Logické hry nejsou zrovna žánrem, který bych nějak aktivně vyhledávala, naopak se jim spíš snažím aktivně vyhýbat. Moje nechuť k nim pramení jednak z takřka absolutní absence trpělivosti (bez kteréžto vlastnosti vám zůstane kouzlo logických her asi navždy skryto) a jednak z mého přesvědčení, že hra, která mě psychicky deptá, přestává být hrou a stává se nežádoucím prvkem, který je třeba z mého okolí co nejrychleji odstranit. Tři čtyři úrovně libovolného reprezentanta logického žánru tak obvykle stačí k tomu, abych se rozvzteklila natolik, že jediným uklidňujícím úkonem je promptní odinstalace hry. Lemmings se z pro mě neznámých příčin ze skupiny normálních logických her vymykají. Ne, že bych snad některý z vydaných titulů s lumíky dohrála až do konce, ale pár desítek levelů jsem úspěšně prošla a dodnes vlastně nechápu, co mě na těch energických postavičkách tak uchvátilo.
Jen pro pořádek (protože předpokládám, že většina lidí je s principem
hry obeznámena) uvedu základní charakteristiku
starých Lemmings: máte armádu lumíků v libovolném počtu od několika
jedinců až po několik desítek a vaším úkolem je převést jich co nejvíc
z jednoho bodu do druhého,
přičemž tyto dva body nikdy neleží tak, že
by bylo možné mezi nimi přejít bez jakýchkoliv
nesnází. Nesnáze vznikají především tím, že lumíci jsou poměrně tupá
stvoření, která, když si jich nevšímáte, pochodují stále jedním směrem
až do té doby, dokud nenarazí na překážku nebo se nezabijí pádem do vody
nebo z příliš velké výšky. U překážky
se ale nezastaví (je totiž nezastaví vůbec nic), ale odrazí se o ni a
pokračují v pochodu opačným směrem. Vtip je v tom, že na začátku
každé úrovně dostanete omezený počet činností, které můžete jinak
bezprizorním lumíkům přidělovat a nutit je tak k činnostem,
s jejichž pomocí se z bodu počátečního přemístí do bodu konečného. Činností byla spousta - stavění schodů, kutání chodbiček horizontálních
i vertikálních, horolezení, skákání s padákem, blokování (vybraný
lumík se postavil s rozpřaženýma tlapkama
a každý další lumík, který do něj narazil, se o něj odrazil) a
zapomenout nemůžu ani na sadistickou likvidaci, kdy se chudák vybraný lumík
chytil za hlavičku a se zoufalým výkřikem "Oh, no!" se rozprskl na změť
zelenomodrých kousků. Poté, co jste zachránili
alespoň minimální stanovený počet lumíků, jste dostali kód k další
úrovni a všechno začalo zase nanovo, jen obtížnost trasy z bodu počátečního
do bodu konečného o něco vzrostla.
Důkladný popis původních Lemmings mi teď ušetří práci při psaní o další hře, v níž se lumíci brzo mají objevit. Pod názvem Lemmings Revolution se z hlubin dávnověku vynoří starý dobrý koncept "lumíkatých" her, v němž jde přesně o totéž, co jste si právě přečetli o něco výše. Přibudou činnosti pro jednotlivé postavičky - například antigravitace, zpomalení, zrychlení nebo trampolína a objeví se i dva nové druhy lumíků, kteří dokáží chodit po vodě a lávě (vypadá to jako trochu násilná inovace, lávoví a vodní lumíci... nevím, nevím, ale pravdou je, že kromě přechodu do 3D a přidání činností se toho moc nového smysluplného vymyslet nedá). Úrovní se prý chystá něco přes 100, což je rozhodně číslo, které mě s mými asi tak třiceti dohranými levely připadá jako téměř astronomické (i když si matně vzpomínám, že předcházející Lemmings na tom byli s počtem úrovní zhruba stejně). Tak co, těšíte se? Já ano a protože se mi nepodařilo zjistit plánované datum vydání, budu po něm pátrat dál a až ho zjistím, můžete si být jistí, že na oslavu sepíšu další nostalgický článek.
