Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Legends of Wrestling - do hlavy ne!

  12:00aktualizováno  10. února 11:00
Hurá, hurá, už se těším, jak se možná opět strhnou v mé mailové schránce nejrůznější diskuse na téma násilí ve hrách, neboť titul, s nímž dnes máte v následující recenzi tu čest, je extrémně násilný. Po dlouhé době přichází hra, jež určitě bude mít na svědomí nejeden ovladač a zaplivanou obrazovku.

Legends of Wrestling

Nechci tvrdit, že hra pro 32-bitový PSX nazvaná WWF Smackdown! způsobila zrovínka revoluci, ale nutno uznat, že vcelku hodně příjemně překvapila. A jak už to tak bývá, snaží se na tomto tématu najednou přiživit doslova leckdo. Série Smackdown! relativně nedávno dorazila i na druhou generaci herních mašinek od Sony, a (překvapivě) i zde již máme co do činění s několika kohouty na tomto smetišti. Nyní se tedy podívejme, jak vysoko vyrostl hřebínek jednomu z nich.

Nutno podotknout, že kohout pojmenovaný jako Legends of Wrestling budí respekt už při letmém pohledu do klece. Posuďte sami: ve hře se setkáte s těmi nejznámějšími borci, kteří kdy svou přítomností poctili wrestlingový ring, kupříkladu Hulk Hogan, Superfly, Iron Sheik a mnoho dalších (nicméně pouze tyhle tři jsem viděl v akci i jinde než ve videohře, takže bych docela i uvěřil, že se asi legendami stali :-). Pojďme se tak podívat, jak si tento pěkně zbarvený a bojovně naladěný kohoutek povede v souboji s ostruhami jiných borců.

Hra nabízí samozřejmě několik herních režimů, z nichž hlavním je zcela zřejmě kariérní mód a bez zajímavosti není ani možnost vytvořit si vlastního bojovníka. Je tu na výběr skutečně úctyhodné množství různých parametrů a voleb, včetně účesů, kostýmů a dokonce i tetování, aby se vámi vytvořený borec co nejvíce podobal vaší prvotní představě (nebo přímo vám:o). Nemusím se patrně vůbec zmiňovat o takových prkotinách, jako jsou vcelku hodně slušné možnosti voleb tělesných proporcí, takže nemeškáme a jdeme si vytvořit vlastní bojovnici (do ješitných sexistů mi bylo spíláno již několikrát, takže milé feministky, neváhejte a pište :-).

Legends of Wrestling

Kariéra sama o sobě je skutečně velmi zajímavým režimem. Nejprve si zvolíte borce, s jehož slávou se hvězd pokusíte dotknouti a potom se s ním už jen rubete a rubete, dokud se vám to nezadaří. Toto sdělení by vám v podstatě mělo stačit k tomu, abyste pochopili, o co vlastně jde, respektive, že o moc nejde. Jelikož však tento článek smolím dopoledne, kdy ještě neběží olympijské studio, nemám stejně nic jiného na práci, takže vám i popíšu, jak to celé funguje (a taky to musím nějak natáhnout, aby to nebyla recenze na dva odstavce). Takže: hned na začátku se vám na obrazovce objeví mapa Spojených Států. Ta je rozdělena do pěti oblastí s obecně profláklými názvy jako MidEast, West Coast a podobně. Sice si dodnes myslím, že je území USA pokryto více než pěti regiony, ale budiž. V každé oblasti jsou vyznačena tři města, v nichž patrně budete zápasit. Poválíte tedy své upocené a na steroidech vyhnané tělo v jednom městě, prostřednictvím “úžasné“ animace autobusu se přepravíte do města dalšího, kde pak jede všecičko znovu. Tak tedy cyklíte mezi třemi lokacemi, dokud-a teď to přijde-dokud nejste v dané oblasti populárnější než Pelé. V průběhu vaší kariéry svedete nespočetně soubojů s mnoha silnými i slabšími protivníky v nejrůznějších modifikacích tohoto sportu. Zúčastníte se jak klasických duelů, tak různých soubojů “všichni proti všem“ až ve čtyřech lidech, případně tagových soubojů dva na dva. Uprostřed horní části obrazovky se při soubojích zobrazí něco jako emoční měřidlo, které podle toho, jak válčíte, odráží nálady publika. Pokud tedy používáte stále stejné chvaty a údery, případně se budete k boji stavět pasivně, bude nálada na bodu mrazu. Naopak, pokud aktivně začnete mlátit hlava nehlava každého, kdo vám přijde pod ruku a pokud to budete činit pomocí pestrých komb či pokud se na scéně objeví přímo krev Legends of Wrestling (Bloody Match je zaručený divácký trhák, stejně jako umrtvení rozhodčího), dostane se okolní osazenstvo z řad "prolétů" do patřičného varu. Po skončení zápasu navíc obdržíte ještě nejrůznější bonusy například za vítězství v zápase, za použití komb, případně srážky třeba za malou spolupráci s parťákem. Konečná hodnota se poté konečně přepočítá na procenta slávy v dané oblasti a jde se na další zápas. Takhle se vám za každé klání přičte několik málo procent, dokud nedosáhnete oné stoprocentní popularity, což se jednou stane určitě, protože jsem nějak nezaznamenal, že by popularita mohla "nedejbože" klesat. Pak vybojujete ještě jeden zápas o titul daného regionu a jeden (patrně) zápas obhajovací a sbalíte si fidlátka a přesunete se do oblasti vedlejší, kde se děje naprosto, ale naprosto to samé. Hip hip hurá.

Ještě "inovativnější" přístup nás ovšem čeká při hraní samotném. Zejména ovládání je na takové úrovni, že jsem místy měl pocit, jako bych měl tu čest s nějakým raným kódem hry v alfa stadiu, na kterém se pouze testuje odezva jednotlivých tlačítek. Zaprvé tedy je ovládání zmršeno onou špatnou odezvou na stisk, kterážto je velmi pozdní, a to tomu ještě hodně lichotím. Hraní se tak docela nepříjemně redukuje na mačkací orgie, kdy prostě tisknete opakovaně tlačítko tak dlouho, dokud se vám nepodaří vyvolat to, co jste původně chtěli (no, ono se vám to ovšem dosti často opravdu nepodaří). Navíc je ovládání vyšperkováno lahůdkou v podobě jakéhosi combocommanderu či jak to nazvat. Pokud se vám podaří soupeře kupříkladu uchopit do nějaké pozice, může se hra rozhodnout, že vám milostivě dovolí "zakombit" a zobrazí v horní části obrazovky červenou linku se symbolem tlačítka (v drtivé většině křížek). Po lince se pohybuje jakýsi Legends of Wrestling posuvník a pokud se vám povede stisknout daný symbol v době, kdy je onen posuvník v zeleně zvýrazněné části linky, přejdete "plynule" (haha - ehm, viz níže) do dalšího chvatu. Tedy ne, že by to bylo kdovíjak skvělé, ale v pozdějších fázích hry jsem k tomuto kroku občas také přistoupil za účelem urychlení konečného vítězství v zápase. Naprosto stejně tento systém funguje, pokud jste v sevření vy a chcete se vyprostit, respektive máte možnost se vyprostit, jelikož tuto možnost samozřejmě hra nedává jen tak. Další docela krutou chybou ovládání je skutečnost, že při metelici všech proti všem se váš hrdina jaksi "lockne" na soupeře s nímž se přetahoval naposled a pokud chcete dát ránu svému prvotně vybranému oponentovi a hned vzápětí někomu jinému, musíte si manuálně přepnout cíl. Skutečně neobyčejné. Vzhledem k výše zmíněnému zpomalení odezvy se tak nakonec omezíte tak zhruba na dva pohyby, případně kryt, s nimiž zcela nepochybně projdete celou hrou. Protivníci jsou totiž stále stejně tupí, jen s postupem času více snesou. Jejich tupost vystihuje nejlépe příklad, kdy zrovna se svým borečkem takticky vyčkáváte stranou na to, až se zbylí dva soupeři pomlátí mezi sebou. V lepším případě ti dva pět sekund stojí přímo proti sobě a civí a pak se pokusí nějak vzájemně inzultovat, v případě horším se po oněch pěti sekundách otočí a jdou oba na vás. A perlička k ovládání na závěr: pokud hrajete dva na dva, je čas od času i rozumné vystřídat se v ringu s parťákem. Hra ovšem v Options nedisponuje jakoukoliv vlastní volbou nastavení ovládání, neboť se ani neobtěžuje ovládání zobrazit. Pročež se posléze ukázalo jako kardinální problém vyměnit borce na scéně. Legends of Wrestling Po usilovné akci nazvané operativně "Hledání na internetu" jsem nakonec tagovací kombinaci tlačítek nalezl, abych poté zjistil, že stejně nefunguje. Podařilo se mi totiž onu výměnu provést za celou hru pouze třikrát, pročež jsem nakonec raději zvolil strategii umlácení obou soupeřů pouze jedním bijcem.

Nicméně je třeba podotknout, že přes všechny výše a níže zmíněné nedostatky se hra jako celek hraje docela dobře, respektive dá se v pohodě vyhrát, sem tam se povede nějaké to kombo, když si odladíte ten svůj dvoupohybový styl, tak vás nic nepřekvapí a budete docela spokojeně procházet hrou dále a dále. Otázkou je, jak dlouho vás to bude bavit, případně motivovat. Těžko říci, ovšem nějakou brutální obtížností nebo nehratelností vás hra rozhodně nezaskočí. A zpod ringu můžete vytáhnout třeba popelnici nebo kytaru a jít s ní majznout soupeře (kytara se ovšem nerozbije a zůstane tak pro příští generace). Tomu tedy říkám něco.

Hra vás dále překvapí i svou grafikou - bohužel. Nejsem si nikterak jist, ovšem jímá mě podezření, že borci ve Smackdown!2 na starém PlayStationu vypadali minimálně srovnatelně s borci místními. Všechno na scéně je totiž naprosto nechutně kostičkované, textury ploché, jednobarevné, divné, místy přímo odpudivé. Hulk Hogan si je podobný snad pouze typickým knírem a svou fyziognomií. Rozpohybování zápasníků je otřesné od začátku až do konce. Při nástupu do ringu chodí, jako by právě po týdnu slezli z bicyklu a v závěrečné vítězné animaci zase jako by Legends of Wrestling se o ně pokoušel epileptický záchvat. In-game animace rozhovorů manažera s jeho svěřencem jsou pak skutečně pouze pro otrlé. K hrozným pohybům při hře se váže i nulová návaznost jednotlivých chvatů - pakliže si chcete například sednout na soupeře a nabančit mu pěstí do zubů, povolí vám hra pouze čtyři údery, pak se váš svěřenec automaticky zvedne a musíte to celé opakovat, pokud tedy samozřejmě chcete. Hurá.

A zvuky? Ano jsou tam, ovšem neptejte se mě jaké. Kromě jedné skladby, která hrála ke každému druhému, třetímu zápasu, jsem nezaregistroval vůbec nic. Vlastně zaregistroval: v animacích zvuky naprosto neodpovídají tomu, co se právě děje na obrazovce. Hurá.

Co tedy říci závěrem? Snad jen to, že tento kohout má v tuto chvíli notně spadlý hřebínek a k tomu značně dolámané ostruhy. Smackdown! to tady vyhrál s jednoznačnou převahou. Děkuji za pozornost.

Legends of Wrestling
Výrobce/Vydavatel Acclaim
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ano, 4 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ano
Paměťová karta: ano, 271kB
Verdikt: Pouze jakž takž uspokojivá hratelnost a multiplayer zvedá tento potenciální propadák k hranici podprůměru.
Hodnocení: 40%

Autor:




Nejčtenější

Legacy of Kain
Bude nová hra ze série Legacy of Kain? Vývojáři něco naznačují

Majitelé práv na dlouho opuštěnou značku Legacy of Kain začali na sociální síti sdílet obrázky upíra Raziela. Mohlo by to znamenat nový díl?  celý článek

Wolfenstein: The New Order
Která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc?

Napište nám, která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc a proč. Na vaše odpovědi se těšíme v diskuzi pod článkem.   celý článek

Huang Wenbin při návštěvě fotbalového klubu Runcorn Linnets.
Fanoušek cestoval přes půl světa, aby poznal oblíbený tým z fotbalové hry

Čínský fanoušek cestoval více než 10 tisíc kilometrů ze své domoviny, aby mohl navštívit klub hrající až devátou nejvyšší fotbalovou ligu v Británii.  celý článek

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser’s Minions
Hopsavé RPG je zpět a krásnější. Recenze Mario & Luigi: Superstar Saga

Netradiční, avšak stoprocentně funkční a zábavná kombinace RPG a hopsačky se ukázala jako recept na hit. Proč si tak nezopakovat díl, kterým to vše začalo?  celý článek

Další z rubriky

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Divinity Original Sin 2
Divinity Original Sin 2 je kandidát na RPG roku. Sežere ovšem moře času

Hry na hrdiny jsou si často podobné jako vejce vejci, zvlášť ty z ranku fantasy. Vznešení elfové, věčně nabručení trpaslíci a k tomu hromada kostlivců, draků a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.