Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lež Andreje Anastasova

  9:39aktualizováno  10:08
Toto je pár vět Jindřicha Rohlíka, šéfredaktora Kultury Kriplů, scénáristy České televize a zároveň ex-redaktora Score k otevřenému dopisu, který poslal Andrej Anastasov Oldřichu Hejtmánkovi prostřednictvím BonusWebu.
Jindřich Rohlík

Toto je pár vět k otevřenému dopisu, který poslal Andrej Anastasov Oldřichu Hejtmánkovi prostřednictvím BonusWebu. (pozn. redakce: Jindřich Rohlík je ex-redaktorem časopisu Score a nynějším šéfredaktorem serveru Kultura Kriplů a scénáristou pořadu GamePage České televize.)

Po přečtení onoho dopisu, v němž Andrew mimo jiné osvětloval ukončení své práce v časopise Score a ukončení svého celkového působení v oblasti her, jsem nemohl zadržet slzy. Tak dojemné bylo vyprávění jednoho z největších hajzlů české herní scény. Ačkoliv se jistě při čtení dopisu mnoha lidem vařila krev v žilách, málokomu stály tyto morální zvratky za odpověď. A v tom je právě ten trik, se kterým mistr Mamoulian počítá. Já to však tentokrát bez odpovědi nenechám. Znám Andreje osm let a většinu toho času jsem si přál aby tomu tak nebylo.

Hned v úvodu se pokouší čtenáře zřejmě rozesmát. Také bych jednou chtěl mít zaměstnance, kteří po mě budou za každý nový nápad chtít podíly v mém podniku. (to byla samozřejmě ironie) Pochopitelně že když někoho zaměstnávám a platím, tak budu chtít aby mi byl užitečný svou prací a svými nápady. V případě časopisu by to byl především vysoký náklad a vysoký zisk, ke kterému nepochybně přispívá i zavedení CD přílohy. Nakonec škodný na tom Andrew také nebyl. Za tvorbu CD přílohy dostával poměrně tučný peníz, přičemž skutečnou práci pro něj za pakatel udělal někdo jiný. ICE z toho neměl pochopitelně nic, protože "tak už to mezi obchodníky-pokrytci chodí."

Pokračuje poměrně šikovný podáním faktů, které z něj opět dělá oběť. Tu něco vynechá, tu něco přeformuluje. Série jeho odchodů a návratů do Score tak nabývá rozměrů v němž figuruje jako obětavý novinář, který se potýká se zvůlí a nepřátelstvím všech, aby po něm nastoupili jen samí neschopní jedinci. Poslední Andrewův vyhazov ze Score ovšem zdaleka nebyl tím prvním. Jeho neuvěřitelně tristní osobní jednání jak s podřízenými tak s nadřízenými ho nakonec obklopilo vlastně jen samými nepřáteli.

Andrew jaksi zapomněl, že poprvé byl vyhozen ještě v době, kdy p.Elfmark v Art Consultingu nepracoval a to přímo majitelem. Ten už jednoduše nemohl dále snášet jeho neustálé vydírání. Andrew totiž kolem sebe soustavně a cíleně vytvářel iluzi, že "bez něj by to nešlo". A protože se mu to dařilo, tak už si prostě mohl dovolit přijít za p. Hejtmánkem (majitel) a říct: "když nedostanu tohle, tak jdu do JRC... když nedostanu tamto, tak jdu do Levelu atd..." Také zapomněl, že prvním šéfredaktorem po něm (cca půl roku) byl Tomáš Mrkvička a tomu se i bez předchozí zkušenosti dařilo vést časopis skvěle a na vyšší úrovni než-li Andrejovi. Jenomže Andreje vyhodíte dveřmi a vrátí se oknem. Takže byl za nějakou dobu zpátky.

Snad jedině tu část s p.Elfmarkem bych Andrejovi ještě uznal. Tento bývalý důstojník STB, který podle vlastních slov bojoval v sametové revoluci "na té správné straně" (asi už jsem musel být trochu opilý, když jsem se ho na to zeptal), časopisu také moc nepomohl. Otázkou ovšem zůstává, zda by bylo nutné někoho takto nekvalifikovaného vůbec najímat, kdyby Andrew nerozeštval všechny proti všem, protože jen v chaosu mohl panovat.

Následuje neméně zajímavá část dopisu. To, že byla pozastavena časopisu Score podpora ze strany JRC bylo dáno právě tím, že s Andrejem se díky jeho ultimativnímu jednání vlastně nedalo na ničem domluvit. Nehledě k tomu, že si jeden nemohl být jistý ani tím, zda dané slovo dodrží, když se mu to nebude hodit. Podobně ultimativní až vyděračské jednání také uplatňoval vůči zahraničním partnerům.

Stávalo se příkladně docela běžně, že slíbil titulní stránku více firmám, jen aby mu dali hru dříve než ostatním časopisům. Když to nezabralo, pak začal s docela sprostým vydíráním, kde vyhrožoval malým prostorem pro recenzi nebo dokonce špatným hodnocením hry. Toto jsem opravdu, co by vydavatel dvou her, zažil na vlastní kůži. Ano, dnes se může zdát, že hodnocení 8/10 pro Brány Skeldalu je v kontrastu s mým tvrzením. Jenomže co tomu předcházelo? "Když mi tu hru nedáš exkluzivně, tak to bude maximálně na jednu stránku a hodnocení nic moc a vopovaž se to dát dřív Levelu, tak to bych to zříznul." Zachovat se takhle vůči čtyřleté práci deseti lidí je sprosté. Takovému tlaku člověk podlehne a hru mu raději dá. V levelu pak recenze vyšla až o mnoho později a na jedné stránce, ale alespoň s férovým hodnocením. Nejvtipnější na tom je, že mi pak po dlouhém čase Andrej volal a dožadoval se mé pomoci se slovy: "Vzpomínáš si, jak jsem ti tenkrát helfnul?"

Jde ale o to, že podobným způsobem se choval ke každému. Když si tohle dovolí k jednomu českému Rohlíkovi, notabene členovi redakce, tak se to dá ještě ututlat. Jenomže když podobným způsobem jedná s giganty světové herní scény, pak je to počátek zániku. Jistěže dlouhou dobu Andreje nenáviděli a zároveň se ho báli, a proto nic nedělali. To je celkem zřejmé z rozhovorů, které byly vedeny na nejrůznějších výstavách, když na ně náhodou nejel Andrej. Jak má také takový Američan vědět, jestli tohle v našem banánistánu není náhodou normální.

Skutečným důvodem Andrejova finálního vyhození ze Score byl velmi pravděpodobně ten prostý fakt, že v honbě za prodejností dal na cédéčko demo, které neměl. Bylo to tehdy výslovně zakázané demo na Quake Arenu. Jistěže to byla už jen poslední kapka. Bylo to jen vyvrcholení vleklého dramatu. Nemožnost rozumné spolupráce s člověkem, který v posledním tažení dokonce porušil autorský zákon v mezinárodním měřítku, ovšem mohla vést a také vedla k osobní angažovanosti p. Pavlíčka. Nicméně snaha o cenzuru z jeho strany je zjevný nesmysl. Proč by něco takového majitel monopolní firmy nakonec dělal, když zde distribuuje všechny hry? Z osobní zkušenosti také vím, že do hodnocení her JRC nezasahuje (i když pokusy u jiných médií nemohu vyloučit).

Konečně Andrejovi výroky: "nikdy, a jeste jednou zduraznuju NIKDY, nikdo neprisel s zadnym konkretnim dukazem o tom, ze jsem provedl neco spatneho" působí spíše jako argumentace komunistů a neofašistů, kteří s ledovou tváří popírají hříchy minulosti a nazývají vše účelovou propagandou. To že "nikdo nikoho nezaloval" je také Andrejova velká klika.

Nakonec není pravda ani naznačovaná zrada Tomáše Zvelebila. Andrej byl prostě vyhozen z výše uvedených důvodů a někdo to po něm převzít musel. Mimochodem spousta lidí nastupuje na posty šéfredaktorů velkých časopisů bez předchozí zkušenosti a dělají to nakonec docela dobře. A stejně tak Andrej se to někdy bez předchozí zkušenosti musel nějak naučit. Kvalitu dnešního Score ovšem ponechme stranou. A mimochodem, když se podíváte do minulosti na náklad, tak o nějakém vzkříšení z mrtvých nemůže být ani řeč. Ani dnes se Score neprodává špatně. Dopis je docela dlouhý a tak se nelze divit, že si Andrej nepamatoval ani svá vlastní slova. Jak jinak si lze vysvětlit kontrast mezi tvrzením: "Pavlicek z JRC nejdriv tvrdil, ze problemy se Score jsou globalniho charakteru a ze nemaji souvislost se zadnou konkretni osobnosti. Pak jsem byl ale vyhozen ja a do Score se najednou do mesice vetsina podpory vratila." a celkem jasně přiznaným faktem, že nejen JRC ale i zahraniční firmy si žádaly Andrejovu hlavu a to za zcela zjevné porušení etických norem?

Následná obměna redakce sice možná nebyla šťastná, ale celkem pochopitelná. Každý šéf se raději obklopí "svými" lidmi. Andrejovi také jaksi uniklo, že "personál pracující na Score CD", tedy jediná osoba Václav Provazník, vyhozen nebyl. No a konečně někteří lidé odešli, protože jim spolupráce s novým šéfem nemusela vyhovovat a nebo dostali jinde lepší nabídku. Ostatně nic neprobíhalo ráz na ráz. Všechno v onom nešťastném dopise je účelová manipulace s fakty a jakýkoliv tajný komplot je zjevně nesmysl.

"Olda se, jako obvykle, jen zpovzdali na celou operaci dival, nemaje nejmensi vycitku, nebo byt jen vlidneho slova ci podekovani cloveku, ktery mu Score dal s Icem cele do hromady." Jak dojemné, ale možná byl Oldřich Hejtmánek rád, že se Andreje konečně zbavil, ne?

Je samozřejmě pravda, že bývalá a nezpochybnitelná sláva Score už pominula, ale to není dáno jen odchodem Andreje ze Score, protože takový význam zase nemá, byť by základna jeho příznivců byla docela velká. Jednak měly časopisy Level a GameStar horší startovní pozici, protože začaly vycházet později a přesvědčit konzervativní čtenáře aby přesedlali na jiné periodikum není zase tak lehké, navíc už za dob Andreje začal Level Score dotahovat. Také ale skončila ona vláda teroru, ve které Andrej dosahoval svých výsledků neetickými způsoby a málokdo měl žaludek na to aby mu konkuroval. Nyní už jsou síly vyrovnanější.

Na závěr zbývá otázka. Proč vlastně Andrew tenhle dopis vůbec napsal? O tom, že by to bylo proto, že by se chtěl rozloučit se "svými" čtenáři nemůže být ani řeč. Člověk, který už nechce zpět do byznysu se s něčím takovým nedělá a když, tak ne rok po svém odchodu. Tedy pokud by se nechtěl vrátit. Jenomže Andrej už se vrátit nemůže ať chce nebo nechce, protože už ho všichni znají a nechtějí s ním mít nic společného, proto si také musel vymyslet jinou zábavu. Dal se na erotiku a tento onen byl vlastně pouhou reklamou na jeho nový džob.

Tak a teď mě Andrej už určitě zabije.

Autor:


Témata: Normy, Erotika, StB, Zisk


Nejčtenější

Layton's Mystery Journey
Nová hrdinka, stará a dobrá hratelnost. Recenze Layton's Mystery Journey

Další díl z hádankářské série Professor Layton vyměnil hlavního hrdinu za hrdinku, je o něco víc „casual“, jinak ovšem zachovává všechny dobré stěžejní prvky....  celý článek

Naughty Dog
Herní vývojář nařkl svého zaměstnavatele ze sexuálního obtěžování

Ani videoherní průmysl není osvobozen od kauz sexuálního obtěžování. Vývojář David Ballard zveřejnil nařčení, že byl v prestižním studiu Naughty Dog vystaven...  celý článek

Age of Empires: Defintive Edition
Legendární strategie Age of Empires v nové grafice se vrátí až příští rok

Nečekaný odklad na poslední chvíli postihl modernizovanou verzi kultovní strategie Age of Empires. Navíc to vypadá, že hra bude k dispozici pouze přes...  celý článek

The Evil Within 2
Hororová událost roku. Recenze The Evil Within 2

Tvůrce série Resident Evil nám servíruje další výpravný a skvěle hratelný horor, který nadchne i příznivce her Silent Hill nebo Dead Space. Pro fanoušky žánru...  celý článek

Cuphead
RECENZE: Nesnesete pomyšlení na to, že prohráváte? Cuphead není pro vás

Kdyby ve 30. letech existovaly videohry, určitě by byly dvourozměrné a zatraceně těžké. Stejně jako Cuphead.  celý článek

Další z rubriky

Hobo: Tough Life
Na ulici je možné téměř vše, říkají autoři české bezdomovecké hry

O připravované české hře, v níž hrajeme za bezdomovce, jsme si povídali s designérem a grafikem Romanem Valentou ze studia Perun Creative. „Ve hře půjde...  celý článek

LawBreakers
Průšvih roku? LawBreakers nepomohl ani slavný vývojář

Kvalitní hra ještě není zárukou finančního úspěchu. LawBreakers sice měli všechny předpoklady, aby se stali hitem, v těžké konkurenci se však neprosadili.  celý článek

Triss Ranuncul - Zaklínač
KVÍZ: Poznáte herní krásky a hrdinky jen podle obrázků?

Jsou schopné, chytré, krásné či slavné, často i všechno dohromady. A všechny je spojuje výskyt v počítačových hrách. Poznáte herní hrdinky jen podle obrázku?...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.