V souvislosti s kauzou Mironet již toho bylo napsáno opravdu hodně, zpráva se rozšířila prostřednictvím internetu, papírových médií i televize po celé České republice rychlostí blesku a většina lidí, k nimž se donesla, zůstala nevěřícně zírat nad zákrokem policie. Jeho přiměřenost ve včerejším článku mluvčí příslušného vyšetřovacího útvaru Soňa Jindráková, nyní se nám však dostal do rukou dokument jednoho ze zaměstnanců pobočky Mironetu v Praze na Jižním Městě - technika a prodejce Ondřeje Boudy, který v něm popsal policejní zásah ve své prodejně svýma očima. Pro zachování autentičnosti jeho výpovědi jsme se rozhodli publikovat jej v nezměněné podobě.
Ve středu 17. 5. kolem 12té hodiny vešli do firmy dva lidé - muž a žena. Jako prodejce jsem se jich optal, jaké mají přání. Optali se, zda je přítomen majitel firmy. "Není tu, ale snad můžete se mnou...?" Ukázali policejní průkazy a prohlásili, že se jedná o prohlídku, všichni zaměstnanci měli odstoupit od počítačů a jít dopředu. Požádal jsem je o povolení k prohlídce, to mi ukázali a zdálo se být v pořádku, až na drobné, leč podstatné, nepřesnosti*. Bohužel, nevěnoval jsem tomu v té chvíli pozornost, ale ono by to stejně bylo k ničemu. Řekl jsem kolegům, že to vypadá v pořádku, ať tedy udělají, co chce policie. Jeden kolega si cestou do přední části prodejny vzal ze stolu mobilní telefon. Policisté okamžitě prohlásili, že mobily máme vypnout a odevzdat. Kolega a já máme soukromé telefony, takže jsme se o ně začali hádat, protože nám to přišlo stejné, jako kdyby nám chtěli sebrat peněženku. Strhla se hádka, při které vyšlo najevo, že dle názoru policistů nesmíme během prohlídky nikam volat ani přijímat hovory, dokonce nás nenechali zavolat ani na linku 158. Po celou dobu jsme se s kolegou chovali slušně, dokonce jsme se snažili příliš nezvyšovat hlas, ovšem policista do nás strkal a začal nám tykat. Bylo evidentní, že si na nás vybíjí nějaké komplexy. Proto jsem ho slušně požádal, aby mi sdělil své služební číslo, že si na jeho jednání hodlám stěžovat. To odmítl s tím, že není jeho povinností říkat mi své číslo. Poté požádal kolegyni, aby mu podala pouta. Než stihla začít hádka o použití pout, vešel do firmy majitel a přebral aktivitu. Prohlédl si povolení k prohlídce a upozornil policisty, že není platné. Ti odvětili, že není jejich starost, zda je povolení platné nebo ne, oni mají pouze rozkaz zajistit prodejnu a vyčkat do příchodu vyšetřovatele. (Na naše mobily se v té chvíli nějak zapomnělo, takže jsme si je s kolegou nakonec ponechali.) Poté jsme museli zavřít nejen prodejnu, ale i copy centrum naproti, které má s Mironetem společného pouze majitele naší pobočky (tímto není obviněný ing. Novotný a firma Mironet s.r.o, nýbrž fyzická osoba Tomáš BUREŠ - Mironet - pozn. autora). Pak už jsme jen čekali do příchodu vyšetřovatele. Zatím nás policisté "vytěžili" - jedná se o jakýsi předběžný výslech. Nutno podotknout, že měli připravený seznam otázek, který se hodí tak na firmu s alespoň 50 zaměstnanci, a který u nás, kde jsou tři prodejci a dva technici, a kde tudíž dělá každý vše, nemá vůbec smysl. Navíc ti policisté, kteří u nás byli, neměli ponětí o počítačích, takže naše odpovědi zapisovali zmateně, snad s výjimkou výpovědi paní na kopírování (kterou zadrželi také), která o počítačích ví jen to, že existují... Pak už jsme jen čekali na příchod vyšetřovatele, který se podle původních odhadů měl dostavit nejdéle do 15té hodiny. Do té doby nikdo ze zaměstnanců nesměl odejít. Z nudy jsme policistům pokládali všetečné otázky, například komu máme účtovat ušlý zisk (nikomu, na to u nás nejsou zákony), zda můžeme požadovat nějaké odškodné od toho, kdo podal trestní oznámení (kdepak, toto je prostě skvělý způsob, jak zlikvidovat konkurenci)... Šéf prohlásil, že vyšetřovatele sežere, já na to, že mu ho naporcuju :-). Kolem 17té hodiny dal vyšetřovatel povolení pustit zaměstnance domů, že prý se dostaví nejdříve za dvě hodiny, a tak jsem odešel.
Vyšetřovatel se nakonec nedostavil - odjel na dvoutýdenní dovolenou. Kolem 20té hodiny přišla zástupkyně vyšetřovatele. Majitel firmy jí zopakoval, že nemá platné povolení k prohlídce, ona na to, že mají prohlédnout prodejnu na uvedené adrese. Do místnosti s kopírkou se nikdo nešel ani podívat - vůbec nechápu, proč ji vlastně zajistili. Při prohlídce zabavili oba účetní počítače, dvě licence Windows 98 OEM, harddisk z počítače na prodej (původně chtěli zabavit celý počítač, ale chovali jsme se k nim slušně a tak se nám je podařilo "ukecat", aby si vzali jen harddisk) a veškeré rozbalené diskety a zapisovatelná média vůbec, včetně rozbalené krabičky disket určených ke kusovému prodeji. Požádali jsme policisty, aby nám zbytečně neblokovali provoz, a tak nám slíbili, že si z našich počítačů stáhnou data a počítače nám vrátí do pátku 19. 5., tedy do dvou dnů. Prohlídka skončila v půl jedné v noci, na naší pobočce zanechali potvrzení o tom, co zabavili. S účetními počítači jsme přišli i o všechny zálohy účetnictví, policisté odmítli provést zálohu účta a zanechat nám alespoň tu.
Tento článek píšu v neděli 28. 5. - po 11 dnech, počítače nám policie dosud nevrátila. První odklad byl kvůli tomu, že data nestihli do pátku stáhnout, slíbili že v pondělí to už bude hotovo. V pondělí hotovo bylo, ale vyšetřovatel byl na dovolené a bez jeho svolení nechtějí počítače vydávat. Tak jsme prozatímně sestavili nové PC a vypůjčili jsme si hardwarový klíč k účetnímu programu - a udělali jsme dobře. Zatím poslední náhradní termín pro vrácení počítačů je zítra ráno, tedy pondělí 29. 5., jsem zvědav, jak to dopadne. Opravdu zvláštní se mi zdá, že vyšetřovatel odjíždí na dovolenou v den, kdy dojde k prohlídce. Jako kdyby prohlídka nemohla dva týdny počkat. Kdepak, jednodušší je nechat firmu dva týdny bez účetních počítačů, třeba za tu dobu zkrachují. A kdyby to náhodou nestačilo, samozřejmě si ty počítače lze ponechat i déle...
Slyšel a četl jsem mnoho názorů, že medializace celého případu je v postatě reklamní kampaň. Částečně s tím souhlasím, ostatně na to je ing. Novotný expert, ale byla nutná především proto, že obě pražské pobočky Mironetu byly přinuceny bez udání důvodu zavřít, nikdo nesměl přijímat telefony a tak dále, asi si dovedete představit, co toto provede se jménem firmy. Medializací celé kauzy se rychle dostane vysvětlení většině zákazníků, kteří se do Mironetu od středy do pátku nemohli dovolat, a na dveřích našli vše vysvětlující ručně psaný nápis "z provozních důvodů zavřeno".
Také se někteří lidé podivují, jak je možné, že celý zákrok policie se odehrál bez přítomnosti firemního právníka. Vysvětlení je jednoduché - nikdo z lidí přítomných ve firmě nesměl ani přijímat příchozí hovory, natož kamkoliv volat. Mohu říci, že mě policisté nenechali zavolat ani linku 158... a vyhrožovali přitom spoutáním. Samozřejmě - mohli jsme klást odpor, výsledkem by bylo spoutání všech, kteří odpor kladou, a následné dvanáctihodinové čekání do konce prohlídky vleže na zemi s rukama za zády... Inu, žijeme v Čechách, a u nás je možné úplně vše.
Spolu s tímto dokumentem nám byl majitelem pobočky Mironetu na Jižním Městě Tomášem Burešem zaslána také elektronická kopie příkazu k domovní prohlídce. Na první pohled to možná jasné není, ale přečtete-li si následující vysvětlení podané taktéž zaměstnanci mironeťácké pobočky, zjistíte, že Policie k povolení jejich prodejny povolení opravdu neměla:
Povolení bylo vydáno na adresu: Mironet s.r.o, Chemická ulice, Praha 4. Pokud jste si všimli, není udáno číslo popisné v ulici, a přestože v této ulici jsou jen čtyři vchody, považuji to za hrubou chybu. Dále je uveden špatný název firmy: my jsme Tomáš Bureš - Mironet, na povolení je uvedeno Mironet s.r.o. Jak už dnes asi každý ví, Mironet funguje na principu samostatných firem, které mají s vlastníkem práv na jméno MIRONET Smlouvu o užívání obchodního jména, takže každá pobočka je v podstatě samostatná firma, má vlastní IČO a DIČ a z právního hlediska nemá nic společného s Mironet s.r.o. na Praze 6. Čili to, že k nám policie vůbec přišla, ukazuje na extrémní neschopnost vyšetřovatele, neboť není nic jednoduššího než podívat se (třeba na Internetu) na výpis z obchodního rejstříku, kde jsou uvedeny základní informace o firmách (obchodní jméno, adresa, IČO, DIČ, majitel...), a tak si každý může snadno zjistit, že trestní oznámení na ing. Roberta Novotného a Mironet s.r.o. se naší pobočky vůbec netýká. To, že k nám vtrhli, je stejné, jako kdyby zavřeli i pekařství naproti... (což nakonec také udělali s tím rozdílem, že nezavřeli pekařství, ale copy centrum :-) - pozn. autora) Také je zvláštní, že prohlídky proběhly pouze na pražských pobočkách...
Opět je zde poukazováno na pochybení ze strany Policie České republiky, která však ve včerejším články ústy tiskové mluvčí příslušného vyšetřovacího útvaru jakékoliv nařčení o tomto odmítá. Zveřejněné povolení k domovní prohlídce však jasně poukazuje na to, že policejní zásah opravdu zas tak úplně v souladu s platnými zákony České republiky nebyl a dokonce to vypadá tak, že Policie se dopustila omezování osobní svobody. Asi nejzávažnější otázka celé kauzy - byl zásah Policie ČR vůči Mironetu adekvátní či nikoliv - tak zůstává stále otevřená a misky vah se zatím mírně převažují na stranu zápornou - čili k tomu, že to asi tak úplně přiměřené situaci nebylo.
