Left 4 Dead 2 dolaďuje, co první díl načal

Left 4 Dead 2

Máme tu hru, jejíž pouhé oznámení znamenalo vcelku velký šok pro hráče prvního dílu. Nelichotivé reakce však nejsou úplně na místě. Left 4 Dead 2 rozhodně nemusíte zatracovat, jedná se totiž o pekelně kvalitní pokračování.

Opět se dočkáme čtveřice hrdinů, a i když narazíme na nové tváře, složení je víceméně stejné. Tři chlapíci a jedna žena. Na hratelnost to vliv nemá, a ačkoliv tu jsou snahy o jakýsi příběh, rozhodně je to to poslední, co vás u hry drží. Budete si muset akorát navyknout na nové hlášky.

Hlavy, ruce i nohy létají vzduchem a kapky krve přibývají neuvěřitelnou rychlostí.

Upřímně, čekali jsme v tomto ohledu více. Na druhou stranu dostala hra do vínku pět originálních kampaní, které jsou o poznání dynamičtější než v jedničce. Na nedostatek zombíků si tak celou hru stěžovat nebudete. Jejich variabilita je navíc obrovská, a tak se neustále budete mít na co koukat.

Vítaným zpestřením je navíc přírůstek speciálních nepřátel. A i když podle nás nejde o kdovíjak zajímavé kousky, hratelnost to udržuje pořád v tempu. Je ale pravda, že tady možná autoři klidně mohli šetřit, protože kromě Boomera a Witch se ti z prvního dílu neukazují moc často. Což je škoda, byli nám mnohem sympatičtější než kyselinu plivající Spitter nebo Charger. Navíc na hlavy skákající Jockey se nám nelíbil vůbec, i když nepořádek nadělá za oba předchozí.

Naopak nadšení jsme z arzenálu zbraní, které máte k dispozici. Kromě více střelných variant se přidaly hlavně zbraně na blízko. Jejich efektivnost je smrtící a s většinou z nich stačí jedna přesná rána. Vaši televizi pak zachvátí krvavé šílenství. Hlavy, ruce i nohy létají vzduchem a kapky krve přibývají neuvěřitelnou rychlostí aniž by stíhaly mizet.

Nevýhoda je jen ta, že ve spoustě náhodných her jednoduše nastane šílenství. Jeden hráč s motorovkou, další s katanou, mačetou nebo třeba s kytarou sekají nabíhající haldy zombií hlava nehlava. Nezřídka kvůli tomu dojde k restartu mise, protože se hráči nechají až příliš unést. Na jednu stranu je to pochopitelné. Ušetřené náboje a zabíjení na jednu ránu jsou oproti zběsilému střílení jasným plusem. Jenže na stranu druhou tím nesmírně trpí atmosféra.

Na rozdíl od jedničky se totiž nemusíte modlit a počítat jednotlivé náboje před nalezením zásobníků. Na Xboxu 360 je navíc ještě problém sehnat ty pravé parťáky. Bohužel tady asi není příliš pravděpodobné, že si do čtveřice s kamarády hru koupíte, tak jako třeba u PC verze.

Otázkou do pranice je, jestli vás hra brzo neomrzí. Jasná odpověď samozřejmě neexistuje. Pokud však srovnáme tento a předchozí díl, dáváme body dvojce. Přeci jenom jsou zdejší mise variabilnější, o kousek delší a hlavně se pořád něco děje. Navíc nejsou tak stereotypně šedé jako v prvním dílu.

Velkou měrou k tomu přispívá především denní doba. Tedy, že nehrajete pouze v noci, ale i ve dne. I když denní světlo evokuje spíše vzpomínky na vcelku povedený titul Dead Rising a to jak graficky, tak pocitově. Citelně totiž chybí hororová atmosféra, kterou nahrazuje spíše úchylný pocit z masakru stovek nemrtvých. Dobře to reprezentují především hráči, kteří si v těchto misích často počínají mnohem méně takticky než za tmy.

Hlavním tahákem zůstává internetový multiplayer.

Kampaní je všehovšudy pět, tedy o jednu více než v prvním dílu a odehrávají se v rozmanitých prostředích. Což nepřekvapí a rozdíl oproti prvnímu dílu je spíše v detailech a větší volnosti i propracovaností jednotlivých levelů. Ať už probíháte (ne)mrtvým městečkem nebo se brodíte bažinami či střílíte klauny v zábavním parku, nemáte takový "deja vu" pocit, že jste tady už přece byli v minulé misi.

Mise mnohdy vyžadují větší porci interakce i kooperace a není to prostě jenom časovka. Na jednu stranu je to bezvadné, protože přesně tohle je ten důvod, proč jednička začala po čase nudit. Navíc máte vždy víc možností, jak problémy řešit. Na stranu druhou ale při internetové hře podobné věci končívají zle.

Kromě nových úrovní se přidaly i dva nové módy. Realism dělá ze hry opravdový nervák. Neposkytuje žádné nápovědy, žádné ukazatele a nepřátelé jsou mnohem silnější. Pro milovníky výzev jasná volba. Dalším modem je Scavage, jenž spočívá ve sběru paliva jedním týmem, aby se zachránil, zatímco druhý tým v podobě zombie mini-bossů se jim v tom snaží zabránit.

Na rozdíl od PC verze je možné hrát i na rozdělené obrazovce. Bohužel maximálně s jedním dalším hráčem, což znamená, že zbylé dvě postavy ovládá umělá inteligence. Ta se bohužel od prvního dílu k lepšímu nezměnila. Spíše naopak a nad nelogičností "umělých" spoluhráčů byste si ukroutili hlavu.

Momenty, kdy se postava zasekne před posledními dveřmi, a vy tak nemůžete dokončit misi, aniž byste jí nenechali zemřít, se bohužel opakují. Samozřejmě, že jde spíše o zpestření, protože na kooperaci dvou hráčů tu jsou mnohem lepší hry, ať už Army of Two nebo podle nás stále nepřekonané oba díly Gears of War. Ale, když už tu ta možnost je, že?

Hlavním tahákem tak zůstává internetový multiplayer. Pokud tedy nemáte Gold účet, jste v háji. Naštěstí se jeho koupě vyplatí. Nestane se totiž, že byste si neměli s kým zahrát. Pingy jsou navíc docela v pohodě, akorát se nám bohužel pravidelně stává, že hra prostě spadne do lobby a už se do ní nevrátíte. Pravděpodobně někomu ze zakládajících hráčů vybouchl Xbox nebo prostě jenom zazlobila DVD mechanika. Ale také možná není něco v pořádku přímo ve hře, kdo ví.

Jednička vs. Dvojka

Jeden proti dvěma zdviženým prstům. Vyplatí se přechod na druhý díl? Neodbudou hráče vývojáři z Valve jako v prvním případě? Zdali namísto spousty dalšího stahovatelného obsahu (zatím je potvrzen pouze jeden přídavek) nechystají rovnou třetí díl vám neodpovíme. Ale můžeme se mrknout, jestli se vyplatí majitelům jedničky nákup pokračování.

Z pohledu nových misí, zbraní a herních možností bychom nový díl jednoznačně doporučili. Na druhou stranu se obě hry zase tak moc neliší a hratelnost je prakticky totožná. Mise se po čase také ohrají a noví bossové rovněž nemusí sednout každému. Pokud tedy ještě nemáte, berte všemi deseti. Pokud máte, je váhání na místě, přeci jenom se hra tváří spíše jako našlápnutý přídavek.

Je to ovšem prakticky jediný technický problém. Celá hra běží naprosto perfektně, ani v jedné z kampaní jsme nezažili jediný záškub a to ani při několika desítkách postav na scéně, kdy všude něco vybuchuje, hoří ohně a bublá kyselina smíšená s krví.

Grafika navíc může s klidem konkurovat té na PC, i když co si budeme nalhávat: o žádné vizuální orgie se ani na jedné platformě nejedná. Zvukově si také není na co stěžovat. Oblíbili jsme si hlavně kovové zvuky katany, krájející nabíhající potvory. Naopak hlášky hlavních hrdinů se po čase stanou dosti otravné.

Co se týče ovládání, nelze hře vůbec nic vytknout. Praktické schéma po chvilce sedne do rukou každému. Autoři se nesnažili být přehnaně originální, a tak, pokud jste na xboxu nějakou tu střílečku hráli, nebudete mít problém.

Lze tedy Left 4 Dead 2 něco pořádného vytknout? No zřejmě nikoliv, akorát že novinek herního rázu přibylo pomálu. Kampaně jsou pořád dosti podobně strukturované, nečekají vás žádní speciální bossové a příběhové propojení není úplně dokonalé. Ale pokud byl první díl pouze povedeným nápadem, je dvojka učesanou sázkou na jistotu.