Ta chvilka nesoustředění vás však bude pěkně mrzet. Zpoza zdi po vaší levé ruce na vás míří hlaveň zbraně. Reagujete téměř okamžitě. Trpělivě vyčkávající protivník byl však rychlejší a neomylně přesný. Jste zasažen. Necítíte však žádnou bolest, nikde ani kapka krve. Blikající světla vašeho speciálního obleku vás vrací zpět do reality. Je to jen hra, ale zatraceně dobrá hra...
Kdo z vás již zažil jedinečnou atmosféru laserových přestřelek nazvaných Laser Games, které se odehrávají ve speciálně upravených bludištích, jistě moc dobře tuší, co bude námětem dnešní recenze. Programátoři z ValuSoftu se rozhodli, že tento skvělý sport přenesou do počítačové podoby. Na první pohled se jedná o perfektní nápad. Pokud se nad tím však jen chviličku zamyslíme, musíme si položit otázku, zdali v této chvíli neexistují na PC střílečky s mnohem lepším námětem a širšími možnostmi, nežli může nabídnout pouhé přenesení pravidel a prostředí Laser Games do počítačové podoby. Konkurence, kterou snad ani 
nemusím vyjmenovávat, nabízí mnohem víc. Jedinou a obrovskou výhodou Laser Games je to, že se odehrávají v reálu. Boje v bludišti, ve kterém se pohybujete po vlastních nohou, a nikoliv jen posunováním myši po vaší podložce, nabízí zážitek zcela nového rozměru. O tuto výhodu však počítačové zpracování přestřelek s laserovými zbraněmi samozřejmě přijde. Nabízí se tedy otázka: Bude pak ještě o co stát?
Dříve než posoudíme výsledek snažení tvůrců z ValuSoftu, přibližme si, co nám vlastně Laser Arena nabízí. Teprve poté bude vhodné porovnat její kvality ať už s reálnou předlohou, tak i s jejími počítačovými konkurenty.
Začneme u pravidel, které počítačové zpracování bezvýhradně převzalo z herních ustanovení Laser Games a přidalo k nim pár vylepšení. Každý z hráčů je vyzbrojen laserovou pistolí a speciálními granáty. Pomocí těchto zbraní se snaží zasáhnout své protivníky. Zásah je detekován speciální vestou, kterou má každý z hráčů na sobě. Pokud je bojovník zasažen, začne jeho vesta blikat a na pět sekund jsou jeho zbraně vyřazeny z provozu. Tato doba slouží k rychlému úprku do bezpečí. Třetí zásah v řadě znamená krátké přerušení hry a umístění bojovníka na náhodné místo v aréně. Za každý přesný zásah soupeře se hráči započítává předem stanovený počet bodů. Před každou přestřelkou je určena hranice, při jejímž dosažení hra končí a jsou spočítány výsledky. Výše popsaná pravidla jsou přenesena do hry Laser 
Arena opravdu věrně a těch několik málo změn, které obsahují, samotnou hru příliš nemodifikuje. V tomto ohledu se Laser Arena svému vzoru do značné míry podobá. Horší to však bude s atmosférou, zpracováním a strategií boje, ale o tom až později...
Další změnu oproti reálné předloze jsou vylepšení výzbroje a výstroje, která lze v arénách nalézt. Nutno podotknout, že i v tomto případě tvůrci originálními nápady a invencí značně šetřili. Výsledek je tedy opravdu bídný a hratelnosti nikterak výrazně nepomůže. Co tedy můžete nalézt při zběsilém pobíhání bludišti, která jsou osvětlována laserovými paprsky? Tak například energetické bloky, které slouží jako obdoba lékárniček v žánrově podobných hrách, nebo speciální vylepšení nazvaná "double points", díky kterým po určitou dobu získáváte za zásahy nepřátel dvojnásobný počet bodů. Mezi další bonusové předměty patří upgrade vaší zbraně, jenž vám umožní střílet dvakrát tak rychleji nebo zasahovat nepřítele s dvojnásobným účinkem. Jistě nebudu přehnaně kritický, když výše uvedená vylepšení označím za chabá a nudná. Tvůrci si s jejich vymýšlením opravdu mnoho práce nedali nebo je opustila jakákoliv známka invence. Pokud chtěli hru co nejvíce přiblížit skutečným přestřelkám po vzoru Laser Games, nemuseli se namáhat vůbec, a pokud snad chtěli boj oživit a učinit jej atraktivnějším, tak se jim to rozhodně nepovedlo. Výsledek totiž za mnoho nestojí.
Nechoďme však stále kolem horké kaše a přibližme si, jak vlastně taková počítačová přestřelka na monitorech vypadá. K tomu se skvěle hodí porovnání s jejím vzorem - již mnohokráte zmiňovanými Laser Games. Kdo by čekal chvilky napětí při průchodu temným zákoutím, uvážlivé pohyby a vyčkávání na chybu nepřítele, bude velmi zklamán. Výsledek totiž vypadá úplně jinak. Ti z vás, kteří si vyzkoušeli hru v reálu na vlastní kůži, vědí, že nejlepším terčem je běžící "Rambo", který se zběsile snaží zasáhnout některého z ukrytých protivníků. Jeho šance na zásah nepřítele je mizivá, na zásah nepřítelem takřka stoprocentní. Se skvělou atmosférou a taktikou boje, která dělá z Laser Games opravdu perfektní zábavu se v případě Laser Areny ale nesetkáme.
Boj probíhá zběsile rychle, bezmyšlenkovitě, neustále se střílí a pobíhá, čímž hra ztrácí jakékoliv strategické prvky. Možná nyní pozorní čtenáři namítnou, proč si stěžuji, vždyť před chvíli jsem psal, že podobné chování protivníka lze skvěle využít, jelikož se z něho stane skvělý běžící terč. V aréně však nejste sami. Při bojích více hráčů (myslím tím počítačem řízené pobíhající šílence) nelze vyčkávat v úkrytu a sem tam někoho odstřelit. Poměr vašich přesných zásahů oproti počtu zásahů do vás by byl sice perfektní, ale na to se nehraje. Počítá se celkové množství skolených protivníků, a to, kolikrát jste zasaženi vy, nehraje žádnou roli. Z tohoto důvodu je taktika vyčkávání a obezřetného pohybu naprosto nevyužitelná, jelikož bezmyšlenkovitým běháním posedlí počítačoví oponenti si mezi sebou body rozdělují ukrutným tempem ve stylu "já trefím tebe a ty trefíš mě".
Zcela objektivně jsem schopen uznat, že ne všechny hry vychází z přesného napodobování skutečnosti a v některých případech to není ani dost dobře možné. Porovnávejme tedy Laser Arenu s jejími počítačovými konkurenty a nikoliv s nenapodobitelnou atmosférou počítačové předlohy. Jak tedy obstojí tato hra v porovnání s takovými herními perlami, mezi které nepochybně patří dvojice Unreal Tournament a Quake III? Hledal jsem dlouho nějaký ukazatel, ve kterém by snesla s těmito dvěma dílky Laser Arena srovnání nebo snad byla dokonce i lepší, leč marně. Možná jsem něco přehlédl nebo nedocenil, ale mám pocit, že v dnešní době neměla hra kvalit Laser Areny spatřit světlo světa. Již jenom existence jediného typu zbraně svazuje této hře značně nohy. Nenápaditost úrovní zrovna také nepřesvědčí. Grafika je přinejmenším zvláštní, pokud mám mluvit za sebe, tak hnusná. Hardwarové nároky, které by mohly být snad tím jediným silnějším místem této hry, také nepřesvědčily. Viděl jsem hrát Unreal Tournament na P166 s Voodoo 1 a bylo to rozhodně méně trhané než Laser Arena na stejné konfiguraci. Přitom dnes recenzovaná hra vypadá, jako by byla vyrobena minimálně před třemi lety.
Dosti však rozhořčených slov, pojďme si představit dosud nezveřejněné herní varianty, které nám Laser Arena nabízí, a zakončit tak naše trápení. Vzhledem ke kvalitám recenzovaného dílka mám pocit, že už o něm bylo napsáno až příliš. Tak tedy - hra pro jednoho hráče umožňuje vyzkoušet si všechny arény i herní módy jednotlivě nebo se vydat na kariéru profesionálního laserového bojovníka a probojovat se sekvencí misí až k velkému 
finále. Tvůrci uvádějí, že teprve poté o sobě můžete prohlásit, že jste šampión. Podle mě by více slušel delší, nicméně mnohem výstižnější přívlastek "trpělivý trosečník na pustém ostrově připoutaný k počítači s jedinou hrou, kterou je, aby bylo neštěstí dokonáno, právě Laser Arena". Opravdu strašná představa. Ti, co tuto hru někdy hráli, jistě vědí, o čem je řeč.
Herní módy, kterých hra obsahuje pět, jsou následovné: 1) Všichni proti všem, 2) Týmový boj, 3) Duel (jeden na jednoho), 4) Domination (boj o tři vlajky zároveň) a 5) Mega target (trošku modifikovaný boj o vlajku). Rozhodně se nejedná o něco, co byste neviděli již v deseti předešlých hrách.
Multiplayer Laser Areny nabízí kromě hry po místní síti i dvě možnosti vyhledání lidských protivníků na internetu odhodlaných k boji. První z nich, takzvaný Games Spy je velmi inteligentní - natolik, že s mým počítačem odmítal zcela komunikovat. Druhá možnost vychází ze zadání IP ostatních počítačů. Nikoho, kdo by vlastnil Laser Arenu a byl ochoten ji hrát po internetu, jsem však nenašel. Možná její čas teprve přijde. Já bych na to ale mnoho nevsázel.
Krátké zhodnocení na závěr. Pokud stále váháte a ani tento článek vás dostatečně neodradil, zřejmě vám již není pomoci. Pak je asi zbytečné doplnit, že Laser Arena je hrou chaotickou, graficky zastaralou, nenápaditou, zdlouhavou a nudnou. Pokud jste dočetli až sem, přeji vám již ničím nezkažený zbytek dne. Jestli jej snad chcete strávit hraním počítačových her, věřím, že to bude v lepší společnosti, než jakou jsem měl dnes tu čest Vám představit.
| Laser Arena | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
